Protivec – kaple sv. Václava
Původní kaple Panny Marie se Škapulířem byla postavena již na počátku 16. století na návsi uprostřed obce Protivec (Protiwitz). Škapulíř je řeholní roucho splývající přes ramena, různé barvy, v tomto případě modré, což symbolizuje neposkvrněné početí. Chyšští karmelitáni založili během 17. století Bratrstvo sv. Škapulíře a každoročně pořádali dne 16. července procesí z Lubence do Chyší. V roce 1848 byla na jejím místě z prostředků obce postavena obecní kaple, zasvěcená Panně Marii. Do interiéru kaple byl tehdy pořízen oltářní obraz Panny Marie od Johanna Müllera ze Žlutic. Farou spadala obec ke kostelu v Chyši a sváteční pouť slavila původně zároveň s klášterem karmelitánů v Chyších ke dni Panny Marie ochránkyně dne 16. července. V roce 1863 byla kaple patrně opravována. Roku 1883 nechal protivecký rodák z usedlosti č.p. 39 a pozdější žlutický farář Antonín Schezer kapli při příležitosti své primice upravit do současné podoby. Dne 14. května 1883 byla rekonstruovaná obecní kaple okresním vikářem v Chyších Antonínem Brehmem nově zasvěcena sv.Václavovi. Zasvěcení kaple největšímu českému patronovi je v té době v převážně německé obci pozoruhodným jevem. Např. roku 1890 připadali na 300 obyvatel Protivce německé národnosti pouze dva Češi. Němci tak museli mít k tomuto světci pozitivní vztah nebo ho dokonce museli považovat i za svého. Každý majitel gruntu jménem Václav poté přispíval každoročně 10 korun na vnitřní vybavení a zvelebování kaple. V roce 1886 byl zakoupen nový oltářní obraz sv. Václava, který nahradil obraz Panny Marie. Původní mariánský obraz byl poté zavěšen na zadní stěnu oltáře. Výnosem pražské konzistoře ze dne 1. prosince 1886 bylo v obecní kapli povoleno konání mší svatých na svátek sv. Václava 28. září a v dalších dnech. Během 2. světové války byl zrekvírován původní zvon kaple na válečné účely. Dne 12. července 1948 byl slavnostně vysvěcen farářem Tesařem nový zvon, dovezený ze severních Čech. Zvon byl následně zavěšen do zvoničky. Svěcení zvonu se konalo ve stejný den, jako slavnostní odhalení pomník T. G. Masaryka na návsi, což částečně rozdělilo místní sympatizanty jednotlivých názorových proudů, nicméně ke sjednocení názorů došlo následně při společné oslavě v hostinci u Kubešů. Bývalá žlutická archivářka PhDr. Haubertová ve svém rukopise naopak tuto skutečnost hodnotí jako příkladný soulad různých názorových proudů. Na zvon poté zvonil místní občan František Koliha, po jeho smrti jeho žena Růžena a tato rodina se také o kapli starala. Kromě různých příležitostí se pravidelně zvonilo i nedělní poledne. Po rodině Kolihů převzala péči o kapli Růžena Málková a zvonilo se v podstatě již jen při úmrtích, od její smrti zajišťuje zvonění její zeť Václav Novák. Ve 2. polovině 20. století bývala na návsi každoročně na svátek sv. Václava 28. září pořádána pouť, kdy před kaplí bývala střelnice a někdy i kolotoč. Ještě v 60. letech 20. století rostl kolem kaple živý plot z pámelníku, který sloužil včetně dvou, vedle rostoucích šlechtěných javorů k oblíbeným hrám dětí, neboť to bylo v té době místo jejich přirozené centralizace. Během roku 1969 byla provedena částečná rekonstrukce kaple, především byla instalována nová plechová střecha a zhotoven plot z drátěných polí kolem kaple. V této době obnovil farář Janák spolu s Františkem Kašparem železný kříž u vchodu do kaple, který zde stával ještě v době 1. republiky. V roce 1989 následovala další oprava kaple. František Kašpar tehdy zhotovil za 500 Kčs nové dřevěné okno do znovu vyzdívaného štítu kaple. Bohužel zedníci zazdili okno hlouběji do zdiva, takže jej nelze otevřít, čímž je v podstatě téměř znemožněn jediný přístup na půdu kaple. Na počátku 90. let 20. století byla za faráře Müllera snaha o zrestaurování obrazu Panny Marie, od přesvěcení kaple dosud visícího za oltářem, který byl již dosti vybledlý. Při jeho vynesení spolu s Františkem Kubešem mimo kapličku se však obraz začal na slunci roztékat a proto byl vrácen zpět a tím snaha o jeho záchranu skončila. Obraz by si jistě zasloužil vyvěšení na důstojnějším místě, na druhé straně mu možná zaoltářní šero prodlužuje životnost. Během 90. let 20. století byla kaple několikrát vykradena místními výrostky a pravděpodobně se nenávratně ztratila řada cenných sakrálních předmětů, i když byli pachatelé dopadeni. Ještě na počátku 21. století se v kapli konaly pravidelné nedělní bohoslužby ve 14.00 hod., kterých se účastnilo několik místních věřících. Roku 2008 se pokusil farář Řezáče, patrně z iniciativy Jaroslava Kolihy, o opravu oltáře. Umělecký pozlačovač Miroslav Zvonař popsal tehdy oltář ve svém posudku takto: „Architektura oltáře je pojednána barevným nátěrem olejového charakteru /fládru/. Destrukce polychromie je značná. Polychromie masivně odpadává od dřevěného podkladu. Povrch dekorativních dřevořezeb je zatřen hrubou vrstvou zoxidovaného bronzu. Některé části jsou mechanicky poškozeny, části řezeb jsou olámané nebo schází. Dřevo je napadeno dřevokazným hmyzem a mikroorganismy.“ Restaurátor ocenil náklady na rekonstrukci oltáře na 141.000,-Kč, což bylo pro Město Žlutice nad možnosti stávajícího rozpočtu a k opravě nebylo přistoupeno. V září roku 2008 byla zvonička kaple obložena měděným plechem a zrestaurován i kříž na makovici. V roce 2009 přistoupil vlastník objektu, město Žlutice, k rekonstrukci kaple za přispění z rozpočtu Karlovarského částkou 100 tis. Kč. V říjnu roku 2009 byla provedena stavební firmou Kastos z Karlových Varů celková rekonstrukce střechy, byl odstraněn nepůvodní plech na střeše, položena nová krytina z pálených tašek. V současnosti trpí kaple vlhkostí, která se projevuje na zdech, zejména pak na severní stěně, rovněž dlažba vzhledem k vlhkosti zarůstá mechem.
Obdélná kaple o rozměrech asi 5,6 x 7,9 m s trojboce uzavřeným presbytářem krytá sedlovou, nad závěrem zvalbenou střechou s oplechovanou osmibokou sloupkovou zvoničkou s cibulovou bání nad průčelím. Vstupní průčelí kaple s obdélným vchodem, zakončeným stlačeným obloukem, je završeno trojúhelníkovým štítem s obdélným, polokruhově zakončeným okénkem. Po stranách vchodu zdobí průčelí kaple lizény v podobě pilastrů s vystupujícím orámováním na horním konci dekorativně ukončeným pseudogotickým motivem ve tvaru neúplného trojlistu. Podélné stěny kaple jsou prolomeny po dvou obdélných, segmentem zakončených oknech. Vnější stěny kaple jsou hladké, bez členění. Pod střechou kaple je umístěna široká profilovaná věncová římsa. Uvnitř je kaple plochostropá. Na podlaze kaple je položena režná keramická dlažba
Vnitřní zařízení kaple tvoří dřevěný portálový oltář sv. Václava s nesignovaným jezdeckým obrazem sv. Václava z roku 1886 o rozměrech 94 x 72 cm. Po stranách středového obrazu jsou umístěny dva páry sloupů. V nástavci oltáře je vyveden reliéf Božího oka ve svatozáři. Na zadní straně oltáře je zavěšen původní oltářní obraz Panny Marie (Madona) od Johanna Müllera ze Žlutic z roku 1848 o rozměrech 70 x 109 cm. Uprostřed spodní části obrazu je umístěn latinský nápis: „In Gremio Matris Sedet Sapientia Patris“ (V klínu matky sedí moudrost otce). V pravém dolním rohu obrazu je pak německý text: „Errichtet von Gemeinde Protiwitz 1848 unter dem Richter Georg Berreifer und Geschworenen Josef Sengel, gemalt von Johann Müller“ (Zřízeno obcí Protivec v roce 1848 za rychtáře Georga Berreifera a přísežného Josefa Sengala. Namaloval Jan Müller ve Žluticích). V levém horním roku obrazu je kresba anděla. Na pravé straně lodi ja na konzele postavena 110 cm vysoká, dřevěná polychromovaná soška Srdce Ježíšova. Na protější stěně je v prosklené vitrínce umístěna 60 cm vysoká, dřevěná polychromovaná soška Korunované Panny Marie (Madona) s děťátkem, rovněž s korunkou. Plastika Panny Marie v modrém textilním oděvu má dlouhé husté vlasy. U dveří je zavěšen dřevěný krucifix o rozměrech 110 x 50 cm. V interiéru kaple jsou déle umístěny dřevěné lavice a malá dřevěná zpovědnice.
nový zvon pro kapli dne 12. července 1948
slavnostní svěcení nového zvonu farářem Tesařem před kaplí dne 12. července 1948
kaple sv. Václava při protivecké pouti dne 28. září 1959
kaple po částečné rekonstrukci v roce 1969
kaple sv. Václava po opravě v roce 1989
bohoslužba sloužená farářem Janákem v 90. letech 20. století
interiér kaple sv. Václava při bohoslužbě počátkem 21. století
celková rekonstrukce střechy kaple sv. Václava v říjnu 2009
oplechování zvoničky kaple dne 7. září 2008
kaple sv. Václava v Protivci - únor 2011
kaple od severozápadu - únor 2011
vstupní průčelí kaple sv. Václava - únor 2011
vstupní průčelí kaple sv. Václava od západu - únor 2011
vstupní průčelí kaple sv. Václava - únor 2011
kaple sv. Václava od jihozápadu - únor 2011
jižní průčelí kaple sv. Václava v Protivci - únor 2011
kaple sv. Václava v Protivci od jihovýchodu - únor 2011
závěr kaple sv. Václava od jihovýchodu - únor 2011
kaple sv. Václava od jihovýchodu - únor 2011
závěr kaple od východu - únor 2011
závěr kaple sv. Václava v Protivci od východu - únor 2011
severní průčelí kaple sv. Václava v Protivci - únor 2011
současný interiér kaple sv. Václava roku 2010
Použitá literatura:
Pekárek, P. 2011 : Historie zvaná Protivec, Protivec
Poche, E. a kol. 1980 : Umělecké památky Čech 3 (P-Š), Praha, 161
Pokludová, J. 2001 : Kapličky na Žluticku, X. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary, 72/75
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 57/58
