Protivec – smírčí kříž
Číslo v centrálním registru: 0010
Kamenný smírčí kříž pravděpodobně z roku 1571 stojí v serpentinách asi 20 m od levé strany silnice ze Žlutic do Chyší na návrší, dříve zvaném Kozí hřbet, jižně od obce Protivec (Protiwitz). Podle ústní tradice zde měl být přepaden lupiči, oloupen a zabit řezník Johann Klyrz z Toužimi. Pamětní český nápis na přední straně kříže, lze považovat za původní, když v tehdy převážně německém prostředí mohl vzniknout český text, pokud se věc týkala Čecha. Autentičnost českého nápisu zpochybňuje blíže nespecifikovaná sudetoněmecká publikace o bývalém okresu Žlutice, avšak bez jakéhokoliv důkazu. Překvapivě není smírčí kříž zobrazen na císařském otisku mapy stabilního katastru z roku 1841. Roku 1902 usuzoval prof. Wilhelm ve „Sdělení pro Centrální komisi pro umělecké a historické pomůcky, Vídeň“, že se může jednat i o cholerový, resp. morový kříž. Rovněž poznamenává, že kříž nesl kříž v této době název bílý, což mělo vycházet z tehdejšího politického rozhodnutí představitele okresu Teplá, kam Protivec v té době administrativně spadal, kdy tyto kříže byly považovány za válečné památníky a všechny měly být natřeny na bílo. Po této barvě se do dnešní doby však nezachovaly sebemenší stopy a tato informace se ani z jiných pramenů nezachovala. Po roce 1980 žlutický farář Janák obnovil a bílou barvou zvýraznil podstatnou část nápisu na kříži. Zvýrazněná část textu podle fotografií z 80. let 20. století zněla: „KLYRZ Z TAVZIMA ZABIL W SOBOTU PO NANEBEVZETI PA MA“. Rozhodnutím Ministerstva kultury ČR č.j. 3963/94 ze dne 1. listopadu 1994 byl smírčí kříž prohlášen kulturní památkou (č.rej. 10948/4-4954). Při osobní prohlídce kříže členy Společnosti pro výzkum kamenných křížů dne 23. října 2010 nedošlo k jednotnému názoru na matriál, z něhož je kříž vysekán, zda se jedná o méně kvalitní žulu, nebo o nějaký druh slepence. Tento druh kamene se však v okolí Protivce nevyskytuje. Kříž stojí na pozemku Lesů ČR, p.p.č. 247, které předpokládají úpravu jeho nejbližšího okolí, jež by více odpovídala jeho historické ceně a významu, neboť v současné době jej od silnice zejména v letním období zcela zastiňují náletové křoviny.
Kamenný smírčí kříž řeckého tvaru vysekaný patrně ze žuly o rozměrech části nad terénem 140 x 88 x 24 cm má téměř souměrná zaoblená ramena. Na přední straně kříže je vysekán v současné době již zčásti nečitelný český nápis. V roce 1945 četl Karel Šrámek text nápisu takto: „1571 KATERINA KLVRZ Z TAVZEMA ZABITA W SOBOTV PO NANEBEWZETI PA – MA. B..ITE KRZIZ“. Datace v textu je většinou interpretována jako rok 1571, ojediněle 1592 či 1596. Datování kříže spadá do období doznívající tradice smírčího práva a nápis lze tedy ve shodě s obsahem považovat za pamětní, vytvořený spolu s křížem. Pod nápisem je na noze kříže je vysekán symbol sekyry. S ohledem na skutečnost, že sekyru měly řeznické cechy často ve svých znacích je zde vyobrazena pravděpodobně řeznická sekyra, která by mohla připomínat smrt řezníka či řeznického tovaryše. Nelze však ani vyloučit možnost, že se může jednat o vražednou zbraň. J. Renner roku 1937 považuje vytesanou sekyru za výstražné znamení, jež mělo mít odstrašující význam pro případné přemístění, resp. poškození kříže.
Na kresbě prof. Wilhelma z roku 1902 je po okraji kříže patrná profilace či lem, která dnes není patrná a není zvýrazňována ani na kresbách pozdějších autorů. Jedná se buď o určitou stylizaci kreslíře, nebo lem podlehl zubu času, čemuž by nasvědčovalo jeho následné opotřebení, pokud srovnáme kresbu např. s pozdějšími vyobrazeními od Karla Šrámka.
smírčí kříž s vyobrazením profilace na kresbě prof. Wilhelma z roku 1902
smírčí kříž na kresbě J. Rennera z roku 1937
smírčí kříž na akverelu od Karla Šrámka z roku 1945
smírčí kříž na kresbě K. Šrámka z roku 1945
smírčí kříž u Protivce po zvýraznění českého nápisu v 80. letech 20. století
smírčí kříž u silnice do Chyší - červen 2009
přední strana smírčího kříže - červen 2009
přední strana smírčího kříže - červen 2009
přední strana kříže s viditelným českým nápisem a symbolem sekery - červen 2009
zadní strana kříže s vrchem Vladař v pozadí - červen 2009
zadní strana smírčího kříže - červen 2009
Použitá literatura:
Dreyhausen, W. 1940 : Die Alten Steinkreuze in Böhmen und in Sudentengau, Reichenberg-Leipzig
Kolektiv 1997 : Kamenné kříže Čech a Moravy, Praha, 166
Kolektiv 2001 : Kamenné kříže Čech a Moravy. Rozšířené vydání, Praha, 204
Pekárek, P. 2010 : Historie zvaná Protivec, 134/135, Sborník společnosti pro výzkum kamenných křížů 2008, Aš, 134/140
Pekárek, P. 2011 : Historie zvaná Protivec, Kapitola 3. sakrální památky, Část 2. smírčí kříže, Protivec, 7/17
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 58
Wieser, S. 1994 : Smírčí kříže na Karlovarsku, 176, Historický sborník Karlovarska II, Karlovy Vary, 150/203
