Protivec – smírčí kříž
Číslo v centrálním registru: 0009
Tzv. mlýnský smírčí kříž spolu se snosem dalších dvou kamenů stojí proti rodinnému domu čp. 82 při pravé straně cesty do Chyší na východním okraji obce Protivec (Protiwitz). Smírčí kříž je opřen o mlýnský kámen, jehož otvor je soustředný s otvorem pod křížením ramen. Za mlýnským kamenem je dnes již silně poškozený zbytek kamene, jež snad měl být řeznickým špalkem, jiná verze hovoří o pecnu chleba. Vzhledem k poškození se to však již nedá určit. K mlýnskému kameni by mohla mít vztah tradovaná pověst o souboji mlynáře a řeznického tovaryše, někdy je uváděn i farář či pekař, kteří se nepohodli u karet. Vyobrazení šavle tím však není vysvětleno, ledaže bychom přijali výklad o vražedné zbrani a smírčím původu kříže. O kamenech za křížem není však u Dreyhausena zmínka, avšak prof. Wilhelm ve svém článku v Erzgebirge Zeitung z roku 1906 uvádí, že v bezprostřední blízkosti kříže je umístěn mlýnský kámen a mezi oběma pak hranatý kámen, v jehož horní části je rovněž kulatý otvor. Podle svědectví starousedlíka zde měly být kameny za křížem instalovány až v poválečných letech, patrně však byly pouze znovu vztyčeny či jinak sestaveny. V roce 1912 byl při stavbě silnice z Protivce do Chyší smírčí kříž přemístěn o několik metrů. Kolem roku 1970 kříž částečně obnovil, resp. vykopal, farář Janák spolu se zdejším starousedlíkem Antonínem Málkem, jelikož byl tehdy již skoro celý pod úrovní země. Rozhodnutím Ministerstva kultury ČR č.j. 3962/94 ze dne 7. listopadu 1994 byl smírčí kříž prohlášen kulturní památkou (č.rej. 10947/4-4963). Počátkem 21. století byl smírčí kříž částečně vyvrácen mladými skauty při bojové hře, když si v otvorech kamenů vytvořili mrtvou schránku. Zpět byl upraven Františkem Kubešem. Členové Společnosti pro výzkum kamenných křížů při osobní prohlídce kříže dne 23. října 2010 vyslovili názor, že i vlastní kříž může být, vzhledem k otvoru, zhotoven z většího mlýnského kamene a zvažovali provedení sondy k jeho základu, k čemuž však z časových důvodů nedošlo. Vlastníkem pozemku p.p.č. 2680/3, na kterém smírčí kříž stojí, je Ing. Josef Chára.
Plochý kamenný smírčí kříž řeckého tvaru ze žuly o rozměrech 140x88x24cm s nadzemní částí dosahující výšky 90 cm. Na příčném břevnu kříže je naprosto ojediněle vodorovně položená, dnes již málo zřetelná rytina šavle s prohnutou čepelí. Vyobrazení meče, šavle nebo dýky na zdokumentovaných smírčích kamenech bylo totiž vždy ve svislé poloze, vesměs pak hrotem dolů. Kříž má pod křížením ramen ve svém těžišti kruhový otvor o průměru 22,5 cm, což je rozměr značně větší než bývá obvyklý u jiných podobných objektů. Otvorem byly opatřeny například keltské hraniční kameny, které však protínají ramena kříže. Jedním z výkladů k otvorům ve křížích tak je vytvoření schránky pro obětiny. Za křížem je umístěn mlýnský kámen o průměru 88 cm a tloušťce 11 cm s kulatým otvorem o rozměru 22,5 cm. Na instalaci v Protivci je zajímavé centrování otvorů v kamenech a jejich shodná velikost. Je tedy velice pravděpodobné, že byl vyroben také z mlýnského kamene. Za mlýnským kamenem je dosud i zbytek značně poškozeného pískovcového čtyřhranného tesaného kamene, jehož původní rozměry se dnes již vzhledem k silnému poškození nedají určit.
smírčí kříž v Protivci na kresbě od prof. Wilhelma z roku 1906
mlýnský smírčí kříž v Protivci na akverelu od malíře Karla Šrámka z roku 1945
smírčí kříž na kresbě Karla Šrámka z roku 1945
smírčí kříž v Protivci - červen 2009
smírčí kříž v Protivci - únor 2011
přední strana kříže - červen 2009
přední strana smírčího kříže - únor 2011
kříž s kruhovým otvorem - červen 2009
smírčí kříž v Protivci - únor 2011
smírčí kříž spolu s mlýnským kamenem - červen 2009
smírčí kříž a mlýnský kámen - únor 2011
instalace kamenů v Protivci - duben 2011
zadní strana smírčího kříže - únor 2011
smírčí kříž, mlýnský kámen a opracovaný objekt - duben 2011
Použitá literatura:
Dreyhausen, W. 1940 : Die Alten Steinkreuze in Böhmen und in Sudentengau, Reichenberg-Leipzig
Kolektiv 1997 : Kamenné kříže Čech a Moravy, Praha, 166
Kolektiv 2001 : Kamenné kříže Čech a Moravy. Rozšířené vydání, Praha, 204
Pekárek, P. 2010 : Historie zvaná Protivec, 135/136, Sborník společnosti pro výzkum kamenných křížů 2008, Aš, 134/140
Pekárek, P. 2011 : Historie zvaná Protivec, Kapitola 3. sakrální památky, Část 2. smírčí kříže, Protivec, 18/24
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 58
Wieser, S. 1994 : Smírčí kříže na Karlovarsku, 171, Historický sborník Karlovarska II, Karlovy Vary, 150/203
