přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Radnice - kostel sv. Jakuba Většího

Radnice - kostel sv. Jakuba Většího

Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | Radnice - kostel sv. Jakuba Většího

Rokokový farní kostel sv. Jakuba Většího nechal vystavět v letech 1766-1769 hrabě Joseph Thun na místě gotického kostela na mírném návrší asi 300 m jihozápadně nad návsí v dnes již zcela zaniklé vsi Radnice (Redenitz). Stavitelem kostela byl zednický mistr Johann Christoph Kosch. Koncem 40. let 20. století kostel zčásti vyhořel, následně byl ještě zastřešen a sloužil jako skladiště. Po začlenění vsi do Vojenského újezdu Hradiště v roce 1954 byl definitivně opuštěn a někdy po roce 1965 zbořen.

 

Objekt: rokokový kostel

Typologie: sakrální stavby

Kategorie: architektonické památky

Obec: Radnice (Redenitz)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: na mírném návrší nad návsí asi 300 m jihozápadně nad návsí

GPS: 50°20'14.935"N, 13°12'10.933"E

Období vzniku: 1766-1769

Architekt: neznámý

Stavitel: Johann Christoph Kosch

Stavebník: Joseph Thun

Období devastace: po roce 1945

Demolice: po roce 1965

Stav: terénní nerovnosti

Přístupnost: nepřístupné

Historie objektu

Původní gotický kostel sv. Jakuba Většího byl vystavěn patrně někdy na přelomu 13. a 14. století podle návrhu neznámého architekta na mírném návrší nad dnes již zcela zaniklou vsí Radnice (Redenitz). První zmínka o zdejším kostele však pochází až z roku 1352, kdy je zmiňován jako zcela zchudlá farnost. Teprve v letech 1399 a 1405 mohl být kostelu vyměřen papežský desátek ve výši 3 grošů. Od 14. století drželi patronátní práva ke kostelu majitelé egerberského panství. V roce 1383 dosadil Albrecht z Egerberka ke kostelu kněze Václava. Roku 1386 poté purkrabí Vítek podával faráře Zdislava z kostela sv. Antonína na Novém Městě pražském.

Později býval zdejší kostel filiálním ke kostelu sv. Vavřince v Okounově. V polovině 18. století zahájil tehdejší vlastník kláštereckého panství hrabě Thun postupné kroky k obnovení zdejší farnosti a výstavbě nového farního kostela. Podle kostelních účtů bylo roku 1756 zaplaceno zednickému mistru Laurentiu Kecksteinovi z Klášterce a tesaři Antonu Fischerovi dohromady 5 zl. a 14 kr. za vyměření a zakreslení projektovaného nového radnického kostela, vyhledání k tomu potřebného vápna, označení dřeva a trojí prohlídku dvou zvonic. Již v následujícím roce 1757 bylo poté Kecksteinovi vyplaceno 13 zl. za zhotovení tří plánů ke stavbě kostela, vyměření základů a nalezení kamenolomu a místa na stavbu cihelné pece. Tesař Fischer téhož roku obdržel částku 5 zl. za nakreslení krovu a vazby věže a za prohlídku stavebního dříví a další finance byly uhrazeny konzistoři za povolení ke stavbě kostela.

V říjnu roku 1757 poté hrabě Joseph Thun zaslal zhotovené plány nového kostela spolu s rozpočtem, podepsaným pouze okounovským farářem P. Maxmilianem Koschem a kláštereckým úředníkem, pražské arcibiskupské konzistoři ke schválení. Dochoval se však pouze rozpočet, z něhož zjišťujeme, že stavba kostela měla stát 8776 zl. a 34 kr., a že nový kostel měl být 48 loktů dlouhý, 18 loktů (v presbytáři 14 loktů) široký a 27 loktů vysoký, zdi měly být 2 a půl lokte silné, zděná část věže měla být 45 loktů vysoká a kostel měl být opatřen 12 okny. Malířské práce v rozpočtu nebyly obsaženy. I když konzistoř povolení ke stavbě udělila, k realizaci záměru tehdy ještě nedošlo.

V roce 1758 byla obnovena samostatná farnost a ke kostelu sv. Jakuba Většího v Radnici dosazen vlastní farář. Ke zdejší farnosti patřily vsi Radnice (Redenitz), Donín (Dohnau), Hrzín (Grün), Humnice (Humnitz), Hůrka (Horkau), Jindřichov (Heinersdorf), Malá Lesná (Klein-Spinnelsdorf), Martinov (Merzdorf), Litoltov (Liesen), Ostré (Westrum), Pastviny (Weiden) a Velká Lesná (Groß-Spinnelsdorf). Ještě v témže roce 1758 bylo zednickému mistru Laurentiu Kecksteinovi zaplaceno 17 zl. 45 kr. za zhotovení pěti plánů nové fary a za práci při vyhledávání vápna, zdicího kamene, jílu, písku i místa pro cihelnou pec a pro dílnu k budoucí stavbě fary. V letech 1759-1764 byla poté v sousedství kostela vystavěna nová pozdně barokní farní budova. V letech 1760-1762 prameny uvádějí na stavbě fary opět Kecksteina a při dokončovacích pracích v roce 1763 byl již také zmíněn klášterecký zednický mistr Johann Christoph Kosch.

V letech 1766-1769 byla na místě původního kostela vystavěna novostavba farního kostela sv. Jakuba Většího v rokokovém slohu. Smlouvu na stavbu kostela podle schváleného plánu uzavřel dne 4. března 1766 Johann Christoph Kosch z Klášterce. Autorství stavebních plánů není jasné, zda se jednalo o 10 let staré Kecksteinovy plány, nebo snad Kosch vypracoval nový návrh kostela. Celkové náklady na stavbu nového kostela, která byla dokončena v roce 1769, činily 12.150 zl. 16 kr. a 5 3/4 pen., z čehož za samotné zednické práce bylo na mzdách vyplaceno 1.835 zl. 3 kr. 1 pen. Tesařské práce odvedl tesařský mistr Anton Fischer a kamenické kamenický mistr Adalbert Krunbass. V roce 1781 vyzdobil interiér kostela iluzivní oltářní architekturou a plastikami a nástropními malbami s motivy ze života sv. Jakuba přísečnický malíř Franz Mayer za 408 zl. 20 kr.

Po nuceném vysídlení původního obyvatelstva po konci druhé světové války však přestal být bývalý farní kostel sv. Vavřince udržován postupně chátral. Koncem čtyřicátých let 20. století poté kostel zčásti vyhořel. Během požáru popraskaly klenby a obvodové zdi. Na počátku 50. let 20. století byla ještě zastřešena loď a po roce 1952 také věž kostela, která však dostala již jen nižší eternitovou stanovou střechu. Po začlenění vsi Radnice do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1954 byl kostel definitivně opuštěn a ponechán svému osudu. Nějakou dobu byl používán jako sklad sena a slámy.

V červnu roku 1965 byl v interiéru zdevastovaného kostela proveden archeologický výzkum, při kterém byl nalezen základ středověké zdi, středověká keramika a několik hrobů. V jednom z nich byla nalezena drobná mince z 15. století. Krátce poté byl zdevastovaný kostel sv. Vavřince v zaniklé vsi z důvodu havarijního stavu zbořen. Dnes se na místě strženého kostela nachází velká hromada sutin pokrytá vzrostlým lesem s vystupujícími kratšími úseky původní obvodové zdi objektu z lomového kamene.

 

Popis objektu

Neorientovaný jednolodní rokokový kostel s vysokou obdélnou lodí se zkosenými nárožími a s odsazeným, polokruhově uzavřeným presbytářem, krytý valbovou střechou s polygonální sanktusovou zvoničkou nad závěrem, která byla při rekonstrukci střechy po požáru nahrazena nižší věžičkou. Před jižním vstupním průčelím stávala představěná hranolová věž se zkosenými nárožími a s cibulovitou bání a lucernou na vrcholu, která byla po požáru snesena a nahrazena nižší jehlanovou střechou. Věží byl veden vchod do kostela obdélným portálem a v patře věže bylo po jednom obdélném, polokruhově zakončeném okně na každé straně. Vstupní průčelí završoval trojúhelníkový štít. Loď kostela měla po stranách po třech, presbytář po dvou obdélných, polokruhově zakončených oknech. Vnější stěny kostela bývaly členěny širokými pilastry a završeny bohatě profilovanou korunní římsou pod střechou.

Vnitřní prostor lodi kostela býval zaklenut valenou klenbou s výsečemi, presbytář konchou. V jižní části lodi byla vyzděna prolamovaná kruchta, vynášená širokým segmentovým obloukem. Vnitřní stěny kostela zdobila iluzivní oltářní architektura a plastiky a nástropní fresky s motivy ze života sv. Jakuba od Franze Mayera z roku 1781. Interiér kostela byl vybaven kvalitním barokním mobiliářem.

 

Fotodokumentace

Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | celkový pohled na ves Radnici (Redenitz) s farním kostelem sv. Jakuba Většího od západu na historické pohlednici z doby kolem roku 1900
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | farní kostel sv. Jakuba Většího v Radnici od severu na historickém snímku z doby před rokem 1945
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | farní kostel sv. Jakuba Většího v Radnici od jihozápadu na historickém snímku z doby před rokem 1945
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | farní kostel sv. Jakuba Většího v Radnici od východu na historickém snímku z doby před rokem 1945
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | farní kostel sv. Jakuba Většího s budovou fary na výřezu historické pohlednice z doby před rokem 1945
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | východní průčelí kostela sv. Jakuba Většího v Radnici v době před rokem 1945
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | interiér kostela sv. Jakuba Většího s iluzivním hlavním oltářem v době před rokem 1945
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | iluzivní hlavní oltář kostela před rokem 1945
 
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | vyhořelý kostel sv. Jakuba Většího bez zastřešení věže na snímku vojenského leteckého mapování z roku 1952
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | nově zastřešený kostel sv. Jakuba Většího v bývalé vsi Radnici na snímku vojenského leteckého mapování z roku 1962
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | zchátralý kostel sv. Jakuba Většího v roce 1957
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | interiér kostela sv. Jakuba Většího v roce 1957
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | interiér kostela sv. Jakuba Většího v roce 1957
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | zdevastovaný kostel sv. Jakuba Většího v roce 1961
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | závěr zdevastovaného kostela sv. Jakuba Většího v roce 1961
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | reliéfní znak v supraportě hlavního vchodu kostela v roce 1961
 
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | interiér zdevastovaného kostela sv. Jakuba Většího v 60. letech 20. století
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | interiér zdevastovaného kostela sv. Jakuba Většího v 60. letech 20. století
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | nástropní malby od malíře Franze Mayera v 60. letech 20. století
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | malba se signaturou malíře Franze Mayera v 60. letech 20. století
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | zarostlé sutiny strženého kostela sv. Jakuba Většího v zaniklé vsi Radnice od jihu - duben 2019
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | kamenolom v místech zvonové věže v hlavním jižním průčelí strženého kostela - duben 2019
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | jihozápadní nároží strženého kostela sv. Jakuba Většího v zaniklé vsi Radnice - duben 2019
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | západní průčelí strženého kostela sv. Jakuba Většího v zaniklé vsi Radnice - duben 2019
 
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | západní průčelí strženého kostela sv. Jakuba Většího v zaniklé vsi Radnice - duben 2019
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | západní průčelí strženého kostela sv. Jakuba Většího v zaniklé vsi Radnice - duben 2019
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | závěr strženého kostela sv. Jakuba Většího v zaniklé vsi Radnice od severu - duben 2019
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | východní průčelí strženého kostela sv. Jakuba Většího v zaniklé vsi Radnice - duben 2019
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | úsek východní boční stěny strženého kostela sv. Jakuba Většího v zaniklé vsi Radnice - duben 2019
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | východní průčelí strženého kostela sv. Jakuba Většího v zaniklé vsi Radnice - duben 2019
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | opracovaná ostění v okolí strženého kostela - duben 2019
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | východní průčelí strženého kostela sv. Jakuba Většího v zaniklé vsi Radnice - duben 2019
 
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | východní průčelí strženého kostela sv. Jakuba Většího v zaniklé vsi Radnice - duben 2019
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | zarostlá horní plocha sutin strženého kostela sv. Jakuba Většího v zaniklé vsi Radnice - duben 2019
 

Použitá literatura

Zdena BINTEROVÁ, Zaniklé obce Doupovska, Chomutov 1998, s. 82-83.
Zdena BINTEROVÁ, Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov 2005, s. 59-60.
Martin ČECHURA, Zaniklé kostely Čech, Praha 2012, s. 232.
Jaroslaus SCHALLER, Topographie des Königreichs Böhmen. Siebenter Theil. Saatzer Kreis, Praha 1787, s. 153.
Johann Gottfried SOMMER, Das Königreich Böhmen:statistisch-topographisch Dargestellt. Bd. 14. Saazer Kreis, Praha 1846, s. 203.
Michal VALENČÍK, Ohrožené památky – kostely, kaple a kapličky v České republice, Praha 2006, s. 76.
Pavel ZAHRADNÍK, Zednický rod Koschů a Jan Kryštof Kosch, neznámý stavitel z Klášterce nad Ohří, In: Průzkumy památek 01/2000, Praha 2000, s. 100-105.

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje
Web vytvořilo Vertical Images s.r.o.

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz