přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Radnice - kostel sv. Jakuba Většího

Radnice - kostel sv. Jakuba Většího

Radnice - kostel sv. Jakuba Většího |
 

Obec: Radnice (Redenitz)

Okres: Karlovy Vary

GPS: 50°20'14.935"N, 13°12'10.933"E

Stav: zaniklé

Přístupnost: zaniklé

Historie objektu

Původní gotický kostel sv. Jakuba Většího byl postaven podle Frindla již někdy v mezi léty 1261-1384 na návrší nad dnes již zcela zaniklou obcí Radnice (Redenitz) ve Vojenském újezdu Hradiště, která se v pramenech objevuje již roku 1295, kdy je zmiňován Peregrinus z Radnic. Kostel byl filiálním k faře v Okounově a držitelé panství Egerberk od 14. století vlastnili patronátní práva a podávali pravidelně ke kostelu kněze. Kostel je prvně písemně doložen až v roce 1352 jako zcela zchudlá farnost. V roce 1383 dosadil Albrecht z Egerberka ke kostelu kněze Václava. Teprve v letech 1399 a 1405 mohl být kostelu vyměřen papežský desátek ve výši 3 grošů. V letech 1756-1758 je v radnických kostelních účtech uváděn klášterecký zednický mistr Vavřinec Keckstein. Nejprve bylo jemu a tesaři Fischerovi roku 1756 zaplaceno dohromady 5 zl. 14 kr. za vyměření a zakreslení projektovaného nového radnického kostela, vyhledání k tomu potřebného vápna, označení dřeva a trojí prohlídku dvou zvonic (?) načež v roce 1757 bylo Kecksteinovi zaplaceno již 13 zl. za zhotovení tří plánů ke stavbě kostela, vyměření základů a nalezení kamenolomu a místa na stavbu cihelné pece, zatímco Fischer dostal 5 zl. za nakreslení krovu a vazby věže a za prohlídku stavebního dříví a placeno bylo i konzistoři za povolení ke stavbě kostela. Posléze roku 1758 bylo Kecksteinovi zaplaceno 17 zl. 45 kr. za zhotovení pěti plánů nové fary a za práci při vyhledávání vápna, zdicího kamene, jílu, písku i místa pro cihelnou pec a pro dílnu k budoucí stavbě fary. V roce 1758 dostal kostel vlastního faráře a v letech 1759-1764 byla postavena také místní fara. V letech 1760-1762 prameny uvádějí na stavbě fary opět Vavřince Kecksteina a při dokončovacích pracích v roce 1763 byl již také zmíněn klášterecký stavitel Jan Kryštof Kosch, autor pozdější přestavby kostela. Plány k přestavbě kostela však zhotovil v roce 1757 Vavřinec Keckstein. Jím zhotovený plán kostela byl hrabětem Thunem v říjnu 1757 spolu s rozpočtem, podepsaným jen okounovským farářem Maxmiliánem Koschem a kláštereckým úředníkem, zaslán pražské arcibiskupské konzistoři ke schválení. Dochoval se však pouze rozpočet, z něhož zjišťujeme, že stavba kostela měla stát 8776 zl. 34 kr. a že nový kostel měl být 48 loktů dlouhý, 18 loktů (v presbytáři 14 loktů) široký a 27 loktů vysoký (ačkoliv „podle regulí architektury“ by jeho výška měla činit 36 loktů), zdi měly být 2 a půl lokte silné, zděná část věže měla být 45 loktů vysoká a kostel měl být opatřen 12 okny. Malířské práce v rozpočtu nebyly obsaženy. I když konzistoř povolení ke stavbě udělila, k realizaci záměru tehdy ještě nedošlo. Přestavba kostela v rokokovém slohu proběhla totiž až v letech 1766-1767. Smlouvu na stavbu kostela podle schváleného plánu uzavřel dne 4. března 1766 Jan Kryštof Kosch z Klášterce. Není však bohužel uvedeno, šlo-li o vlastní Koschův plán, či o plán jiného autora. Stavba kostela, kterou prováděl Kosch, však začala takřka deset let po zhotovení původních Kecksteinových plánů kostela a nedovedeme říci, zda a do jaké míry byly tyto plány tehdy použity, anebo zda si vrchnost dala udělat plány nové a v tom případě zda jejich autorem byl Kosch. Není také jasné, zda by Koschovy schopnosti (totéž by však platilo i pro Kecksteina) k vyprojektování nepochybně hodnotné architektury radnického kostela vůbec dostačovaly. Stavba nového kostela byla dokončena v roce 1769, trvala tedy čtyři stavební sezóny. Náklady na stavbu činily dosti vysokou částku 12 150 zl. 16 kr. 5 3/4 pen., z čehož za samotné zednické práce bylo na mzdách vyplaceno 1835 zl. 3 kr. 1 pen. Tesařské práce odvedl tesařský mistr Antonín Fischer, kamenické pak kamenický mistr Adalbert Krunbass a malířské, výmalbu nástropními freskami kupole a kůru, vykonal v roce 1781 za 408 zl. 20 kr. přísečnický malíř František Maier. Koncem 40. let 20. století kostel zčásti vyhořel. Na počátku 50. let byla ještě zastřešena loď i věž kostela, která však dostala již jen nižší stanovou střechu. Po začlenění obce Radnice do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště dne 15. května 1954 byl kostel opuštěn a ponechán svému osudu. Nějakou dobu byl používán jako sklad sena a slámy. V červnu roku 1965 byl v interiéru dosud stojícího kostela proveden archeologický výzkum, při kterém byl nalezen základ středověké zdi, středověká keramika a několik hrobů. V jednom z nich byla nalezena drobná mince z 15. století. Krátce po té byl kostel v havarijním stavu zbořen.

 

Popis objektu

Jednolodní rokokový kostel s vysokou obdélnou lodí se zkosenými nárožími a s odsazeným, polokruhově uzavřeným presbytářem, krytý valbovou střechou s polygonální sanktusovou zvoničkou nad závěrem, která byla při rekonstrukci střechy po požáru nahrazena nižší věžičkou. Před západním vstupním průčelím stávala představěná hranolová věž se zkosenými nárožími a s cibulovitou bání a lucernou na vrcholu, která byla po požáru snesena a nahrazena nižší jehlanovou střechou. Věží byl veden vchod do kostela obdélným portálem a v patře věže bylo po jednom obdélném, polokruhově zakončeném okně na každé straně. Vstupní průčelí završoval trojúhelníkový štít. Loď kostela měla po stranách po třech, presbytář po dvou obdélných, polokruhově zakončených oknech. Vnější stěny kostela bývaly členěny širokými pilastry a bohatě profilovanou korunní římsou.

Loď kostela bývala zaklenuta valenou klenbou s výsečemi, presbytář konchou. Uvnitř nástropní fresky s motivy ze života sv. Jakuba od Františka Maiera z roku 1781. V západní části lodi byla vyzděna prolamovaná kruchta, vynášená širokým segmentovým obloukem.

Interiér kostela byl vybaven kvalitním barokním mobiliářem.

 

Fotodokumentace

Radnice (Redenitz) | kostel sv. Jakuba Většího v Radnici na počátku 20. století
Radnice (Redenitz) | kostel s obcí Radnice od západu před rokem 1945
Radnice (Redenitz) | kostel sv. Jakuba Většího od severu před rokem 1945
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | kostel sv. Jakuba Většího v době před rokem 1945
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | interiér kostela v době před rokem 1945
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího  | hlavní oltář kostela před rokem 1945
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | kostel sv. Jakuba Většího v roce 1957
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | pustnoucí interiér kostela v roce 1957
 
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | pohled ke kůru kostela v roce 1957
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | kostel sv. Jakuba Většího - únor 1961
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího  | závěr kostela sv. Jakuba Většího - únor 1961
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího  | erb nad vchodem kostela - únor 1961
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího | interiér kostela v 60. letech 20. století
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího  | nástropní fresky kostela v 60. letech 20. století
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího  | detail výmalby kostela v 60. letech 20. století
Radnice - kostel sv. Jakuba Většího  | ruiny kostela sv. Jakuba Většího v 60. letech 20. století
 

Použitá literatura

Binterová, Z. 1998 : Zaniklé obce Doupovska, Chomutov, 82/83
Binterová, Z. 2005 : Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov, 59/60
Zahradník, P. 2000 : Zednický rod Koschů a Jan Kryštof Kosch, neznámý stavitel z Klášterce nad Ohří, In: Průzkumy památek 01/2000, Praha, 100/105

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz