přeskočit k navigaci »

Úvod > Města a obce > Radnice (Redenitz)

Radnice (Redenitz)

Radnice (Redenitz) | Radnice (Redenitz)

Dnes již zcela zaniklá ves Radnice, německy Redenitz, ležela ve svahu nad soutokem Donínského (Herrnbach) a Radnického potoka (Redenitzer Bach) na severovýchodním úpatí vrchu Dvoračky (642 m n. m.) v nadmořské výšce 465-520 m asi 6,5 km jihozápadně od Kadaně v severovýchodní části Doupovských hor zvané Litoltovské vrchy dnes na území Vojenského újezdu Hradiště. Katastr vsi měřil 3,61 km².

 

Objekt: zaniklá ves

Typologie: zaniklé obce

Kategorie: města a obce

Obec: Radnice (Redenitz)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: ve svahu nad soutokem Donínského a Radnického potoka na severovýchodním úpatí vrchu Dvoračky asi 6,5 km jihozápadně od Kadaně v severovýchodní části Doupovských hor ve Vojenském újezdu Hradiště

Nadmořská výška: 465-520 m n. m.

GPS: 50°20'21.825"N, 13°12'23.640"E

Období vzniku: 13. století

První písemná zmínka: 1295

Rozloha katastru: 3,61 km²

Počet domů: 52

Počet obyvatel: 264

Období devastace: po roce 1954

Demolice: 60. léta 20. století

Stav: terénní nerovnosti

Přístupnost: nepřístupné

Historie objektu

Původně slovanská osada Radnice (Redenitz) vznikla patrně v průběhu 13. století. Název vsi byl slovanského původu, odvozený od jména Raden. Radnice bývala nejvýznamnějším místem Lipoltovských vrchů, části Doupovských hor, táhnoucích se od Ohře až po Liboc.

První písemná zmínka o zdejší vsi pochází z roku 1295, kdy je zde uváděn jistý „Peregrinud de Rednicz“. Na základě jeho predikátu zde můžeme předpokládat existenci panského sídla, dnes již neznámé podoby a polohy. Od 14. století poté ves patřila k panství Egerberk a zřejmě již tehdy zdejší panské sídlo pozbylo významu a zaniklo. Držitelé egerberského panství poté podávali pravidelně kněze k místnímu gotickému farnímu kostelu sv. Jakuba Většího. Kostel byl vystavěn někdy na přelomu 13. a 14. století na mírném návrší nad vsí a v pramenech je prvně uváděn až k roku 1352, kdy je zmiňován jako zcela zchudlá farnost.

Po bitvě na Bílé hoře získal zdejší zboží hrabě K. Š. Thun, který Radnici připojil ke kláštereckému panství. Třicetiletá válka ves dosti poničila a podle berní ruly z roku 1654 zde tehdy žili pouze 4 sedláci, z nichž jeden také šenkoval, 8 chalupníků a 5 poddaných na obci, jeden z nich byl kovářem. Závěrečná poznámka berní ruly uváděla, že „tato ves na stavení nehrubě dobrá, rolí špatné žitné, luk pro potřebu, živnost jich z dříví dělání a k hutěm dodávání, též i z dobytkův“. Zdejší kostel se stal filiálním ke kostelu sv. Vavřince v Okounově. Z hrůz války se však Radnice patrně brzy vzpamatovala a začala se rozrůstat.

Roku 1758 byla obnovena samostatná farnost a v letech 1766-1769 nechal hrabě Joseph Thun vystavět na místě původního gotického kostela vystavět nový rokokový farní kostel sv. Jakuba Většího. Podle Schallerovi topografie z roku 1787 zde stávalo již 35 domů a podle Sommera zde roku 1846 žilo 205 obyvatel ve 38 domech. Tehdy zde stával farní kostel, fara, škola z počátku 19. století pod panskou správou, mlýn a hospoda.

Roku 1850 se Radnice stala samostatnou obcí v politickém okrese Kadaň, ke které byly v roce 1868 připojeny osady Hůrka (Horkau), Jindřichov (Heinersdorf) a Ostré (Westrum). Do zdejší trojtřídní školy chodily také děti z Donína, Hůrky, Jindřichova, Malé Lesné, Ostrého a Pastvin. Nejbližší železniční stanice byla v Želině, vzdálené 7,5 kilometrů nebo v Klášterci, do kterého to bylo přibližně 9 kilometrů.

Podle adresáře z roku 1914 v Radnici žilo již 291 obyvatel v 54 domech, Bylo zde 7 větších usedlostí, mlýn, sýrárna, 2 hostince, 2 obchody, trafika, Raiffeisenka, poštovní úřad s telegrafem, četnická stanice a pracovali zde všichni potřební řemeslníci. Elektřina sem byla zavedena k 1. lednu 1920. Také zde byla v provozu tzv. dopravní pošta, kdy vůz odjížděl do Kadaně ráno v 8,15 a zpět se vracel ve 13,00. Za osobu se platilo 4 koruny. Do roku 1930 klesl počet obyvatel na 264, z toho bylo pouze 8 Čechů.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války nebyla obec již nikdy zcela dosídlena a roku 1947 zde žilo 115 stálých obyvatel. Někdy v té době částečně vyhořel zdejší kostel, který byl ještě na počátku 50. let 20. století nově zastřešen. K definitivnímu vysídlení Radnice v souvislosti se zřízením Vojenského újezdu Hradiště došlo k 15. květnu 1954. Zástavba opuštěné vsi byla poté postupně demolována až zcela zanikla. Zdevastovaný kostel sv. Jakuba Většího stával ještě v roce 1965. Někdy poté byl jako jeden z posledních objektů opuštěné vsi stržen.

 

Fotodokumentace

Radnice (Redenitz) | ves Radnice (Redenitz) na mapě 1. vojenského josefského mapování z let 1764-1768
Radnice (Redenitz) | ves Radnice (Redenitz) na císařském otisku mapy stabilního katastru z roku 1842
Radnice (Redenitz) | ves Radnice (Redenitz) na mapě 2. vojenského františkovo mapování z roku 1846
Radnice (Redenitz) | ves Radnice (Redenitz) na mapě 3. vojenského františko-josefského mapování z roku 1878
Radnice (Redenitz) | ves Radnice (Redenitz) s farním kostelem sv. Jakuba Většího od západu na historické fotografii z doby kolem roku 1900
Radnice (Redenitz) | ves Radnice (Redenitz) s farním kostelem sv. Jakuba Většího od severu na historické fotografii z počátku 20. století
Radnice (Redenitz) | ves Radnice (Redenitz) s farním kostelem sv. Jakuba Většího od východu na kolorované fotografii z počátku 20. století
Radnice (Redenitz) | historická pohlednice vsi Radnice (Redenitz) s kostelem sv. Jakuba Většího a farou z roku 1906
 
Radnice (Redenitz) | ves Radnice (Redenitz) s farním kostelem sv. Jakuba Většího od východu na historické pohlednici z roku 1919
Radnice (Redenitz) | ves Radnice (Redenitz) s farním kostelem sv. Jakuba Většího od jihozápadu na historické fotografii z doby před rokem 1945
Radnice (Redenitz) | ves Radnice (Redenitz) s farním kostelem sv. Jakuba Většího od východu na historické fotografii z doby před rokem 1945
Radnice (Redenitz) | škola v Radnici na historické fotografii z roku 1935
Radnice (Redenitz) | stavění májky v Radnici na historickém snímku z poloviny 30. let 20. století
Radnice (Redenitz) | dům rodiny Tobisch v Radnici na historickém snímku z roku 1925
Radnice (Redenitz) | ves Radnice (Redenitz) s farním kostelem sv. Jakuba Většího od východu na historické fotografii z doby před rokem 1945
Radnice (Redenitz) | ves Radnice (Redenitz) na leteckém snímku vojenského leteckého mapování z roku 1938
 
Radnice (Redenitz) | ves Radnice (Redenitz) na leteckém snímku vojenského leteckého mapování z roku 1952
Radnice (Redenitz) | z větší části demolovaná zástavba bývalé vsi na leteckém snímku vojenského leteckého mapování z roku 1962
Radnice (Redenitz) | místo zaniklé vsi Radnice (Redenitz) ve Vojenském újezdu Hradiště na leteckém snímku z roku 2014
 

Použitá literatura

Zdena BINTEROVÁ, Zaniklé obce Doupovska, Chomutov 1998, s. 82-83.
Zdena BINTEROVÁ, Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov 2005, s. 59-60.
Martin ČECHURA, Zaniklé kostely Čech, Praha 2012, s. 232.
Tomáš KAREL – Vilém KNOLL – Luděk KRČMÁŘ, Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice 2009, s. 142-143.
Jaroslaus SCHALLER, Topographie des Königreichs Böhmen. Siebenter Theil. Saatzer Kreis, Praha 1787, s. 153.
Johann Gottfried SOMMER, Das Königreich Böhmen:statistisch-topographisch Dargestellt. Bd. 14. Saazer Kreis, Praha 1846, s. 203.
Michal VALENČÍK, Ohrožené památky – kostely, kaple a kapličky v České republice, Praha 2006, s. 76.
Pavel ZAHRADNÍK, Zednický rod Koschů a Jan Kryštof Kosch, neznámý stavitel z Klášterce nad Ohří, In: Průzkumy památek 01/2000, Praha 2000, s. 100-105.

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz