Radnice (Redenitz)
Dnes již zcela zaniklá obec Radnice, německy Redenitz, ležela při Donínském potoku, nazývaném někdy také Radnický, Brodecký i Litoltovský, v nadmořské výšce 505 m v části Doupovských hor zvané Litoltovské vrchy, 6,5 km jihozápadně od Kadaně ve Vojenském újezdu Hradiště. Katastr obce měřil 3, 61 km². Název vsi byl slovanského původu, odvozený od jména Raden. Radnice bývala nejvýznamnějším místem Lipoltovských vrchů, části Doupovských hor, táhnoucích se od Ohře až po Liboc.
panská sídla: předpokládané panské sídlo
sakrální stavby: kostel sv. Jakuba Většího, kaple
smírčí kříže: smírčí kříž
kamenosochařské památky: boží muka
přírodní zajímavosti: Donínský potok
části obce: osady Hůrka, Jindřichov a Ostré
První písemná zmínka o vsi Radnice pochází z roku 1295, kdy je zde uváděn „Peregrinud de Rednicz“. Na základě jeho predikátu zde můžeme předpokládat existenci panského sídla, dnes již neznámé podoby a polohy. Již však ve 14. století patřila Radnice k panství Egerberk a zřejmě již tehdy zdejší panské sídlo pozbylo významu a zaniklo. Držitelé panství podávali pravidelně kněze do místního kostela, postaveného podle Frindla někdy v letech 1261-1384 a filiálního k faře v Okounově. Pobělohorské události připravily Štampachy o majetek a nový majitel hrabě K. Š. Thun pak Radnici připojil ke kláštereckému panství. Třicetiletá válka ves dost poničila a podle berní ruly z roku 1654 zde tehdy žili pouze 4 sedláci, z nichž jeden také šenkoval, 8 chalupníků a 5 poddaných na obci – jeden byl kovářem. Závěrečná poznámka berní ruly uváděla, že „tato ves na stavení nehrubě dobrá, rolí špatné žitné, luk pro potřebu, živnost jich z dříví dělání a k hutěm dodávání, též i z dobytkův“. Z hrůz války se však Radnice patrně brzy vzpamatovala a začala se rozrůstat. V roce 1758 dostala Radnice vlastního faráře a v letech 1766-1767 nechal hrabě Thun zcela přestavět původní gotický kostel v rokokovém slohu. Podle Schallerovi topografie z roku 1787 zde bylo již 35 domů a podle Sommera zde roku 1846 žilo 205 obyvatel ve 38 domech. Sommer uvádí v Radnici také mlýn a hospodu. Roku 1850 se Radnice stala samostatnou obcí, ke které byly v roce 1868 připojeny osady Hůrka, Jindřichov a Ostré. Do zdejší trojtřídní školy, postavené již na počátku 19. století, chodily také děti z Donína, Hůrky, Jindřichova, Malé Lesné, Ostrého a Pastvin u Radnice. Nejbližší železniční stanice byla v Želině, vzdálené 7,5 km nebo v Klášterci, do kterého to bylo přibližně 9 km. Podle adresáře z roku 1914 v Radnici žilo již 291 obyvatel v 54 domech, Bylo zde 7 větších usedlostí, mlýn sýrárna, 2 hostince, 2 obchody, trafika, Raiffeisenka, poštovní úřad s telegrafem, četnická stanice a pracovali zde všichni potřební řemeslníci. Elektřina sem byla zavedena k 1. lednu 1920. Také zde byla v provozu tzv. dopravní pošta, kdy vůz odjížděl do Kadaně ráno v 8,15 a zpět se vracel ve 13,00. Za osobu se platilo 4 koruny. Do roku 1930 klesl počet obyvatel na 264, z toho bylo pouze 8 Čechů. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci 2. světové války nebyla obec již nikdy zcela dosídlena a roku 1947 zde žilo 115 stálých obyvatel. Někdy v té době částečně vyhořel zdejší kostel a na počátku 50. let 20. století byl ještě nově zastřešen. K definitivnímu vysídlení Radnice v souvislosti se zřízením Vojenského újezdu Hradiště došlo k 15. květnu 1954. Opuštěná ves byla poté postupně bořena až zcela zanikla. Místní kostel sv. Jakuba Většího, tehdy již značně zchátralý, stával ještě v 60. letech 20. století. Někdy poté byl i ten zbořen.
horní část vsi s kostelem na počátku 20. století
celkový pohled na ves od východu na počátku 20. století
ves Radnice od východu na pohlednici z roku 1924
ves Radnice s kostelem od jihozápadu před rokem 1945
ves Radnice od východu před rokem 1945
ves Radnice od východu před rokem 1945
horní část vsi Radnice s kostelem od severu v roce 1939
zima v obci Radnice před rokem 1945
místní škola na fotografii z roku 1935
stavění Máje v obci někdy v roce 1938 nebo 1939
výletní restaurace v Radnici v roce 1950
katastrální mapa vsi Radnice patrně z roku 1945
letecký pohled na ves Radnici z roku 1952
katastrální mapa vsi Radnice z roku 1955
Použitá literatura:
Binterová, Z. 1998 : Zaniklé obce Doupovska, Chomutov, 82/83
Binterová, Z. 2005 : Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov, 59/60
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 142/143
Zahradník, P. 2000 : Zednický rod Koschů a Jan Kryštof Kosch, neznámý stavitel z Klášterce nad Ohří, In: Průzkumy památek 01/2000, Praha, 100/105
