přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Ratiboř - renesanční tvrz

Ratiboř - renesanční tvrz

Ratiboř - renesanční tvrz | Ratiboř - renesanční tvrz

Novou renesanční tvrz si nechali vystavět po polovině 16. století Ratibořští ze Chcebuze v poplužním dvoře v severní části vsi Ratiboř (Ratiworz). V roce 1617 byl zdejší statek připojen k rabštejnskému panství a nebyl již nikdy osamostatněn. Zdejší tvrz byla poté opuštěna a byla nadále využívána k hospodářským účelům. Někdy v průběhu 2. poloviny 20. století byl nakonec zchátralý objekt bývalé tvrze zbořen. Z objektu zůstalo zachováno základové zdivo.

 

Objekt: renesanční tvrz

Typologie: panská sídla

Kategorie: architektonické památky

Obec: Ratiboř (Ratiworz)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: v areálu bývalého poplužního dvora v severní části vsi

GPS: 50°6'51.663"N, 13°6'58.037"E

Období vzniku: polovina 16. století

Architekt: neznámý

Stavebník: Ratibořští ze Chcebuze

Demolice: 2. polovina 20. století

Stav: zříceniny

Přístupnost: nepřístupné

Historie objektu

V době po polovině 16. století si tehdejší držitelé zdejšího manství Ratibořští ze Chcebuze nechali vystavět jako náhradu za tehdy již nevyhovující starou gotickou tvrz nové renesanční sídlo v poplužním dvoře v severní části vsi Ratiboř (Ratiworz). Jméno Mikuláše Ratibořského ze Chcebuze je spolu s rodovým znakem uvedeno ve Žlutickém kancionálu z roku 1558, což značí, že podporoval své akvizice poskytnutím daru. V roce 1567 osvobodil Jindřich starší z Plavna ratibořský statek od manských povinností a ten se tak stal dědičným zbožím. Mikulášův syn Jan Ratibořský ze Chcebuze odkoupil od města Žlutice zboží Vladořice s tvrzí, které však již roku 1572 prodal Kunrátovi ze Sulevic.

Po smrti Mikuláše Ratibořského ze Chcebuze někdy před rokem 1577 přenechal Jan otcovo dědictví svému synu Janu Jáchymovi ze Chcebuze, který nakonec v roce 1617 prodal zboží Ratiboř Jáchymu Libštejnskému z Kolovrat, který ho připojil ke svému rabštejnskému panství. Ke zdejší tvrzi tehdy patřila ves Ratiboř, poplužní dvůr, mlýn a sedlák ve Veselově. Již po bitvě na Bílé hoře byla Jáchymu Libštejnskému z Kolovrat za účast na českém stavovském povstání v letech 1618-1620 třetina majetku včetně Rabštejna nad Střelou zkonfiskována. V roce 1623 bylo následně konfiskované sjednocené panství Údrč, ke kterému tehdy patřily kromě Ratiboře vsi Čichalov, Herstošice, Martice a Veselov, odděleno a prodáno sekretáři královské koruny Severýnu Thalovi z Horštejna. Následující majitel vévoda Julius Jindřich Sasko-Lauenburský údrčské panství včetně tvrze v Ratiboři připojil ke svému panství Toužim.

Zdejší renesanční tvrz poté ztratila svou vojensko-správní a sídelní funkci a byla nadále využívána k hospodářským účelům. Poplužní dvůr byl rozparcelován a rozprodán mezi zaměstnance. Někdy v průběhu druhé poloviny 20. století byl nakonec zchátralý objekt bývalé renesanční tvrze bez průzkumu zbořen. Z panského sídla zůstalo zachováno necelý metr vysoké zarovnané základové zdivo kopírující půdorys objektu. Stavební konstrukce zbořené tvrze jsou snad zachovány rovněž ve hmotě přilehlého rodinného domu.

 

Popis objektu

Renesanční patrová kamenná budova na půdorysu písmene „L“ krytá mansardovou střechou. Podle vzpomínek pamětníků bývalo přízemí objektu zaklenuto valenými klenbami s hřebínky.

 

Fotodokumentace

Ratiboř - renesanční tvrz | situace panských sídel v Ratiboři na výřezu mapy stabilního katastru vsi z roku 1841 - gotická tvrz (T1) a renesanční tvrz (T2)
Ratiboř - renesanční tvrz | bývalá renesanční tvrz v poplužním dvoře na císařském otisku mapy stabilního katastru vsi z roku 1841
Ratiboř - renesanční tvrz | objekt bývalé renesanční tvrzi na fotografii letckého vojenského snímkování z roku 1952
Ratiboř - renesanční tvrz | základové zdivo objektu bývalé renesanční tvrze na letecké fotografii z roku 2012
 

Použitá literatura

Karel, T. - Knoll, V. - Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 145
Kolektiv 1971: Heimatbuch des Kreises Luditz, München, 647
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 292
Musil, F. - Plaček, M. - Úlovec, J. 2005 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Praha, 296
Sedláček, A. 1905 : Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl třináctý, Plzeňsko a Loketsko, Praha, 39
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 362
Úlovec, J. 2000 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Praha, 256/257

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje
Web vytvořilo Vertical Images s.r.o.

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz