Rybáře – kostel sv. Urbana
Pozdně gotický kostel sv. Urbana v Rybářích byl postaven po roce 1500 na místě staršího románského kostela snad již z 10. století, jehož základy kopíruje, na vrcholu skalnatého ostrohu, zvaného později Kapellenberg nad původním založením obce Rybáře (Fischern). Stöhrt uvádí, že viděl zakládající listinu kostela sv. Urbana z roku 1493 u svého kmotra, a že byl kostel postaven neznámým stavitelem v pozdně gotickém slohu, měl čtyři pilíře s pozdně gotickou věžičkou, vysoká strmá střecha měla dva štíty s úzkými vysokými okny v západní apsidě. V archivních materiálech je také obsaženo, že měl kostel původně vyzděnou jen spodní část obvodového zdiva, horní podlaží lodi a presbytáře i štít tvořila stěna z prken spojená zvenčí silnými latěmi. Rybáře zpočátku náležely k farnosti kostela sv. Maří Magdalény v Karlových Varech. Kolem kostela se rozkládal hřbitov, který sloužil obci Rybáře, oběma poplužním dvorům a rovněž obci Tuhnice. Roku 1511 rytíř Jiljí ze Štampachu osadu Rybáře daroval městu Karlovy Vary se vším právem a s povinností sloužit za něho a jeho rod každý týden mši. První dochovaná písemná zmínka o zdejším kostelu pochází z roku 1515. Roku 1551 loketský komoří Štěpán z Brandenu daroval špitálu sv. Ducha v Karlových Varech 550 zlatých, s povinností, aby úroky z tohoto obnosu byly použity na údržbu kostelů sv. Urbana v Rybářích a sv. Ondřeje v Karlových Varech. Předpokládá se, že dárce mohl být pohřben na hřbitově u kostela sv. Urbana. V Karlových Varech působili jako faráři a kaplani křížovníci s červenou hvězdou, kteří zajišťovali rovněž farní správu zdejšího kostela. Podle karlovarské matriky je však známo, že byly v roce 1585 v kostele uzavřeny dva sňatky po luterském způsobu. Dne 5. září 1717 byl opatem strahovských premonstrátů Marianem Antonem Hermannem vysvěcen hlavní oltář kostela, který jej opatřil relikviemi a autentikou. Když roku 1759 shořela střecha farního chrámu sv. Maří Magdaleny, byly z kostela sv. Urbana sejmuty oba zvony a odneseny do Karlových Varů. Ještě na počátku 19. století byla svatyně z velké části dřevěná. Roku 1816 navrhoval Leopold Stöhr opravit kostely sv. Urbana a sv. Ondřeje. Byla nahrazena stará prkna novými. Roku 1818 byl proveden vážný zásah do staré části kostela, byla odstraněna předsíň a kruchta. V roce 1820 byl kostel vážně poškozen za silné vichřice a zůstal beze střechy. Městská rada v Karlových Varech rozhodla kostel již neopravovat a vystavět malou kapličku. Rybářští tím byli pobouřeni a žádali opravu kostela, aby v něm mohly být slouženy bohoslužby, tak jako doposud. Roku 1828 byl kostel opraven a na věž zavěšeny nové zvony, které však byly prý krátce na to ukradeny. V letech 1832-1833 byla výrazně empírově upravena západní vstupní strana kostela, postavena nová věž a upraven krov. Dne 28. května 1833 pak byl kostel znovu vysvěcen. V roce 1861 byl kostel opraven a nově pokryta věž a při té příležitosti na ní nalezena cínová deska s latinským nápisem a chronogramem z roku 1715 : „toho roku, kdy se Turci chystali vyhubit Slovany, krátce po smrti krále Francouzů, za vlády našeho císaře Karla IV. Byla opravena věž dne 13. 9. toho času, kdy byl farářem v K. Varech p. František Böhm z řádu křižovníků s červenou hvězdou a kaplanem Jiří Tomáš Fassmann téhož řádu. Při té příležitosti nechal Karel IV. osadit kupoli věže a restaurovat ji. Při kostele založen hřbitov.“ Roku 1879 byl kostel opět restaurován. V roce 1883 byl kostel přestavěn do empírové podoby. Roku 1884 měl být rozšířen zdejší hřbitov, ale protože úřady nepovolily rozšíření směrem k Tuhnicím, byl vybudován nový hřbitov na výšině směrem k Sedlci (vedle dnešního krematoria). Rybáře neměly vlastního kněze, docházel sem některý z kaplanů od sv. Maří Magdaleny v Karlových Varech. Jeho návštěvy byly stále řidší. Ke zlepšení došlo až v devadesátých letech 19. století, kdy Rybáře roku 1893 konečně získaly vlastního kněze v osobě katechety Rudolfa Čapka. Po roce 1906 po výstavbě kostela Povýšení sv. Kříže v Rybářích přestal být kostel sv. Urbana používán. Počítalo se s jeho demolicí. Od tohoto záměru se upustilo a kostel zůstal zachován. Dne 26. února 1921 bylo rozhodnuto zrušit starý hřbitov u kostela. V roce 1924 kostel opravil spolek Eghalanda. Obec v roce 1925 upravila také park v okolí kostela v místech původního hřbitova. K dalším opravám kostela došlo v roce 1936. Farář Wagner a okresní komisař se dohodli na provolání k lidu. „Nejstarší pamětihodnost Rybář je v nebezpečí úplné zkázy.“ Probošt spolku sv. Bonifáce v Praze dr. Franz slíbil pomoc 1000 K. Kostel měl být poté znovu vysvěcen. V roce 1938 byl původní kostel sv. Urbana převeden do majetku města Karlovy Vary a v letech 1938-1939 přeměněn v památník obětem 1. světové války. Interiér kostela byl tehdy gotizován a obnoveny byly rovněž vnější fasády kostela. Razantní úpravy interiéru tehdy odstranily většinu starších historických vrstev. Součástí adaptace byla tehdy i parková úprava bývalého hřbitova, nevyužívaného již od roku 1888. Po přeměně původního kostela sv. Urbana v památník obětem 1. světové války byl pod triumfálním obloukem umístěn pomník v podobě kamenného sarkofágu se sochou padlého bojovníka a s křížem. Na stěnách po stranách triumfálního oblouku byly umístěny porcelánové jmenné desky se 343 jmény padlých. Z toho 28 osob bylo evidováno dvojmo. Po připojení pohraničí k Velkoněmecké říši došlo k přeměně na památník národního osvobození. V interiéru kostela přibyla tehdy expozice věnovaná snahám o oddělení „Deutschböhmen“ od nově vzniklého Československa a desítkám obětí střelby československých legionářů do demonstrujících civilistů v několika městech. Po roce 1948 byl pak kostel přeměněn na památník Rudé armády a na vrcholu věže byla místo kříže osazena rudá hvězda, odstraněná v srpnu roku 1968. V roce 1965 proběhly opravy střechy bývalého kostela. V roce 1982 proběhl v souvislosti s návrhem Městského národního výboru na demolici kostela stavebně historický průzkum a povinný sondážní stavebně historický a archeologický průzkum provedený M. Husem a Jiřím Klsákem. Průzkum kostela tehdy potvrdil význam stavby a vyslovil se proti demolici, ke které nakonec naštěstí nedošlo. V roce 1986 však musela být zchátralá střecha, hrozící zřícením, stržena. Po roce 1989 objekt bývalého kostela získal do vlastnictví podnikatel Adolf Riedel z Karlových Varů. V roce 1992 proběhla poslední částečná oprava věže a obvodových zdí. Od té doby byl kostel ponechán svému osudu a zchátral definitivně. Kvůli havarijnímu stavu kostela v 90. letech 20. století vznikla Společnost pro obnovu kostela sv. Urbana. Na památce však vznikl několikamilionový dluh, jenž udělal podnikatel Adolf Riedel. Zchátralý kostel sloužil jako zástava za úvěr ve výši 12 mil. Kč, který nebyl splacen. Nesplacený úvěr i nejasná majetková situace neumožnily provádět nutné udržovací práce. V roce 2003 bylo vandalsky poničeno obvodové zdivo kostela, místy sníženo až o 3 m, a byl stržen triumfální oblouk kostela. Pozemek pod kostelem, pozemková parcela č. 201/1, patří církvi. Město Karlovy Vary v roce 2008 připravilo náhradní projekt na dotaci z Regionálního operačního programu Oprava kostela sv. Urbana v Rybářích a revitalizace jeho okolí. V roce 2009 zakoupil zchátralý objekt bývalého kostela podnikatel Milan Laštůvkov z Tašovic, došlo k oddlužení památky, bylo založeno Občanské sdružení pro záchranu kostela sv. Urbana v Karlových Varech a roku 2010 byla započata rekonstrukce kostela sv. Urbana. Byly zpevněny a dozděny obvodové zdi kostela do původní výše, opravena a omítnuta hranolová věž a byl vynesen nový půlkruhový triumfální oblouk kostela. V roce 2011 šlo na obnovu kostela 380.000 Kč z dotačních programů Ministerstva kultury ČR a Karlovarského kraje. Věž i loď kostela dostaly nové krovy a bednění střechy, zatím bez krytiny.
Orientovaný jednolodní pozdně gotický kostel empírově upravovaný s téměř čtvercovou lodí o rozměrech 9,2 x 9,7 m a s odsazeným nepravidelným trojboce uzavřeným presbytářem, krytý původně valbovou střechou se sanktusovou věžičkou. Zdivo kostela je převážně kamenné, pouze část lodě byla opatřena cihlovou přizdívkou. Nad hlavním západním průčelím s pravoúhlým vstupním portálem, zvýrazněným trojúhelníkovým štítem, se tyčí hranolová věž, původně s nízkou kupolovou stříškou s křížem a s novým zvonem od Ernsta Diepolda z Prahy. Po straně lodi kostela jsou velmi úzká, gotická, hrotitá okna s kamenným ostěním. Vnější stěny kostela bývaly hladké, bez členění. Vně kostela bývala předsíň z prken se schody na kúr.
půdorys kostela sv. Urbana (tučně nejstarší zdivo)
Vnitřní prostor kostela býval plochostropý, krytý dřevěným stropem. Triumfální oblouk kostela býval původně půlkruhový, později upraven na hrotitý. Ve zde po stranách triumfálního oblouku jsou vyzděny dvě niky pro umístění soch.
Vnitřní zařízení kostela tvořil hlavní oltář ze sliveneckého mramoru s románskou relikvií vysoké hodnoty, umístěnou ve skříňce nad oltářem. Na oltáři byla deska a na ní erb s věží, půlměsícem, písmeny J. A. D. a letopočtem 1686. Původně byl pro oltář vytvořen oltářní obraz představující sv. Ondřeje na kříži, zdařilá kopie neznámého malíře, který však svým rozměrem potřebám kostela nevyhovoval. Obraz, o kterém se lze domnívat, že je na něm vyobrazen papež Urban I. Svatý, byl objeven v církevním depozitáři v Rybářích. Vpravo od vchodu býval boční oltář sv. Jiří, který byl osvětlován gotickým oknem. V nice ve zdi po pravé straně triumfálního oblouku bývala umístěna hodnotná, 81 cm vysoká, gotická dřevěná socha Urbana I. Svatého z roku 1500. V nice po levé straně byla umístěna 57 cm vysoká dřevěná barokní plastika Poslední večeře Páně. Ještě v 19. století byl v prostoru kostela kámen na němž stála podle karlovarského děkana Stöhra kovová křtitelnice ve tvaru zvonu. Varhany byly od firmy Rieger z Jägerndorfu.
Ke kostelu na návrší vede dnes rovněž zchátralé strmé schodiště z příjezdové cesty.
Rybáře od západu s kostelem sv. Urbana na Kapellenbergu na kresbě Ludwiga E. G. Buquoye z doby kolem roku 1800
stavební výkres kostela z roku 1879
kostel na perokresbě Karla Golda z doby kolem roku 1880
kostel na starém hřbitově před rokem 1921
pozdně gotická socha sv. Urbana v interéru kostela v době kolem roku 1930
kostel sv. Urbana na fotografii z doby před rokem 1938
interiér kostela v roce 1938 po přeměně na památník
bývalý kostel sv. Urbana v roce 1942 po přeměně na německý Památník národního osvobození
kostel sv. Urabana v parku v době před rokem 1945
opravy střechy kostela sv. Urbana v roce 1965, na věži je vidět ještě hvězda, součást památníku Rudé armády
kostel pří pohledu z nového dětského hřiště v roce 1968
neutěšený stav kostela v roce 1979
zchátralý stav bývalého kostela sv. Urbana v roce 1983
kostel sv. Urbana v roce 1983
závěr kostela sv. Urbana v roce 1983
kostel sv. Urbana v roce 1983
interiér zdevastovaného kostela sv. Urbana v roce 1983
interiér kostela sv. Urbana v roce 1983
interiér opět zdevastovaného kostela v roce 1990
interiér kostela sv. Urbana v roce 1998
stav kostela před zahájením rekonstrukce - prosinec 2007
jižní průčelí kostela sv. Urbana - prosinec 2007
zchátralý kostel sv. Urbana od jihovýchodu - prosinec 2007
interiér kostela - prosinec 2007
interiér kostela z věže - prosinec 2007
kostel na skálním ostrohu - prosinec 2007
kostel sv. Urbana od jihozápadu - duben 2011
jižní podélná stěna kostela sv. Urbana - duben 2011
kostel sv. Urbana od jihu - duben 2011
jižní podélná stěna kostela sv. Urbana - duben 2011
kostel od jihovýchodu - duben 2011
závěr kostela sv. Urbana od východu - duben 2011
nově vyzděný triumfální oblouk kostela - duben 2011
kostel sv. Urbana - listopad 2011
kostel od jihozápadu - listopad 2011
jižní průčelí opravovaného kostela sv. Urbana - listopad 2011
jižní průčelí opravovaného kostela sv. Urbana - listopad 2011
jižní průčelí opravovaného kostela sv. Urbana - listopad 2011
jižní průčelí opravovaného kostela sv. Urbana - listopad 2011
závěr kostela sv. Urbana od jihovýchodu - listopad 2011
závěr kostela sv. Urbana od severovýchodu - listopad 2011
severní průčelí opravovaného kostela - listopad 2011
kostel od severozápadu - listopad 2011
věž kostela sv. Urbana - listopad 2011
vstupní průčelí kostela - listopad 2011
vstupní průčelí kostela - listopad 2011
interiér kostela sv. Urbana - listopad 2011
interiér kostela sv. Urbana - listopad 2011
Použitá literatura:
Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 35/36
Jásek, J. 2005 : Minulost a současnost kostela sv. Urbana v Rybářích, XIV. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary, 26/29
Krčmář, L., Procházka, Z., Soukup, J. 2005 : Zničené kostely. Průvodce historií západních Čech č. 14, Domažlice, 70/71
Poche, E. a kol. 1980 : Umělecké památky Čech 3 (P-Š), Praha, 269
Wieser, S. 2009 : Pomníky padlých ve válkách, zejména v té první světové válce, 94, XVIII. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary, 89/99
Listopad 10th, 2010 v 18.43
Chtěla bych poděkovat všem,kdo se zasluhují o opravu,máme tuto památku moc rádi.Dcera dělala maturitní práci o tomto kostelíku,takže jsme hledali v archivech vše o něm a trápila nás ta devastace vandalů.Teď to vypadá nadějně,chodíme se dívat a máme radost.