přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Ryžovna - kostel sv. Václava

Ryžovna - kostel sv. Václava

Ryžovna - kostel sv. Václava |
 

Obec: Ryžovna (Seifen)

Okres: Karlovy Vary

GPS: 50°24'9.396"N, 12°50'12.563"E

Stav: zaniklé

Přístupnost: zaniklé

Historie objektu

V dnes částečně zaniklé obci Ryžovna (původně Sejfy, Seifen), poprvé doložené v roce 1654, zpočátku nebýval žádný kostel a obyvatelé museli na bohoslužby docházet do kostela sv. Anny v Božím Daru. Ve druhé polovině 18. století byla však již byla pro věřící cesta na bohoslužby příliš dlouhá a za tuhých zim velice namáhavá, proto si zde v roce 1786 založili faru a od toho roku byly vedeny také kostelní počty. Na počátku 19. století se pak Ryžovna dočkala i vlastního kostela v pozdně barokním slohu, budovy s popisným číslem 2. Předtím se konaly pobožnosti v soukromých domech, při větších slavnostech se konaly v sále hostince Greyer. Na Wagnerově kopci (Wagnerberg, 1 060m), stávala dříve dřevěná zvonice s jedním modlitebním zvonkem. Základní kámen kostela položil soudní úředník Franz Perschke z Jáchymova. Výstavbu farního kostela postaveného jako novostavbu financoval místní náboženský fond. Stavbu, která probíhala v letech 1805-1807, vedli zednický mistr Florián Fischer a tesařský mistr Jan Bleier z Jáchymova. Kostel byl i s přilehlým hřbitovem zbořen jako jedna z posledních staveb obce v roce 1968. Před zbořením byl kostel již zpustošený, interiér kostela zničený a rozkradený. Dnes místo bývalého kostela sv. Václava připomíná pouze pietní křížek pod dvěmi buky s červenými listy, pozůstatek hřbitova, a u nich navezené kameny a cihly z trosek kostela. Od roku 2006 zde rovněž stojí tabule shrnující osudy Ryžovny spolu s maketou kostela od Václava Beera. V roce 2007 zde byla vystavěna také kamenná mohyla, která byla na 1. ročníku Svatováclavského setkání v Ryžovně slavnostně vysvěcena.

 

Popis objektu

Orientovaný jednolodní obdélný, 26 metrů dlouhý pozdně barokní kostel z lomového kamene orientovaný v ose sever-jih, se zevně segmentově, uvnitř trojboce uzavřeným, poměrně širokým presbytářem, krytý plechovou zinkovou sedlovou střechou, nad závěrem zvalbovanou. K severní straně presbytáře bývala přistavěna drobná sakristie. Do hlavního jižního vstupního průčelí byla vestavěna hranolová věž zakončená projmutou plechovou jehlancovou střechou ve tvaru helmice s jedním ústupkem, s vrchní částí osmibokou, ve spodní části přecházející z osmistěnu do čtvercového půdorysu. Před vchodem v ose západního průčelí bývala přistavěná obdélná předsíňka, krytá sedlovou střechou. Vnější stěny kostela bývaly hladké, bez členění, hnědě omítnuté. Loď kostela bývala prolomena třemi páry obdélných, lomeně zakončených oken, dělenými kolmým pískovcovým prutem, v horní čtvrtině rozpoltěným, ve dvě pole hrotitě ukončená. Déle bylo v lodi po jednom hrotitém okénku. V ose jižního průčelí bývalo v ose kruhové okno a v po třech stranách patra věže segmentem zakončená okna.

Vnitřní prostor kostela, v lodi 20 metrů a v presbytáři 6 metrů dlouhý, býval plochostropý, krytý rákosovým stropem, datovaným rokem 1867. Vnitřní stěny, oddělené od stropu hlubokou volutou, byly členěny širokými mělkými pilastry mezi okny s obleným kladím. Sakristie, přístupná polokruhově zakončeným vstupem, bývala sklenuta ploše křížem. Věž byla do lodi prolomena obloukem na dvou pilířích a vystupovala do prostoru na 6,5 metru a zabírala částečně kruchtu.

Vnitřní zařízení pocházelo z doby výstavby kostela z počátku 19. století a tvořily jej tři oltáře, kazatelna, zábradlí a lavice. Dále zde byl i mladší inventář v podobě skleněného lustru a několika obrazů.

Cínová křtitelnice z roku 1752 byla patrně darována zdejší lokalii z některého kostela zrušeného za Josefa II. Křtitelnice bývala vysoká 0,64 m a s víkem 1,1 m. Horní průměr jejího kotle byl 0,35 m. Kotel nesly tři prohnuté nohy se spáry, nahoře končící v mušle. Samotný kotel byl členěn oblounem a žlábky a na horním okraji doplněn o tři andělské karyatidy. Na plášti kotle byly dvě držadla ve tvaru lvích hlav s kruhy v tlamě a ryté nápisy „HVCAQVA MVNDANS ATQVE / AQVA AB INIQVITATIBVS / NATOS PVRICIFANS INFVSA (=1752) a: SVB / PRAENOBILIBVS CONSVLTISSIMIS / NEOPRAGENSIBVS ECCLESIAE / HVJVS ANGELICAE INSPEC / TORIBVS a: DOMINO FRANCISCO CELES / TINO CAJO / ET MELICHARO WITTICH / MATHIA KRATKIAS: ADALBER / TO PAROCHO (=1752)“. Na víku pak soška sv. Jana Křtitele. Dále zde býval 26 cm vysoký zlacený stříbrný kalich z 2. poloviny 18. století, s kruhovou, ploše vroubkovanou nohou, na které bývalo mezi volutami z rozvilin tepané poprsí sv. Josefa s Ježíškem, Panny Marie a Pražského Jezulátka. Trojstranný ořech vázovitý s tepanými ovocnými věnci. Číše s pláštíkem bývala stejně jako noha zdobena ve výplních révami a klasy. Kalich nesl mistrovskou značku: IN, kontrolní znamení (nezřetelné), punc: 12 B. Na hlavním oblouku nad varhany býval umístěn císařsko-rakouský erb, který měly všechny kostely, jež získaly podporu z takzvaného náboženského fondu. V archivu Muzea království českého se dochoval ještě otisk farního pečetidla z roku 1830, v podobě ovál s osami a sv. Václavem uprostřed. Okolo je opis: "SIGILLUM ECCLESIAE SEIFENSIS AD SCT".

Ve věži kostela bývaly umístěny také tři zvony, darované zdejší lokalii z některého kostela zrušeného za Josefa II. První zvon vysoký 0,75 m, v průměru 0,9 m, měl na koruně mezi vlysem z révy a muškátového a roccailového ornamentu nápis "IOHANN CHRISTIAN SCHVNCKE GOSS MICH IN PRAG ANNO 1775". Na plášti pak český nápis „BARBORŸ ROZALIE KAVRILOWY MESSTKY KRALOWSKEHO / NOWIHO MNIESTA BRAZSKEHO“, z něhož vyplývá, že zvon byl vyroben z daru Barbory Rozalie Kavrilové, měštky Nového Města pražského. Pod tím nápis pokračoval „KE CZTI A SLAWIE NEGSWIETIEGSSŸ A NEROZDILNE TROGICZE / BOHA OTCZE BOHA SYNA BOHA DVCHA SWATEHO A SWATEHO / AVGVSTŸNA BISKVPA NEGWISSŸCH BOZSKŸCH MOCENSTWŸ / NEROSWIRZENIHO SPITOWATELE A SWATE KATOLICZSKE CZŸRKWE / NEGWŸBORNEGSSŸHO VCZITELE OBIET LASKŸ K BOHV / ZAPALNA BARBORŸ“. Vlevo býval reliéf sv. Augustina, vpravo sv. Barbory a naproti kříž a andílci nesoucí nástroje umučení. Druhý zvon „Sv. Anežka“ vysoký 0,45 m, o průměru 0,57 m, měl na koruně dva vlysy, mezi nimi část staré legendy gotické, odlité věrně při přelití zvonu. Běžná legenda Bartoloměje zvonaře však byla zkomolena a z letopočtu kolem roku 1500 zbyla jen tisícovka. Na plášti pak býval latinský nápis v kartušovém rámečku „EX STITIT / ET EXSTAT REFVSA / NOVITER QVAE IN / IGNE DIFFVSIS ET AB / SORPTIS ALIIS HAEC SOLA SVPER MANSI (=1756)". Po straně byly reliéfy sv. Václava (vlevo), sv. Zikmunda (vpravo), naproti pak Panny Marie. Na věnci zvonu býval rokokový ornament a putti. Třetí zvon, umíráček, odlitý v Praze, býval vysoký 0,4 m, v průměru 0,46 m. Na koruně zvonu bývaly dva ozdobné pásky, spodní s mušlovou ozdobou a mezi nimi latinský nápis „IOANNE FRANCISCO DIETTRICH NEOPRAGAE FUSA ANNO DOMINI 1756“. Na plášti pak býval další latinský nápis v bohaté rokokové kartuši „HVJATI / INCENDIO PERIIT / BENIGNITATE FAVTORVM / NVNC RESVREXIT / EXPOST NON / PERIBIT (=1756)". Latinské nápisy na koruně i na plášti jej datují do roku 1756. Vlevo býval reliéf sv. Václava, vpravo sv. Vojtěcha, naproti sv. Floriána. Na věnci zvonu pak pásek z rozvilin s maskami.

 

Fotodokumentace

Ryžovna - kostel sv. Václava | zimní krajina s kostelem asv. Václava v roce 1908
Ryžovna - kostel sv. Václava | kostel sv. Václava v Ryžovně v roce 1913
Ryžovna - kostel sv. Václava | interiér kostela sv. Václava v roce 1913
Ryžovna - kostel sv. Václava | kostel sv. Václava s farou ve třicátých letech 20. století
Ryžovna - kostel sv. Václava | procesí před kostelem někdy před 2. světovou válkou
Ryžovna - kostel sv. Václava 5 | bohoslužba v interiéru kostela někdy před 2. světovou válkou
Ryžovna - kostel sv. Václava | kostel sv. Václava s farou kolem roku 1940
Ryžovna - kostel sv. Václava | kostel sv. Václava v 60. letech 20. století
 
Ryžovna - kostel sv. Václava | kostel sv. Václava v Ryžovně před rokem 1962
Ryžovna - kostel sv. Václava | kostel sv. Václava před demolicí patrně v roce 1968
Ryžovna - kostel sv. Václava | sutiny zbořeného kostela sv. Václava v roce 1968
Ryžovna - kostel sv. Václava | sutiny zbořeného kostela sv. Václava v roce 1968
Ryžovna - kostel sv. Václava | pietní křížek pod červenolistými buky na místě zbořeného kostela - červenec 2009
Ryžovna - kostel sv. Václava | maketa kostela sv. Václava od Václava Beera na místě původní stavby - červenec 2009
Ryžovna - kostel sv. Václava | kamenná mohyla postavená roku 2007 na místě zbořeného kostela sv. Václava u obce Ryžovna - červenec 2009
 

Použitá literatura

Krčmář, L., Procházka, Z., Soukup, J. 2005 : Zničené kostely. Průvodce historií západních Čech č. 14, Domažlice, 90/93
Poche, E. a kol. 1980 : Umělecké památky Čech 3 (P-Š), Praha, 278
Schmidt, R. 1913 : Soupis památek historických a uměleckých v Království českém, XL. Politický okres Jáchymovský, Praha, 126/133

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz