přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Sedlec - kostel sv. Anny

Sedlec - kostel sv. Anny

Sedlec - kostel sv. Anny |
 

Obec: Sedlec (Zettlitz)

Okres: Karlovy Vary

GPS: 50°14'44.439"N, 12°51'38.381"E

Stav: v rekonstrukci

Přístupnost: přístupné příležitostně

Historie objektu

Osada Sedlec (Zettlitz) je poprvé připomínaná v roce 973 spolu se vznikem pražského biskupství. Jeho obnovená zakládací listina se zachovala v opise v listině od císaře Jindřicha III. z roku 1086, která se zmiňuje i o župě sedlecké. Už tehdy se uvádí Sedlec jako děkanství s kostelem asi z roku 900. Že Sedlec byl sídlem župy v 10. až 12. stol. dokazují četné listiny, hovořící o „provincia sedlcensis". V roce 980 byl Sedlec povýšen na arciděkanství. Roku 1212 za vlády Přemysla Otakara I. byla Provincie Sedlec opět v českém držení. Král Václav I. v roce 1240 předal sedleckou a církevní oblast řádu křížovníků s červenou hvězdou. Původní kostel se však nezachoval a ani jeho poloha není známa. Kolem roku 1290 byl postaven nový gotický kostel z lomového zdiva, který stával v místech nynějšího kostela nedaleko návsi uprostřed obce. Jeho jediným pozůstatkem je zbytek lomené klenby v sakristii dnešního kostela. Podle zápisu faráře Lorentze býval v interiéru kostela umístěn vysoký oltář se sochařskou výzdobou, na kterém byly umístěny dvě plastiky apoštolů, na vrcholu socha sv. Salvadora a uprostřed dřevěná soška sv. Anny Samétřetí, která vznikla nejpozději v roce 1480, pravděpodobně však mnohem dříve. Soška se poté stala sochou milostivou, k níž putovaly věřící. V letech 1655-1672 vedl zdejší duchovní správu Kašpar Haas, první katolický farář po katolické restauraci a obnovitel sedleckých poutí. Roku 1677 byla ke starému gotickému kostelu přistavěna postranní kaple. V roce 1694 putovaly k sošce sv. Anny davy věřících v takovém množství, že pražská konsistoř prohlásila dekretem ze dne 20. dubna 1694 kostel v Sedleci kostelem poutním. Roku 1698 byl vytvořen ostrovským sochařem Martinem Möcklem nový hlavní oltář kostela, který byl vyzdoben malířem Johannem Carlem Schnäbrichem z Jáchymova. Cena za sochařské práce byla 170 zlatých, malířské práce stály 237 zlatých, 22 krejcarů. K tomu ještě roku 1697 vytvořil Martin Möckl malovaný oltář sv. Jana Nepomuckého, který „stával po pravé ruce když se vstupovalo do kostela“. Tento oltář byl o dva roky později ozdoben opět malířem Johannem Carlem Schnäbrichem. Oběma řemeslníky byl poté ještě roku 1702 vytvořen druhý postranní oltář sv. Martina. Všechny tyto oltáře byly následně přeneseny do nového kostela, někdy během 19. století však byly odstraněny. V roce 1704 vzniklo ke cti sv. Anny Svatoannenské bratrstvo, založené farářem Kašparem Lorenzem, které mělo hojně členů i v cizině, vlastní majetek a svoje účty. Dne 19. června 1721 navštívila kostel v Sedlci císařovna Alžběta Kristina, manželka císaře Karla VI., která se právě léčila v Karlových Varech se svou čtyřletou dcerou Marií Terezií a opět znovu v roce 1732 za doprovodu samotného císaře. Počátkem 18. století již nebyl starý gotický kostel schopen pojmout všechna procesí, která na sv. Annu do Sedlce přicházela. Dne 26. dubna 1737 proto zdejší farář Franz Anton Plank zaslal patronu kostela, markraběti Ludwigu Gaorguovi z Baden-Badenu v Rastattu žádost o výstavbu nového kostela v Sedleci. K žádosti připojil plány starého kostela včetně hřbitova a nákres nového kostela sv. Anny, které se však nedochovaly. Doplněny byly odhady nákladů na výstavbu od zednického mistra Johanna Schmidta (Smyda) z Útviny, který se přinejmenším na plánech podílel. Žádost byla nakonec po několika jednáních schválena. Již na jaře roku 1738 začal být lámán stavební kámen v nedalekém kamenolomu „ohnweith an dem Premblowitzer alten Brauhaus“ (nedaleko starého přemilovického pivovaru) a bylo započato se stavbou presbytáře na místě strženého kostela. Samotná stavba nového barokního poutního kostela sv. Anny poté probíhala v letech 1738-1749 podle plánu neznámého autora, který zjednodušil nákladný návrh od významného barokního architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Stavitelem kostela byl panský stavitel zednický mistr Johann Schmidt (Smyd) z Útviny, který je zde potvrzen smlouvou ze dne 2. dubna 1738. V letech 1740-1750 vytvořil barokní malíř Ellias Dollhopf z Horního Slavkova nástropní freskovou výzdobu lodi kostela. Stavba postupovala z neznámých důvodů zřejmě dost pomalu, neboť podle poslední zprávy z průběhu stavby z roku 1746 požadoval stavitel Schmidt další dřevo ke zhotovení kostelní střechy. Celá stavba stála tehdy 12 384 zlatých a 52 krejcarů, v církevním archivu se dochoval originál plánu stavby. Udivující jsou velké rozměry nového kostela, když je známo, že k roku 1750 žilo v Sedleci pouze 250 obyvatel. Úkolem stavitelem tedy jistě bylo vytvořit rozměrný poutní chrám, jež by pojal všechna procesí, která na sv. Annu do Sedlece přicházela. Kostel byl následně zasvěcen sv. Anně Samotřetí. V roce 1836 byl zrušen starý obezděný hřbitov, který se původně rozkládal kolem kostela, a byl poté přemístěn jižně od obce. Pamětní zápis uvádí, že u příležitosti tradiční pouti u sv. Anny v Sedlci 24. července 1949 se zúčastnil tehdejší ministr národní obrany a pozdější prezident, armádní generál Ludvík Svoboda, který se zvěčnil svým podpisem. V 60. letech 20. století narazili těžaři v povrchovém dolu Sedlec na vrstvu kaolinu o mocnosti až čtyři metry, která vedla pod kostel sv. Anny a hrozili, že bude nutné kostel zbourat. Geologický průzkum a přípravy skrývky byly naštěstí v 70. letech zastaveny kvůli vysokému obsahu oxidu titaničitého a těžba přesměrována na Starou Roli a kostel tak zůstal ušetřen. Ještě v 80. letech 20. století se ještě v omezené míře konaly Anenské poutě, které patřily k nejvyhlášenějším poutím na Karlovarsku. Dne 4. 11. 2004 vzniklo z iniciativy současného předsedy sdružení Aloise Kůrky a jeho přátel Občanské sdružení na záchranu kostela sv. Anny v Sedleci. Hned následující měsíc byly se souhlasem správce farnosti P. Vladimíra Müllera zahájeny první záchranné práce. Dosud byly kompletně opraveny střecha a krov kostela, voda ze střechy odtéká do veřejné kanalizace. Do dálky září nově opravená báň věže se zlacenou makovicí a křížem na jejím vrcholu. Třešničkou na dortu jsou pak znovuzprovozněné věžní hodiny, které po mnoha letech opět ukazují a odbíjejí čas. V interiéru je pak nejpatrnější opravená stopní klenba severní části hlavní lodě kostela, která ještě před pár lety byla samá díra a hrozilo její zřícení. V roce 2009 šlo na opravu kostela 820.000,- Kč z dotačních programů Ministerstva kultury ČR, Karlovarského kraje a města Karlovy Vary. Na celkovou opravu kostela je však třeba asi 30-40 milionů Kč. Občanské sdružení také pravidelně pořádá benefiční koncerty ve prospěch obnovy kostela, které nejvíce zviditelnily kostel sv. Anny v Sedleci. Za svou práci získalo sdružení v roce 2010 v anketě Osobnost Karlovarského kraje ocenění Nezisková organizace desetiletí.

 

Popis objektu

Jednolodní obdélný barokní kostel s presbytářem na půdorysu na šířku postaveného obdélníka, uzavřeného segmentem, krytý valbovou střechou s polygonální sanktusovou věžičkou. Loď je doplněna dvěmi příčnými trakty, rozpoznatelnými u v zastřešení kostela. Jeden obsahuje postranní místnosti pro křestní kapli a protější vchod na emporu s varhany. Druhý trakt ukrývá po stranách presbytáře sakristie a nad nimi oratoře. Pohledově vyvinuté východní trojosé průčelí s hranolovou věží s poněkud nízko položenou barokní cibulovou bání s lucernou v ose je završeno štítem a členěno pilastry s ornamentálními hlavicemi. Široké rozšířené hlavní západní vstupní průčelí se středovým rizalitem a obdélným vchodem v ose je členěno rámci v omítce, stejně jako boční stěny kostela. Podélné stěny kostela jsou prolomeny na každé straně třemi vysokými obdélnými okny, uzavřenými nahoře i dole profilovaným segmentem.
Presbytář kostela je sklenut plackou a konchou, sakristie zaklenuta valenou klenbou s výsečemi, oratoře s vypnutým kuželkovým parapetem zaklenuty valeně. Do sakristií vedou kamenné pravoúhlé profilované portály s dekorativními římsovými supraportami. Nad sakristiemi se do presbytáře otevírají dvě empory s barokními poprsími zábradlí. Triumfální oblouk je nesený bočními polosloupy a svazky pilastrů. Loď, při triumfálním oblouku s okosenými nárožími s nikami, zaklenuta čtyřmi nestejně širokými poli ploché omítnuté dřevěné valené klenby s výsečemi na pásech, sbíhajících na přeložené pilastry s korintskými hlavicemi. Rovně podstrojená kruchta s vypnutým středem. Vnitřní stěny kostela jsou opatřeny bohatou štukovou výzdobou, která je zejména je působivá ve vítězném oblouku kněžiště. Původní nástropní fresková výzdoba od barokního malíře Elliase Dollhopfa z Horního Slavkova z let 1740-1750 byla znehodnocena přemalbou.

Vnitřní zařízení kostela je jednotné barokní z doby kolem poloviny 18. století. Hlavní oltář s bohatou sloupovou portální architekturou pochází z roku 1748 od truhlářského mistra Tschammerhölla z Ostrova. Oltář daroval kostelu Thdr. Andreas Kneissel, kanovník u sv. Víta, bývalý sedlecký farář. Na pozadí oltáře je umístěna rokajová atika, prolomená kruhovým sluncem. V nice nástavce oltáře je umístěna středová 1,3 m vysoká dřevěná gotická socha patronky kostela milostivé sv. Anny Samétřetí, oděná ve staré brokátové šaty, která vznikla nejpozději v roce 1480 (jiní autoři uvádí sošku jako pozdně gotickou z počátku 16. století). Soška byla nově polychromována a pozlacena kolem roku 1900. Plastika představuje sv. matku Annu jako počestnou ženu staršího věku, která nese na levé ruce Ježíška, na pravé Marii rovněž v dětském věku. Dřevěné korunky na jednotlivých postavách jsou mladšími doplňky. Kde a kterým umělcem byla plastika zhotovena, o tom chybí jakákoli zpráva. Mezi středovou sochou a sloupy jsou umístěny postavy andělů. Na portálech ochozu oltáře doplňují výzdobu vysoké pozlacené sochy, které ještě vyzdvihují postranní zakončení pozadí. Plastiky na oltáři pochází patrně od sochaře Karla Waitzmana z Kadaně. Pozlacený, bíle natřený tabernákl ve formě edikuly s vysoustruženými sloupky je položen na mense. V presbytáři je ještě jednoduchý barokní oltářík s kopií obrazu Panny Marie Pomocné. Dále zde býval umístěn malý boční oltářík se soškou pražského Jezulátka z roku 1749 od truhláře Tschammerhölla, na kterém spolupracoval také jakýsi kadaňský sochař. Tento oltářík se však nedochoval. Při triumfálním oblouku jsou ve zkosených rozích umístěny dva postranní barokní oltáře Srdce Páně a Panny Marie. V mušlových nikách dřevěného pozadí oltářů jsou umístěny moderní sochy. Boční oltář Srdce Páně je barokní z roku 1750 s pozoruhodnou řezbou, znázorňující utrpení františkánských mučedníků v Japonsku. Druhý boční oltář zasvěcený Panně Marii uchovával na dřevě malovanou kopii „Pasovské madony“ Lukase Cranacha st. z let 1472-1553, kterou daroval kostelu v lednu 1769 pražský kanovník Georg Adam Englerh. Podle legendy za bitvy na Bílé Hoře obraz nesla před sebou císařská bavorská vojska. Kazatelna je novější. Dvoukřídlé barokní varhany od neznámého autora z roku 1754 s pozdějšími úpravami na západní empoře jsou zcela zachovalé, zdobené bohatým rokokovým ornamentem, a zapadají slohově velmi ladně do prostoru chrámu. Rozměrný obraz Nanebevzetí Panny Marie zdobí stěnu kostelní lodi. Dále rozměrný obraz z roku 1670, portrét představující obnovitele sedleckých poutí, prvního katolického faráře po katolické restauraci Kašpara Haase, jenž v letech 1655-1672 vedl zdejší duchovní správu a jehož tělesné pozůstatky byly v kostele uloženy do hrobky. Na portrétu je znázorněn v kněžském rouše s růžencem v ruce a s nápisem v překladu: „Pane nezavrhuj mne v době stáří, když mi schází síla, neopouštěj mne“. Jednoduché olejové obrazy křížové cesty s malovanými rámy pochází z doby kolem roku 1800. Sochu Krista Krále, pod kazatelnou, daroval smíchovský prelát dr. Pauly kapli sv. Josefa v Karlových Varech. Je přesnou kopií sochy, která stála na Strahově při katolickém sjezdu. Dvě zajímavé barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Františka umístěné ve výklencích pochází z konce 16. stol. a mají být zbytkem výzdoby druhého kostela. U vchodu do křestní kaple je postavena renesanční pískovcová křtitelnice patrně z 2. poloviny 16. století, přenesená ze starého kostela. Mísa křtitelnice s profilovaným ostěním je nesena širokou nohou na soklovém stupni. Pozoruhodný je i těžký svícen u hlavního oltáře, který zhotovil cínař ze Slavkova v roce 1750. Pozlacená stříbrná monstrance s mladším nasazeným křížem, vysoká 0,63 m. Na noze monstrance jsou symboly puncování, značky mistra „RR“, datace MDCCX v emblému a tepané hlavičky andílků a květinový dekor. Na nimbusu je umístěn reliéf Panny Marie (Immaculata), ve spodní části stonku sv. Jakuba, svaté řeholní sestry, sv. Jana a sv. Josefa, nahoře sv. Jáchyma a sv. Anny, na vrcholu Boha Otce. Dvě 0,55 m vysoké porcelánové amfory s vysoko vytaženými držadly z roku 1865 od barviče porcelánu Ed. Eckla z porcelánky v Dalovicích. Na zadní straně je umístěno věnování: „In honorem dei omnipotentis et venerationem beatae matris Annae haec vasa voverunt possessores dominii Dallwitzensis die XXVI. Julii anni domini MDCCCLXV. Ed. Eckl fecit“. Kněžiště je od ostatní lodi je odděleno ladnou dřevěnou mřížkou v barokním slohu. Silně zlacená oltářní křesla z roku 1807 daroval kostelu Josef Knobloch, ředitel panství v Ostrově. Dvě barevná okna zhotovená v rakouském Innsbrucku nechala zasadit v roce 1902 rodina Gottlů z Rybář, která za jedno okno zaplatila 900 korun.
Na počátku 18. století byl původně ve věži kostela zavěšen zvonek ke cti sv. Jáchyma od zvonaře Balthasara Platzera z Chebu z roku 1720, dále dva velké zvony a zvon z roku 1474 s legendou: „Domine, rex gloriae, veni nobis cum pace“. Nyní je zde umístěn zvon z roku 1588 ulitý zvonařem Gregorem Albrechtem z Ostrova o průměru 0,9 m a výšce 0,85 m. Plášť zvonu je v horní části zakončen popínavým lemem a nápisovým pásem, který nese nápis zvonařského mistra s gotickým písmem: „Ich pin gemacht zu gottes ehr, Greger Albrecht hat mich gosn zu Schlackenwerdt, im 1588. jar“. Velde mlého krucifixu je na plášti další nápis s velkými písmeny: „DER MENSCH WIRD GERECHT OHN DES GESETZES WERKE (ALLEIN) DURCH DEN GLAUBEN“. Slovo „ALLEIN“ bylo později vybroušeno. Na protější straně pláště je umístěn čtyřdílný nápis: „zu ehren gottes und forderung des / predigtamptes in Zettlitz verordnet / a(nni) s(alutis) reparate 1588 circa festum / pentecostes“. Na věnci je potom trojdílný nápis na každé straně: „Michel Leickoff / Görg Schmit / dieselbe zeit / Pedter Anderle / Jackoff Moysses / kirchenvätter“. Dále jsou na věži umístěny dva ocelové zvony z roku 1918.

 

Fotodokumentace

Sedlec - kostel sv. Anny | původní nákladný návrh nezrealizované podoby kostela architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera
Sedlec - kostel sv. Anny | poutní kostel sv. Anny na historické rytině z roku 1860
Sedlec - kostel sv. Anny | kostel sv. Anny na historické pohlednici z roku 1899
Sedlec - kostel sv. Anny | kostel sv. Anny na historické fotografii z roku 1900
Sedlec - kostel sv. Anny | kostel sv. Anny od severu v době pkolem roku 1900
Sedlec - kostel sv. Anny | kostel sv. Anny na historické pohlednici z roku 1905
Sedlec - kostel sv. Anny | kostel sv. Anny na kolorované pohlednici z roku 1916
Sedlec - kostel sv. Anny | kostel sv. Anny na návsi od východu před rokem 1945
 
Sedlec - kostel sv. Anny | kostel sv. Anny od jihu na fotografii z doby před rokem 1945
Sedlec - kostel sv. Anny | celkový pohled do interiéru kostela sv. Anny před rokem 1945
Sedlec - kostel sv. Anny | hlavní oltář kostela před rokem 1945
Sedlec - kostel sv. Anny | kostel sv. Anny v Sedleci - říjen 2010
Sedlec - kostel sv. Anny | hlavní průčelí kostela sv. Anny v Sedleci - duben 2011
Sedlec - kostel sv. Anny | kostel sv. Anny od východu - duben 2011
Sedlec - kostel sv. Anny | východní průčelí kostela sv. Anny - říjen 2010
Sedlec - kostel sv. Anny | východní průčelí kostela sv. Anny - říjen 2010
 
Sedlec - kostel sv. Anny | jihovýchodní nároží kostela - říjen 2010
Sedlec - kostel sv. Anny | hlavní průčelí kostela sv. Anny - říjen 2009
Sedlec - kostel sv. Anny | hlavní průčelí kostela sv. Anny - říjen 2010
Sedlec - kostel sv. Anny | věž v hlavním průčelí kostela sv. Anny - říjen 2009
Sedlec - kostel sv. Anny | hlavní průčelí kostela sv. Anny - říjen 2009
Sedlec - kostel sv. Anny | kostel od severovýchodu - duben 2011
Sedlec - kostel sv. Anny | kostel od severozápadu - duben 2011
Sedlec - kostel sv. Anny | kostel sv. Anny v Sedleci od severozápadu - duben 2011
 
Sedlec - kostel sv. Anny | kostel sv. Anny v Sedleci od severozápadu - duben 2011
Sedlec - kostel sv. Anny | vstupní průčelí kostela sv. Anny - duben 2011
Sedlec - kostel sv. Anny | kostel sv. Anny v Sedleci od jihozápadu - duben 2011
 

Použitá literatura

Bešťáková, K.-Gargula, M. 2005 : Carlsbad – Karlovy Vary: …místa známá i neznámá, Karlovy Vary, 110/111
Fikar, J.-Kůrka, A.-Huml, L. 2011 : Sedlec, Karlovarské radniční listy 6/2011, Karlovy Vary, 24/27
Gnirs, A. 1933 : Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 162/168
Jásek, J. 2004 : Kostel sv. Anny v Sedleci a stopy po dávném osídlení v jeho okolí, XIII. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary, 18/21
Poche, E. a kol. 1980 : Umělecké památky Čech 3 (P-Š), Praha, 300

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz