Štoutov (Stadthöfen)

První písemná zmínka o vsi „Studtenhof“ pochází z roku 1393, kdy ji Boreš z Rýzmburka zastavil Petrovi Kovářovi ze Struhař. Někteří autoři k této lokalitě vztahují predikát Švába ze „Stulhowa“, zmiňovaného v roce 1420, jehož středověké sídlo neznámé polohy a podoby zde tak tedy můžeme zde hypoteticky předpokládat. Roku 1446 přenechal Johann Zucker z Tamfeldu svou držbu Štoutova žlutickému špitálu a městu Žlutice, u kterého poté zůstala ves připojená ke zboží Semtěš až do roku 1848. Na základě zákona o obcích ze dne 17. března 1849 se roku 1850 nakonec Štoutov stal samostatnou obcí v okrese Žlutice. Jedná se o obec ulicového typu. Ke Štoutovu patřily rovněž tři mlýny na potoce Velká Trasovka (Trasowska Bach), Václavův mlýn (Wazlmühle), Blažkův mlýn (Blaschkamühle) a Stallamühle. Farou spadala obec ke kostelu ve Žluticích. Ještě v roce 1910 vlastnilo město Žlutice ve Štoutově několik pozemků. V roce 1929 našel rolník Karl Schösser z Verušiček v oraništi nedaleko hřbitovního kostela Však Svatých, stojícího v místech zaniklé středověké vsi Vakov (Wakow), kamennou mísu s více něž 500 stříbrnými mincemi s jednostrannou ražbou bavorského vévody Otty I. (1182-1253) z doby kolem roku 1200. Většina mincí poté skončila v Mnichově, Bamberku, Lipsku a také ve žlutickém muzeu. Roku 1946 stávalo v obci celkem 16 hospodářských dvorů s 20 čísly popisnými. Někdy po roce 1955 byl Štoutov připojen pod správu obce Čichalov. Dnes stojí ve vsi Štoutov celkem 9 domů, ve kterých trvale žije 11 obyvatel.