přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Svatobor - fara

Svatobor - fara

Svatobor - fara | Svatobor - fara

Stavba barokní budovy fary jako součást areálu nového farního kostela Nanebevzetí Panny Marie ve vsi Svatobor (Zwetbau) byla zahájena dne 24. srpna 1733 nákladem hraběte Františka Josefa Černína snad podle návrhu architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Stavební práce probíhaly ještě ve 40. letech 18. století. Po začlenění oblasti do nově vzniklé vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 však opuštěný objekt postupně zcela zchátrala proměnil se ve zříceniny. Od roku 2017 probíhají práce na jeho záchraně.

 

Objekt: barokní fara

Typologie: historické objekty

Kategorie: architektonické památky

Obec: Svatobor (Zwetbau)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: pod kostelem na návrší nad dolní částí dnes z větší části zaniklé vsi

GPS: 50°14'36.172"N, 13°1'20.943"E

Období vzniku: 1733 - 40. léta 18. století

Architekt: František Maxmilián Kaňka

Stavitel: František Josef Černín

Období devastace: po roce 1953

Rekonstrukce: 1885, 1903-1904 a 20. léta 20. století

Památková ochrana: od 11. února 1964 do 28. ledna 1980

Č. rejst. ÚSKP: 53143/4-1041

Stav: v havarijním stavu

Přístupnost: nepřístupné

Historie objektu

Samostatná farnost při kostele Nanebevzetí Panny Marie ve vsi Svatobor (Zwetbau) byla obnovena zakládající listinou ze dne 29. července 1728 tehdejšího majitele panství Kysibl (Stružná) a patrona kostela, hraběte Františka Josefa Černína, potvrzenou dne 28. srpna 1728 pražskou arcibiskupskou konzistoří. Prvním svatoborským farářem se stejného dne, 28. srpna 1728, stal Nicholaus Novotny z Horky. Pro placení místního faráře byl zřízen fond ve výši 150 zlatých, o který se dělila církevní i světská vrchnost. Místní farníci pak byli zavázáni naturálním desátkem, sloužícím k vyživování faráře.

Hned po založení samostatné farnosti byly zahájeny přípravy na stavbu nového farního kostela Nanebevzetí Panny Marie, který nechal následně vystavět v letech 1731-1736 hrabě František Josef Černín na místě původního strženého kostela v nejstarší části vsi zvané Dolní Svatobor (Unter-Zwetbau) podle návrhu významného českého barokního architekta Františka Maxmiliána Kaňky, který tehdy pracoval ve službách Černínů.

Farář Nicholaus Novotny psal v dopise doručeném arcibiskupské konzistoři v Praze dne 3. března 1730, že: „… nejvznešenější pán pan hrabě Černín, pohnut duchovní horlivostí, na moje ustavičné prosby dobrotivě rozhodl můj malý, temný a zřícením hrozící farní kostel, který mně milostivě svěřila nejdůstojnější konzistoř, zároveň s farou, jež také velmi hrozí zřícením, vybudovat od základů, ke kteréžto stavbě se následovně také dějí nutné přípravné práce, její plán pak bude dodán stavitelem Kaňkou, žijícím v Praze...

Samotná stavba nové barokní budovy fary, zapojené do areálu nového farního kostela, byla poté zahájena dne 24. srpna 1733 snad rovněž podle návrhu architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Stavba farní budovy poté pokračovala ještě ve čtyřicátých letech 18. století.

Farář Nicholaus Novotny zemřel dne 13. července 1751 a byl pochován před oltářní mřížkou v nově vybudovaném farním kostele. Dne 20. července 1751 nastoupil do funkce svatoborského faráře Josef Voigt z Karlových Varů. Po roce 1760 pak pravidelně dostával místní farář příspěvek 100 zlatých na vydržování pomocného duchovního. Prvním kaplanem byl Gottfried Pohl, který se později stal farářem na Jelení. Farář Josef Voigt nechal vystavět v roce 1763 naproti kostelu kapli Olivetské hory a v roce 1767 při cestě do Staré Vsi zřídit sochu sv. Jana Nepomuckého. Josef Voigt nakonec zemřel v úřadu dne 6. března 1786 ve věku 77 let a byl pochován na starém hřbitově u umrlčí komory naproti kostelu.

Na jeho místo poté dne 7. dubna 1786 nastoupil farář Ignaz Wagner z Radonic u Kadaně, který úřad vykonával pod patronátním pánem hrabětem Ludwighem von Hartig. Jeho kaplany byli Johann Schmidt z Doupova (pozdější farář v Žalmanově), Franz Fuhrmann z Krásna (pozdější farář v Zakšově) a Friedrich Locke z Krajkové (pozdější farář v Jelení). Ignaz Wagner zemřel dne 5. února 1814 ve Svatoboru a jeho nástupcem se stal Ferdinand Haberzettl ze Svatoboru. Narodil se v roce 1784 jako syn místního učitele Dominika Haberzettla. Po smrti svého otce ve věku 34 let zůstala jeho matka sama se čtyřmi dětmi a o jejich zaopatření výchovu se až do své smrti staral farář Josef Voigt. Později vzal svatoborský kaplan Gottfried Pohl mladého Ferdinanda s sebou do Jelení a dal ho na studia. Ferdinand Haberzettl byl vysvěcen v roce 1804 a stal se kaplanem v Nejdku a od roku 1809 poté působil jako farář při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Žalmanově. Dne 30. května 1814 byl ustaven farářem v rodném Svatoboru. Již v roce 1819 však Ferdinand Haberzettl odešel jako farář do Bochova.

Od roku 1819 poté působil jako farář ve Svatoboru Johann Wolf. V letech 1820-1847 byl jeho kaplanem Anton Wolf a od roku 1848 poté Anton Thürmer. Roku 1847 ke zdejší farnosti pod patronátním právem vrchnosti panství ve Stružná (Kysibl) patřily vsi Svatobor, Beraní Dvůr, Dolní Lomnice, Dubina, Lučiny, Mlýnská, Nová Kyselka, Stará Ves a Šemnice a samota U Mostu. Zdejší pouť se slavila na svátek Nanebevzetí Panny Marie dne 15. srpna. Farář Johann Wolf nakonec v roce 1853 ze služby po 34 letech odešel na vlastní žádost na odpočinek a s penzí 300 zlatých žil poté v Ostrově.

Do farního úřadu ve Svatoboru poté nastoupil dne 30. května 1853 nový farář Johann Wessely, který se narodil dne 15. května 1805 v Plzni. Wessely byl však velmi nemocný, proto byl celou dobu jeho působení určen kaplan, který jej zastupoval. Prvním kaplanem byl v letech 1854-1863 pozdější svatoborský farář Anton Ullmann. Za jeho působení byly v roce 1858 před farní budovou položeny kamenné desky a stupně a nově vybílen interiér kostela celkovým nákladem 194 zlatých. Dalšími kaplany byli v letech 1863-1871 Karl Groß z Jilemnice, v letech 1871–1873 R. Brabec, roku 1873 Josef Šindelař a v letech 1875–1877 nakonec Martin Rotzmich. V květnu roku 1873 nakonec dostal farář Johann Wessely infarkt myokardu a o čtyři roky později, dne 10. prosince 1877 ve Svatoboru zemřel.

Jeho nástupcem se stal Anton Ullmann, který se narodil dne 12. srpna 1825 v Bochově. Zpočátku působil jako pomocný duchovní v Libé. V letech 1853-1864 zastával pozici kaplana ve Svatoboru, částečně vypomáhal také v Andělské Hoře, Žalmanově, Lukách a Hroznětíně a rovněž byl administrátorem v Zakšově a Tocově. Od roku 1864 byl poté administrátorem v Bochově a od roku 1866 farářem při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Žalmanově. Anton Ullmann byl od roku 1870 vikářem a od roku 1872 konzistoriálním radou. V roce 1878 se poté vrátil jako farář do Svatoboru, kde působil pod novým patronátním pánem hrabětem Černínem z Chudenic, který v roce 1868 zakoupil Kysibl. Roku 1880 byl jmenován děkanem. V roce 1883 nakonec Anton Ullmann odešel jako farář do Bochova, kde také v roce 1886 zemřel.

Na uvolněné místo svatoborského faráře nastoupil dne 21. ledna 1884 Josef Wießner, který se narodil dne 8. října 1833 v Horních Vernéřovicích u Broumova. Původně se vyučil jako řeznický učeň, studium katechismu započal až ve svých 26 letech. Nejprve působil jako kaplan v Aši, Brložci a celých pět let poté v Bochově. Roku 1878 se stal farářem při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Žalmanově. Za jeho působení žilo ve zdejší farnosti 2.260 katolíků a 5 protestantů. V roce 1885 bylo proto s povolením arcibiskupské konzistoře a vysokého c. k. místodržitelství přistoupeno k rekonstrukci kostela, fary a přilehlých hospodářských budov celkovým nákladem 2.200 zlatých. Josef Wießner zdejší úřad zastával pouze krátce a již v roce 1886 odešel jako farář do Bochova, kde v roce 1894 zemřel.

Novým svatoborským farářem se v roce 1886 stal Wenzl Svoboda, který se narodil dne 16. září 1854 v Kouřimi. Od roku 1879 působil jako kaplan v Ostrově a Doupově a částečně vypomáhal i v Hroznětíně, od roku 1884 byl poté farářem při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Žalmanově. V úřadě působil pod patronátním pánem Heřmanem hrabětem Černínem z Chudenic. V roce 1902 absolvoval se 78 svatoborskými farníky pouť do Říma. Za jeho působení v úřadě byly v letech 1903-1904 provedeny další opravy kostela, fary a přilehlých hospodářských budov nákladem 2.668 K 52 h. Opravy provedli zednický mistr Alois Riedl z Činova a klempíř Dürrbeck z Radošova. Během prací byla rovněž opravena střecha na faře. Dne 20. září 1910 nakonec odešel Wenzl Svoboda jako farář do Bochova.

Dne 8. ledna 1911 přešel na žádost hraběte Rudolfa Czernin-Morzin na faru ve Svatoboru farář Josef Möller, který od roku 1898 zastával farní úřad při kostele Nanebevzetí Panny Marie v Žalmanově. Josef Möller se narodil dne 2. srpna 1871 v Hostinném. Nejprve byl kaplanem v Plané, poté ve Starém Sedlišti u Tachova, Polici nad Metují a Kostelní Bříze u Sokolova. V letech 1918-1919 byl jeho kaplanem Karel Škvorecky a v letech 1921-1922 Karl Lang. Farář Josef Möller nakonec dne 14. listopadu 1921 po dlouhé nemoci ve Svatoboru také zemřel.

Posledním svatoborským farářem byl ustanoven dne 1. května 1922 Florian Ulbert, který se narodil dne 1. září 1871 v Bochově. V letech 1894-1897 působil jako katecheta na měšťanské škole v Aši a v letech 1914-1922 zastával funkci faráře při kostele sv. Archanděla Michaela v Andělské Hoře. Za jeho působení došlo ve dvacátých letech 20. století k několika dalším opravám areálu kostela, především byly obnovovány střechy a omítky kostela a fary.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války byl Svatobor částečně dosídlen nově příchozími občany převážně z vnitrozemí Československa. Zdejší farnost byla tehdy zrušena a Svatobor přišel o vlastního faráře. Duchovní správou zdejšího kostela Nanebevzetí Panny Marie byl pověřen od prosince roku 1946 kněz P. Vojtěch Sádlo z řádu křížovníků s červenou hvězdou, který do vsi dojížděl jako administrátor excurrendo z kostela Povýšení sv. Kříže v Rybářích. Po rozhodnutí o začlenění Svatoboru do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 byl zdejší kostel uzavřen a spolu s areálem bývalé fary převeden do správy československé armády.

Opuštěný a volně přístupný areál bývalé fary s hospodářskými budovy v průběhu druhé poloviny postupně zcela zchátral. Propadly se střechy, krovy a stropy, klenby v přízemí farní budovy byly prolomeny. Na počátku 21. století byla již bývalá fara s přilehlými hospodářskými objekty ve velmi zdevastovaném až havarijním stavu. Narušené obvodové zdivo farní budovy zasypané sutinami se zachovalo prakticky do původní výše, suterén objektu byl zavezen odpadky. Objekty i celá farní zahrada byly zarostlé náletovými stromy a křovinami. V roce 2015 byly následně v areálu farní zahrady částečně vykáceny a vyřezány vzrostlé stromy a náletové křoviny a celý areál včetně kostela oplocen drátěným plotem. Dne 1. ledna 2016 byl poté areál fary spolu s kostelem Nanebevzetí Panny Marie v rámci optimalizace vojenského újezdu Hradiště převeden do majetku nově vzniklé obce Doupovské Hradiště.

V letech 2017-2018 přistoupil Spolek pro dokumentaci a obnovu památek Karlovarska k vykácení a vyřezání zbylých náletových stromů a křovin v celé farní zahradě a objektech bývalé fary a přilehlých hospodářských budov.

 

Popis objektu

Barokní patrová farní budova na obdélném půdorysu, krytá vysokou šindelovou valbovou střechou se dvěma komíny. Vstupní východní a zahradní západní průčelí budovy je pětiosé s plochým středovým rizalitem, prolomeným v ose obdélným portálem vstupu s kamenným ostěním s uchy. Boční severní průčelí je pak čtyřosé. Stěny bývaly prolomeny velkými obdélnými okny s kamenným ostěním s uchy a v přízemí opatřeny kovanými mřížemi. Vnější stěny fary bývaly členěny lizénami a lizénovými rámci. Místnosti v přízemí bývaly sklenuty valenými cihlovými klenbami s lunetami, a středem jižní části probíhala valeně zaklenutá chodbička. V patře pak bývaly místnosti plochostropé se stropy s fabionem. Pod severní části budovy se nachází suterén o dvou valeně zaklenutých prostorách.

Budova fary, vystavěná ve svahu po areálem kostela, byla připojena k mohutné kamenné tarasní zdi, vymezující prostor původního hřbitova kolem kostela. Z prostoru terasy se vstupovalo obdélným vchodem v ose jižního průčelí do patra farní budovy. Kolem budovy fary stávaly přízemní hospodářské objekty z lomového kamene na obdélném půdorysu, kryté vysokými šindelovými sedlovými střechami. Interiéry objektů bývaly původně částečně zaklenuté. V interiéru farní budovy byla situována zdobená kachlová kamna. Vjezd do farní zahrady býval uzavřen půlkruhovou bránou s menší brankou mezi budovou fary a hospodářskými objekty.

 

Fotodokumentace

Svatobor - fara | farní areál pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru na historické fotografii z doby kolem roku 1930
Svatobor - fara | farní areál pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru od západu na historické fotografii z roku 1932
Svatobor - fara | barokní budova fary pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie od severovýchodu na historické fotografii ze 40. let 20. století
Svatobor - fara | barokní budova fary pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie od severovýchodu na historické fotografii z roku 1953
Svatobor - fara | kostel Nanebevzetí Panny Marie s budovou bývalé fary v zaniklé vsi Svatobor na snímku z roku 1966; foto Stanislav Wieser
Svatobor - fara | východní vstupní průčelí zdevastovaného objektu bývalé fary ve Svatoboru - květen 2009
Svatobor - fara | zahradní průčelí zdevastované fary - květen 2009
Svatobor - fara | zarostlý zdevastovaný objekt bývalé fary v zaniklé vsi Svatobor od severovýchodu - duben 2010
 
Svatobor - fara | jižní stěna bývalé fary se vstupem na terasu u kostela Nanebevzetí Panny Marie - duben 2010
Svatobor - fara | zarostlý zdevastovaný objekt bývalé fary v zaniklé vsi Svatobor od západu - duben 2010
Svatobor - fara | zarostlý a zdevastovaný farní areál pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru - březen 2012
Svatobor - fara | východní vstupní průčelí zdevastovaného objektu bývalé fary ve Svatoboru - březen 2012
Svatobor - fara | zarostlý zdevastovaný objekt bývalé fary v zaniklé vsi Svatobor od severovýchodu - březen 2012
Svatobor - fara | zarostlý zdevastovaný objekt bývalé fary v zaniklé vsi Svatobor od severovýchodu - březen 2012
Svatobor - fara | zarostlý zdevastovaný objekt bývalé fary v zaniklé vsi Svatobor od západu - březen 2012
Svatobor - fara | východní vstupní průčelí zdevastovaného objektu bývalé fary ve Svatoboru - květen 2014
 
Svatobor - fara | vstupní průčelí zdevastovaného objektu bývalé fary ve Svatoboru od východu - květen 2014
Svatobor - fara | zarostlý zdevastovaný objekt bývalé fary v zaniklé vsi Svatobor od severovýchodu - květen 2014
Svatobor - fara | bývalý farní areál pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru na leteckém snímku - únor 2015
Svatobor - fara | bývalý farní areál pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru na leteckém snímku - únor 2015
Svatobor - fara | bývalý farní areál pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru na leteckém snímku - únor 2015
Svatobor - fara | zdevastovaný farní areál pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru od severozápadu - březen 2017
Svatobor - fara | zdevastovaný farní areál pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru od severozápadu - březen 2017
Svatobor - fara | západní zahradní průčelí zdevastovaného barokního objektu fary ve Svatoboru - březen 2017
 
Svatobor - fara | západní zahradní průčelí zdevastovaného barokního objektu fary ve Svatoboru - březen 2017
Svatobor - fara | zdevastovaný barokní objekt fary ve Svatoboru od severozápadu - březen 2017
Svatobor - fara | severozápadní nároží zdevastovaného barokního objektu fary ve Svatoboru - březen 2017
Svatobor - fara | bývalý farní areál pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve Svatoboru na leteckém snímku - duben 2017
Svatobor - fara | zdevastovaný barokní objekt fary ve Svatoboru z přístupové cesty od jihovýchodu - březen 2017
Svatobor - fara | východní vstupní průčelí zdevastovaného objektu bývalé fary ve Svatoboru - duben 2017
Svatobor - fara | východní vstupní průčelí zdevastovaného objektu bývalé fary ve Svatoboru - duben 2017
Svatobor - fara | zdevastovaný objekt bývalé fary v zaniklé vsi Svatobor od severovýchodu - duben 2017
 
Svatobor - fara | zdevastovaný objekt bývalé fary v zaniklé vsi Svatobor z terasy u kostela od západu - duben 2017
Svatobor - fara | zdevastovaný interiér barokního objektu bývalé fary ve Svatoboru - listopad 2017
Svatobor - fara | zdevastovaný interiér barokního objektu bývalé fary ve Svatoboru - listopad 2017
Svatobor - fara | zdevastovaný interiér barokního objektu bývalé fary ve Svatoboru - listopad 2017
Svatobor - fara | zdevastovaný interiér barokního objektu bývalé fary ve Svatoboru - listopad 2017
Svatobor - fara | zdevastovaný interiér barokního objektu bývalé fary ve Svatoboru - listopad 2017
Svatobor - fara | zdevastovaný interiér barokního objektu bývalé fary ve Svatoboru - listopad 2017
Svatobor - fara | zdevastovaný interiér barokního objektu bývalé fary ve Svatoboru - listopad 2017
 
Svatobor - fara | zdevastovaný interiér barokního objektu bývalé fary ve Svatoboru - listopad 2017
Svatobor - fara | interiér bývalé fary ve Svatoboru - listopad 2017
Svatobor - fara | valeně klenutý suterén zdevastovaného objektu bývalé fary ve Svatoboru - listopad 2017
Svatobor - fara | zdevastovaný interiér barokního objektu bývalé fary ve Svatoboru - únor 2018
Svatobor - fara | zdevastovaný interiér barokního objektu bývalé fary ve Svatoboru - únor 2018
Svatobor - fara | zdevastovaný objekt bývalé fary v zaniklé vsi Svatobor z terasy u kostela od západu - březen 2018
Svatobor - fara | západní zahradní průčelí barokního obejktu bývalé fary ve Svatoboru - březen 2018
Svatobor - fara | zdevastovaný objekt bývalé fary v zaniklé vsi Svatobor z terasy u kostela od jihozápadu - březen 2018
 

Použitá literatura

Gnirs, A. 1933: Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad, Praha, 172
Poche, E. a kol. 1980: Umělecké památky Čech 3 (P-Š), Praha, 474
Schaller, J. 1785: Topographie des Königreichs Böhmen. Zweyter Theil. Ellbogner Kreis, Praha, 148
SOA (698, FÚ Svatobor): Gedenkbuch der Pfarrei Zwetbau 1840-1951, 2. svazek, Státní okresní archiv v Karlových Varech
Sommer, J. G. 1847: Das Königreich Böhmen:statistisch-topographisch Dargestellt. Bd. 15. Elbogner Kreis, Praha, 161

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz