Svatobor (Zwetbau)

Stará slovanská osada Svatobor ležela nejprve v Sedlecké župě a poté patřila ke hradu Loket. První písemná zmínka o Svatoboru pochází z roku 1239, kdy je osada uvedena v darovací listině Bohuslava z Rýzmburku, podle které věnoval cisterciáckému klášteru v Oseku své šemnické území a kterou král Václav 28. června 1239 také potvrdil. Ves Svatobor byla od počátku střediskem klášterního panství mezi řekou Ohří a vrchem Pustý zámek. Původně slovanský název vsi, znamenající svatý, posvátný les, byl v poněmčeném kraji silně komolen: Zwetibor, Zwetivir, Czwetbor, Swertwa, Czwetwa, Zwetbau. Roku 1272 vyňal král Otakar II. Svatobor a okolí ze soudní pravomoci hradu Loket. V privilegiu krále Jana Lucemburského z roku 1341, které nás informuje o rozsahu zdejšího pozemkového majetku oseckého kláštera, je zmiňován nejen Svatobor, ale i zdejší farní kostel Nanebevzetí Panny Marie, založený cisterciáckým klášterem a náležející původně ke kostelu v Lokti, což dokazují papežské desátky odváděné v roce 1384. Darované vsi, založené většinou Hrabišicem Bohuslavem I., byly již osídlené a tvořily územní celek v oblasti Doupovských hor, zvaný šemnický újezd. Další vsi tam pak založil klášter sám, např. Pastviny (Ranzengrün), Lučiny (Hartmannsgrün) nebo až roku 1326 založený Činov (Schönau). Za husitských válek dobyl tato území Jakoubek z Vřesovic, ale opat Johann se šemnického újezdu vzdal až roku 1466. Král Jiří z Poděbrad pak Svatobor spolu s ostatními vesnicemi újezdu připojil k panství Andělská Hora. Po pobělohorských konfiskacích se Svatobor dostal roku 1623 k panství Kysibel (Stružná) Černína z Chudenic. Následující třicetiletá válka ves dosti poničila. Podle berní ruly z roku 1654 zde žilo jen 7 sedláků, kteří měli kromě polí také kus lesa a jeden z nich měl i šenk, dále 1 chalupník, 1 zahradník a 5 domkařů. Celkem bylo ve vsi 18 potahů, 13 krav, 32 jalovic, 1 prase a 15 koz. Berní rula také uváděla, že stavení jsou tam špatná, pole žitná, luk málo, ale pastvin dostatek a že ves leží ve vysokých horách a „živnost jich z dobytka, dříví sekají, v přízi handlují“. Nejstarší část obce byla v tzv. Horním Svatoboru v okolí farního kostela Nanebevzetí Panny Marie z let 1729-1732, stojícího na místě staršího kostela na horské terase spolu s farou, hospodářským zázemím a hřbitovem, což je zřejmé i ze stabilního katastru z roku 1842. Náves s rybníkem a menšími usedlostmi, většinou bez hospodářského zázemí tam navazuje na vyvýšený arál kostela a fary. Východně ležící část obklopuje v mapě menší obdélnou náves, na jejímž okraji jsou větší zemědělské usedlosti. To potvrzuje, že pod kostelem byla starší osada, která byla v době kolonizace doplněna o plánovitě založenou část severovýchodně od kostela. Původní dřevěné a hrázděné stavby statků byly většinou všechny nahrazeny zděnými a omítnutými domy. Starých staveb tu do 2. světové války zůstalo opravdu málo. Roku 1850 se stal Svatobor samostatnou obcí náležející do okrasu Karlovy Vary a v letech 1869-1900 k němu byla připojena osada Dolní Lomnice. Svatobor měl dvoutřídní školu a ke kostelu bylo přifařeno 8 vsí z okolí, mezi nimi také Lučiny, Mlýnská, Dolní Lomnice i Stará Ves. V roce 1895 žilo ve Svatoboru 427 v 62 domech, poté počet osedlých klesal. V roce 1921 zde žilo 338 a v roce 1939 316 obyvatel v 70 domech. Po vysídlení německého obyvatelstva po 2. světové válce nebyla ves již nikdy zcela dosídlena a roku 1950 zde žilo jen 28 stálých obyvatel.

V roce 1966 po úmyslném zapálení vyhořel zdejší kostel. Vojenské lesy však uvádějí, že požár vznikl samovznícením uskladněných semen řepky. Dnes jsou z kostela spolu s přilehlou farou ruiny. Koncem roku 2003 zahájila armáda spolu s památkáři kroky k záchraně kostela. Kostel je sice uznanou kulturní památkou, ale kvůli nebezpečí úrazu je vstup k němu zakázán. Ve vsi dne žije pouze 17 stálých obyvatel a stojí zde jen 3 rodinné domy. Není tu obchod ani jiná občanská vybavenost, nakupovat jezdí lidé do Dubiny nebo Karlových Varů. Zemědělská správa Bražec tu ale má svoji farmu. Z původní vsi zůstal jen návesní rybník a pozůstatky usedlostí pod kostelem. Nová zástavby již nepřihlížela k bývalé skladbě obce.