přeskočit k navigaci »

Stanislav Burachovič - Genius loci Karlových Varů

autor: Burachovič, Stanislav PhDr. | zařazeno v kategorii: Historie Karlovarska

 
 
 |

Putování za skrytým tajemstvím nejslavnějších českých lázní

Prolog
Evokace duchovního fenoménu Karlových Varů
Kult slavných hostů
Kouzlo architektury malého velkoměsta
Město, v němž je každý den svátek
Dvanáctero karlovarského genia loci
1. Únik před světem plným starostí.
2. Mezinárodnost a tolerance.
3. Dostaveníčko umělců
4. Velký svět, který nesou malí lidé
5. Město - divadlo
6. Mystéria a velké otazníky
7. Češi, Němci a Rusové aneb Ať žije Vídeň !
8. Chvála dobrého jídla a pití
9. Hold a díkůvzdání
10. Sídlo božské energie
11. Magické symboly
12. Zlatý věk aneb hledání zmizelých Karlových Varů
Epilog
Poznámky
Prameny a literatura



Motto:

V Karlových Varech nám Bůh zjevil uzdravení a milost teplými zřídly. Při jejich užívání koupelí a pitím cítíme a chutnáme Boží dobro. Pane, Tvé slitování je jako moře! Komu Tvé dobro schází, nechť zavítá do Karlových Varů.
(Benjamin Gottlieb Steige, obchodník z Polkenhainu ve Slezsku,1800)

Jedno vím s jistotou: příští duben sem pojedu s těmi dvěmi ženami zase, i kdybych si měl peníze na cestu vyžebrat. Karlovy Vary jsou nám denně příjemnější.
(Adalbert Stifter z Karlových Varů 24. května 1865)

Tušili jsme, že v těchto lázních, do nichž pravidelně jezdili dámy a pánové z našeho příbuzenstva, panuje zvláštní kouzlo.
(Dr. Johanna, baronka z Herzogenbergu, 1980)

Místo určuje děj.
(V.V.Štech, 1976)


[caption id="attachment_1143" align="aligncenter" width="400" caption="Vincenz Morstadt, Karlovy Vary , kolorovaná mědirytina, kolem 1840"]Vincenz Morstadt, Karlovy Vary , kolorovaná mědirytina, kolem 1840[/caption]



Prolog
Západní cíp Čech byl při stvoření světa Bohem vyvolené dítě. Kromě jiných předností a pokladů jej Všemohoucí obdaroval četnými minerálními prameny. 1) Jejich existence zde umožnila založení slavných lázní Karlových Varů, Mariánských Lázní a Františkových Lázní. Svérázný svět západočeských lázní je světem kolonád. Má svůj vlastní rytmus, osobitou atmosféru a podivuhodného genia loci, jemuž jsou věnovány následující řádky. Svět kolonád je poněkud nostalgický a snad i trochu kýčovitý, ba někdo by jej s despektem dokonce označil za hochštaplerský. Onen svět je však především okouzlující a dojemný svým stále ještě vnímatelným příklonem k duchu někdejší rakousko-uherské monarchie a k ovzduší tzv. starých dobrých časů před první světovou válkou. Zlá válka přinesla rakouskému mocnářství a jeho vzkvétajícím lázním soumrak slávy. Následný chaos tzv. moderního věku pak uvrhl mondénní lázně nemilosrdně a definitivně do prozaické a střízlivé éry 20. století. Jeho bezhlavým tempem, bizarní technikou a lidským utrpením z válek a diktatur naše lázně zestárly a nyní, na sklonku onoho nervního století, naléhavě potřebují omlazovací kúru. Lázeňská města západních Čech se sama stala pacienty. Je však naděje, že se brzy uzdraví, neboť mají tradici, zázračné léčivé prameny a v neposlední řadě též neodolatelný šarm zkušené dámy v nejlepších letech.
Na promenádách západočeských lázní se již po staletí setkávají lidé z celého světa. Byť jsou rozdílní, před Bohem a prameny jsou si rovni. Ti lidé měli a mají jedno společné - chtějí se zase uzdravit. Odpočívají po hektice a stresu šedé monotónnosti dnů, týdnů a let. Zbavují se jedů všednosti obrazně i doslova. Jsou lázeňskými hosty. A věřte mi, lázeňští hosté, to je zcela zvláštní druh lidí! Franz Kafka, autor slavné knihy "Proměna", by se divil, jak duch lázní dokáže postupně proměnit obyčejného pana Nováka z Dlouhé Lhoty na vzorový exemplář noblesního a nad běžného smrtelníka trochu povzneseného lázeňského hosta !
Západočeské lázně byly a jsou předlohou a příkladem pro sjednocenou Evropu. Scházejí se tu lidé rozličné pleti a různých politických či náboženských přesvědčení. Lázeňské prostředí je neutrální a výtečně se hodí jako léčivý prostředek proti nesnášenlivosti a nepřátelství. Národnostní rozepře a války přinesly lázním vždy jen újmu. Lze jen litovat, že tyto "nemoci" lidstva nemohou být zdejšími horkými prameny jednou provždy vyléčeny. Není patrně náhodné, že z Karlových Varů pocházel jasnozřivý průkopník sjednocené Evropy Carl Weidl- Raymon (1894-1988). Jeho přes 80 let staré ideály se teprve nyní krok za krokem uskutečňují. 2)
Přikročme nyní po několika všeobecných úvahách o povaze a duchovním horizontu západočeského lázeňského trojúhelníku k vlastnímu tématu.

Evokace duchovního fenoménu Karlových Varů
Karlovy Vary, Karlsbad, Carlsbad. Přírodovědec Alexander von Humboldt označil v roce 1820 toto město v poetické nadsázce za briliant ve smaragdové obrubě. Karlovy Vary - to je pojem, který evokuje desítky představ, dojmů, nálad, barev, vzpomínek, přání a nadějí. Stejně jako krásná žena, tak i krásné město má mnoho obdivovatelů, ctitelů a nápadníků. To platí i pro Karlovy Vary. Tyto nejznámější české lázně vyznačuje kromě blahodárných zřídel a četných krajinných půvabů též velice účinný genius loci. Jeho původ a tajemství se pokoušejí odhalit ctitelé vřídelního města již po staletí. O Karlových Varech byly napsány nesčetné knihy ve verších i v próze jakož i díla balneologická, historická a vlastivědná. 3) Vřídlo, dostaveníčko lidí z celého světa, oslavili ve svých pracích malíři, básníci, spisovatelé, sochaři, hudebníci a fotografové. Je vskutku těžké, napsat či říci o Karlových Varech něco nového. A přesto se městu dostává každoročně nových holdů. Karlovy Vary jsou lázněmi tisíců vyznání lásky, vděčnosti a obdivu. 4) Vděčnosti za vyléčení tělesných neduhů, obdivu nad krásami města a lásky, jež vytryskne až po hlubším seznámení se s místem, jež, což bude v tomto příspěvku několikrát zdůrazněno, léčí nejen tělo, ale i duši.

Kult slavných hostů
Díky své významné lázeňské a kulturní tradici jsou Karlovy Vary známé daleko za hranicemi Čech. Ona tradice je již po staletí velmi silně ovlivněna slavnými návštěvníky lázní. Jejich jména jsou důležitou komponentou genia loci vřídelního města. 5) Každý návštěvník, nejen ti slavní, byl a je pro Karlovy Vary přínosem a cenným dobrozdáním. Proto si Karlovarští svých hostů vždy velice vážili a snažili se jim lázeňský pobyt všemožně zpříjemnit.
Lázeňská společnost scházející se v Karlových Varech měla již od počátku l8. století mezinárodní charakter. Vedle aristokracie se u Vřídla ráda ukazovala i evropská kulturní elita. Návštěvy vynikajících osobností jsou tradičním specifikem Karlových Varů a výrazně poznamenaly a obohatily dějiny města. Obzvláštní oblibu si Karlovy Vary získaly mezi tvůrčími duchy z oborů hudby, vědy, literatury a poezie. Pokud bychom sestavili pomyslnou „hitparádu“ slavných hostů Karlových Varů podle stupně jejich popularity u Vřídla, pak by na jejím prvním místě bezkonkurenčně kraloval německý básník Johann Wolfgang von Goethe, na místě druhém by se pak umístil ruský car Petr Veliký. Oba muži se do kulturní historie Karlových Varů zapsali zlatým písmem. Jejich památku v nejslavnějších českých lázních připomínají desítky pamětních desek, pomníků, knih, historek a legend. Nejslavnější hosté Karlových Varů do roku l9l4 jsou zachyceni na dvou rozměrných obrazech regionálního malíře Wilhelma Schneidera v budově Lázní I. (Císařské lázně). Věrné kopie těchto obrazů je možno vidět v karlovarském muzeu.
Z tisíců důležitých a populárních hostů zde budiž zmíněni alespoň císař Karel IV., Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, Albrecht z Valdštejna, Petr Veliký, Johann Sebastian Bach, Friedrich Schiller, Johann Wolfgang von Goethe, Ludwig van Beethoven, Nikolaj Vasiljevič Gogol, Karel Marx, Ivan Sergejevič.Turgeněv, Nikolo Paganini, Fryderik Chopin, Richard Wagner, Antonín Dvořák, Heinrich Schliemann, Sigmund Freud, Theodor Fontane, Franz Kafka a Karel Čapek. Listina slavných karlovarských hostů je každoročně obohacována o nová zvučná jména. Každé z nich je pro vřídelní město cennou reklamou, každé z nich je dalším střípkem do pestrobarevné mozaiky zvané "Karlovy Vary-město slavných návštěvníků". Slavní návštěvníci jsou, obrazně řečeno, šlehačkou na vrcholu karlovarského dortu.


[caption id="attachment_1148" align="aligncenter" width="286" caption="Goethův pomník v Karlových Varech z roku 1883"]Goethův pomník v Karlových Varech z roku 1883[/caption]



Kouzlo architektury malého velkoměsta
Od založení Karlových Varů králem Karlem IV. ve 14. století uplynulo již 650 let. Historický vývoj města byl vždy úzce spjat s blahodárnými léčivými účinky místních pramenů. Staré dějiny lázní jsou napínavou kronikou vzestupů a pádů. Vřídelní město bylo několikrát poničeno velkými pohromami: městskými požáry ( 1604 a 1759), povodněmi (1582, 1821 a 1890) a válečnými útrapami . 6) Díky lázeňství se však vždy nanovo vzchopilo a dospělo tak ke své novodobé kráse, jež byla formována v tzv. gründerských časech kolem let 1880-1890. 7)
Současná , v pořadí již čtvrtá podoba Karlových Varů vznikla rozsáhlou stavební činností v poslední třetině 19. století. V architektuře zde převládají prvky historismu a secese. 8) Tyto dva výtvarné styly zanechaly v Karlových Varech četné významné objekty: městské divadlo (1886), Mlýnskou kolonádu (1881), několik rozhleden, Císařské lázně (1895), spořitelnu (1906), poštovní úřad (1903) a mnoho půvabných hotelů a lázeňských domů. Zlatý věk Karlových Varů (1870-19l4) radikálně proměnil tiché lázně v exkluzívní dostaveníčko mezinárodní klientely. Způsobil cosi zázračného, provinční maloměsto Karlovy Vary získalo punc skvělého lázeňského velkoměsta se všemi příslušnými atributy. Právě v této dvojjedinosti malo - a velkoměsta je ukryt jeden z fascinujících vnějších půvabů těchto nejslavnějších českých lázní. Moderní architektura po roce 1945 je ve vřídelním městě nepříliš šťastně reprezentována sanatoriem Thermal (1977) a Vřídelní kolonádou (1975). Obě stavby se nehodí do karlovarského prostředí a působí na jeho genia loci rušivě.

Město, v němž je každý den svátek
Dnešní Karlovy Vary v sobě sjednocují, více než jiná srovnatelná města, v jedinečné harmonii minulost, současnost a příslib budoucnosti. Zdá se, jakoby zde čas plynul pomaleji či lépe řečeno svátečněji. Jeden významný lázeňský host se v roce 1980 vyjádřil, že mívá v Karlových Varech příjemný pocit, že je zde každý den svátkem. Tento pocit kromě jiných faktorů umocňují drobné,, leč typické střípky karlovarské mozaiky: okouzlující architektura evokující časy rakousko-uherské monarchie, kolonády s promenujícími lázeňskými hosty, kteří komunikují ve všech světových jazycích, nekonečný rytmický puls Vřídla, tiché zurčení termálních pramenů a jejich horký dech, sladká vůně oplatek, tóny lázeňského orchestru a všudypřítomný duch přátelství mezi lidmi.
Následující řádky jsou stručným shrnutím mnohaletých úvah, obdivného pozorování a láskyplného vnímání. Pokoušejí se poněkud poodhalit tajemství trvalé přitažlivosti a kladného vlivu Karlových Varů na své obyvatele a návštěvníky. V krátkosti poukazují na některé zvláštní rysy globálního fenoménu zvaného Karlovy Vary. Nechť jsou tyto úvahy inspirací pro další objevování karlovarských reálií i nadreálií.


[caption id="attachment_1151" align="aligncenter" width="277" caption="Edward Cucuel, Lázeňská společnost u Vřídla, tempera na papíře, 1900"]Edward Cucuel, Lázeňská společnost u Vřídla, tempera na papíře, 1900[/caption]



Dvanáctero karlovarského genia loci

1. Únik před světem plným starostí
Příjemné pocity nevyvolávají u karlovarských hostů pouze léčivé prameny a půvab města. Důležitou roli sehrává též geomorfologická poloha lázní v hluboce zaříznutém říčním údolí, jež je ze všech stran obklopené zalesněnými vrchy. Tento psychologicky silně působící faktor doposud žádný karlovarský badatel náležitě neprozkoumal. Je zřejmé, že lidé měli v minulosti mnohem citlivější vnímavost pro ducha místa, než je tomu u člověka našich dnů. V bohatém písemnictví o Karlových Varech najdeme pro doložení onoho vlivu a tohoto mého tvrzení celou řadu relevantních svědectví:

Dne 19. července 1807 napsal německý publicista a diplomat Friedrich Gentz z Karlových Varů svému příteli A.H.Müllerovi:
Podivuhodným řízením osudu se zrovna nacházím jakoby uzamčený ve zcela odloučeném koutě světa, v úzkém leč líbezném údolí, jež je ode všeho izolované natolik, že ani nevíme, jak vypadá nebe za jeho zdmi. Bouřky zde zjistíme až tehdy, když propuknou přímo nad našimi hlavami. Zdejšího pobytu vůbec nelituji, zčásti se mi protiví divadlo světa a zčásti se mi velice líbí nejbližší okolí.9) (Volný překlad z němčiny S.B.)

Pražský spisovatel W.A.Gerle napsal ve svém průvodci o Karlových Varech tato slova:
"Poloha města se pro lázně náramně hodí: Karlovy Vary ležící v úzkém romantickém údolí Teplé a ze všech stran obklopené pěkně tvarovanými a zčásti lesnatými horami , si vytvářejí svůj vlastní idylický svět. Zde se snadno zapomíná na plahočení a starosti , jež bydlejí za těmi horami." 10) (Volný překlad z němčiny S.B)

Význačný spisovatel a dramatik dr. Heinrich Laube píše o Karlových Varech ve svých Cestovních novelách (Reisenovellen, 1884) takto:
"Před námi vlevo se otevřela údolní rokle - a tu se plazily, podivuhodně nepěkné, leč pitoreskní Karlovy Vary jako červ dešťovka podél indiferentní říčky Teplé, po obou stranách do úzka sevřené horami a vzadu zase uzavřené temnou výšinou. Zdá se, že je zde konec světa." 11) (Volný překlad z němčiny S.B.)

O zvláštním pocitu ochráněnosti v Karlových Varech se v roce 1898 vyjádřil také J.Hardmeyer v karlovarském průvodci z edice "Europäische Wanderbilder", jež vycházela v Curychu:
K největším půvabům Karlových Varů patří důvěrný zklidňující pocit ochráněnosti a bezmála afektovaná odloučenost od světa. Je to , jakoby město chtělo žárlivě vzít pod svou ochranu všechny trpící, které shromažďuje kolem svých zázračných pramenů. Jakoby říkalo: Pojďte ke mně, nedívejte se za sebe, zde jste v bezpečí před zlým světem, který způsobil Vaši nemoc. U horkého zřídla, jež prýští z tajuplných hlubin Země a v zeleném klínu mých tichých lesů se Vám vrátí zdraví."
Nuže dobrá, ty přátelské a dobromyslné místo. Mohu sem sice uniknout světu, jenže on mne pronásleduje a nechce mne pustit. Od té doby, co všichni uhánějí zeměmi na křídlech páry, našel i on cestu do skrytého údolí horkých pramenů. Naštěstí svět v onom pronásledování zatím ještě není mistrem. Zatím nedokázal v Karlových Varech nastolit škrobený a snobský společenský mrav, nenasytný hon za ziskem, všezaplavující proud požitků a obrácenost časového rozdělení , jež činí z noci den. " 12) (Překlad z němčiny S.B.)

Dne 19. srpna 1893 napsal v dopise z Karlových Varů spisovatel Theodor Fontane:
"Velice tu lze vnímat jiný, venku ležící svět. A to je docela dobré. Plně souhlasím s Bismarckem, že " musí existovat i Lippané". O to více zde mají právo na místo také Rusíni, Slovinci, Rumuni a Srbové. Ti všichni přinášejí nikoliv ctnosti, za to však život, což je ovšem v životě to nejdůležitější a každopádně nejzajímavější." 13) (Překlad z němčiny S.B.)

Z Fontaneho dopisu mimoděk cítíme, že pisatel byl již "nakažen" mezinárodní atmosférou města. A to je co říci, neboť Fontane byl v tomto ohledu svými názory silně kritický, místy extrémně nacionalistický, místy tolerantní, někdy konzervativní, ba až pedantský!

2. Mezinárodnost a tolerance
V Karlových Varech se tisíce lidí nepřetržitě setkávají na neutrální půdě. Karlovarští byli po staletí vždy konfrontováni s cizinci. V zájmu vlastní peněženky se brzy naučili, co v praxi znamená tolerance. Karlovarského řezníka a průkopníka evropských idejí v ohni první světové války roku 19l6 Carla Weidla-Raymona jsem již zmínil. V karlovarské vlastivědné literatuře lze nají stovky citátů na téma "lázeňská tolerance". Zde jen malý výběr:

"Před vařícími se a bublajícími prameny neomezeně vládne demokratický princip . Excelence, princové, maloobchodníci, baletky - ti všichni zde postupují dlouhým pomalým husím pochodem ke zřídlu coby velká mírumilovná rodina . Zdejší horký drink nečiní rozdílů mezi měšťanskými žaludečními potížemi a žlučníkovým kamenem vysoké šlechty. " 14) (K. Böttcher: Karlsbader Schlendertage. Bilder aus dem Saisonleben,1884 )

"Přesto má celý tento pestrý život mezinárodní ráz. Zejména u pramene lze v lidském hemžení brzy najít mnoho styčných bodů s Ringstra3e ve Vídni, s Toledem v Neapoli, s Boulevardem de Capucins v Paříži, s Broadway v New Yorku. Tu stojí maharádža ze Sattary vedle lodníka z Kodaně, výčepní z Chicaga vedle adjutanta krále Humberta, krejčovský mistr z Žitavy vedle majitele stříbrných dolů v Tomsku ... " 15) (K. Böttcher: Karlsbader Schlendertage. Bilder aus dem Saisonleben, 1884)

"Pročítáme -li seznam lázeňských hostů, zjistíme, že až na Austrálii, Uruquay, Buenos Aires a Kapské město jsou zde zastoupeny všechny národy a země. " 16) (Theodor Fontane, 21.8. 1893) (Překlad z němčiny S.B.)


[caption id="attachment_1154" align="aligncenter" width="400" caption="Karlovy Vary v roce 1652"]Karlovy Vary v roce 1652[/caption]



3. Dostaveníčko umělců
Kouzlo Karlových Varů působí jako opojné fluidum zejména na citlivé a vnímavé duše. Už jsme si řekli, že mimořádně silně oslovuje především duše umělců, přednostně pak básníky, spisovatele a hudebníky. 17) Goethe nebyl prvním ani posledním literátem, který citově "onemocněl" Karlovými Vary. Spisovatel Theodor Fontane byl dne 17. srpna 1893 městem tak okouzlen, že napsal své ženě:

To místo je vskutku pozoruhodností a je vhodným námětem pro esej. Takový esej, jenž by postihl bytí tohoto pamětihodného Světa - Hostince - Města, patrně ještě nebyl napsán. Ona věc, ono město je samo o sobě uměleckou výslednicí několika staletí." 18) (Překlad z němčiny S.B.)

4. Velký svět, který nesou malí lidé
Již více než 300 let je zvykem, prezentovat Karlovy Vary jako symbol velkého elegantního světa horních dvaceti tisíců. Tuto skutečnost velice působivě akcentovala výstava "Grosse Welt reist ins Bad" (1980-198l ) 19), kterou připravil Spolek Adalberta Stiftera v Mnichově. Jen zřídka se však oficiálnímu světu ukazovala odvrácená strana mondénních lázní, totiž "plebejské" Karlovy Vary se svými služebnými dušemi. Také ony však podstatnou měrou spoluvytvářely genia loci místa. S touto svéráznou a přesto bezmála anonymní třídou obyvatelstva se stýkal lázeňský host několikrát denně. Jen málokteří autoři karlovarských impresí vyprávějí o děvčatech, jež nosila kávu, o servírkách a číšnících, o malých prodavačích párků, o fiakristech, o chlapcích, kteří vozili hosty oslími povozy lázeňskými lesy, o dívkách, jež pekly oplatky či o těch, jež hostům podávaly u pramenů koflíky s vodou., o podomních obchodnících s černidlem na boty, o dozorcích na kolonádách, o zaměstnancích zřídelního exportu a solivárny, o ženách, jež vozily do lázní denně brzy ráno čerstvé mléko, máslo, podmáslí, vejce a drůbež z venkova, o květinářkách , o dětech, jež prodávaly jahody, maliny a borůvky, o sedlácích, řemeslnících, strážnících aj. 20) Svět těchto prostých a přesto jedinečných lidí provždy zůstal ve stínu velkolepé scenérie karlovarské lázeňské činohry, jež měla svou premiéru každoročně l. května.

5. Město - divadlo
Ano, "staré dobré" Karlovy Vary byly a jsou do jisté míry působivou divadelní scénou. Již od středověku se na ní uvádí kasovní šlágr "Jeho veličenstvo Lázeňský host ". V hlavních rolích: lázeňský host, lázeňský lékař, lázeňská léčba, termální prameny, pohostinní obyvatelé Karlových Varů. Mění se časy, kulisy a herci , duch onoho divadelního kusu však zůstává i po 650 letech stejný. Jeho těžištěm je zdárná léčba tělesných neduhů. Dle mého soudu však ona "hra" obsahuje ještě jednu velevýznamnou, dosud málo akcentovanou ideu - totiž léčbu duše. Samotná zklidňující povaha lázeňské léčby člověka nutí k zamýšlení nad sebou a svými činy. A takováto zamyšlení bývají vždy počátkem hledání a řešení problémů v nás a kolem nás.
Do Karlových Varů lidé mnohdy nejezdili jen kvůli léčbě, přečasto sem jezdili a jezdí se předvádět, dělají tu pro své okolí jakési show. Ukazovali a ukazují se u Vřídla ze své lepší stránky, činili a činí se tu lepšími, než jsou ve skutečnosti. Patří prostě k věci, že lidé v lázeňské komunitě tak trochu hrají divadlo. Činí tak hosté i domácí, což koneckonců vlastně patří k dobrému tónu světových lázní, jež jsou současně i velikým divadelním jevištěm.
Karlovy Vary mají jakousi vnitřní sílu, jakési puzení, jež dokáže činit lidi lepšími stejně jako to dokáže láska a hudba. Jakže to krásně vyjádřil výmarský tajný rada Goethe?:

"Během mého zdejšího pobytu jsem propadl takovému okouzlení fantazie, že se slovy nedá popsat. Vody mi dělají dobře stejně jako nutnost být stále mezi lidmi. Mnohé skvrny rzi, které získáme tvrdošíjnou osamoceností, se tu skvěle obrušují. Od žuly přes všechno co Bůh stvořil až po ženy - vše přispělo učinit mi pobyt příjemným a zajímavým ...". 21) (Překlad z němčiny S.B.)


[caption id="attachment_1157" align="aligncenter" width="400" caption="Nejstarší veduta Karlových Varů z roku 1625"]Nejstarší veduta Karlových Varů z roku 1625[/caption]



6. Mystéria a velké otazníky
Genia loci Karlových Varů jako pestrobarevné klenoty zdobí četná tajemství, lákavé velké otazníky, historky a kuriozity. Nemáme zde nakonec co do činění s věcmi povahy mystické ? Nevystupují zde snad ze Země spolu s prameny dosud neznámé energie, jež mj. způsobují, že se lidé zamilovávají do Karlových Varů ? Mohlo by být, že k oné zamilovanosti nevede jen vnější líbivá tvář lázní ? Nejsou Karlovy Vary očarované neznámou mocí ? Léčivá zřídla nesporně obsahují podivuhodné živé a neživé substance. Již v 17. století (1637) psali sasští alchymisté, arkanisté a proutkaři o zlatu, mědi a jiných kovech ve vřídelní vodě. 22) Uvedené prvky prý způsobují ony zázračné léčebné účinky, jež rychle uzdravují nemocný organismus. V 16. století panovala pověra (?) , že sirné páry u Vřídla vykuřují z domů zlé síly a že karlovarské vody zažehnávají úklady duchů. 23) V této souvislosti si připomeňme, že Karlovy Vary nikdy nebyly postiženy žádnou epidemií, byť si mnohdy morové a jiné nákazy vybíraly v širším okolí krutou daň na lidských životech. V roce 1716 byl u Vřídla postaven trojičný (morový) sloup jakožto díkůvzdání Bohu za ochranu města před morem.
Kolem roku 1900 prokázali přírodovědci v karlovarských pramenech slabou radioaktivitu. 24) Z jakých částic a sil minerální vody se vlastně lidé v údolí Teplé uzdravují ? Nepodléhají zde kromě účinku zřídel také nějaké zvláštní kladné sugesci ? Příliš mnoho otazníků a téměř žádné uspokojivé odpovědi.
A propos, věděli jste, že Karlovy Vary byly v květnu roku 1759 po velkém požáru pozorovány tzv. létajícím talířem ? UFO se vznášelo celou hodinu nad vyhořelým městem, z čehož měli deprimovaní obyvatelé hrůzu . Ve staré karlovarské kronice Johanna Franze Poltze z let 1740-1766 je toto nevšední zjevení detailně popsáno. 25)
Veliká tajemství v sobě údajně skrývá karlovarský vrch U tří křížů (Buková hora). Některé hypotézy zdůrazňují jeho mýtický a kultovní význam pro dávné obyvatele krajiny. Poukazují na skutečnost, že při pohledu od severozápadu jitřní slunce jakoby vystupuje z vrcholu hory. To prý na lokalitě v pravěku vedlo ke slunečnímu rituálu, jehož svědectvím je údajně dodnes starý obětní kámen. 26) . Podivuhodné výklady nám esoterika nabízí též k Jánské skále, ke skalisku s Keglevičovým křížem, k ruině románského kostela sv. Linharta a k podzemím Zámecké věže a kostela Maří Magdaleny. Dodejme, že na vrchu U tří křížů se v noci často manifestují světelné úkazy, které lidé dříve připisovali obávaným „Bludičkám“, jež odváděly pocestné do zrádných roklin a srázů. Karlovarští se proto v noci Bukové hoře vyhýbali, říkali, že tam straší. Kromě běžných vysvětlení těchto jevů v rovině létajících mušek a tlejícího dřeva lze možná v části úkazů spatřovat působení astrálů. Někdy může jít
o duše zemřelých, které se drží místa a z různých důvodů nemohou odejít do jiné dimenze.
Karlovy Vary mají ve svém blízkém okolí řadu výrazných skalních uskupení a útvarů, k nimž se často vážou pozoruhodné pověsti (Jelení skok, skála Parnas, Čertův kámen, japonská zenová zahrada, Svatošské skály aj.)
Značné množství zčásti utopických, zčásti odvážných a dosud nepotvrzených domněnek o Karlových Varech by mohlo a mělo vést moderní archeology, historiografy, geology, hydrogeology, geomanty, biotroniky a odborníky dalších oborů k intenzivnímu hledání konečných odpovědí. Existují však vůbec definitivní odpovědi ?

7. Češi, Němci a Rusové aneb Ať žije Vídeň !
O významu slavných návštěvníků vřídelního města pro jeho kulturní tradici jsme se již zmínili. Lesk velikánů ozáří vždy alespoň malým odleskem exkluzivity tradicionalisticky orientovanou pověst lázní. Jejich charakter však neurčují jen jednotlivé návštěvnické osobnosti, nýbrž především celkové národnostní složení "lázeňského publika". Povšimněme si proto, jaké národní klientely jsou pro Karlovy Vary příznačné.
Již v 18. a 19. století se Němci a Rusové pevně etablovali jako "štamgasti", tj. stálí hosté Karlových Varů. 27) Město má očividně něco, co tyto dva národy speciálně, ba řekli bychom neodolatelně přitahuje. Mohlo by být, že Rusům a jejich sklonu k hloubavě zádumčivé chandře v Karlových Varech vyhovuje jistý mlžný opar melancholie? Rusové milují karlovarské prameny, dokážou je sledovat a obdivovat celé hodiny. 28) A Němce snad kromě geografické blízkosti a tradičně relativní finanční láce ke Vřídlu vždy přitahovala zdejší příjemná směs bavorské jadrnosti s vídeňskou šlehačkovou poetikou, úslužností, uvolněností a pohodovostí. Ona těžko definovatelná, leč velice výrazná "vídeňskost" byla ostatně v Karlových Varech vždy nesmírně živá jakožto staletý produkt provídeňské loajality vřídelního města. Ona loajalita se odrazila v architektuře, manýrech a dokonce i v německém lidovém dialektu Karlovaráků. 29) Vyznačovala jej typická vídeňská měkkost výslovnosti. V Karlových Varech se také kongeniálně uplatnil specificky český trojjediný ráz , určovaný soužitím Čechů, Němců a Židů. Ten vytvářel svéráznou atmosféru , v níž se slučovaly česká pohostinnost a pohoda až jistá míra zdravé ignorance, židovský ironicko - moudrý humor a německá píle, perfekcionismus a někdy ovšem až protivné byrokratické puntičkářství. Již Goethe se cítil být na geograficky malém území západočeských lázní bytostně oslovený duchem dvou zde se prolínajících a navzájem se v kladech i záporech doplňujících etnických kultur, totiž české a německé ve smyslu "böhmisch". Cítil se v Čechách náramně dobře. K Eckermannovi pravil: "Čechy jsou osobitou zemí. Vždy jsem v nich pobýval rád". Nejraději ovšem , jak známo, přebýval v Karlových Varech, které navštívil celkem třináctkrát. Pobyt v lázních považoval za rafinovanou společenskou hru. Výmarský všeuměl je autorem skvostného a dodnes aktuálního citátu „Karlovy Vary jsou šachovnicí Evropy“. 30)


[caption id="attachment_1160" align="aligncenter" width="296" caption="Středověká lázeň v Karlových Varech"]Středověká lázeň v Karlových Varech[/caption]



8. Chvála dobrého jídla a pití
Ovšem nejen géniem loci byli živi velcí a malí hosté Karlových Varů. Mnozí z nich byli pravými mistry ve věcech jídla a pití. Abychom se ještě vrátili ke Goethovi. Jeho karlovarské jídelníčky vyvolávají úžas při vědomí zdravotních potíží, které Mistra přivedly v Vřídlu.
Čteme v nich například následující gastronomické chody: žatecký chmelový salát, hovězí maso se sardelovou omáčkou, rýžovou polévku, kotlety s chřestem, holoubata se žampióny a chřestem, hovězí jazyk s polskou omáčkou, zvěřina s hříbky, k tomu coby přílohy střídavě např. houskové, kynuté či bramborové knedlíky. Z moučníků dával kníže básníků přednost karlovarským koláčům s povidly a sekanými mandlemi. Měl rád i karlovarský jablečný štrúdl. Ze zeleniny miloval květák a chřest. Rád si dopřával ovoce. V cestovních účtech velkého Výmařana nacházíme hojně výdajů za koroptve, ryby, lanýže a houby, dále za datle, jahody a melouny. Dortům a sladkému pečivu se Goethe vyhýbal, vychutnával však již zmíněné koláče a závin. Velice rád holdoval dobrému vínu "pro vystupňování životního požitku a k okořenění jídla". V Karlových Varech denně vypil 2-3 láhve mělnického či maďarského vína, k tomu přidával františkolázeňskou minerálku a od roku 1810 též Kysibelku. Vidíme tedy, že i tak prozaická věc, jako dobré jídlo a pití přispívalo v Karlových Varech ke spokojenosti hostů a k dobrému jménu lázní. Karlovarští restauratéři, kuchaři, cukráři ale i lékárníci a pivovarníci stále pilně experimentovali a tak není divu, že v průběhu staletí "vytvořili " mnoho oblíbených specialit, jež se proslavily i mezinárodním měřítku, např. karlovarské oplatky, žaludeční likér Becherovku, karlovarskou kávu (bez ní nebyla dříve karlovarská lázeňská snídaně myslitelná), karlovarské knedlíky, karlovarské suchary, karlovarské minerální pivo, karlovarské pivní oplatky a další dobroty. 31)

9. Hold a díkůvzdání
Léčivou moc karlovarských zřídel a půvab místa dokládají stovky děkovných a pamětních nápisů ve městě a jeho okolí. Ony nápisy jsou jedním z mnohých specifik karlovarského prostředí. Jsou pro Karlovy Vary tím, čím je pro francouzské lázně Lourdes pyramida z odložených berlí uzdravených pacientů - totiž pochvalným dobrozdáním a výtečnou reklamou. 32) Před 160 lety charakterizoval tyto nápisy ve svém průvodci po Karlových Varech pražský oční lékař Dr. Josef Ernst Ryba takto:
"Ze skalních stěn a stromů promlouvají ke kolemjdoucím nesčetné nápisy v nejrůznějších jazycích ve verších a v próze. Všechny pocházejí od lázeňských hostů, kteří na sobě vyzkoušeli léčivou sílu zdejších pramenů či jiným způsobem strávili v Karlových Varech šťastné hodiny. Nápisy jsou podobné votivním deskám, jež byly kdysi vystaveny v chrámech a hájích Aeskulapa. Překonávají se navzájem ve chvále karlovarských léčivých zřídel, v jásotu nad znovunalezeným zdravím a sílou jakož i v líčeních různorodého štěstí, jež kvete v těchto požehnaných údolích ". 33) (Překlad z němčiny S.B. )

10. Sídlo božské energie
Blížíme se ke konci naší výzkumné cesty za tajemstvím karlovarského ducha. Je zvláštní, že jeho sílu musí v četných případech objevovat cizinci z celého světa - domácí obyvatelé o něm vlastně, ač je to s podivem, vědí jen málo. Tak tomu bylo, jest a zřejmě i bude. Inu, jak známo, doma se jen málokdo stává prorokem.
Karlovy Vary jsou, jak jsme snad již sdostatek prokázali, požehnaným kouskem země. Prozřetelnost zde cosi zvláštního naznačila. Karlovy Vary jsou přímo školním příkladem základního geomantického zákona, který říká, že místo určuje děj . Lidé tu nedosahují pouze tělesného zdraví. Jak již víme, nacházejí u Vřídla také osvěžení ducha. V údolí Teplé se člověk při dobré vnitřní konstelaci vydává na cestu k sobě samému, k jádru své existence. To sestává z duchovní "probuzenosti či bdělosti", z pravdy a z lásky. Ve starém, zejména renesančním a barokním karlovarském písemnictví 16.-18. století přečasto nacházíme názvy knih typu "Genio Thermarum Caroli IV.", "Duchovní Vřídlo" či "Duchovní zrcadlo Karlových Varů". 34) V roce 1611 vydal karlovarský evangelický farář Sigismund Scherertz spis "Thermae Spirituales. Geistliches Carlsbad". Tvoří jej soubor 12 kázání, jež autor proslovil v kostele Maří Magdaleny. Oslavnými kázáními na Karlovy Vary a líčením jejich krás a předností chtěl Scherertz ve věřících vzbuzovat a rozvíjet ušlechtilé city. Vřídlo je v kázáních pojímáno symbolicky jako zdroj víry a projev boží milosti. Fenoménu zřídel dokázal Scherertz obratně využít při výkladu složitých náboženských podobenství. 35)
Nadpřirozený, tedy božský původ karlovarských zřídel připouštěla až do počátku 18. století řada uznávaných lékařských a vědeckých kapacit své doby (např. dr. Johann Christian Strauss aj.) 36) Po roce 1700 tato víra s rozvojem vědy postupně mizela . Ve vědě získávalo stále větší vážnost jednostranné, ryze empirické poznání a dochází k odklonu od intuitivního nazírání reality. Skončila éra barokních náboženských dogmat, éra, jež ve své ikonografii ráda užívala geometrii, symboly a podobenství. Jedním z nich bylo i karlovarské Vřídlo.
V pozoruhodné psychologicko-literárně-etnografické analýze pověsti o založení Karlových Varů (Vladimír Křížek-Jaromír Jech: Pověst o založení Karlových Varů, rukopis, 1979) je mimo jiné pojednáno o barokním podobenství jelena jakožto mystického symbolu duchovního vůdce k prameni pravého poznání. Ten je připodobněn k Vřídlu. 37)

Srdcem Karlových Varů a místem, jež vyzařuje maximum posilující energie, je nejbližší okolí Vřídla a kostela Maří Magdaleny. Toto magické místo je posvěceno dávnou kultovní tradicí. Vřídlo je , jak již naznačeno, projevem a symbolem přírodního (božího) daru, kostel je znamením pokory a díků za tento dar. Magický středobod Karlových Varů vznikl dramatickým střetnutím čtyř živlů - vody, ohně, země a vzduchu v nesmírně vzdálených časech, kdy ještě nebyl člověk a neklidnou krajinu tvarovala sopečná činnost. Každá krůpěj Vřídla je upomínkou na dětská, tj. vulkanická léta karlovarské krajiny a má v sobě zakletou čarovnou moc, jež uzdravuje tělo i duši. 38)
Teprve nedávno zjistili dva berlínští geofyzikové Grazyna Fosar a Franz Bludorf v Karlových Varech podél tzv. zřídelní linie (zemský zlom, po jehož ose vyvěrají všechny karlovarské thermy) zvláštní kladné a záporné pólování území. V této souvislosti připomeňme, že hydrogeologický výzkum prokázal již před téměř l00 lety vyšší stáří žulového podloží levého břehu Teplé v partii lázeňského centra nežli žulové terasy břehu pravého. Řeka Teplá či rozhraní zřídelní linie rozděluje bipolární údolí jakoby v duchu čínského systému jin a jang, přičemž sehrává úlohu neutralizujícího či vyrovnávacího faktoru. Je pozoruhodné (náhodné ?), že na jihovýchodním konci tzv. zřídelní linie u sanatoria Richmond byla zřízena kruhová japonská zenová zahrada, jež je koncipována na principu jin-jang. Kromě dalších duchovních významů má tato kamenná meditační zahrada sjednocovat a lidem předávat zemskou a kosmickou energii. Shora zmínění geofyzikové připomínají, že většina důležitých objektů lázeňského a obytného charakteru je v Karlových Varech situována na levé straně řeky, jež vyzařuje mnoho pozitivní energie. Je to tzv. sluneční strana údolí. Naproti tomu na pravé straně Teplé v těsné blízkosti Vřídla pociťovali a naměřili autoři cosi jako energetickou „propadlinu„ či „díru„, s níž se při svých výzkumech často setkávali po celé Evropě zejména u vchodů starých románských a gotických kostelů. 39)
Dodejme, že všechny karlovarské hřbitovy byly a jsou lokalizovány na pravé straně řeky. Za zmínku též stojí, že barokní kostel Maří Magdaleny je osově orientován přesně ve směru zřídelní linie, tj. kněžištěm nesměřuje k východu, nýbrž na jihovýchod.
Geomantická analýza sídelní struktury Karlovarska ukázala nápadné uskupení nejdůležitějších přírodních a sídlištních lokalit do poměrně pravidelných okruhů kolem Karlových Varů. Snad je to dáno určitým středověkým systémem zakládání osad, snad je to náhoda, snad nikoliv. Střed pomyslného okruží tvoří poloha Vřídla a kostela Maří Magdaleny. Na Vřídlu nejbližším okruhu jsou situovány kostely vesměs románského založení : sv. Anna v Sedleci, sv. Kateřina v Olšových Vratech, sv. Linhart v bývalé vsi Oboře, sv. Urban v Rybářích a kostel P. Marie v Dalovicích. Na okruhu leží též kostel P. Marie v Březové, který je však novodobého založení (l893). Tyto kostely nejblíže Karlovým Varům snad vyjadřovaly ochranu božského Vřídla. Podobná situace je např. v německých Cáchách (Aachen ), kde jsou rovněž kostel sv. Linharta, klášter křížovníků a další kostely rozloženy v ochranném kruhu kolem pramenů. 40)
Termální prameny se těšily obzvláštní úctě našich předků. Již jsme si řekli, že až do 18. století byly považovány za projev boží moci . Horlivými ctiteli a uživateli teplých zřídel byli podle starých zpráv Římané a Keltové. Je dostatek indicií dokládajících jejich znalost zřídel v Poohří. Jakožto místa posvátná byly prameny chráněny a jejich bohům přinášeny oběti v podobě rozličných votivních darů. Známé jsou nálezy bronzových předmětů v pramenech teplických a v Duchcově. Výjimkou jistě nebylo ani karlovarské Vřídlo. Známý a dodnes velmi diskutovaný je nález antické bronzové sošky u Vřídla kolem roku 1870. Uctívání karlovarských zřídel v nejstarší minulosti věnoval celou knihu známý archeolog , historik umění a vynikající znalec antického světa dr. Anton Gnirs (1873-1933). 41)
Je nepochybné, že karlovarská zřídla fascinovala člověka od nejstarších dob. Dávní obyvatelé a návštěvníci krajiny jim přisuzovali zázračnou léčivou moc a uctívali je jakožto sídla božstev. Tuto hypotézu podporují četné analogie s jinými termami starověké a středověké Evropy (antické lázně , již zmíněné Cáchy , ale také Wiesbaden, Teplice aj.). Roku 1480 vyšla v Norimberku první německá balneologická příručka. 42) Veršovanou knihu napsal norimberský lazebník a básník Hans Foltz . Z českých lázní jmenuje autor jen jedny - Karlovy Vary. V textu lexikonu je pasáž, v níž se dozvídáme, jak si tehdejší doba představovala vznik horkých zřídel v Karlových Varech (ostatně víceméně v souladu s vědeckými poznatky 20. století !!!) :

"Pravím, že horké prameny jsou zázračná stvoření Boží. Skrytě procházejí mnohou skalní puklinou uvnitř zemské kůry a jsou ohřívány sirným žárem, z čehož pára ohnivých hor. Při této cestě se vody ohřívají, jak já to chápu, protékají posléze rudou a přebírají její vlastnosti." 43) ( Volný překlad z němčiny S.B. )


[caption id="attachment_1163" align="aligncenter" width="400" caption="Georg Opitz - Lázeňská společnost u Nového pramene, kolorovaná mědirytina, kolem 1814"]Georg Opitz - Lázeňská společnost u Nového pramene, kolorovaná mědirytina, kolem 1814[/caption]



Podobně, leč více v duchu křesťanské metafyziky vnímal genezi a poslání Vřídla český humanista Zachariáš Theobald (l584-l627) o více než 100 let později. Ve spise „Consolatio“ z roku 1626 čteme tyto jeho verše:

"Kdo spatří Karlovy Vary, uvidí divy, jak z nitra Země bohatě prýští horké vody. Tu i tam obklopují hory strmými skalisky město, jímž protéká řeka Teplá. Řeka Teplá je chladná a jí prudce proráží podivuhodně vřelý proud. Nikoliv roznícené spousty dřeva, avšak sama příroda ohřála tyto vody. Klamou i jsou klamáni, kdož říkají: „Tato voda vytéká z podsvětí, prýští ze styžských pramenů“. Já však popírám, že by tu bylo sídlo pána podsvětí Pluta a zamítám, že v těchto místech sídlí Proserpina. Bůh to byl, který přikázal svou mocí, aby tu pro nás povstaly lázně a aby tu prýštila vroucí voda, jež přináší vyléčení rozličným nemocem. Nevíš-li to člověče, jsou to podivuhodná díla Boží." 44) (Volný překlad z latiny dr. Miloslav Wajs)

Vnímaví a duchovně otevření lidé ve vzácných chvílích vnitřního ztišení pociťují v Karlových Varech i dnes magický dotek čehosi vyššího. Tento povznášející dotek se hluboko v duši ohlašuje intenzívním pocitem libosti, radostnosti a náladou laskavé ochráněnosti. Tušíte již, proč se do Karlových Varů trvale zamilovává tolik lidí ?

11. Magické symboly
V této kapitole si při pátrání po geniu místa povšimneme skrytých a mnohdy jen tušených pravých významů znamení a symbolů, jež zdobí a svérázným způsobem obzvláštňují světové lázně Karlovy Vary.
Každé místo a každý živý tvor má po způsobu mytologického boha Času Januse dvě tváře, přirozenou a nadpřirozenou, zjevnou a skrytou, jednu hledící do minulosti, druhou obrácenou k budoucnosti. Vše současné a budoucí vychází z minulého. Člověk vždy stojí rozkročen mezi včerejškem a zítřkem, ptá se, odkud přišel a kam má jít. Veškeré poznání spočívá v hledání a pochopení vzájemných souvislostí obou tváří. Poznání začíná touhou dosáhnout spatřeného horizontu krajiny či duše. Po jeho překročení pak před námi vyvstane bezpočet horizontů dalších.
Místo je osudově dáno. Vždy určuje děj. Karlovy Vary jsou městem, jež vyznačují četné magické symboly a znamení. Ne vše podstatné má být poutníkům zjeveno přímočaře, mnohá tajemství musí zůstat navždy skryta, některé pravdy jsou nám prostřednictvím symbolů jen napovězeny. Buď je přijmeme nebo kolem nich k vlastní škodě projdeme slepí a hluší. Ztišme a zvolněme své kroky a zkusme jejich poselství naslouchat a snad i porozumět. Pak lépe pochopíme trojí čas místa, kterým procházíme, čas minulý, současný a budoucí.
Vše živé a zdánlivě neživé na světě má Prozřetelností předurčený svůj smyl, svůj účel. Zásadním smyslem Karlových Varů je uzdravovat lidi a chránit je před nemocí. K naplnění tohoto smyslu jim příroda dala do vínku blahodárné termální prameny. Jejich léčivá a tudíž i ochranná moc je u Vřídla kromě jiných podobenství zdůrazněna četnými alegoriemi vodního živlu, především znameními hadů a také několika sochami Hygieiy, řecké bohyně zdraví. Většina závažných symbolů je soustředěna v magickém trojúhelníku mezi Zámeckou věží, trojičným sloupem a Zámeckým pramenem. Podívejme se na ony symboly trochu blíže.
Nejvýznamnější umělecký výjev ilustrující původ a léčivou sílu karlovarských pramenů najde pozorný poutník na průčelí domu Pasteur (součást sanatoria Astoria) přímo naproti Mlýnské kolonádě. Jedná se o krásnou třídílnou secesní mozaiku z doby kolem roku 1900. V jejím středu sedí na trůnu bohyně zdraví, k níž ze stran přicházejí nemocní a vyprošují si uzdravení. Levá část výjevu ukazuje výbuch sopky a postavu obra, symboly třetihorního vulkanického původu karlovarských therem. Vpravo je mozaika s mužem a ženou při koupeli. Mimořádnou mozaiku neznámého autora si můžete dobře prohlédnout z nábřeží Teplé před Mlýnským pramenem.
Na dlažbě u Vřídelní kolonády se nacházejí umělecky cenné sluneční hodiny v bronzovém reliéfu, ukazující kromě času i velmi půvabné motivy omlazující karlovarské léčby. Formou a obsahem nevšední dílo vytvořil akademický sochař Pavel Knapek v roce 2007.
Na schodišti k Zámeckým lázním stojí pozoruhodná vodní fontána s velmi působivým motivem polarity a času. Představuje zdvojenou tvář s námětem dívky a chlapce ve formě slunce a měsíce. Plastika vzešla z ateliéru karlovarského sochaře Jana Kotka.
Polaritu života, světa a karlovarského údolí na principu jin-jang vyjadřuje také již zmíněná japonská meditační zahrada u sanatoria Richmond. Kamenná kruhová zahrada byla projektována a vybudována japonskými zahradníky v roce 1998. 45)
Zdařilými uměleckými alegoriemi na karlovarský zřídelní a lázeňský fenomén jsou dvě secesní plastiky zdobící a „hlídající“ vchod do Císařských lázní. Lázeňství, prameny a taktéž polaritu ženského a mužského principu tu vyjadřují monumentální sochy chebského umělce Karla Wilferta z roku 1908 zvané Léčivá síla a Prasíla. 46)
Bájným, dávno zapomenutým a dnes bohužel již neexistujícím symbolem býval tzv. královský trůn pod Zámeckou věží. Podle nejstarší karlovarské pověsti býval u dnešního pramene Karla IV. v Tržní kolonádě do skály vytesán velký kamenný trůn, na kterém prý sedával zakladatel města a koupal si zde svou nohu zraněnou v bitvě u Kreščaku roku 1346. Podle některých historiků však byl trůn patrně mnohem staršího data a pocházel snad z doby pohanské. Sloužil jako kultovní místo, kam dávní obyvatelé krajiny kladli votivní dary bohům pramenů, aby jim byli nakloněni v každodenním životě. V mytologii značí trůn či sedadlo místo dotyku s vyšší, nadřazenou mocí, místo setkávání s Bohem. Usednutí na kultovní trůn mohlo též znamenat akt založení sídelního místa nebo místo, kde člověk mohl získat Boží posvěcení pro své konání. Připomínám, že se v okolí Karlových Varů traduje existence několika kultovních „sedel“. Jedno z nich zvané Kazatelna se v torzálním stavu dodnes dochovalo u obce Staré Sedlo (!), jiné existovalo na vrcholu Božího stolce v Doupovských horách u lázní Kyselka. Stojí za zmínku, že správním centrem karlovarské krajiny v raném středověku bylo hradiště nedaleko Vřídla zvané Sedlec, od něhož byl odvozen název tamní obce a slovanského kmene Sedličanů.
Významná znamení Karlových Varů tvoří sochy rozličných zvířat. Jedním z nich je jelen. Již po staletí se traduje, že lov císaře Karla IV. na jelena vedl k objevení Vřídla a následně k založení lázní. Středověká pověst o honbě jelena a nalezení Vřídla bývají někdy, jak už naznačeno, vykládány jako křesťanská alegorie následování Krista. Z té vzešla např. i legenda o sv. Hubertovi, jemuž se zjevil jelen se zlatým křížem mezi parožím. Velmi často bývá jelen ztvárněn jako ochránce svatých v nouzi. Jelen byl kdysi dán do souvislosti s Vřídlem snad i proto, že odedávna bylo lidmi vypozorována obliba jelenů zdržovat se na vlhkých místech, zejména u vodních pramenů. Jelen je znamením jitra a rosy. 47) Krásná litinová socha jelena v životní velikosti stojí v parku u lázeňského sanatoria Richmond. Dříve stávala galvanoplastika jelena také u vily barona Lützowa, velkého milovníka zvířat a snad i hloubavého ezoterika.
Dodejme, že známá kovová socha Kamzíka na tzv. Jelením skoku (dílo významného berlínského sochaře Augusta Kisse) vznikla na popud podivínského hraběte Augusta von Lützowa v roce 1851 jako žertovná hříčka, parodující pověstí proslavený skok jelena do Vřídla, který vedl k založení lázeňského města.
Jak již zmíněno, jsou v Karlových Varech až nápadně hojně zastoupeny výtvarné symboly vodního živlu, zejména pak hadů. Had je někdy dáván do spojitosti s římským bohem Saturnem, který mj. personifikuje čas či plynutí času. Had svinutý do kruhu symbolizuje věčnost a nesmrtelnost. Protože had každoročně svléká svou starou kůži, je také symbolem omlazení, léčivé síly a lékařství. Bývá též zobrazován jako znak řeckého boha léčitelství Aesculapa a jeho dcery Hygieiy, bohyně zdraví. Ta v rukou drží miskou, z níž napájí hada. Ve staré egyptské mytologii byl hady odedávna symbolem léčivé síly, zdaru a štěstí. Had je v mytologii také transformovaným drakem, prasílou. Dračí forma hada v naší mysli v souvislosti s Karlovými Vary (podzemní zlomové linie a výstupní cesty pramenů) evokuje tzv. Dračí žíly, známé z asijského pojetí prostorového působení feng- šuej.
Také drak je výrazným znamením vodního živlu. Reliéfy a plastiky hadů najdeme v Karlových Varech téměř na každém kroku – vinou se kolem okrasné vázy nad Hadím pramenem, zdobí průčelí Císařských lázní, secesní mystický pomník básníka Friedricha Schillera (alegorie osudových sil života a smrti), jsou atributem sochy řecké bohyně zdraví Hygieiy ve vřídelní kolonádě, najdeme je u plastiky barokní Immaculaty na Trojičném sloupu, v podobě draka leží u nohou moderně stylizované sochy Hygieiy-Immaculaty na Zámeckém vrchu).
Vodní element vyjadřuje energetický základ člověka. Jak známo, naše tělo sestává hlavně z vody. Tu vyjadřují v lázních např. také bájné postavy vodníka a vodních vil. Z okolí Karlových Varů jsou známé četné pověsti o hadím králi se zlatou korunkou, kterou odkládal jen při očistné koupeli ve vodě. Vodníci ve světě pověstí ovládali řeku Ohři mezi bájnými Svatošskými skalami a Karlovými Vary. Řeku Ohři prý obývá bájná dobrotivá víla Egeria, jež každých 500 let vystupuje na břeh, žehná Karlovým Varům a pomáhá dobrým lidem.
Had je v Karlových Varech až na jedinou výjimku vždy zpodobněn jako kladný symbol léčivé síly termálních pramenů. Jednou je však také umělecky ztvárněn jako zlo, jako zlá nemoc, kterou ve svých zubech drtí lev, jenž je symbolem léčivé síly pramenů. Krásná reliéfní plastika tohoto „akčního“ výjevu zdobí skály v Dorotiných nivách naproti Galerii umění. Dílo vytvořil a na skálu osobně osadil roku 1859 slavný berlínský sochař August Kiss jako díkůvzdání Karlových Varům za zdárnou léčbu svého onemocnění.
Lev, jenž je v mytologii někdy ztotožňován s vítězným sluncem, patří k nejdůležitějším karlovarským symbolům. Je nejsilnějším znamením zvěrokruhu, jež vyjadřuje nezlomnou vůli žít a silnou osobnost. Lev značí posilující sluneční energii. Kromě Kissova vítězného lva mají Karlovy Vary ve svém znaku českého královského lva a to v navýsost pozoruhodném spojení s vodou, konkrétně lva na třech stříbrných vlnách značících řeky Teplou, Ohři a nejsilnější karlovarský pramen Vřídlo. Lev z vodních zdrojů čerpá svou sílu. Městský znak se lvem najdeme na všech hlavních veřejných budovách Karlových Varů (Mlýnská kolonáda, divadlo, tržnice, Císařské lázně, Alžbětiny lázně, Tržní kolonáda, magistrát, pomník Karla IV. u Císařských lázní, Goethova vyhlídka aj.), je však prozaicky až banálně umístěn i na pouličních lampách a na kanálových poklopech.
Každé kladné, tj. dobré a Bohem požehnané místo potřebuje ochranné síly proti zhoubnému vlivu Zla. Ochranné bytosti a symboly mají mnoho rozličných forem. Jednu z nich v Karlových Varech představují postavy bájných gryfů, okřídlených lvů. Gryf značí spojení sil země a vzduchu, nespoutanou sílu, jež je ale neutrální a chrání prostor kolem sebe před útoky zlých astrálních sil. Gryfové ochraňují posvátný prostor Vřídla mezi Tržní kolonádou a Městským divadlem.
Velmi mocným ochráncem karlovarských pramenů je tzv. Duch pramenů, mohutný skalní reliéf zpodobňující hlavu vousatého starce. Impozantní sochařské dílo Václava Hejdy se nachází v interiéru Zámeckých lázní a je dnes veřejnosti bohužel nepřístupné. 48)
Vřídelní město zdobí také několik symbolů ryb. Jedno z umělecky nejcennějších děl se nachází na exteriéru Zámeckých lázní. Jedná se o secesní bronzovou plastiku dvojice pstruhů. Ryba je známým křesťanským symbolem Krista a víry v Boha, nese v sobě poselství principu jin-jang a značí polaritu vody a země. Analogii ryb v téže lokalitě vytváří plastika žab, rovněž alegorie vodního živlu.
Karlovy Vary mají velice kuriózní plastiku sedící kočky na vysokém sloupu. Ten stojí na plošině rondelu vysoko nad Vřídlem. Kočka na sloupu je centrem energeticky silného místa a pro kolemjdoucí značí výzvu k meditaci. Sloup s kočkou k sobě a do vedlejší Lützowovy vily stahuje pozitivní energii Matky Země. Číselná symbolika je možná skryta i v počtu sloupků na rondelu, 4 a 8. Čtyřka značí zjevení Boha ve viditelném světě, stvoření, živly, prostor, čas a tajemství přírody. Osmička je symbolem rovnováhy, moudrosti a mystické smrti. 49)
Rondel se sloupem je podle některých badatelů transformátorem ezoterní energie na tzv. zřídelní linii. , „Černá“ kočka si bere negativní energii ze země a neutralizuje ji. Zvíře sedí zády k údolí a původně hledělo směrem k nedalekému pomníku Karla IV. Dnes je v důsledku nedávné opravy socha stočena tváří k Lützowově vile. Bizarní jsou okolnosti založení „kočičího“ areálu baronem Lützowem jako vyjádření výsměchu hloupému konání městské rady při stavbě nezdařilého pomníku Karlu IV. v roce 1858. Mylně a vytrvale se vypráví, že kočka je na znamení baronova despektu k radním otočená „zadkem“ k radnici, což se nezakládá na historické realitě. Jsou to jen zlidovělé historky, pravou příčinu „vztyčení“ kočky nutno asi hledat v duchovním založení hraběte Lützowa, který své honosné sídlo z roku 1854 ochránil četnými zvířecími symboly (kromě kočky tu bývaly např. sochy Amazonky na koni bojující s dravou šelmou, býka, jelena, koně, bohyně Pomony aj., některé plastiky byly po roce 1990 obnoveny),
Typickým česko-bavorským vodním světcem a ochráncem pramenů je svatý Jan Nepomucký. V Karlových Varech stojí dvě jeho barokní plastiky, jedna u Alžbětiných lázní a druhá přímo nad Vřídlem u kostela Maří Magdaleny. Třetí socha barokního světce stávala u řeky Ohře v Drahovicích, po roce 1945 byla zničena.
V areálu Zámeckých lázní pod Zámeckou věží najdeme i secesní postavy satyrů, rohatých bájných stvoření, tvořených napůl člověkem a napůl zvířetem. Symbol satyra značí spojení místa s bohem a planetou Saturnem. Satyr jakožto mystický symbol má umožnit vstup do minulosti i budoucnosti. Jeho rohy značí sexualitu, ale i vstup do jiné časoprostorové dimenze. Kousek od satyrů se tyčí kruhový altán Horního Zámeckého pramene. Po jeho obvodu nás zaujmou pozoruhodná znamení zvěrokruhu.
Při chůzi od Zámeckého pramene k trojičnému sloupu míjíme starý barokní dům Planety z roku 1672, na jehož průčelí jsou vymalována znamení 7 nebeských planet (zleva Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Země a Neptun). V horní části průčelí vidíme kruhový reliéf se symbolem Slunce. Kdož ví, proč měl někdejší majitel domu zálibu v tělesech sluneční soustavy. Že by se zabýval alchymií či astronomií?
Hned vedle domu Planety je vchod do thajské restaurace, jenž lemují dva červené sloupy s reliéfy draků. Zase hadi a draci, podivná náhoda?
Na trojičném sloupu z roku 1716 nás jistě zaujmou tři znamení šesticípých hvězd, jež svým tvarem připomínají židovskou Davidovu hvězdu či Šalamounovu pečeť. Jedná se však o znak rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou, který již po staletí spravuje karlovarský farní úřad a kostel Maří Magdaleny. Tento řád, jenž přispěl na stavbu trojičného sloupu, se ve středověku mj. věnoval péči o nemocné v lázních a jeho působení u Vřídla jistě nebylo dílem náhody.
Symboliku jednotlivých měsíců roku a plynoucího času vyjadřuje 12 půvabných pískovcových plastik na balustrádě Mlýnské kolonády. Již přes 120 roků alegorické sochy jinochů a děvčat shlížejí na zástupy promenujících lázeňských hostů u jejich nohou. Ti v kolonádě s pokorou a nadějí na uzdravení nabírají do svých koflíků životadárnou léčivou vodu, jež prýští z nezbadatelných hlubin Matky Země už na 300 000 roků.

12. Zlatý věk aneb hledání zmizelých Karlových Varů.
Vždy, když si s paní Nostalgií prohlížím fotografie a rytiny starých Karlových Varů, spíše než na osudy domů myslím na zmizelé životy zobrazených lidí. Jejich radosti a trápení už dávno zavál neúprosný prach zapomenutí. Mít tak stroj času a moci se přenést o 100 let zpátky! Sledovat stavbu Císařských lázní, zajít do Mannlovy voňavé cukrárny na Staré louce, koukat, jak mistr Gause z Vídně skicuje nóbl společnost u Vřídla a svézt se fiakrem do Mattoniho Kyselky! Ach Bože, to by byla krása!
Staré fotografie Karlových Varů z konce 19. století není třeba komentovat. Mluví samy, stačí se jen pozorně dívat a nořit se skrze ně do časů, kdy ještě nebyla auta, televize, atomová bomba, Aids a celý svět ohrožující zločinný terorismus. Z těch zažloutlých snímků lze dobře pochopit, proč a jak se Karlovy Vary staly světovými lázněmi. Můžeme to vyčíst ze sebejistého pohledu tlustého továrníka s doutníkem a cukrovkou i ze zvědavého kukuče karlovarského kluka, který možná později padl za císaře pána v Srbsku. Ten kluk mohl být skvělým lázeňským doktorem či brusičem vřídlovce nebo šéfkuchařem u Puppů. Jeho zbytečnou smrtí navždy skončil zlatý věk vřídelního města.
Karlovy Vary měly ve své historii několik zlatých věků. Shodou okolností jimi vesměs slibně začínala nová staletí. Nejvýraznějším projevem zatím posledního zlatého věku byl fascinující stavební boom. Éra obrovského hospodářského a kulturního vzepětí přišla po napojení Karlových Varů na evropskou železniční síť v roce 1870. Následoval rok od roku sílící a penězi cinkající příliv lázeňských hostů. Jeho průkazným svědectvím jsou každoročně objemnější fascikly Kurlist, seznamů karlovarských návštěvníků. Z výnosů prosperujícího lázeňství mohlo město financovat stále nákladnější stavby, jejichž prestižní a snad až snobská okázalost věrně ilustrovala světový význam místa. Prozíravý starosta Eduard Knoll (1839-1890) nebyl žádným konzervativním staromilcem a dal zelenou tzv. moderní době se všemi průvodní znaky. Dobře věděl, že stále náročnější lázeňskou klientelu udrží v Karlových Varech jen dokonalou úrovní služeb, lékařské péče a také kvalitou bydlení, stravování a kulturní nabídky. S nadšením byly u Vřídla zavedeny početné technické novinky tzv. gründerské doby od moderní plynofikace, vodovodů, kanalizace a potrubní pošty přes telegraf, telefon, elektrické osvětlení až po kinematograf. V novém karlovarském stavebnictví se prosadilo široké užití železných a litinových konstrukcí při tvorbě kolonád, mostů, zábradlí a kandelábrů veřejného osvětlení. Karlovy Vary jsou školním příkladem těsné provázanosti architektury s duchem doby. Výkonným nástrojem onoho ducha jsou vždy vynikající jedinci. Je příznačné, že tón udávaný západočeským lázním po roce l848 Vídní postupně ovládl v loajálních Karlových Varech vše, tedy i stavební ráz. Výtvarným symbolem tohoto vlivu jsou početná díla vídeňských stavitelů Helmera a Fellnera, která v rozmezí let l879-l9l4 dala městu jeho dnešní podobu. 50) Praha, ztělesněná u Vřídla architektem Josefem Zítkem, komerčně zklamala vleklou výstavbou Mlýnské kolonády.
Zlatý věk Karlových Varů poslední třetiny l9. století začal radikální likvidací věku starého. Postupně byly demolovány stovky požadavkům novověku nevyhovujících domů z doby po velkém požáru l759. Ona stavební substance existovala tedy zhruba 120 let. Na jejím místě začali stavitelé bohatnoucím pánům domácím a městu budovat pestrou škálu objektů od rodinných vil přes kolonády po honosné hotely. Bez milosti byly zbořeny domy pozdně-barokní, rokokové, klasicistní a biedermeierovské. Památková péče byla ještě v plenkách a tak se stavělo rychle a bez překážek. Kolem roku 1900 rozkvět Karlových Varů kulminoval. Začínalo uspěchané 20. století, lidé chtěli co nejrychleji dosáhnout výš a dál. Vzdálenosti mezi zeměmi se zkracovaly, mezi lidmi však bohužel začaly narůstat.
Nejzlatější půlstoletí karlovarských dějin ukončily výstřely v Sarajevu roku l9l4. Toho mezitím již skoro dospělého kluka poslala slavná odvodní komise na frontu. Když šel v doprovodu své plačící mámy kolem Vřídla na vlak, setřel si rukávem saka z tváře pár slaných slz. Byly jeho nebo Vřídla?


[caption id="attachment_1166" align="aligncenter" width="400" caption="Goethova kresba Českého sálu v Karlových Varech 1806"]Goethova kresba Českého sálu v Karlových Varech 1806[/caption]



Epilog
Na závěr tohoto nezvyklého a přečasto klopotného , pochybnostmi zmítaného hledání ještě poslední otázku a zároveň i zdánlivě velice jednoduchou odpověď : "V čem tedy vlastně spočívá tajemství trvalé obliby a úspěchu Karlových Varů ?“ Domnívám se, že v objektivně přesvědčivém kladném účinku karlovarské léčby a v jedinečném kouzlu města, jež vzešlo z harmonické součinnosti přírody a člověka pro blaho a radost lidstva. Ona kongeniální součinnost dala na soutoku Ohře a Teplé vzniknout místu, jež má v celoevropském kontextu mimořádné duchovní vyzařování.
Stálo zjištění této zdánlivě prosté, téměř banální a všeobecně známé skutečnosti za úsilí spjaté s jejím hledáním, respektive potvrzením? Názor budiž přenechán čtenáři. Autor má jistotu, že se hledání vyplatilo, neboť bylo samo o sobě mnohem krásnější, nežli konečné prozaicko-poetické zjištění.


Poznámky:
1) Srv. např. Kolářová,Margarita -Myslil,Vlastimil.: Minerální vody Západočeského kraje. Praha, ÚÚG 1979. 286 s., též Myslil,Vl.-Václ, J.: Západočeská lázeňská oblast. Geologický průvodce. Praha,ČSAV 1966. 308 s. , Waiss,Arthur: Die Heilquellen von Karlovy Vary. Praha, Balnea 1967. 160 s., též Vylita, Břetislav: Karlovarské prameny včera a dnes. Plzeň,ZN 1984.131 s.,též Knett,Josef: Heimatkunde des Karlsbader Bezirkes. Die Erdgeschichte. Karlsbad, Bezirkslehrerverein 1937. 86 s.
2) Srv. Burachovič,Stanislav: Karlovarský řezník průkopníkem sjednocené Evropy. In: III. historický seminář Karla Nejdla.K.Vary, Úřad města 1994, str. 11-12, též Weinmann,Josef: Egerländer Biografisches Lexikon, Band 2. Männedorf,AEK 1987, str. 295-296.
3) Srv. Karlsbad im Munde seiner Gäste. Karlsbad, Stadtgemeinde 1932. 291 s.,též Burachovič, Stanislav: Karlovy Vary a jejich vlastivědné písemnictví. Rigorozní práce. K.Vary-Praha, FF UK 1979. 164 s. (strojopis), též Fron,Karel: Živé prameny. Plzeň, Krajské nakladatelství 1962. 152 s., též Ludwig,Karl: Karlsbads berühmte Gäste, 1914, rukopis (archív autora této stati).
4) Srv. Schubert,Heinz: Karlsbad. Ein Weltbad im Spiegel der Zeit. München, Callwey 1980, str. 249-260.
5) Srv. Burachovič, Stanislav: Karlovy Vary-město slavných návštěvníků. In: Nepostradatelný průvodce Karlovými Vary. K.Vary, ALHA 1997, str. 50-53, též Ludwig, Karl: Fürstliche Gäste und Feste. In: Alt-Karlsbad. Karlsbad, Kurverwaltung 1942, str. 17-52, též Karell,Viktor: Karlsbad im Wandel der Zeiten. In: Das Egerland und seine Weltbäder. Frankfurt/Main, Das Viergespann 1966, str. 166-200.
6) Srv. Ludwig, Karl: Alt-Karlsbad. Karlsbad, Kurverwaltung 1942, kapitola „Drangsale der Stadt“, str. 109-136.
7) Srv. Roubínek, Zdeněk-Roubínková, Dana: Historismus v architektuře Karlových Varů. K.Vary, Karlovarské muzeum 1996.99 s., též Zídková, Anna: Helmer a Fellner v Karlových Varech. K.Vary, Karlovarské muzeum 1996. 274 s., též Burachovič,Stanislav: Karlovy Vary-město třetího baroka. In: Karlovarské noviny 6.6.1994.
8) Srv. Burachovič, Stanislav: Zlatý věk Karlových Varů. K.Vary, Karlovarské muzeum 1993.Nestr. Od téhož autora srv. Karlovy Vary secesní. Praha, Pressfoto 1982. Obrazové leporelo.
9) Hentschel, Uwe: Böhmen im Spiegel der deutschen Reiseliteratur zwischen l770 und l848. In: Literaturlandschaft Böhmen. Begegnungen von Tschechen und Deutschen. Lübeck-Travemünde, Ostsee-Akademie l997, str. 35-36.
10) Gerle,W.A.: Karlsbad in topographischer, pittoresker und medizinischer Hinsicht. Prag, Borrosch 1830, str. 63.
11) Srv. Karlsbad im Munde seiner Gäste.Karlsbad, Stadtgemeinde 1940, str. 205.
12) Hardmeyer, J.: Karlsbad. Zürich, Orell-Füssli (asi 1898), str. 4.
13) Srv. Fontane,Theodor: Jenseits von Havel und Spree. Reisebriefe. Berlin, Rütten -Loening 1991, str. 375.
14) Srv. Fendl,Elisabeth-Segl,Maria Luise: Karlsbad, Marienbad,Franzensbad. Marktredwitz, Egerland-Museum 1991, str. 21
15) Srv.. Fendl,E.-Segl,M.L.: Karlsbad, Marienbad, Franzensbad. Marktredwitz, Egerland-Museum 1991, str. 22
16) Srv. Fontane, Theodor, c.d., str. 378.
17) Srv. např. Viktor, Karell: Deutsche Dichter in Karlsbad. Karlsbad, Heinisch 1935. 49 s. dále např. Kaufmann, Moritz: Musik und Musiker. Karlsbad, Heinisch 1927. 169 s. , též Wajs, Miloslav: České literární Karlovarsko.1. díl. Plzeň, Krajský pedagogický ústav 1972. 140 s. Druhý díl knihy doposud v rukopise.
18) Srv. Fontane, Theodor, c.d., str. 373.
19) Canz, Sigrid: Grosse Welt reist ins Bad 1800-1914. München, Adalbert Stifter Verein 1980. 184 s.
20) Srv. Der Dienst am Kurgast. In: Fendl,E.-Segl,M.L.: Karlsbad, Marienbad,Franzensbad. Marktredwitz, Egerland-Museum l99l, str. 25-27.
21) Mit Goethe durch das Jahr. Ein Kalender für das Jahr 1991. Zürich-München, Artemis 1990, str. 13.
22) Srv. Hillinger,Wenzeslaus: Hydriatria Carolina: das Weitberühmte Kayser Carls-Badt, was vor köstliche Mineralien solches mit sich führt, zu was Kranckheiten es dienstlich und wie man solches recht brauchen soll. Zwickau, M.Göpner l638. Nestr.
23) Srv. Reudenius,Michael: Observationes Carolinae: Darinnen von Natur des Keyser-Carlsbades und denen Krankheiten in welchen es dienlich oder nicht dienlich ist aus eigener Erfahrung gründtlich gehandelt wird, verdeutscht und herausgegeben durch Melchiorem Rethnicum. Jena, Weidner 1611. 98 s.
24) Srv. Mache,Heinrich: Über die Radioaktivität der Quellen der böhmischen Bädergruppe. Wien, Gerold 1905. 31 s.
25) Srv. Karell,Viktor: Die ältesten Chroniken Karlsbads. In: Karlsbader historisches
Jahrbuch, 1938, str. 75-77, též Hlawaczek,Eduard: Karlsbad in geschichtlicher, medizinischer
und topographischer Beziehung. Karlsbad-Wien-Leipzig, Feller 1880, str. 72-73.
26) Srv. Burachovič,Stanislav: Tajemství vrchu U tří křížů. In: Promenáda, K.Vary 1993, č.10, str. 8
27) Srv. Gatter, Arnold F.: Rossija v Karlsbad. Karlsbad, Stark 1902. 84 s.,též Krajsinger, Alexej: Vstreči u istočnikov. Plzeň, Západočeské nakl. 1971. 232 s.
28) Srv. Nejdl, Karel: Ruští a sovětští hosté v Karlových Varech. In: KAM, K.Vary KASS, č. 11, nestr.
29) Německý lidový dialekt Karlovarska uplatnil a zvěčnil ve svých beletristických a básnických dílech karlovarský národopisec Josef Hofmann (1858-1943). Srv. Burachovič, Stanislav: Josef Hofmann-Lebensweg eines grossen Karlsbaders. In: Josef Hofmann - Bilder vom Volksleben. Marktredwitz, Egerland-Museum 1991,str. 10-13.
30) Literatura o Goethových návštěvách v Karlových Varech je velice rozsáhlá. Stručný souhrn přináší publikace dr. Miloslava Wajse z roku 1993 (Wajs, Miloslav: Goethe v západních Čechách. K.Vary, Median 1993. 105 s.). Její německá verze vyšla již roku 1972 v Plzni a v doplněném vydání roku 1992 v Karlových Varech (Wajs,Miloslav: Westböhmen in Goethes Leben, Werk und Wirken. K.Vary, Karlovarské muzeum 1992. 89 s.)
Srv. Vysoká,Ludmila: J.W.Goethe a západní Čechy. Bibliografie. Plzeň,SVK 1974. 45 s.
31) Srv. Burachovič, Stanislav: Nejen duchem živ byl básník. In: Wajs, Miloslav: Goethe v západních Čechách, 1993, str. 67-69, též Ludwig, Karl: Alt-Karlsbader Gast-und Speisehäuser. In: Volkskunde für Karlsbad und die weitere Umgebung. Sonderheft von „Unser Egerland“. Karlsbad, Volkskundeausschus 1906, str. 64-81.
32) Srv. Karlsbad im Munde seiner Gäste. Karlsbad, Stadtgemeinde 1940, str. 221-283, též Bergmann Josef: Karlsbad im Munde seiner Gäste. Karlsbad, Taschler 1883. 60 s. Podruhé vyšla Bergmannova sbírka děkovných básní a nápisů v roce 1933.
33) Srv. Karlsbad im Munde seiner Gäste. Karlsbad,Stadtgemeinde 1940, str. 283.
34) Srv. Becher,Karl: Bibliographie Karlsbad. In: Festschrift zur 74. Versammlung deutscher Naturforscher und Ärzte. Karlsbad, Stadtamt 1902, str. 719-815.
35) Srv. Scherertz,Sigismund: Thermae Spirituales. Geistliches Carlsbad. Wittenberg, Helwig 1616. 160 s.
36) Srv. např. Strauss,J.Chr.: Beschreibung des Carls-Bades. Leipzig, Gleditsch 1695. 168 s.
Z dalších podobně orientovaných autorů odborných spisů o Karlových Varech v rozmezí let 1650-1750 lze jmenovat Christiana Langeho 1653, Michaela Rafaela Schmutzena 1662, Johanna Olearia 1668, Christiana Lehmanna 1699, Friedricha Hofmanna 1695, 1734, Gottfrieda Bergera 1709, Polycarpa Schachera 1710, J.J.Abela 1710, Gottfrieda Blumberga 1711, Johanna Georga Vogta 1712, Georga Kaspara Ihla 1719, Christiana Michaela Adolphiho 1733, Johanna Daniela Geyera 1735 a Gottwalda Schustera 1746.
37) Rukopis dosud nebyl publikován. Srv. též Karell, Viktor: Hirsch und Hund in der Karlsbader Gründungssage. In: Karlsbad. Sudetendeutsche Heimatgaue, Heft 44. Reichenberg, Kraus (asi 1935), str. 50-53. O tématu pojednává též Burachovič, Stanislav: O nejstarší karlovarské pověsti. In: Lázeňský časopis, 1988, č.7, str. 7.
38 )Srv. Burachovič,Stanislav: Magické místo Karlových Varů. In: Karlovarské noviny 23.3.1995, též Vylita,Břetislav: S geologem po Karlových Varech. Praha, ÚÚG 1990. 176 s., též Kampe Robert: Die Karlsbader Thermen. In: Balneologie und Balneotherapie 1921. Jena,Fischer 1922, str. 258-271.
39) Srv. Fosar,Grazyna-Bludorf,Franz: Zaubergesang. München, Herbig 1998, str. 41-60, též Burachovič, Stanislav: Geomantie, menhiry a staré kostely. In: Karlovarské noviny 15.10.1996. Od téhož autora srv. O geomantii Karlových Varů a tašovických trpaslících. In: Karlovarské noviny 29.4.1998.
40) Srv. Burachovič, Stanislav: Magie karlovarské krajiny. In: IV.historický seminář Karla Nejdla . K.Vary,ÚM 1995, str. 49-53.
41) Srv. Gnirs, Anton: Karlsbad in seiner ältesten Vergangenheit. Karlsbad, Heinisch 1925. 160 s., též Křížek,Vladimír: Obrazy z dějin lázeňství.Praha, Avicenum 1987, str. 9-15, též Gnirs, Anton: Quellenverehrung und Quellenopfer. In: Beiträge zur Geschichte und Geographie Böhmens und Mährens in der Zeit des Imperium Romanum. Bonn,WA 1976, str. 134-139.
42) Srv. Foltz,Hans: Dises puchlein saget uns von allen paden die von natur heiss sein. Nürnberg 1480. 15 nečísl. stran. Foltzova kniha byla v roce 1896 vydána péčí P.Heitze ve Strassburgu jako faksimile.
43) Srv.: Burachovič, Stanislav: Karlovy Vary a jejich vlastivědné písemnictví. K.Vary-Praha, FF UK 1979 (rigorozní práce, strojopis), str. 6-7, též Gnirs,Anton: Karlsbad in seiner ältesten Vergangenheit. Karlsbad, Heinisch 1925, str. 127-130.
44) Srv. Burachovič,Stanislav: Zachariáš Theobald o Karlových Varech. In: Promenáda, K.Vary 1995,č. 12, str. 10.
45) Srv. Burachovič, Stanislav: Japonská zahrada v Karlových Varech. In: Phoenix, Praha 2004, č.6, str. 34
46) Srv. Burachovič, Stanislav: Císařské lázně v Karlových varech. In: Průvodce putovní výstavy Thermae Europae. Karlovy Vary 2008, str. 2-3.
47) Srv. Die Symbolik und Mythologie der Natur. Würzburg 1859, str. 476-480.
48) Velmi zdařilý snímek Ducha pramenů zdobí obal knihy Stanislava Burachoviče a Marie Holečkové Záhady a mystéria Karlovarska, kterou vydalo nakladatelství MH v Berouně roku 2002.
49) Srv. Kefer, Jan: Syntetická magie. Praha 1931, str. 464-467.
50) Srv. Zídková, Anna: Helmer a Fellner v Karlových Varech, K.Vary 1996. 274 s.



Prameny a literatura:

Fondy regionální literatury (knihy, noviny a časopisy) a archivní dokumentace autora, Karlovarského muzea, Státního okresního archivu v Karlových Varech a Egerland-Museum v Marktredwitz (SRN).

Burachovič, Stanislav: Das Phänomen Karlsbad - Ein Weltbad und sein Genius loci.
In: Stifter Jahrbuch, München , Adalbert Stifter Verein 1992, str. 140-148.

Burachovič, Stanislav: Karlovy Vary a jejich vlastivědné písemnictví. Karlovy Vary, Státní okresní archiv 2000. 213 s.

Burachovič, Stanislav: Záhady a mystéria Karlovarska. K.Vary-Beroun, MH 2003. 91 s.

Burachovič, Stanislav: Slavní návštěvníci Karlových Varů. Karlovy Vary, Promenáda 2007. 121 s.

Zeman, Lubomír: Karlovarský Westend. Karlovy Vary 1998. 276 s.

Grundenová, Loven: Duch místa. Rukověť pro navázání posvátného vztahu.
Praha, Volvox Globator 1997. 200 s.

Fosar, Grazyna - Bludorf, Franz : Zaubergesang. München, Herbig 1998. 284 s.

Fosar, Grazyna - Bludorf, Franz: Das Erbe von Avalon. München, Herbig 1996. 263 s.

Burachovič, Stanislav: Karlovy Vary - nejslavnější české lázně. Praha, Knihcentrum 1998. 93 s.
Burachovič, Stanislav: Nepostradatelný průvodce Karlovými Vary. K.Vary, Alha 1997. 93 s.

Gnirs, Anton: Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad . München, Oldenbourg 1996. 262 s. + 404 obr. příl.

Karell,Viktor: Das Egerland und seine Weltbäder. Frankfurt/Main, Das Viergespann 1966. 246 s.

Schubert, Heinz: Karlsbad. Ein Weltbad im Spiegel der Zeit. München,Callwey 1980. 404 s.

Die Karlsbader Landschaft. Das Buch der Heimat. Wiesbaden, Heimatverband der Karlsbader 1974. 976 s.

Kolektiv autorů: Karlovy Vary, město lázní a pramenů. K.Vary 2008. 364 s.

 

« další texty z kategorie Historie Karlovarska

« zpět na seznam textů

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz