přeskočit k navigaci »

Úvod > Města a obce > Tocov (Totzau)

Tocov (Totzau)

Tocov (Totzau) | Tocov (Totzau)

Dnes již zcela zaniklá ves Tocov, německy Totzau, ležela v údolí Petrovského potoka (Totzauer Bach) na jižním úpatí vrchů Velká Jehličná (828 m n. m.) a Malá Jehličná (727 m n. m.) v nadmořské výšce 540-654 m asi 6,5 km severozápadně od bývalého okresního města Doupov v severozápadní části Doupovských hor dnes na území Vojenského újezdu Hradiště. Katastr vsi měřil 10, 22 km².

 

Objekt: zaniklá ves

Typologie: zaniklé obce

Kategorie: města a obce

Obec: Tocov (Totzau)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: v údolí Petrovského potoka asi 6,5 km severozápadně od bývalého okresního města Doupov v severozápadní řásti Doupovských hor ve Vojenském újezdu Hradiště

Nadmořská výška: 540-654 m n. m.

GPS: 50°18'27.173"N, 13°4'59.654"E

Období vzniku: počátek 13. století

První písemná zmínka: 1234

Rozloha katastru: 10,22 km²

Počet domů: 107

Počet obyvatel: 561

Období devastace: po roce 1953

Demolice: 50. léta 20. století

Stav: terénní nerovnosti

Přístupnost: nepřístupné

Historie objektu

První písemná zmínka o zdejší vsi pochází z roku 1234, kdy statek v Tocově patřil ženskému klášteru v Doksanech. Tocov tak patřil k nejstarším vsím Doupovska. Název vsi byl slovanského původu a znamenal Točcův dvůr. Podle A. Frinda byl k roku 1261 prvně připomínán zdejší kostel Navštívení Panny Marie, u kterého je od roku 1384 doložena také fara.

Roku 1545 byl Tocov spolu s Petrovem uváděn jako součást panství hradu Hauenštejn, patřící Šlikům. V roce 1546 je již však uveden v kupní smlouvě hraběte z Leisneku a jeho dcery Brigity. Tehdy se stal součástí panství Doupov, u kterého poté zůstal až do roku 1850. Roku 1563 byl Tocov uveden ve výčtu majetku panství Doupov: „...mit Dorfen Kottersdorff, Toczau...

Podle berní ruly z roku 1654 byl Tocov docela bohatou vsí. Tehdy žilo v „Točově“ 15 sedláků, z nichž jeden šenkoval a druhý měl mlýn na jedno kolo, jeho dvůr byl však zničený válkou, stejně jako 1 další selská usedlost. Dále zde žilo 16 chalupníků, z nichž 5 bylo současně řemeslníky – řezník, kovář, 2 tkalci, havíř a 1 měl také mlýn. V závěrečném hodnocení berní rula uváděla: „Tato ves na stavení dobrá, rolí při ní žitný, luk s potřebu...dobytkem stojí, prkna a šindel dělají a na prodej vozí, spátkem zase obilí přivážejí a prodávají“.

Roku 1705 byl Tocov v taxaci panství označen za nejbohatší vsí panství Doupov. Tocov býval údajně nejkrásněji položenou vsí Doupovska. Jeho zemědělské usedlosti se táhly dlouze po obou stranách silnice, vedoucí do Žďáru. Středem vsi protékal Petrovský potok (Totzauer Bach), který pramení na východním okraji vsi. K Tocovu patřily samoty Třídomí (Dreihäuseln) a Čertův mlýn (Teufelsmühle) a dvůr Kottershof. Asi 5 minut od vsi směrem k Petrovu u pily Albína Glasera měl vyvěrat pramen kyselky, který odtékal do Petrovského potoka.

V roce 1847 stávalo v Tocově 93 domů, ve kterých žilo 560 obyvatel. Ve vsi tehdy stával farní kostel Navštívení Panny Marie s farou, škola pod patronací vrchnosti, panská hospodu a 2 mlýny. V roce 1850 se poté Tocov stal samostatnou obcí v politickém okrese Kadaň a v letech 1868-1880 k němu byly připojeny také osady Petrov a Heřmanov. Podle adresáře z roku 1914 měl Tocov faru, vlastní poštu, dvoutřídní školu, spořitelnu pro Tocov a okolí, 11 větších usedlostí, 2 trafiky, 5 hostinců, 2 mlýny s katrem a pracovalo zde 6 zedníků, 1 pokrývač, 3 tesaři a další řemeslníci, potřební pro zajištění života v obci. Ve vsi byly také 2 porodní báby. Podle adresáře z roku 1924 zde pracovala již jen 1 porodní bába a ve vsi bylo celkem 58 zemědělců.

V roce 1921 zde žilo 577 obyvatel ve 107 domech a do roku 1930 poté klesl počet obyvatel na 561. V roce 1930 měřil katastr vsi 1022 ha. Roku 1936 zde žil pouze jeden Čech. Na konci druhé světové války zde došlo v květnu 1945 k trestní výpravě proti Němcům, ukrývajících nacisty. Z domu J. Bartla bylo na dva německé antifašisty, příslušníky bezpečnostní služby, stříleno. Jeden byl zabit, druhý raněn. Obyvatelé domu byli poté zatčeni a spolu s dalšími v červnu v Kadani zastřeleni.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války byl Tocov ještě částečně dosídlen osídlenci z vnitrozemí Čech a roku 1947 zde žilo 79 obyvatel. K dalšímu vysídlení Tocova v souvislosti se zřízením Vojenského újezdu Hradiště došlo hned v 1. etapě, tj. k 15. červnu 1953. Patrně krátce poté bylo ještě v padesátých letech 20. století přistoupeno k celkové likvidaci zástavby vysídlené vsi.

 

Fotodokumentace

Tocov (Totzau) | kolážní pohlednice vsi Tocov z roku 1900 s celkovým pohledem, Kudlichovou rozhlednou, farním kostelem a školou
Tocov (Totzau) | dolní část vsi Tocov (Totzau) na historickém snímku z doby před rokem 1945
Tocov (Totzau) | ves Tocov (Totzau) s farním kostelem na historickém snímku z roku 1922
Tocov (Totzau) | střední část vsi Tocov (Totzau) na historickém snímku z doby kolem roku 1935
Tocov (Totzau) | ves Tocov (Totzau) s budovou školy na historickém snímku z doby před rokem 1945
Tocov (Totzau) | výhled na střední část vsi Tocov (Totzau) s farním kostelem na historickém snímku z doby před rokem 1945
Tocov (Totzau) | dům Klitzner s farní kostelem v Tocově před rokem 1945
Tocov (Totzau) | zástavba vsi vsi Tocov (Totzau) na historickém snímku z doby před rokem 1945
 
Tocov (Totzau) | dům holiče Kauera v Tocově na historickém snímku z doby před rokem 1945
Tocov (Totzau) | pohled na část vsi Tocov (Totzau) na historickém snímku z doby před rokem 1945
Tocov (Totzau) | ves Tocov (Totzau) na císařském otisku mapy stabilního katastru z roku 1842
Tocov (Totzau) | ves Tocov (Totzau) na snímku leteckého vojenského mapování z roku 1952
Tocov (Totzau) | místo zaniklé vsi Tocov (Totzau) ve Vojenském újezdu Hradiště na leteckém snímku z roku 2006
Tocov (Totzau) | sešlá tabule s názvem vsi
Tocov (Totzau) | kaštanová alej při průjezdní silnicí zaniklou vsí - červen 2009
 

Použitá literatura

Zdena BINTEROVÁ, Zaniklé obce Doupovska, Chomutov 1998, s. 24-25.
Zdena BINTEROVÁ, Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov 2005, s. 74-76.
Martin ČECHURA, Zaniklé kostely Čech, Praha 2012, s. 267.
Luděk KRČMÁŘ – Zdeněk PROCHÁZKA – Jan SOUKUP, Zničené kostely. Průvodce historií západních Čech č. 14, Domažlice 2005, s. 98-99.
Michal VALENČÍK, Ohrožené památky – kostely, kaple a kapličky v České republice, Praha 2006, s. 76.
Jaroslaus SCHALLER, Topographie des Königreichs Böhmen. Zwenter Theil. Ellbogner Kreis, Praha 1785, s. 113.
Johann Gottfried SOMMER, Das Königreich Böhmen:statistisch-topographisch Dargestellt. Bd. 15. Elbogner Kreis, Praha 1847, s. 151.

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje
Web vytvořilo Vertical Images s.r.o.

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz