přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Toužim - hrad a zámek

Toužim - hrad a zámek

Toužim - hrad a zámek |
 

Obec: Toužim (Theusing)

Okres: Karlovy Vary

GPS: 50°3'35.349"N, 12°58'59.547"E

Stav: v havarijním stavu

Přístupnost: přístupné exteriéry

Historie objektu

Zřejmě již od 12. století stávalo v místech dnešního zámeckého komplexu probošství milevských premonstrátů, založené v rámci kolonizace oblasti, s hradem a kostelem sv. Jana Křtitele, k němuž patřilo také několik okolních vsí. První zmínka o Toužimi v listinách a o probošství milevského kláštera pochází z roku 1354. Roku 1394 byl zdejší hrad přepaden a probošt zajat. V roce 1420 se do Toužimi uchýlila část premonstrátů, vyhnaných z Milevska, v naději na pomoc pánů z Plavna z nedalekého Bečova. V roce 1429 se toužimiského hradu zmocnil náhlým útokem ze své hlavní základny ve Žluticích husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, který roku 1437 dostal Toužim i formálně od krále Zikmunda jako korunní lenní zástavu, i když přitom panství milevských premonstrátů teoreticky trvalo nadále. Pravděpodobně na základech starého probošského hradu si poté syn Jakoubka z Vřesovic, Jan, postavil pevný hrad, nazvaný podle zakladatele Janův hrad, na kterém se za těžkých bojů doby poděbradské zdejší husitská posádka pod vedením Jana z Vřesovic ubránila přesile vojsk pánů z Plavna. Roku 1469 se po pádu svého městečka k hradu uchýlili husité ze sousední Útviny, kteří své nové sídliště obehnali hradbami a založili tak pod zdejším hradem město Toužim. Roku 1469 dostalo město Toužim privilegia od krále Jiřího z Poděbrad. Již tehdy měla Toužim velký význam jako město, ležící při cestách spojujících západní Evropu s českým vnitrozemím. V roce 1490 prodali Vřesovicové Toužim pánům z Plavna. Roku 1538 Jindřich (V.) z Plavna vyplatil starou Zikmundovu zástavu z roku 1437, čímž padly i poslední teoretické nároky milevských premonstrátů a České koruny na Toužim, která se tak stala dědičným panstvím. Tehdy byl zdejší hrad rozšířen na rozsáhlý trojkřídlý objekt a v letech 1544 a 1576-1578 k němu byla přistavěna i novostavba trojkřídlého renesančního tzv. Dolního zámku. Po pánech z Plavna zdědili v roce 1563 toužimské panství Hasištejnští z Lobkovic. Roku 1620 vyhořel Janův hrad, tzv Horní zámek, který byl poté pozdně renesančně upraven. V roce 1623 koupili Toužim vévodové Sasko-Lauenburští, kteří drželi ostrovské panství. Kolem roku 1650 nechal Julius Jindřich Sasko-Lauenburský rozšířit a barokně upravit tzv. Nový zámek a barokně upravit i tzv. Janův hrad. Na konci 17. století však zničil velký požár značnou část zámeckého vnitřního zařízení. Během 18. století došlo k dalším adaptacím, které daly předním budovám dnešní vzhled. Od Sasko-Lauenburských zdědila roku 1733 toužimské i ostrovské panství bádenská markrabata a vládla zde do roku 1787, kdy prodala královská komora Toužim Schwarzenberkům. V roce 1799 se panství od Schwarzenberků dostalo opět do správy Královské komory. Roku 1837 se stává majitelem zdejšího zámku Alfréd z Beaufort-Spontin. Na rozsáhlé toužimské panství spolu s panstvím bečovským a ostrovským tak nastupují Beaufort-Spontiniové, kteří drželi Toužim až do roku 1945. Vrchnost však bydlela především v Ostrově nebo v Bečově a zámek tak začal upadat, prostory Dolního zámku přeměněny na měšťanské byty, v zámeckém dvoře zřízen pivovar. Zásahy během 19. století byly již jen užitkového charakteru a znamenaly degradaci celého zámeckého komplexu. V roce 1945 byl Beaufort-Spontinům majetek zabaven. V 80. letech 20. století byl v zámku umístěn Dům osvěty. Dnes je zámecký areál nevyužitý a chátrá, budovy Janova hradu jsou již v havarijním stavu.

 

Popis objektu

Janův hrad - Původní hrad dnes představuje západní část dnešního zámeckého areálu.

Obdélná masivní gotická stavba s vnitřním dvorkem, vystupujícím do nádvoří krátkým křídlem. Na východní straně zachováno gotické kamenické znamení. Jako nejstarší objekt lze rozpoznat v suterénu masivní trojprostorovou stavbu, k jejímuž nároží se přikládala pouze v torzu dochovaná polygonální věž. Pod hradem jsou zachovány zbytky hradeb a bašt, které zde tvořily opevněnou parkánovou terasu. Opevnění v minulosti současně součástí opevnění města. V sousedství hradu, v prostoru pozdějšího dvoru, stával v 15. století hradní kostel sv. Jana Křtitele. Jeho polohu dnes naznačuje raně barokní kaple sv. Kříže, v jejímž okolí byly archeologickými vykopávkami zjištěny zbytky středověkého hřbitova.

zámek - Dnes se zámecký komplex skládá ze tří patrových křídel přiložených k sobě v nepravidelných úhlech. Nejdelší východní křídlo, nejkratší severní. V hlavním průčelí, obráceném do náměstí a pročleněném okny s lizénami, uprostřed architektonicky zdůrazněný portál. Průčelí do dvora se otevírá v přízemí arkádami, v patře jsou arkády slepé a prolomené okny. V severní části zámeckého objektu hospodářský dvůr, skládající se ze dvou částí, oddělených branou, stojí v něm pivovar a hrázděná budova s dřevěnou pavlačí.

Horní zámek (Janův hrad) - Po požáru roku 1620 upraven do pozdně renesanční podoby, v polovině 17. století opatřen barokními štíty, 19. století barokní štíty odstraněny a zámek zůstal prakticky neudržován dodnes. Budova Janova hradu obsahuje renesanční konstrukce navazující na původní gotickou stavbu. Sklepní schodiště s renesančním ostěním z doby kolem po roce 1538.

Dolní zámek - Původně renesanční stavba z roku 1544 a z let 1576-1578, rozšířen kolem roku 1650, v 18. století došlo k dalším adaptacím, které daly předním budovám dnešní vzhled, zásahy 19. století již jen užitkového charakteru a znamenaly degradaci celého zámeckého komplexu, prostory byly tehdy přeměněny na měšťanské byty.

 

Fotodokumentace

Toužim 1716 |
Toužim - hrad a zámek |
Toužim - hrad a zámek |
Toužim - hrad a zámek |
Toužim - hrad a zámek |
Toužim - hrad a zámek |
Toužim - hrad a zámek |
Toužim - hrad a zámek |
 
Toužim - hrad a zámek |
Toužim - hrad a zámek |
Toužim - hrad a zámek |
Toužim - hrad a zámek |
Toužim - hrad a zámek |
Toužim - hrad a zámek |
Toužim - hrad a zámek |
Toužim - hrad a zámek |
 
Toužim - hrad a zámek |
 

Použitá literatura

Durdík, T. 1999 : Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Praha, 558/559
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 174
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 354/355
Vlček, P. 2000 : Encyklopedie českých zámků, Praha, 245

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje
Web vytvořilo Vertical Images s.r.o.

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz