Údrč - tvrz

První písemná zmínka o osadě Údrč (Udritsch) pochází z listiny z roku 1169, kterou král Ladislav daroval nějaké zboží Maltézskému řádu v Praze, kde je jako svědek podepsán jisty Smil z Údrče. Vladyka Smil z Údrče je na zdejším statku doložen ještě k roku 1183. Smil byl považován za zakladatele a předka významného rytířského rodu Údrčských z Údrče, kteří si proto umístili iniciálu „S“ do svého rodového erbu. Patrně již tehdy mohlo při Smilově statku existovat zdejší nejstarší panské sídlo, dnes již neznámé polohy a podoby.

V roce 1349 se na zdejším zboží uvádějí vladykové Ahně a Předota z Údrče, kteří již seděli na zdejší gotické tvrzi, která vznikla nejpozději v první polovině 14. století. Roku 1368 podávali Ahně a Předota nového kněze ke zdejšímu farnímu kostelu sv. Linharta. V roce 1380 je zde připomínán potomek Ahněho a Předoty, bečovský fojt Jindřich z Údrče. V letech 1369-1399 zde seděl Jan Chlumek z Údrče, který zemřel před rokem 1411. Od konce 14. století byli zdejší vladykové leníky rýzmburského hradu Bečova.

Za vlády Václava IV. patřilo zboží Údrč v roce 1412 Petru Kovářovi ze Strhař a roku 1414 Litoltovi z Hrádku, kteří drželi rovněž patronátní právo ke kostelu sv. Linharta v Údrči. Po smrti Litolta z Hrádku, přešlo zdejší zboží na jeho syna Jindřicha. K roku 1449 se na zdejším statku připomínají přímí předci významného rytířského rodu Údrčských z Údrče, bratři Jan, Jindřich a Ivan, kteří vystupují v tehdejších listinách jako účastníci mnoha veřejných i soukromých jednání. Ještě v roce 1461 seděl na zdejší tvrzi Jindřich z Údrče a jeho stejnojmenný syn Jindřich držel nedaleký Týn.

Patrně roku 1470 byla Údrč připojena jako manství k nově vystavěnému hradu Hartenštejn a její majitelé se stali leníky pánů z Plavna. Zdejší gotická tvrz následně patrně ještě v průběhu 15. století postupně ztratila svou vojensko-správní funkci, zchátrala a zřejmě zanikla. V polovině 16. století byla nedaleko tehdy již zaniklé tvrze vystavěna za Steinsdorfů nová renesanční tvrz, přestavěná v průběhu 17. století na barokní zámek.

Během staletí byla plocha tvrziště zaniklé gotické tvrze změněna terénními úpravami, část bývalého vodního příkopu byla přebudována na mladší rybník. Tvrziště tvořilo součást dnes již zaniklého zámeckého parku. Dne 3. května 1958 bylo tvrziště zapsáno na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 36657/4-1105. Tvrziště zatím neprošlo komplexním archeologickým průzkumem, ojedinělý nález dokládá existenci tvrze ve 14. století.