přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Valeč - kostel Nejsvětější Trojice

Valeč - kostel Nejsvětější Trojice

Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |

Barokní zámecký kostel Nesvětější Trojice byl vystavěn v letech 1722-1728 podle projektu italského architekta Giovaniho Antonia Bianna Rossy na terase v sousedství zámeckého parku při silnici do Vrbice na západním okraji města Valeč (Waltsch). Kostel nechal postavit hrabě Jan Ferdinand Kager z Globenu na přání v závěti svého strýce Jana Kryštofa Kagera ze Štampachu. Po roce 1945 však přestal kostel sloužit k církevním účelům, postupně chátral a stal se cílem vandalů a zlodějů. V letech 2009-2011 proběhla nákladná celková rekonstrukce zchátralého kostela.

 

Objekt: barokní kostel

Typologie: sakrální stavby

Kategorie: architektonické památky

Obec: Valeč (Waltsch)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: na terase nedaleko zámku při silnici do Vrbice na západním okraji města

GPS: 50°10'22.296"N, 13°15'1.716"E

Období vzniku: 1722-1726

Architekt: Giovany Antonio Bianno Rossa

Stavitel: Johann Christoph Thiel

Stavebník: Jan Kryštof Kager ze Štampachu a Jan Ferdinand Kager z Globenu

Slavnostní vysvěcení: 16. prosince 1728

Období devastace: po roce 1945

Rekonstrukce: 2009-2011

Památková ochrana: od 3. května 1958

Č. rejst. ÚSKP: 47115/4-1113

Stav: zachovalé

Přístupnost: přístupné příležitostně

Historie objektu

Barokní zámecký kostel Nesvětější Trojice byl vystavěn v letech 1719-1728 na terase v sousedství zámeckého parku při silnici do Vrbice na západním okraji města Valeč (Waltsch). Výstavba nového kostela je poprvé zmiňována již v závěti tehdejšího vlastníka zdejšího panství, hraběte Jana Kryštofa Kagera ze Štampachu, z roku 1710, ve které se uvádí, že si hrabě přeje být pohřben v kryptě nově postaveného kostela Nejsvětější Trojice. Zároveň v ní zavazuje své dědice, aby kostel v případě jeho úmrtí dokončili podle původních plánů. Povolení ke stavbě kostela získal hrabě Jan Kryštof Kager od pražského arcibiskupa. V roce svého úmrtí 1718 nechal hrabě vyrovnat návrší nedaleko zámku, kde následně vzniklo staveniště kostela.

Následujícího roku 1719 položila jeho druhá manželka, vdova Katharina Theresia, rozená Sommerová z Herstošic, základní kámen nového kostela. S výstavbou kostela však započal až po smrti vdovy Kathariny Theresie dne 4. června 1721 dědic zdejšího panství, synovec Jana Kryštofa Kagera ze Štampachu, hrabě Jan Ferdinand Kager z Globenu.

Projekt kostela vypracoval italský architekt Giovany Antonio Bianno Rossa, štampachovský architektus, působící ve Valči od roku 1701 původně jako polír architekta Francesca Barelliho, autora barokní přestavby zdejšího zámku. Samotná stavba kostela probíhala v letech 1722-1726 za účasti zednického mistra Johanna Christopha Thiela. Dne 12. srpna 1728 započal místní malířský mistr Brandt výzdobu klenutých stropů kostela cyklem fresek. Oltářní obrazy jsou dílem malíře Franze Hagera. Dne 24. září 1728 byly do věží dokončeného kostela zavěšeny dva zvony, vyrobené v Praze Antonem Schönfeldem, které vysvětil opat pražského strahovského kláštera.

Slavnostní vysvěcení nového zámeckého kostela Nejsvětější Trojice poté provedl dne 16. prosince 1728 vikář Christoph Perger. Během této příležitosti daroval hrabě Johann Ferdinand Kager z Globenu kostelu zlatou monstranci vysázenou brilianty, dále pak kalichy, svícny a mešní roucha. Prvním kaplanem byl ustanoven Stanislav Steininger. V roce 1730 byl na prostranství před kostelem vztyčen barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice od Matyáše Bernarda Brauna.

Po své poutní cestě do Loretta a Říma ustanovil hrabě Johann Ferdinand Kager při kostele v roce 1731 bratrstvo Nejsvětější Trojice, které bylo poté dne 11. května 1731 schváleno, a zámecký kostel učinil cílem poutí, zrušených reformami Josefa II v osmdesátých letech 18. století.

V roce 1780 provedl varhanář Johann Ferdinand Müller z Nepomyšle opravu varhan, během které byl zvýšen počet rejstříků na deset. Další opravu varhan provedl v květnu roku 1834 varhanář Johann Konstantin Müller z Nepomyšle. V roce 1840 nechal tehdejší vlastník zdejšího panství Franz Korb z Weidenheimu přistavět k závěrové stěně presbytáře klasicistní vstupní portikus do rodové hrobky v podzemí kostela. Roku 1852 byla provedena renovace oltářních obrazů.

Koncem 19. století provedli tehdejší vlastníci zdejšího zámku Thurn-Valsassinové renovaci zámeckého kostela. Během první světové války byl zrekvírován velký zvon kostela z roku 1856 na válečné účely. V roce 1928 byly restaurovány oltářní obrazy vídeňským malířem Josefem Steinerem.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestal kostel sloužit k církevním účelům. V průběhu padesátých let 20. století byla provedena neodborná a nevhodná oprava kupole nad lodí kostela. Dne 3. května 1958 byl bývalý zámecký kostel Nejsvětější Trojice zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 47115/4-1113. Během druhé poloviny 20. století nevyužívaný a opuštěný kostel postupně chátral a stal se častým cílem vandalů a zlodějů. Část vnitřního zařízení kostela, figurální výzdoba a oltářní obrazy byly rozkradeny či poškozeny.

Na počátku devadesátých let 20. století byl již bývalý zámecký kostel Nejsvětější Trojice ve velmi zchátralém stavu. Vnější omítky včetně zdobení byly opadané až na holé cihlové zdivo, mohutná kupole nad lodí hrozila rozevření a samovolnou destrukcí. Zdevastované vnitřní zařízení kostela bylo napadeno dřevomorkou. Samotný kostel včetně vnitřního zařízení se zachoval prakticky intaktně v původní podobě z doby výstavby. V roce 1994 provedl pan Nans Ritter zdarma opravu varhan v kostele byly poté k různým příležitostem pořádány varhanní koncerty.

V letech 2009-2011 proběhla kompletní rekonstrukce zchátralého zámeckého kostela celkovým nákladem 17,1 milionu korun získaných z grantu FM/EHP Norska, tzv. Norských fondů. Během rekonstrukce byla opravena střecha kostela spolu s rozsáhlou sanací havárie krovu kopule, kompletně obnoveny vnější fasády včetně truhlářských výplní, vnitřní omítky a podlahy, restaurovány figurální malby interiéru, vitráže, sochařská výzdoba, oltáře, kazatelna, zpovědnice a další mobiliář kostela a provedena sanace a odvětrání hrobky. V průběhu obnovy kostela byla provedena rovněž celková rekonstrukce sousedního barokního sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice. Slavnostní znovuotevření obnoveného kostela Nejsvětější Trojice poté proběhlo dne 7. října 2011 za velké účasti občanů.

 

Popis objektu

Neorientovaný centrální barokní kostel o rozměrech 24 x 11 metrů s lodí na obdélném půdorysu krytý kupolovitou střechou s otevřenou osmibokou lucernou uprostřed, doplněnou okny a završenou zvonovitou stříškou s trojbokou pyramidou na vrcholu jako symbolu Nejsvětější Trojice. Obvodové zdivo dosahuje výšky 12 metrů a tloušťky 2 metry. K lodi kostela je připojen užší odsazený, pětiboce uzavřený presbytář, krytý valbovou střechou. Po stranách presbytáře je přistavěna dvojice dvoupatrových hranolových věží, završených polygonálními barokními cibulovými střechami s otevřenými lucernami, završenými cibulovými střechami s makovicemi a kříži na vrcholu. Stěny věží jsou prolomeny obdélnými a oválnými okny a členěny pilastry. V přízemí věží jsou situovány sakristie a v patrech oratoře. Věže spolu s lucernou nad kupolí, výrazně podtrhující vertikální osu symetrie, architektonicky tvoří „trojici“. Mezi věžemi je nad střechou presbytáře umístěn zprohýbaný štít, obrácený k jihovýchodu, se sochou sv. Michaela Archanděla na vrcholu patrně z dílny barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna.

Hlavní trojosé vstupní severozápadní průčelí kostela je v mírně vystouplém středovém rizalitu prolomeno obdélným, segmentem završeným portálem hlavního vchodu a úzkým vysokým obdélným, polokruhově zakončeným okem v ose nad ním, osvětlujícím prostor kruchty. Po obou stranách vchodu je umístěna dvojice mohutných pilastrů, vynášejících mohutnou profilovanou římsou s vpadlým trojúhelníkovým štítem. V nice obdélného, trojúhelníkem završeného štítového nástavce s volutami po stranách nad obdélným střešním nástavcem je umístěna socha Panny Marie s Ježíškem (Madona) a na jeho vrcholu sousoší Nejsvětější Trojice. Nad nárožními pilastry průčelí jsou na krajích střešního nástavce postaveny sochy sv. Josefa a sv. Vavřince.

K jihovýchodní závěrové stěně presbytáře je v ose kostela připojen klasicistní vstupní portikus z roku 1840 do hrobky Korbů z Weidenheimu, která se spolu s dalšími kryptami nachází v podzemí chrámu. Po stranách obdélného profilovaného portálu vchodu, nad kterým je zavěšen plastický alianční znak hrabat Thurn-Valsassina a Tacoli, je umístěna dvojice dórských sloupů, vynášejících trojúhelníkový štít s nápisem: „Friede sei mit ihnen 1840“ (Pokoje budiž s nimi roku 1840).

Vnější stěny kostela jsou členěny mohutnými pilastry s ozdobnými hlavicemi z červeného pískovce a lizénovými rámci. V mušlovitých nikách na vnější stěně presbytáře jsou umístěny sochy sv. Jana Křtitele a sv. Šebestiána patrně z dílny barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna.

Loď kostela na oválném půdorysu je zaklenuta mohutnou eliptickou kupolí s otevřenou osmibokou lucernou. Presbytář kostela je sklenut valenou klenbou. Sakristie a balkonové oratoře v postranních prostorech podvěží jsou sklenuty plackami se štukovými rámci. V západní části lodi je umístěna kruchta s balustrádou, ve středu polokruhově vybíhající do prostoru lodi, podklenutá plackou se štukovými rámci. Vnitřní stěny kostela jsou členěny červenými pilastry s jónskými hlavicemi, vynášejícími mohutnou profilovanou římsu. Okno v jižní podélné stěně lodi je vyplněno vyobrazeními sv. Vincence s lilií a trubkou, aliančními znaky Thurn-Valsassina a datací 19. 11. 1889. Okno v severní stěně nad postranním vchodem nese vyobrazení sv. Adély s žezlem a modelem kostela, rodový znak manželky Vincenta Thurn-Valsassina a dataci 19. 11. 1889. Skleněné výplně oratoří jsou novodobé, zdobené ve středu rodovými znaky Thurn-Valsassina.

Stropy kostela jsou zdobeny cyklem fresek od místního malířského mistra Brandta. V presbytáři je situován výjev Stvoření člověka, v mezerách pak rodové znaky Štmpachů a Globenů a symboly Nejsvětější Trojice. Na oblouku nad presbytářem je situován rodový znak Korbů z Weidenheimu. V dalším poli je výjev Návštěvy tří andělů i Abraháma zastupující předstupeň Nejsvětější Trojice. Na fresce na oválné kupoli nad lodí je situován výjev se skupinami postav, představujícími stvoření, vykoupení a uzdravení skrze Nejsvětější Trojici. Ve středu lucerny nad kupolí lodi je umístěna osmicípá hvězda se symboly jména Božího (Jahva). Na pásech mezi klenbami jsou umístěna vyobrazení Evangelistů. Na oblacích jsou vyvedeny symboly Víry, Naděje a Lásky, postavy andělů s útrpnými nástroji Ježíše Krista a nad Zeměkoulí nápis: „CREATOR OREL“ a u trojbokého obelisku „TRINVSVNVS“. Nad emporou jsou vyvedena vyobrazení čtyři postavy, představující tehdy známé světadíly, uklánějící se před Bohem Otcem, a v mezerách symboly Nejsvětější Trojice.

Kvalitní vnitřní jednotné barokní zařízení kostela pochází z doby kolem roku 1730. V presbytáři je postaven portálový hlavní oltář Nejsvětější Trojice. Ve středu oltáře je umístěn silně poškozený oltářní obraz od vídeňského malíře Franze Hagena s vyobrazením Nejsvětější Trojice mezi anděly, nesoucími stuhu s latinským nápisem: „Sanctus, Sanctus, Sanctus“. Shrbená postava v levém rohu obrazu patrně představuje sv. Augustina, který potkal na pláži malého chlapce (andílka), pokoušejícího se přelít moře mušlí do jezírka (spíš se podaří přelít moře, než pochopit tajemství svaté Trojice). V horní části obrazu je vystřižena část plátna obdélného půdorysu. Sloupy po stranách oltářního obrazu vynášejí mohutnou profilovanou římsu, nesoucí nástavec oltáře s obrazem Panny Marie Pomocné. Před obrazem je zavěšen alianční znak hrabat Thurn-Valsassina. Na postraních podestách jsou umístěny pozlacené sochy putti. Oltář je korunován pozlaceným křížem na oblacích a pozlacenými vázami po stranách. Mramorový tabernákl ve formě kupolové stavby, postavený v kostele dne 15. listopadu 1727, byl pořízen v Praze. Tabernákl má do čtyř stran uzamykatelný zámek, který vytvořil dvorní zámečník Arnold Krapp z Mannheimu. Nad postranními brankami hlavního oltáře jsou postaveny pozlacené sochy sv. Václava a sv. Víta.

V nároží lodi při levé straně triumfálního oblouku je postaven monumentální portálový postranní oltář sv. Kateřiny, zdobený zlacením a doplněný bohatou sochařskou výzdobou. Ve středu oltáře je zavěšen obraz Mystické manželství sv. Kateřiny s malým Ježíškem, který ji dává v přítomnosti sv. Josefa snubní prsten od vídeňského malíře Hagena. V nástavci oltáře je umístěn symbol Božího oka v oblacích. Po pravé straně triumfálního oblouku je postaven shodný monumentální portálový protějškový postranní oltář sv. Barbory, zdobený zlacením a doplněný bohatou sochařskou výzdobou. Ve středu oltáře je zavěšen dnes zakrytý obraz sv. Barbory jako ctitelky Nejsvětější Trojice a ochranné patronky umírajících.

Při triumfálním oblouku na přechodu do lodi kostela je umístěna barokní kazatelna z roku 1729 s řečništěm zdobeným kovovými reliéfy evangelistů. Jednotlivá pole řečniště byla původně oddělena karyatidami, figurálními plastikami žen, plnícími nosnou nebo jen dekorativní funkci sloupu. Na stříšce kazatelny je umístěna pozlacená socha klečícího Mojžíše. Za plastikou se nachází nástavec kazatelny, zbavený dnes již všech ozdob. Před mříží do prostoru závěru je postavena kostelní lavice se zajímavým zdobením polí, ohraničených sloupy. Zachovalé jsou dobové intarzované lavice. Na kruchtě jsou umístěny velmi hodnotné barokní varhany od pražského varhanáře Leopolda Spiegela z roku 1728. Jednomanuálové varhany s deseti rejstříky, mechanickou trakturou a zásuvkovou vzdušnicí. Trojdílná skříň varhan je zdobena nástavci s pozlacenými akantovými řezbami se stuhou, vytvářejícími rámy pro menší obrazy.

V podlaze před oltářem je umístěna kamenná deska se znakem Štampachů, která kryje vstup do rodinné hrobky v podzemí. Na stěnách jsou zavěšeny náhrobní desky s věnovacím nápisem a jmény osob pohřbených v kostele: „Hier Ruhr in Gott: Maria Anna geborene Hoyer von Blumenau, Theresia geb. …, Johann Gottfried Korb von Weidenheim, Maria Tochter des Franz Korb von Weidenheim, Viktor Freiherr Korb von Weidenheim, Franz Freiherr Korb von Weidenheim, Emilie Freifrau Korb von Weidenheim, Adelgunde Freifrau Gemmrich, Gabriele Reichsfreifrau Heinersen geb. Freiin Korb von Weidenheim H. I. P.

Ve věžích kostela bývaly původně zavěšeny dva zvony z roku 1728 od zvonaře Antona Schönfelda z Prahy. Malý zvon nese vyobrazení sv. Kryštofa, sv. Josefa, sv. Donáta a sv. Vavřince. Velký zvon z roku 1856, který nesl vyobrazení sv. Jana Křtitele, sv. Rocha, sv. Kateřiny a sv. Barbory, byl zabaven během první světové války na válečné účely.

 

Fotodokumentace

Valeč -  Karel Liebscher |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
 
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
 
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
 
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
Valeč - kostel Nejsvětější Trojice |
 

Použitá literatura

Poche, E. a kol. 1982 : Umělecké památky Čech 4 (T-Ž), Praha, 168/169
Tomší, L. 1998 : Varhany a Varhanáři Sokolovska a Karlovarska, Sokolov, 58
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 388/390

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz