Valov (Hradiště) – tvrz
První písemná zmínka o dnes částečně zaniklé vsi Valov (Wohlau) ve Vojenském újezdu Hradiště pochází z roku 1381, kdy je připomínaná při projednávání pozůstalosti Radimka z Valova. Koncem 14. století a během 15. století se zde připomínají další zemanské rody, Pešíkové z Miřetic, Patákové z Očihova a znovu páni z Valova. Roku 1474 koupil od Jiřího z Valova zboží Jindřich Haugvic a připojil ho k sousednímu Radošovu. V roce 1476 koupilo dvůr Valov s dalšími polnostmi za 70 kop českých grošů od Jindřicha Haugvice město Žlutice pro svůj špitál alžbětinek, u kterého poté zůstal až do roku 1850. Do obnovených Desek zemských si Žlutic daly Valov i s tvrzí vložit roku 1542. Jedná se o první zmínku o zdejší tvrzi. Na počátku třicetileté války v roce 1620 byl zdejší dvůr spolu s tvrzí úplně vypleněn a vypálen Holkovými polskými žoldnéři v císařských službách. Pravděpodobně tehdy zanikla i zdejší tvrz. Roku 1834 byl valovský dvůr rozprodán a tehdy snad zmizely i poslední zbytky tvrze.
Tvrz neznámé podoby stávala na dnes již neznámé poloze ve vsi. Objekt je možné nejspíše hledat v Dolním Valově, který na josefovském vojenském mapování tvoří pouze zmiňovaný dvůr.
dvůr ve Valově na otisku stabilního katastru z roku 1841
použitá literatura :
Binterová, Z. 2004 : Zaniklé obce Doupovska II., Chomutov, 70/71
Binterová, Z. 2005 : Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov, 82
Karel, T., Knoll, V., Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 176
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 377
