Velká Lesná (Gross Spinnelsdorf)

Velká Lesná vznikla spolu s blízkou vsí, s jejímiž dějiny byla vždy spjata, za německé kolonizace pánů z Egerberku ve 12. a 13. století. První písemná zmínka o vsi však pochází až ze soupisu majetku panství Egerberk, pořízeném při prodeji panství Bosoovi z Fictimu Illburky v roce 1460 „Castrum Egerberg...cum villis...Sspilmisdorf maior, Sspilmisdorff minor“. Po Fictumech následovali od ledna 1557 Lobkovicové. Roku 1572 dal Bohuslav Felix z Lobkovic, pán Chomutova, Líčkova a také Egerberku, založit pro panství urbář, ve kterém byla povinnost všech vesnic přesně popsána. Roku 1591 se při prodeji panství Linhartu Štampachovi ze Štampachu jsou v listině také uvedeny: „...zámek řečený Egerbergh...vesnice Sspilesdorff wietssij y menssj“. Po U panství Egerberk zůstala ves až do roku 1623, kdy byl majetek po Bílé hoře Štampachům zabaven za jejich účast na stavovském povstání a zboží Egerberk koupil kromě jiného svobodný pán Kryštof Šimon z Thunu a připojil ho k panství Klášterec, u kterého Velká Lesná zůstala až do roku 1850. Panství zde však nemělo žádné pozemky. Život ve Velké Lesné býval vždy svázán s blízkou Malou Lesnou, vzdálenou přibližně ¼ hodiny. Podle berní ruly z roku 1654 žilo ve Špinelsdorfu, ležícího mezi vrchy, pouze 7 chalupníků a 3 poddaní na obci. Jejich stavení sice byla celkem dobrá, ale žitná pole špatná a „živnost jich z dobytka a dříví dělání k hutem“. Poloha vesnice nenabízela jiné možnosti obživy než práci v lese a zemědělství. Výnosy z polí však byly malé, pěstovalo se tu hlavně žito, trochu také oves, hrách a čočka. Roku 1787 zde bylo podle Schallera 11 domů, roku 1846 již 13, ve kterých žilo 59 obyvatel. Počet domů se pak udržel až do 2. světové války. Roku 1850 se Velká Lesná stala samostatnou obcí a byla k ní připojena osada Malá Lesná, v letech 1868-1924 se stala Velká Lesná osadou Martinova, poté se stala opět samostatnou obcí s osadou Malá Lesná. Farou a poštou patřila Velká Lesná stále k Radnici, do školy chodily místní děti do Martinova. Ve vsi bývala jen trafika a hospoda, nebyl zde žádný krám a nepracoval tu ani žádný řemeslník. Kadaňský adresář z roku 1914 zde uvádí 50 obyvatel a roku 1930 69 lidí, počet domů zůstal stále na 13. Po vysídlení německého obyvatelstva na konci 2. světové války nebyla ves již nikdy zcela dosídlena a roku 1947 zde žilo 35 stálých obyvatel. K definitivnímu vysídlení vsi došlo až k 15. květnu 1954, tj. ve třetí etapě zřizování Vojenského úřadu Hradiště. Při zřizování VVP byla část bývalého katastru vsi připojena ke Kotvině, která již do VVP začleněna nebyla. Samotná ves však byla postupně bořena až zcela zanikla.