Verušičky – kaple Nejsvětější Trojice
Obecní barokní kapli Nejsvětější Trojice nechal vystavět v roce 1740 držitel zdejšího panství Franz Ladislaus Josef Nesslinger ze Schelchengraben na nevýrazném pahorku při postranní příjezdové cestě do obce na jihovýchodním okraji obce Verušičky (Klein Werscheditz). Dne 19. října 1740 poté proběhlo slavnostní vysvěcení kaple. Od roku 1741 byla nová majitelka verušičského statku Marie Alžběta Kfelířová ze Zakšova, rozená Caretto z Millesimo, povinna platit ročně částku 100 zlatých ve prospěch kaple. Roku 1882 zbudovali tehdejší majitelé panství Verušičky manželé Josef a Vilhelmína Hetzlovi z Helldorfu pod kaplí rodinou kryptu. V roce 1927 byla kaple renovována tchýní držitele panství Verušičky, Luisou Däumling, která tehdy na zdejší zámku bydlela. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války přestala být kaple užívána k původním účelům a započala její devastace. Po roce 1946 byla otevřena a vypleněna hrobka pod kaplí. Vnitřní vybavení kaple bylo zničeno a rozkradeno. Po roce 1948 byla bývalá kaple využita pro ustájení dobytka. Poté zůstala kaple prázdná a postupně chátrala. Dne 15. května 2000 byla kaple Ministerstvem kultury zapsána na seznam kulturních památek. Dnes se již bývalá kaple v majetku církve nachází v havarijním stavu. Velká část střechy kaple je bez krytiny, krovy jsou částečně zborcené do interiéru a hrozí definitivním zřícením. Z věžičky zbyla pouze spodní část dřevěné kostry. Boční přístavky jsou bez zastřešení úplně. Zdivo koruny obvodových zdí se začíná uvolňovat. Fasádu již stavba ztratila úplně. Chybí okna i dveře kaple a objekt je tak volně přístupný. Vnitřní zařízení kaple již dávno chybí. Stavba nemá v katastru nemovitostí zapsaného vlastníka, pozemek pod ní, stavební parcela č. 38, patří obci Verušičky.
Jednolodní barokní kaple na půdorysu širokého obdélníku s odsazeným téměř čtvercovým presbytářem bývala krytá šindelovou sedlovou střechou se sanktusovou věžičkou nad závěrem. Na severní a jižní straně presbytáře jsou připojeny čtvercové přístavky sakristie a postranní kaple. Vstupní západní průčelí kaple s obdélným portálem vchodu s kamenným ostěním s uchy a obdélným oknem se segmentovým záklenkem v ose nad ním, s nárožími opticky zvýrazněnými mohutnými lizénami, je nad mohutnou profilovanou římsou završeno monumentálním volutovým štítem s prohnutými postranními křídly a drobným, na koso postaveným čtvercovým okénkem v ose v členitém rámci s klekánkem, členěným lizénami, završeným vpadlým trojúhelníkovým frontonem. Podélné stěny lodi i presbytáře jsou prolomeny po jednom obdélném, segmentem zakončeném okně. Vnější stěny kaple bývaly hladké, bez členění.
Jednolodní vnitřní prostor kaple býval plochostropý, krytý rovným stropem s fabionem. Presbytář, oddělený polokruhovým triumfálním obloukem, je zaklenut plackou, nabíhající na úseky říms s čabrakami. Klenba bývala zdobena štukovým zrcadlem. Triumfální oblouk je polokruhový, nesený pilíři s výraznými hlavicemi. V lodi kostela bývala umístěna dřevěná kruchta s balustrovým zábradlím, jejíž střed polokruhově vybíhal do prostoru. Okna se segmentovým záklenkem byla umístěna ve štukových, volutovitě se stáčejících rámcích.
Vnitřní zařízení kaple tvořily původně tři oltáře. Oltář Srdce Ježíšova byl vysvěcen v roce 1922.
Pod západní částí lodi se nachází krypta z roku 1882 se zbytky vyrabovaných rakví.
kaple Nejsvětější Trojice před rokem 1993
krov a střecha kaple Nejsvětější Trojice před rokem 1993
kaple Nejsvětější Trojice - listopad 2009
vstupní průčelí kaple Nejsvětější Trojice - listopad 2009
vstupní průčelí kaple - červenec 2009
zdevastovaný interiér kaple - červenec 2009
zdevastovaný interiér kaple - červenec 2009
zbytky krovu a střechy kaple - listopad 2009
kaple od jihozápadu - listopad 2009
severní průčelí kaple Nejsvětější Trojice - listopad 2009
jižní průčelí kaple Nejsvětější Trojice - listopad 2009
kaple Nejsvětější Trojice od jihovýchodu - listopad 2009
kaple od jihovýchodu - červenec 2009
Použitá literatura:
Hron, M.-Fiala, J.-Kasalová, Š.-Hrabcová, H. 2008 : Obec Verušičky. Objekt zámku. Stavebně historický průzkum, Rokycany
Koutek, T. 2011 : Zapomenuté české kostely, Praha, 208/209
Krčmář, L.-Soukup, J. 2008 : Ohrožené kostely. Příběhy staveb, které už brzy nemusejí být, Plzeň, 148
Poche, E. a kol. 1982 : Umělecké památky Čech 4 (T-Ž), Praha, 216
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 168
Valenčík, M. 2006 : Ohrožené památky – kostely, kaple a kapličky v České republice, Praha, 74
Březen 27th, 2012 v 18.50
Takový škody