Veselov - kaple Nejsvětější Trojice

Barokní obecní kaple, původně zasvěcená sv. Jana Nepomuckému, byla vystavěna na počátku 18. století podle návrhu neznámého architekta na břehu návesního rybníku při levé straně průjezdní silnice na Žlutice na návsi uprostřed vsi Veselov (Passnau). Farou spadala kaple ke kostelu sv. Petra a Pavla ve Žluticích. Od kaple byly vypravovány smuteční průvody pozůstalých ke hřbitovnímu kostelu sv. Mikuláše, kde byli zemřelí z Veselova pohřbíváni.

Patrně ve druhé polovině 19. století byla kaple upravována a následně nově zasvěcena Nejsvětější Trojici. Kolem kaple rostly v rozích objektu původně čtyři vysoké topoly, na počátku 20. století však byly pokáceny oba stromy při závěrové stěně, o něco později i stromy před průčelím kaple.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Vnitřní zařízení kaple bylo rozkradeno či zničeno. Někdy po roce 1952 byla nakonec zchátralá kaple beze zbytku zbořena. Kaple stávala v místech dnešní autobusové zastávky na návsi.

Větší barokní kaple na čtvercovém půdorysu s rovným závěrem a zaoblenými nárožími, krytá šindelovou jehlancovou střechou s otevřenou polygonální sloupkovou zvoničkou na vrcholu, završenou cibulovou bání s křížkem na vrcholu. Jižní průčelí kaple bývalo v ose prolomeno jednoduchým obdélným, segmentem završeným vchodem. Vnější stěny kaple bývaly hladké, bez členění, završené vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou, zdobenou obloučkovým vlysem. Vnitřní prostor kaple býval plochostropý, krytý dřevěným stropem.

Vnitřní zařízení kaple tvořil menší dřevěný vyřezávaný oltář z počátku 18. století se sochou sv. Jana Nepomuckého ve výklenku, s akantovou výzdobou a sousoším Nejsvětější Trojice v nástavci. Ve výklencích v bočních stěnách kaple bývaly umístěny polychromované dřevěné sochy Panny Marie a archanděla Gabriela z třetí čtvrtiny 16. století, v podstatě ještě pozdně gotické. Na konzolách byly umístěny lidové sošky sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého z 19. století.