Vladořice - sousoší Piety

Klasicistní pískovcové sousoší Piety, nazývané dříve rovněž Altrichterův kříž (Altrichter-Kreuz), nechal zřídit v roce 1849 statkář Wenzel Präger z usedlosti Altrichterův dvůr čp. 1 (Altrichterhof) jako poděkování za uzdravení z dlouhou nemoci na okraji svého pole na rozcestí při levé straně bývalé cesty na Žlutice asi 500 metrů jihozápadně od osady Vladořice (Wladarz). Autorem plastiky byla patrně některá z dílen Oswalda Josefa Wendy ve Žluticích nebo Stephana Borowetze a Josefa Herschera Manětíně, které během první poloviny 19. století pracovaly pro široké okolí.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestala být plastika udržována a postupně chátrala. Nepoužívaná a neudržovaná cesta včetně bezprostředního okolí následně zcela zarostla náletovými dřevinami. Dne 13. ledna 1992 bylo sousoší Piety u Vladořic zapsáno na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 33929/4-4728. Během let však došlo k poškození neudržované plastiky, biologickému znečištění a zčernání povrchu kamene, způsobeným prachovými usazeninami a exhalačními vlivy. Sousoší bylo navíc poškozeno kořeny vzrostlého stromu rostoucího v bezprostřední blízkosti objektu. Nestabilní plastika byla poté nakloněna na levou stranu a hrozila zřícením.

Na přelomu let 2010 a 2011 provedl Spolek okrašlovací Vladař kompletní vykácení náletových dřevin v okolí zchátralého sousoší a v prostoru bývalé cesty, čímž došlo ke zpřístupnění objektu od silnice ke Kolešovu. V roce 2013 následně státní podnik Lesy ČR přistoupil jako vlastník objektu z iniciativy okrašlovacího spolku k celkové rekonstrukci sousoší Piety celkovým nákladem 105.000 Kč. Renovaci zchátralého souší provedla akademická restaurátorka MgA. Helena Štěrbová z Kozojed. V sousedství objektu byla vystavěna odpočívka a naučné tabule. Okolí obnovené plastiky nadále udržují členové Spolku okrašlovacího Vladař.

Figurální plastika na podstavci o celkové výšce zhruba 3,4 metru. Vrcholové sousoší Piety z jemně až středně zrnitého pískovce, ikonograficky patřící k milostným pietám horizontálního typu a ovlivněné doznívajícím klasicismem i nastupující epochou realismu, tvoří figurální plastika o rozměrech 133 cm výšky, 90 cm šířky a 56 cm hloubky. Sousoší zpodobňuje sedící Pannu Marii Bolestnou s mírně skloněnou hlavou, oděnou ve splývavé šaty a plášť bez zřetelného ikonografického rozlišení částí, s plachetkou či rouškou na hlavě, plynule vycházející z pláště a splývající přes levé rameno. Světice, sedící na sedadle bez opěradla, pozdvihuje na svém široce rozkročeném klíně tělo mrtvého Ježíše Krista po jeho snětí z kříže, které podpírá pravou rukou pod rameny a levou rukou přidržuje za boky.

Pololežící mrtvé tělo Ježíše Krista s krátkými vlnitými vlasy a krátkým vousem, zachycené ve strnulé pozici v Mariině klíně, má kolem boků ovinutou bederní roušku, která dále splývá podél jeho nohou. Ježíšovy nohy, téměř pravoúhle pokrčeny v kolenou, bezvládně spadají přes levou nohu Panny Marie. Jeho pravá ruka, visící kolmo k zemi, je v lokti lehce prohnuta a dlaň se dotýká lemu matčina roucha u jejího pravého chodidla. Kristova hlava mírně zakloněná a jen zčásti pootočená k divákovi. Zobrazení Piety (Oplakávání) je součástí ikonografického Pašijového cyklu výjevů ze života Ježíše Krista, představující XIII. zastavení křížové cesty, a zároveň cyklu výjevů ze života Panny Marie a jednu z jejích sedmi bolestí.

Sousoší je umístěno na vrcholu 37 cm vysoké, hranolové pískovcové podesty čtvercového půdorysu o rozměrech 49 x 49 cm, završené profilovanou vysazenou římsou. V jednoduchém obdélném vpadlém rámci na přední straně podesty je vyveden plastický reliéf sv. Rodiny. Z pohledu pozorovatele vlevo stojí Panna Maria a vpravo sv. Josef, odění do tuniky a pláště sepjatého na prsou sponou, kteří mezi sebou uprostřed drží za ruce dítě Ježíše v jednodílné tunice. Nad reliéfem je pak vysekán nápis: „JESUS MARIA JOSEPH“. Boční stěny podesty jsou zdobeny jednoduchými obdélnými vpadlými rámci.

Sousoší s podestou je postaveno na vrcholu 214 cm vysokého, hranolového pískovcového podstavce v pozdně barokní formě s 28 cm vysokou horní profilovanou krycí deskou o rozměrech 85 x 94 cm a rozšířenou profilovanou patkou.

Na přední straně 84 cm vysoké středové části podstavce, o rozměrech půdorysu 53 x 62 cm, je pod profilovanou římsou v horní části v bohatě zdobené, rozměrné plastické oválné kartuši s motivy křídel po stranách vysekán německý věnovací nápis: „Zu Ehre / der schmerzhaften / Mutter Gottes nach / überstandener lang / wieriger Krankheit / gewidmet von Wenzel / Präger, Grundbesi / tzer in Wladarz / No. 1 im Jahre / 1849“ (K poctě Bolestné Panny Marie po uzdravení z dlouhodobé nemoci zřídil Wenzel Präger, statkář z čp. 1 ve Vladořicích v roce 1849).

V jednoduchém obdélném vpadlém rámci na pravé straně podstavce je umístěn tradičně pojatý plastický reliéf sv. Václava v podobě rytíře s kopím s praporcem a korunou na hlavě, V pravé ruce třímá palmovou ratolest, symbol mučednictví. Pod reliéfem je vysekán nápis: „S. Wenzeslaus“. V obdobném rámci na protější levé boční straně podstavce je umístěn plastický reliéf sv. Anny, doprovázené malou Marií, která se vine k nohám matky. Anna drží pravou rukou kolem ramen Marie, levou rukou si přidržuje zavřenou knihu na prsou. Pod reliéfem je vysekán nápis: „S. Anna“.

Spodní část podstavce tvoří 45 cm vysoký, rozšířený hranolový sokl, téměř čtvercového půdorysu o rozměrech 80 x 89 cm, zdobený po stranách jednoduchými obdélnými vpadlými rámci s plastickým motivem psaníčka. Podstavec je postaven na nízkém, 19 cm vysokém, pískovcovém stupni téměř čtvercového půdorysu o rozměrech 135 x 141 cm, v podobě složené plinty ze čtyř pískovcových kvádrů s profilací po obvodu podstavce.