přeskočit k navigaci »

Úvod > Města a obce > Vrch (Hüttmesgrün)

Vrch (Hüttmesgrün)

Vrch (Hüttmesgrün) |

Dnes již zcela zaniklá obec Vrch, německy Hüttmesgrün, ležela na příkrém jihovýchodním svahu vrchu Kupa (835 m n.m.) na pravém břehu Osvinovského potoka v nadmořské výšce 620-720 m v Krušných horách asi 2,5 km severně od Horního Hradu. Katastr obce měřil 4,66 km². Dnes prochází středem bývalé vsi silnička z Krásného Lesa na Srní.

 

Typologie: zaniklé obce

Kategorie: města a obce

Obec: Vrch (Hüttmesgrün)

Okres: Karlovy Vary

Stav:

Přístupnost: volně přístupné

Historie objektu

Podle pověsti přišel do divočiny Krušných hor zarostlé pralesem, v níž vlci a medvědi nebyli vzácností, ve 12. století horník Hippmann, hledající stříbro. Nad potokem si postavil dřevěnou chatu, v místech, kde později stával dům čp. 23. S příchodem dalších horníků vznikla ves, které se začalo říkat Hippmannova louka (Hippmannsgrün), s léty se jméno pozměnilo na Hüttmesgrün. Hornická činnost brzy skončila a lidé les vyklučili, aby se mohli živit zemědělstvím. Skutečností je, že ještě v berní rule roku 1654 se ves uvádí pod jménem Hipmonsgryn, ale J. Schaller ji už roku 1758 uvádí jako Hüttmannsgrün, Hitmesgrün. Ves vznikla na území darovaném benediktinskému klášteru v Postoloprtech na levém břehu Ohře v okolí Boče a Klášterce, sahajícím na severu až na pomezí České země. Osídlení této oblasti je známo až z roku 1357, kdy toto území získal Karel IV. a připojil ho k hradu Hauenštejnu. Na území tehdy ležely vsi Boč, Hrachová, část Stráže, Vykmanov, Srní, Ondřejov, Hrzín, Osvinov a Smilov. Ves Hüttmesgrün však ještě mezi nimi nebyla, vznikla zřejmě později. Poté vždy patřila k Hauenštejnu. Vsi se jménem končícím na „grün“ zakládali zemědělští kolonisté přicházející z Chebska ve 13. a 14. století, mluvili chebským dialektem s krušnohorským přízvukem, a tak také až do zániku Hüttmesgrünu mluvili i jeho obyvatelé. První písemná zmínka o vsi pochází až ze Zemských desek z roku 1497. Pozoruhodné je, že ves protáhlého tvaru nevznikla v údolí podél potoka, ale na příkrém svahu. Podle berní ruly z roku 1654 žilo ve vsi „Hipmonsgryn“ jeden sedlák, 11 chalupníků a 11 chudých domkářů. Soudě podle počtu sedláků, chalupníků a domkářů bylo ve vsi nejméně 23 domů. Sedlák s chalupníky obdělávali 61 štrychů orné půdy, měli 12 potahů, 16 krav, 17 jalovic a 23 koz, každý domkář měl jednu až dvě kozy a jednu až dvě krávy. Závěrečné hodnocení berní ruly uvádělo, „tato ves na stavení může být, roli žitné a ovesné, luk s potřebu, živnost jich dobytek a dříví dělání, leží od Jochemstálu míli.“ Podle Sommerovi topografie z roku 1847 bylo ve vsi 51 domů, ve kterých žilo 346 obyvatel. V roce 1850 se stal Vrch osadou Krásného Lesa. K osadě patřily také samoty Egertl a Försterhäuser, která se však již roku 1890 neuvádí. Během 19. století vznikla ve vsi vandrovní škola, jelikož neměla vlastní budovu. Vysloužilí vojáci nebo řemeslníci, kteří uměli číst a psát, učili po domech vždy v sobotu. Školní inventář, který sestával ze dvou lavic a jedné tabule, se stěhoval z jednoho stavení do druhého. Když roku 1852 vandrovní škola skončila, měla 51 dětí. Ty pak chodily do farní školy v Krásném Lese až do roku 1876, kdy ve vsi postavili školu vlastní. V roce 1890 zde bylo 52 domů, ve kterých žilo 321 obyvatel. Roku 1921 žilo ve vsi 327 obyvatel v 59 domech. Ves patřila, stejně jako blízký Osvinov, k okresu Jáchymov a farou ke Krásnému Lesu. Pošta bývala v Krásném Lese a nejbližší železniční stanice ve Stráži. Tehdy mělo území obce výměru 466 hektarů. Největší část zabíral les (65%), dále to byly pole, louky, pastviny a nepatrná část neproduktivní půdy (3%). Územím obce protékaly dva potoky protínající cestu z Krásného Lesa do Osvinova a Srní, od soutoku pod Hauenštejnem jako Hornohradský potok, ale jen východní přítok protékal okrajem vsi. Poháněl mlýn čp. 50 a opouštěl ves u domu čp. 30. Jen málo polí leželo v rovině, hnůj se musel na některá pole vynášet v nůších. Nejlépe se zde dařilo žitu a ovsu, pokusy s ječmenem a pšenicí byly neúspěšné. Zato se zde dobře dařilo bramborám. V minulosti se zde také hodně pěstoval len, později se však již nevyplácel. Sena bývalo málo, už na jaře běhaly ženy do lesa, aby přinesly v nůších trávu, seno se v okolí i nakupovalo. Ovoce a zelenina stačily jen pro domácí spotřebu, ovoce mělo pro vysokou polohu špatnou kvalitu; nejvíc prospívaly třešně, jablka a švestky. Životní poměry obyvatel vylepšoval sběr a prodej borůvek, brusinek a hub. Jen 12 hospodářů se uživilo zemědělstvím, ve vsi bývalo také 37 zedníků a 11 lesních dělníků. Několik obyvatel docházelo za prací do továrny na barvy v Jakubově a do kamenolomu ve Stráži, ve vsi bylo i několik řemeslníků a obchodníků, mlynář, pekař, truhlář a tesař. Vedlejší výdělek poskytovalo zdejším lidem také vázání březových košťat a pletení předmětů ze slámy, v minulosti rovněž výroba šindele, loučí na svícení, ale i výroba ozdobných prýmků a paličkování krajek. Obec byla elektrifikována až v roce 1933. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci 2. světové války nebyla ves již dosídlena a postupně zanikla. Ještě roku 1955 byla ves uvedena v lexikonu obcí jako osada obce Krásný Les.

 

Fotodokumentace

Vrch (Hüttmesgrün) | osada Vrch na kolorované pohlednici z doby před rokem 1945
Vrch (Hüttmesgrün) | osada Vrch na otisku stabilního katastru z roku 1842
Vrch (Hüttmesgrün) | katastrální mapa osady Vrch patrně z roku 1945
Vrch (Hüttmesgrün) | letecký pohlad na osadu Vrch z roku 1952
 

Použitá literatura

Fiala, J. 2007 : Zaniklá ves Vrch - Hüttmesgrün, Ostrovský měsíčník 10/2007, Ostrov, 11

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz