Vřesová - kaple sv. Vendelína

Barokní obecní kaple sv. Vendelína byla postavena v první polovině 18. století podle návrhu neznámého architekta na rozcestí na návsi uprostřed původní zástavby obce Vřesová (Doglasgrün). Farou spadala kaple nejprve ke kostelu sv. Jiljí v Lomnici, asi od roku 1783 pak ke kostelu sv. Erharta v Tatrovicích. V roce 1921 byla obecní kaple celkově renovována. Patrně tehdy byla položena nová plechová střecha. Úpravy se dotkly i vnitřního zařízení kaple, kde byly původní lidové obrazy z výzdoby interiéru zcela přemalovány.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. V roce 1959 byla poté bývalá obecní kaple sv. Vendelína spolu s celou původní zástavbou vsi zbořena a na jejím místě po srovnání terénu vybudován na počátku šedesátých let 20. století areál palivového kombinátu Vřesová na zpracování hnědého uhlí.

Neorientovaná větší jednoduchá jednolodní barokní kaple na obdélném půdorysu o rozměrech asi 6,1 x 8,7 metru s neodsazeným, trojboce uzavřeným presbytářem, krytá původně šindelovou, později plechovou sedlovou, nad závěrem zvalbenou střechou s otevřenou šestibokou sloupkovou sanktusovou zvoničkou na konci hřebene střechy, završenou šindelovou cibulovou bání s makovicí a dvouramenným křížem na vrcholu.

Vstupní jihozápadní průčelí kaple s jednoduchým obdélným kamenným portálem vchodu s kamenným prahem bývalo nad dřevěnou římsou v podobě příčného trámu završeno trojúhelníkovým štítem s menší nikou v ose pro umístění sošky světce a obdélnými dřevěnými dvířky do prostoru půdy nad ní. Ve dvacátých letech 20. století býval štít pokryt laťováním. Podélné stěny kaple bývaly prolomeny po dvou obdélných, segmentem završených oknech s ostěním se středovými klenáky v omítce. V horní části závěrové stěny presbytáře bylo situováno menší podélné oválné okénko. Vnější stěny kaple se základovým soklem bývaly hladké, bez členění, završené dřevěnou římsou pod střechou.

Prostorný vnitřní prostor kaple býval sklenut dvěma pásy placek. Ve vnitřní závěrové stěně presbytáře býval umístěn větší obdélný oltářní výklenek, v bočních stěnách po stranách pak po jedné menší nice. Vnitřní zařízení kaple bylo skromné a malé hodnoty. V oltářním výklenku býval zavěšen lidový oltářní obraz sv. Vendelína starovenkovského typu. Po pravé straně byl zavěšen obdobný obraz Bičování Krista, na protilehlé straně pak obraz sv. Anny Samotřetí. Během renovace kaple roku 1921 byly obrazy zcela přemalovány. V interiéru kaple bývaly rovněž umístěny polychromovaná terakotová socha sv. Floriána místního typu z počátku 18. století a lidová vyřezávaná plastika Panny Marie z 19. století.