Vysoká - kaple sv. Anny

Pseudogotická obecní kaple sv. Anny byla postavena v roce 1903 na návsi uprostřed obce Vysoká (Hohendorf). Nová kaple nahradil původní menší barokní kapli sv. Anny z let 1780-1782, zbořenou pro zchátralost někdy před rokem 1895. Pro výstavbu nové kaple se obec rozhodla až dne 16. dubna 1903 a uspořádala sbírku mezi zdejšími občany. Dne 9. července 1903 bylo vybráno staveniště před bývalou usedlostí čp. 2, asi 120 m od původní kaple. Dne 29. července 1903 byly následně schváleny plány nové kaple vypracované zednickým mistrem Aloisem Riedlem ze Šenova. V průběhu roku 1903 byla poté kaple postavena a vysvěcena.

V kapli nebylo povoleno konat mše svaté, mohly se zde sloužit pouze májové pobožnosti a od kaple se vypravovaly pohřby místních občanů. Během 1. světové války byl ze zvoničky kaple zrekvírován zvonek na válečné účely. Po válce byl pořízen nový zvonek ze sbírek místních občanů.

Při spojeneckém náletu na Karlovy Vary v roce 1944 spadla jedna puma na náves ve Vysoké a odražený kámen vletěl oknem do kaple a stropem, v němž vyrazil otvor asi 0,75 m², zase ven. Roku 1948 uspořádal sedlecký administrátor Studený sbírku a nechal obecní kapli sv. Anny opravit. Během rekonstrukce v letech 1948-1949 byla kaple nově omítnuta, interiér objekt vymalován, vyspraven strop, byly provedeny pokrývačské a klempířské práce a před kaplí vyspraveno kamenné schodiště. Rekonstrukční práce byly dokončeny dne 28. května 1949 a celkové náklady na opravu kaple činily 13 506 Kčs.

V letech 1990-1991 přistoupil Obecní úřad Dalovice k celkové rekonstrukci zchátralé kaple nákladem zhruba 50 000 Kčs. Během oprav, které řídil Václav Šturma, byly provedeny nutné zednické práce, pořízena nová fasáda a interiér kaple vybílen. Po skončení rekonstrukce vysvětil obnovenou kapli sv. Anny tehdejší rybářský administrátor Petr Franta.

Novodobá cihlová kaple s pseudogotickými prvky na obdélném půdorysu o rozměrech 4,5 x 2,85 m s trojboce uzavřeným presbytářem, krytá původně břidlicovou, dnes eternitovou sedlovou, nad závěrem zvábenou střechou s hranolovou sloupkovou zvoničkou završenou oplechován cibulovou bání nad průčelím. Celková výška kaple dosahuje 5 m.

Vstupní průčelí kaple s obdélným portálem vchodu, zakončeným hrotitým obloukem, a velkým kruhovým oknem v ose nad ním, je završeno trojúhelníkovým štítem. Nároží průčelí bývala původně doplněna iluzivní bosáží v omítce. Ostění vchodu a okna, i motiv stupňů pod střechou a nárožní bosáž bývaly původně zvýrazněny tmavší barvou omítky. Před vchodem do kaple je umístěno rozšiřující se schodiště, tvořené pěti profilovanými žulovými stupni.

Podélné stěny kaple jsou prolomeny po jednom obdélném hrotitém okně s jednoduchým ostěním v omítce. Obdobná užší okna jsou umístěna v bočních stěnách závěru. Vnější stěny kaple jsou hladké, bez členění. Vnitřní prostor kaple je sklenut valenou klenbou. Podlahu kaple tvoří kamenná dlažba.

Vnitřní zařízení kaple původně tvořil jednoduchý oltář bez pozadí a oltářního kamene, který zdobila polychromována dřevěná soška sv. Anny z druhé čtvrtiny 18. století, vysoká 77 cm, stojící na oddělitelném podstavci. Soška byla zbarvena červenou barvou na hnědém podkladě. Světice držela na pravé ruce posazenou malou Pannu Marii v červeném rouše, na levé ruce pak Ježíška bez šatu. Všechny tři postavy měly na hlavách červeno-modro-žluté korunky s křížkem na vrcholu. Socha byla zdařilou řezbářskou prácí zdejší oblasti.

Věřící na sošku podle zvyku zavěšovali drobné mince z vděčnosti za nějaké dobrodiní prokázané na přímluvu sv. Anny. Tak se na sošce ocitl saský dukát z roku 1639, starší než kaple i plastika samotná, tereziánský dvacetikrejcar z roku 1766 a rakouský šestikrejcar z roku 1848. V kapli se nacházela dřevěná skříň pro umístění sošky sv. Anny. Dále v kapli bývala zdařilá vyřezávaná lidová soška sv. Jana Nepomuckého patrně z počátku 19. století, opatřená nevhodnou polychromií.

Dnes tvoří vybavení interiéru kaple malý jednoduchý dřevěný oltář, nad který na stěnu závěru namalovaly sestry Olga a Marie Matějíčkovy výraznými barvami, prostý obraz Panny Marie Lurdské, zaplacený z daru Zdeňka Holečka.