přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie |

Původně gotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven v polovině 14. století na návsi v jižní části vsi Žalmanov (Sollmus). Během husitských válek byl kostel patrně pobořen. Zachovaný presbytář byl roku 1487 přebudován na rodinnou hrobku. Roku 1606 byla přistavěna raně barokní kostelní loď. V roce 1811 kostel vyhořel a následně byl obnoven. Roku 1875 byla vystavěna nová věž. Po roce 1945 přestal být kostel udržován a postupně chátral. Na počátku 90. let 20. století proběhla renovace vnější fasády kostela.

 

Objekt: gotický, raně barokně obnovený kostel

Typologie: sakrální stavby

Kategorie: architektonické památky

Obec: Žalmanov (Sollmus)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: na návsi v jižní části vsi

GPS: 50°11'11.099"N, 12°59'10.574"E

Období vzniku: polovina 14. století

Architekt: neznámý

Přestavba: 1606 raně barokní loď kostela, 1875 věž

Období devastace: po roce 1945

Rekonstrukce: počátek 90. let 20. století

Památková ochrana: od 3. května 1958

Č. rejst. ÚSKP: 25052/4-3982

Stav: zachovalé

Přístupnost: přístupné příležitostně

Historie objektu

Původně gotický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl postaven podle projektu neznámého architekta patrně v polovině 14. století na návsi v jižní části vsi Žalmanov (Sollmus). Zdejší fara patřila k děkanátu v Lokti. Patronátní právo ke kostelu tehdy drželi páni z Rýzmburka. K roku 1357 je připomínán první zdejší farář. Během husitských válek na počátku 15. století však byl kostel patrně poničen a snad pobořen. Zdejší fara tehdy zanikla, poslední katolický farář je připomínán k roku 1404. V roce 1487 byl zachovaný presbytář gotického kostela přebudován na rodinnou hrobku.

V roce 1578 byla hrobka za tehdejšího vlastníka zdejšího panství hraběte Kašpara Colonny z Felsu a jeho manželky Anny Karolíny, rozené Šlikové, renesančně rozšířena, což dokládá pískovcová kružba s latinským nápisem: „ANO MDLXXVIII LVCA REDISI OPERA“ a kružby s rodovými znaky Colonnů z Felsu a Šliků. Roku 1606 byla za hraběte Leonarda Colonny z Felsu u presbytáře s kryptou vystavěna nová raně barokní kostelní loď. Následně byl ke zdejšímu kostelu dosazen protestantský duchovní. V roce 1620 byl v rodinné hrobce v kostele Nanebevzetí Panny Marie pohřben Linhart Colona z Felsu, jeden z předních představitelů stavovského povstání, který byl dne 13. dubna 1620 smrtelně raněn v bitce s Buquoyovými a Dampierrovými vojsky u rakouského Sinzendorfu.

Roku 1623 byla v oblasti znovu zavedena katolická správa a zdejší kostel se stal filiálním ke kostelu sv. Michaela Archanděla v Bochově a od roku 1720 poté ke kostelu sv. Michaela Archanděla v Andělské Hoře. Teprve v roce 1783 byla při zdejším kostele zřízena lokálie a do Žalmanova byl přiřazen kaplan. Roku 1787 byly v kostele vytvořeny českým malířem Josefem Kramolínem hodnotné pozdně barokní nástropní fresky. V roce 1790 byly pořízeny nové varhany od varhanáře Johanna Georga Ignaze Schmidta z Lokte za 550 zlatých. Roku 1791 byla zdejší lokálie opět povýšena na samostatnou farnost.

V roce 1811 však zdejší kostel Nanebevzetí Panny Marie vyhořel. Během požáru byly zničeny nástropní fresky a zničeny cenné varhany. Rozsáhlá obnova kostela poté proběhla do roku 1825. Roku 1815 byly pořízeny nové kostelní zvony. Patrně v roce 1818 byla nad kostelem vystavěna budova nové fary. Roku 1842 byly pořízeny nové varhany od varhanáře Ferdinanda Johanna Gutha z Čisté. Roku 1875 byla před západním průčelím vystavěna nová hranolová věž. Následujícího roku 1876 byly do věže pořízeny tři nové zvony. Původní zvony z roku 1815 byly tehdy odprodány do zvoničky kaple sv. Petra a Pavla v Dlouhé Lomnici. V roce 1876 byl zrušen hřbitov, rozkládající se kolem kostela, a založen nový při cestě do Pily jihozápadně od kostela.

V roce 1913 proběhla celková renovace sešlého kostela, pořízeno bylo tehdy zcela nové jednotné jednoduché vnitřní zařízení. Během první světové války byly v roce 1916 zrekvírovány dva zvony kostela na válečné účely. Dne 9. května 1920 byl vysvěcen nový zvon, který byl následně umístěn na věž kostela. V roce 1930 žilo ve zdejší farnosti, ke které tehdy patřily obce a vsi Žalmanov, Činov, Nová Víska, Peklo a Stružná celkem 1477 katolíků a 12 osob jiného vyznání.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestal být kostel udržován a postupně chátral. Dne 3. května 1958 byl farní kostel Nanebevzetí Panny Marie zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 25052/4-3982. Na počátku devadesátých let 20. století proběhla renovace vnější fasády sešlého kostela. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Žalmanově je dnes ve vlastnictví Římskokatolické farnosti Bochov. V roce 2011 byl krov kostela ošetřen proti dřevokaznému hmyzu a houbám za přispění z rozpočtu Karlovarského kraje částkou 25.000 korun.

 

Popis objektu

Jednolodní orientovaný kostel na obdélném půdorysu, krytý plechovou polovalbovou střechou, s připojeným, mírně odsazeným širokým, obdélným, trojboce uzavřeným presbytářem, krytý plechovou valbovou střechou. Při severní stěně presbytáře je připojena přízemní sakristie na obdélném půdorysu, krytá plechovou valbovou střechou, obdélným vstupem s obdélným světlíkem ze severní strany a menšími obdélnými podélnými okénky po stranách.

Před vstupním západním průčelím kostela je připojena představěná třípatrová hranolová věž z roku 1875, završená vysokou plechovou jehlancovou helmicí. Přízemí věže je na přední straně prolomeno obdélným, polokruhově zakončeným vstupem s iluzivním portálem v omítce, tvořeným pilastry po stranách, vynášející nepravidelní štítový nástavec, a velkým obdélným, polokruhově zakončeným oknem do prvního patra v ose nad ním. Druhé patro věže je na přední straně prosvětleno menším kruhovým okénkem. Zvonové třetí patro je otevřeno ne všech stranách velkými obdélnými, polokruhově zakončenými okny s dřevěnými žaluziemi. Stěny věže jsou završeny mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou, prolomenou v osách polokruhovými štítovými nástavci s kruhovými ciferníky věžních hodin. Jednotlivá patra věže jsou oddělena mohutnými profilovanými římsami, vynesenými na mohutných nárožních pilastrech.

Podélné stěny lodi kostela jsou prolomeny portály menších obdélných postraních vstupů ve středu stran a trojicí velkých obdélných, segmentem zakončených oken. Presbytář se zachovanými gotickými konstrukcemi původního kostela je v jižní stěně a obou bočních závěrových stěnách prolomen po jednom velkém obdélném, polokruhově zakončeném okně. V závěrové stěně presbytáře je situováno velké slepé kruhové okno. V horní části zdiva presbytáře jsou zazděny čtyři pískovcové kružby z doby rozšíření bývalé rodinné hrobky v roce 1578. Kružba s plastikou latinského kříže, s latinským nápisem: „ANO MDLXXVIII LVCA REDISI OPERA“, s rodovým znakem Colonnů z Felsu s kanelovaným sloupem s korunou na vrcholu v jednoduchém poli a s rodovým znakem Šliků. Vnější stěny kostela jsou členěný lizénovými rámci a ostěním oken a vchodu v omítce a završeny mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou.

Loď kostela je plochostropá, krytá fabionovým rákosovým stropem. Presbytář, oddělený širokým polokruhovým triumfálním obloukem, je sklenut konchou s lunetami. Původně zde byla gotická žebrová klenba, vynesená na dosud zachovaných konzolách a koutových polopilířích. Klenba je novodobou freskou s květinovými motivy. Sakristie je zaklenuta valenou klenbou s výsečemi. V západní části lodi byla situována rovně podstropená dřevěná kruchta s rovnou, ve středu mírně dopředu prohnutou balustrádou, vynesená na čtyřech úzkých pilířích, mezi kterými jsou vytvořeny polokruhové arkády.

Jednotné jednoduché novodobé vnitřní zařízení kostela pochází z doby obnovy kostela z roku 1913. Jednoduchý hlavní oltář je postaven při závěrové stěně presbytáře. Ve středu je umístěn oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie s vyřezávanými plastikami klečících andělů. Nad obrazem je umístěn velký kříž s plastikou Ukřižovaného Ježíše Krista. Na podestách po obou stranách hlavního oltáře jsou dnes postaveny sochy apoštolů sv. Petra a Pavla, přenesené ze zničeného kostela sv. Martina v Činově.

Při levé stěně presbytáře je postaven jednoduchý stěnový postranní oltář Panny Marie s postranními sloupy a vyřezávanou sochou Panny Marie Neposkvrněného početí (Immaculata) s dvanácti hvězdami kolem hlavy ve štítovém nástavci. Při pravé stěně presbytáře stojí protějškový postranní oltář sv. Josefa shodné architektury se sochou sv. Josefa v nástavci. V koutu kostelní lodi při levé straně triumfálního oblouku je umístěn menší jednoduchý stěnový postranní oltář s vyřezávanou sochou Nejsvětějšího Srdce Páně.

Při levém pilíři triumfálního oblouku je situována polygonální dřevěná kazatelna s poli řečniště a zábradlí schodiště, zdobenými malovanými symboly víry, naděje a lásky, tabulkami s textem Zákona a geometrickými listovými plastickými reliéfy. Na vrcholu stříšky kazatelny je umístěna socha anděla s křížem a kalichem. Naproti kazatelně je u pravého pilíře triumfálního oblouku postavena bílá polygonální křtitelnice se skupinou Křtu Kristova na vrcholu víka.

Pod emporou stojí vedle plastik andělů lidové barokní sousoší Piety. V prosklené skříňce je umístěna bíle oděná soška Panny Marie (Madony), nošená během poutí a procesí. Na konzolách na jižní stěně lodi jsou postaveny jednoduché vyřezávané sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Judy Tadeáše s koulí, patrně přenesené ze zbořených kaplí na katastru vsi. Po obou stranách hlavního oltáře původně stávaly patronátní lavice. Na stěnách lodi jsou zavěšeny obrazy Křížové cesty z 19. století. V nice předsíně v prostoru podvěží je umístěna pamětní deska obětem 1. světové války z roku 1919 s porcelánovými medailony s podobiznami padlých. Na protilehlé stěně je zavěšen krásný misionářský kříž z roku 1919.

Na kruchtě jsou postaveny varhany z roku 1842 od varhanáře Ferdinanda Johanna Gutha z Čisté. Varhany se dvěma manuály a 16 rejstříky mají mechanickou trakturu a zásuvkovou vzdušnici, Pozadí varhan je zdobeno květinovými ornamenty. Původně zde bývaly varhany z roku 1790 od varhanáře Johanna Georga Ignaze Schmidta z Lokte.

 

Fotodokumentace

Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie | zchátralý kostel Nanebevzetí Panny Marie v roce 1993
Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie | kostel Nanebevzetí Panny Marie v Žalmanově - duben 2012
Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie | vstupní průčelí farního kostela - duben 2012
Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie | kostel Nanebevzetí Panny Marie - duben 2012
Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie | farní kostel od jihozápadu - duben 2012
Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie | kostel Nanebevzetí Panny Marie v Žalmanově - duben 2012
Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie | jižní průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie - duben 2013
Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie | kostel Nanebevzetí Panny Marie od jihovýchodu - duben 2013
 
Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie | kostel Nanebevzetí Panny Marie od východu - duben 2013
Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie | kostel Nanebevzetí Panny Marie v Žalmanově - duben 2013
Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie | závěr kostela od východu - duben 2013
Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie | kostel Nanebevzetí Panny Marie - duben 2013
Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie | farní kostel od severovýchodu - duben 2013
Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie | farní kostel v Žalmanově od severovýchodu - duben 2013
Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie | kostel Nanebevzetí Panny Marie v Žalmanově - duben 2013
Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie | farní kostel v Žalmanově od severovýchodu - duben 2013
 
Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie | severní průčelí farního kostela v Žalmanově - duben 2013
Žalmanov - kostel Nanebevzetí Panny Marie | kostel Nanebevzetí Panny Marie v Žalmanově - duben 2013
 

Použitá literatura

Poche, E. a kol. 1982 : Umělecké památky Čech 4 (T-Ž), Praha, 387
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 303/304

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz