přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Žďár - zámek

Žďár - zámek

Žďár - zámek |
 

Obec: Žďár (Saar)

Okres: Karlovy Vary

GPS: 50°17'28.802"N, 13°10'5.956"E

Stav: terénní nerovnosti

Přístupnost: nepřístupné

Historie objektu

Gotická tvrz v dnes již zcela zaniklé vsi Žďár (Saar) ve Vojenském újezdu Hradiště vznikla snad již ve 2. polovině 13. století. Prvně je ves písemně připomínaná již roku 1295, kdy patřil majitelům panství Žďárským ze Žďáru. Prvním doloženým držitelem Žďáru byl „Stanislaus de Zar“, uvedený 7. dubna 1295 na jedné listině jako svědek. Stanislav Žďárský ze Žďáru zde žil v 90. letech 13. století a podle pověsti založil místní farní kostel. Snad to byl také skutečný zakladatel starobylého českého rytířského rodu Žďárských ze Žďáru, povýšených v 17. století do hraběcího stavu. Roku 1357 se např. připomínají bratři Ota, Žibřid, Mikuláš, Sezema a Svatobor Žďárští ze Žďáru. Někteří z nich se později opakují. Například Žibřid byl roku 1396 rychtářem v Chebu. Roku 1409 jsou uváděni Bedřich a Jetřich, v letech 1412-1428 Žibřid a Jiřík, v letech 1468-1506 Mikuláš a Žibřid. Rod Žďárských byl v té době již velmi rozvětven a setkáváme se s ním i mimo Doupovsko. Roku 1518 koupil Žibřid ze Žďáru od svého příbuzného Jetřicha ves Olešku a připojil ji ke Žďáru. Poté panství vlastnil Žibřidův syn Mikuláš, který však zemřel poměrně mladý. Poručníkem jeho dcery Anny se stal jeho bratr Stanislav. Ten jí dal roku 1544 zapsat tvrz Žďár s poplužním dvorem a vesnicemi Žebletín, Hluboká, Maleš, Heřmanov a částí Olešky s tvrzí a dílem Kozlova do obnovených Desek zemský. Anna se provdala za svého strýce Václava. Během 16. století se zde rozšířilo protestantství, což dokazuje dopis z roku 1565, kterým si jeden katolický farář stěžoval na zabírání kostelů „neřádnými knězi“. Katolické církvi byli Žďárští navráceni za pomoci světské moci až roku 1636. V roce 1570 tedy drželi zboží Žďár „Watzka und Anna Sachcr“, tedy Václav a Anna Žďárští ze Žďáru. V 80. letech 16. století přebudovali Žďárští zdejší starou tvrz na renesanční zámek. Dalším majitelem panství byl nejdříve Václavův nejstarší syn Oldřich, poté mladší Šebastián a po něm Jan Václav, syn Oldřicha. Jan Václav se zapojil do stavovského povstání v letech 1618-1620 a po prohrané bitvě na Bílé hoře mu byla roku 1623 ⅓ panství zkonfiskována. Vše bylo však ještě roku 1623 prodáno jeho katolickému příbuznému Janu Jiřímu Žďárskému ze Žďáru a na Kladně. Ke Žďáru tehdy patřily ještě vesnice Heřmanov, Hluboká, Maleš, Žebletín a části Olešky i Kozlova. Jan Jiří Žďárský na Kladně však brzy zemřel a panství převzal jeho příbuzný, Jetřich Florián. Jan Václav odešel roku 1628 pro náboženské vyznání ze země, vrátil se však se saským vojskem zpět. Za to byl posléze znovu odsouzen, ale nakonec byl omilostněn. Sám se toho však nedočkal, jelikož ještě předtím roku 1635 zemřel. Jeho dcery nemohly ihned vrácený majetek převzít, protože neměly peníze na vyplacení nezkonfiskované části panství. Teprve po smrti Jetřicha Floriána panství převzaly a ihned roku 1653 je prodaly Janu Karlovi Příchovskému z Příchovic. Jan Karel byl voják, který bojoval také v Uhrách i u Nördlingenu. Jeho třetí ženou byla Magdalena Rosina, dcera Jana Václava ze Žďáru. Neměli však společné potomky, panství převzali synové Jana Karla z druhého manželství s Evou Kateřinou Klárou z Písnice. Ti majetek poté prodali roku 1662 hraběti Janu Hertvíkovi z Nostic-Rienecku, jehož první manželkou byla Marie Kateřina, dcera Floriána Jetřicha ze Žďáru. Roku 1736 zemřel syn Jana Hertvíka a Marie Kateřiny, Antonín Jan, ve věku 84 let a panství Žďár přešlo na jeho synovce. Počátkem 18. století byl zdejší zámek za Antonína Jana z Nosti-Reinecku důkladně opravován a částečně zbarokizován. Staré příkopy byly zasypány, zrušen byl padací most vedoucí k hlavní bráně, byla snížena věž a u zámku byla založena zámecká zahrada. V roce 1803 prodali Nosticové statek baronu Arnoštu Fleissncrovi z Ostrovic, v jehož majetku zůstal do roku 1863. To jim však patřily již jen statky a pozemky, obce byly od roku 1850 samostatnými právními jednotkami. Roku 1863 koupili panství baroni Julius z Könritz a Jindřich z Berlepsch. Docházelo však mezi nimi ke sporům, proto majetek prodali již roku 1871 Františku Horskému, českému agronomu a ekonomu, známému propagátorovi střídavého způsobu hospodaření. V 80. letech 19. století byla postavena nová školní budova. V této době byly některé poplužní dvory bývalého panství zničeny požáry a hospodářství bylo ochromeno natolik, že roku 1893 bylo panství dáno pod nucenou správu. V dalších letech proběhly dvě exekuce a těsně před 1. světovou válkou panství vlastnil až do roku 1915 svobodný pán z Wilfartu, poté pan Polák a od roku 1936 ing. Eisner. Před rokem 1945 drželi bývalé žďárské zboží poslední majitelé, Zedwitzové. Na konci 2. světové války bylo odsunuto německé obyvatelstvo obce. Ves byla poté ještě částečně dosídlena lidmi z vnitrozemí Čech. K dalšímu vysídlení došlo v souvislosti se začleněním vsi do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště k 15. květnu 1954. Roku 1963 byla budovy bývalého zámku a kostela značně poškozeny požárem a z pochopitelných důvodů již nebyly obnoveny.

 

Popis objektu

tvrz - Postavena byla snad ve 2. polovině 13. století a kolem roku 1580 byla přestavěna na renesanční zámek.

Pravidelné čtverhranné jádro bylo zřejmě od počátku obestavěno čtyřmi obytnými a hospodářskými křídly. Vstup vedl od jihu přes vodní příkop, napájený zmíněným potokem, do věže, za níž se rozkládalo vnitřní nádvoří. Při severní hradbě stávala hlavní obytná budova, původně jistě několikapatrová.

zámek - Přebudován kolem roku 1580 ze staré tvrze renesančně, počátkem 18. století byl důkladně opravován a částečně zbarokizován, v roce 1963 vyhořel a již nebyl obnoven.

Jednopatrová renesanční čtyřkřídlá budova čtvercového půdorysu, s portálem a rustikou s věží nad vstupem, bohatě zdobený sgrafity, s příkopy a padacím mostem, vedoucím k hlavní bráně . Počátkem 18. století byl částečně zbarokizována, staré příkopy byly zasypány, zrušen byl padací most, byla snížena věž a u zámku a byla založena nová zámecká zahrada.

V 80. letech 20. století zbytky zdiva sahali do úrovně prvního patra. Dnes zbývá z bývalého panského sídla pouze několik základových zdí a část severního průběhu příkopu.

 

Fotodokumentace

Žďár (Saar) | zámek s kostelem nad rybníkem na kresbě z 19. století
Žďár (Hradiště) - zámek | výřez z katastrální mapy vsi Žďár z roku 1842 uprostřed vsi se rozkládá poplužní dvůr, zámek a kostel, nad nimi rozlehlá zámecká zahrada
Žďár (Hradiště) - zámek | zámek na pohlednici z roku 1922
Žďár (Hradiště) - zámek | zámek ve Žďáru na kolorované pohlednici z doby před rokem 1945
Žďár (Hradiště) - zámek | zámek ve Žďáru na kolorované pohlednici z doby před rokem 1945
Žďár (Hradiště) - zámek | pozůstatky zdí bývalého zámku v roce 1986
 

Použitá literatura

Binterová, Z. 1998 : Zaniklé obce Doupovska, Chomutov, 32/35
Binterová, Z. 2005 : Zaniklé obce Doupovska od A do Ž, Chomutov, 87/9O
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 184
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 411/412
Musil, F.-Plaček, M.-Úlovec, J. 2005 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Praha, 392/393
Úlovec, J. 2000 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Praha, 344/346

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje
Web vytvořilo Vertical Images s.r.o.

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz