přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Žlutice - Horní brána

Žlutice - Horní brána

Žlutice - Horní brána | Žlutice - Horní brána

Gotická věžová Horní brána byla vystavěna jako součást městského opevnění v době po roce 1375 v sousedství městského hradu na severním okraji historického jádra města Žlutice (Luditz). Patrně na konci 17. století byla brána poté barokně upravena. Během 18. století však brána v důsledku úpadku významu městského opevnění postupně chátrala. Po částečném snesení musela být nakonec roku 1827 zbytek brány kvůli špatnému technickému stavu zbořen.

 

Objekt: gotická, barokně upravená věžová městská brána

Typologie: hradby a brány

Kategorie: architektonické památky

Obec: Žlutice (Luditz)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: v Karlovarské ulici u domu čp. 164 uprostřed města

GPS: 50°5'33.649"N, 13°9'40.775"E

Období vzniku: po roce 1375

Architekt: neznámý

Přestavba: konec 17. století

Období devastace: 18. - 19. století

Demolice: 1827

Stav: zaniklé

Přístupnost: zaniklé

Historie objektu

Gotická městská věžová brána, nazývaná Horní brána (Obere Tor), byla vystavěna jako součást nově budovaného městského opevnění v době po roce 1375 podle návrhu neznámého architekta v sousedství městského hradu na tehdejším horním konci Karlovarské ulice (Karlsbader Gasse) na severním okraji historického jádra města Žlutice (Luditz).

V roce 1426 se Žlutic zmocnil po vítězství u Ústí nad Labem husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic, který jej učinil pevným husitským opevněným bodem v oblasti, odkud husité následně v letech 1428-1430 ovládli nejen téměř celý Loketský kraj, ale i velké oblasti na Teplicku aj. Patrně v nových podmínkách vedení boje započal rozsáhlými stavebními pracemi posilovat obranyschopnost města. V průběhu 20. - 40. let 15. století nechal modernizovat a rozšířit městské opevnění.

Nejexponovanější dominantní Horní brána s věží v linii hlavní severní městské hradební zdi, která kontrolovala nejzranitelnější čelo města, byla tehdy doplněna na vnější čelní části navazující na parkánové opevnění předbraním či barbakánem. Před branou se měl nacházet příkop s padacím mostem. Městská věž Horní brány měla tehdy jistě strážní charakter, přítomnost hlásného však nebyla dosud zjištěna.

Při pozdně gotických úpravách městského opevnění za tehdejšího majitele zdejšího panství Jana III. z Vřesovic byla roku 1523 na Horní bráně osazena pamětní kamenná znaková deska. Patrně na konci 17. století byla gotická hranolová věž Horní brány s ochozem a výraznou hrotitou střechou, jejíž původní podoba je zachycena ještě na obrazu města od Michala Triebla z roku 1692, barokně upravena. Věž tehdy patrně dostala zúžené nejvyšší patro, zakončené cibulovou bání s lucernou.

Ještě k roku 1685 jsou připomínány výnosy pokut věnované na zabezpečení hradeb. Během 18. století pozbývala městská středověká opevnění svého významu a byla proto postupně rušena. Příkopy byly rozparcelovány a rozprodávány na zahrádky, hradby rozebírány na stavební materiál. Horní brána přestala být udržována a postupně zcela zchátrala.

Někdy na počátku 19. století byla poté část věže Horní brány kvůli špatnému technickému stavu snesena. Podle protokolu ze dne 12. března 1827 však nakonec musel být rovněž zbytek Horní brány, která nadále hrozila zřícením, zbořen úplně. Zásluhou žlutického faráře a osobního děkana Johanna Hopfa byla kamenná deska před demolicí torza věže v roce 1827 snesena a druhotně osazena na průčelí nedaleké objektu staré kovárny čp. 299. V době kolem roku 1884 se uvádí, že ve městě se z dřívějšího opevnění zachovaly již jen valy a příkopy.

Při výkopových pracích u tehdejšího domu čp. 68 v Karlovarské ulici v roce 1927 se narazilo na zdivo základů bývalé městské věže s branou. Během stavebně-historického průzkumu města Žlutice roku 1976 byl u domu čp. 164 v Karlovarské ulici zjištěn z čáry hradby vystupující, zcela mírně obdélný útvar se starobylým lomovým zdivem, který mohl být případně pozůstatkem věže Horní brány.

 

Popis objektu

Vysoká hranolová gotická věž s patrně zaklenutým průjezdem v podvěží, završená plně vyzděným ochozem a hrotitou střechou. Na bránu navazovala z obou stran hlavní linie severní městské hradební zdi o šířce v průměru 110 cm, vystupující oproti prudce se svažujícímu terénu asi o 5 metrů. Ve vzdálenosti 8-9 metrů před hlavní hradbou probíhala vnější parkánová zeď nestejné síly. Na parkánové opevnění navazovalo předbraní či barbakán. V prostoru před samotnou branou se měl nacházet ještě příkop s padacím mostem. Gotickou podobu věže zachytil Michal Triebl na obrazu města Žlutice z roku 1692.

Další malba města z 18. století zachytila věž Horní brány po barokní přestavbě. Vysoká hranolová věž s třemi patry nad průjezdem v podvěží, byla završena zúženou hranolovou nástavbou nejvyššího patra, završeného cibulovou bání s lucernou.

 

Fotodokumentace

Žlutice - Horní brána | gotická podoba Horní brány s ochozem a hrotitou střechou na výřezu z obrazu města od Michala Triebla z roku 1692
Žlutice - Horní brána | Horní brána po barokní přestavbě se zúženým horním patrem zakončeným cibulocou bání s lucernou na výřezu z deskové malby města z počátku 18. století
 

Použitá literatura

Fišera, Z. 2006: Encyklopedie městských věží v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha, 250
Fišera, Z. 2007: Encyklopedie městských bran v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha, 284
Fleissner, K 2012: Dějiny města Žlutic v chronologickém podání, Žlutice
Kolektiv 1971: Heimatbuch des Kreises Luditz, München, 425
Kratochvílová, A. - Karel, T. 2014: Opevnění města Žlutice. Návrh na prohlášení za kulturní památku, Loket
Líbal, D. - Heroutová, M. - Lišková, A. 1976: Žlutice - stavebně historický průzkum města, Praha
Poche, E. a kol. 1982: Umělecké památky Čech 4 (T-Ž), Praha, 442
Träger, G. 1993: Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 189

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz