přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Žlutice - Jánský mlýn

Žlutice - Jánský mlýn

Žlutice - Jánský mlýn | Žlutice - Jánský mlýn

Jánský mlýn (Johannesmühle) byl vystavěn na počátku 17. století na pravém břehu potoka Velká Trasovka na soutoku s říčkou Střelou při cestě do Chyší asi 2 km východně od města Žlutice (Luditz). Posledním majitelem mlýna čp. 289 byl mlynář Wolf. Po roce 1945 opuštěný areál postupně devastován. Někdy po roce 1952 byly nakonec ruiny bývalého mlýna spolu strženy a dnes zde zůstává pouze zarostlé základové kamenné zdivo objektů a stále patrné koryto mlýnského náhonu.

 

Objekt: vodní mlýn

Typologie: technické památky

Kategorie: architektonické památky

Obec: Žlutice (Luditz)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: na soutoku potoka Velká Trasovka se Střelou při cestě do Chyší asi 2 km východně od města

GPS: 50°5'22.345"N, 13°11'51.531"E

Období vzniku: počátek 17. století

Architekt: neznámý

Období devastace: po roce 1945

Demolice: po roce 1952

Stav: zříceniny

Přístupnost: volně přístupné

Historie objektu

Vodní mlýn čp. 16, nazývaný Jánský mlýn (Johannesmühle), byl vystavěn patrně na počátku 17. století podle návrhu neznámého architekta na pravém břehu potoka Velká Trasovka (Trasovska Bach) na soutoku s říčkou Střelou (Schnella Bach) při cestě do Chyší v údolí pod vrchem Rumpelberg asi 2 kilometry východně od města Žlutice (Luditz). Za třicetileté války byl v roce 1633 zdejší mlynář N. Eckl vzat do šatlavy zásobovačem švédské armády pod velením generála Carla Gustava Wrangela, jenž jej obvinil z krádeže sedla a pistole, které ztratil v opilosti u jeho mlýna. Eckl musel složit 10 říšských tolarů jako výkupné.

Dne 2. března 1678 město Žlutice za podíl na Jánském mlýnu postoupilo na svobodného pána Ferdinanda Hroznatu Kokořovce z Kokořova ves Hlavákov. Narovnání však bylo docíleno teprve roku 1721. Po polovině 18. století byla naproti mlýnu vystavěna pozdně barokní kaple sv. Jana Nepomuckého. Podle zápisu s farní kroniky z roku 1812 musela ves Kolešov spolu s Jánským a Strabovským mlýnem ročně dodávat žlutickému faráři 2¾ korců žita, 2¾ korců ovsa a 20 krejcarů na sýr. Farář byl naopak povinen vsi oproti tomu odevzdat 16 žejdlíků piva, ½ bochníku chleba a 1 talíř sýra.

Podle stabilního katastru z roku 1841 vlastnil tehdy Jánský mlýn čp. 16 s jedním mlýnským kolem mlynářský mistr Mathias Schopf. Dne 21. srpna 1876 rozhodlo žlutické městské zastupitelstvo o výstavbě silnice ze Žlutic k Jánskému mlýnu s rozpočtem 15.000 zlatých. Stavba silnice byla zadána stavebním podnikatelům Kimtovi z Robčic a Al. Vošotkovi z Potštejna za částku 10.000 zlatých. Posledním držitelem Jánského mlýna čp. 289 před rokem 1945 byl mlynář Wolf.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však již nebyl mlýn využíván a neudržovaný areál byl postupně devastován. Již v roce 1952 byly připojené kamenné objekty areálu v troskách. Někdy poté byly nakonec ruiny bývalého mlýna spolu s přilehlou kaplí strženy. Dnes z bývalého areálu zůstává zachováno pouze zarostlé základové kamenné zdivo bývalého mlýna, stále patrné koryto mlýnského náhonu a základové zdivo mladších zděných budov na západní straně. Všechny dřevěné objekty již zcela zanikly.

 

Popis objektu

Areál vodního mlýna s jedním mlýnským kolem a hospodářským dvorem tvořila velká hlavní zděná kamenná budova na obdélném půdorysu, krytá valbovou střechou. Vodní kolo bylo situováno při severní stěně budovy, kudy proudil mlýnský náhon od severu a pokračoval východním směrem. Z8padním směrem navazoval na mlýnskou budovu velký dřevěný objekt obdélného půdorysu. Další velká dřevěná budova zhruba čtvercového půdorysu, krytá sedlovou střechou, uzavírala areál na jihozápadní straně.

Západním směrem navazovaly na areál mlýna dva mladší zděné kamenné obytné objekty na obdélných půdorysech a patrně dřevěná stodola obdélného půdorysu za mlýnským náhonem. Naproti areálu stávala za silnicí menší pozdně barokní kaple sv. Jana Nepomuckého.

 

Fotodokumentace

Žlutice - Jánský mlýn | Jánský mlýn (Johannesmühle) na mapě I. vojenského (josefského) mapování z let 1764-1768
Žlutice - Jánský mlýn | Jánský mlýn (Johannesmühle) na císařském otisku mapy stabilního katastru města Žlutice (Luditz) z roku 1841
Žlutice - Jánský mlýn | Jánský mlýn (Johannesmühle) na mapě III. vojenského (františko-josefského) mapování z let 1877-1880
Žlutice - Jánský mlýn | areál bývalého Jánského mlýna před demolicí na leteckém snímku vojenského leteckého mapování z roku 1952
Žlutice - Jánský mlýn | prostor zaniklého Jánského mlýna na soutoku potoka Velká Trasovka a říčky Střely - Chyše - březen 2016
Žlutice - Jánský mlýn | prostor zaniklého Jánského mlýna při okesní silnici Žlutice - Chyše - březen 2016
Žlutice - Jánský mlýn | zarostlé ruiny zbořené hlavní mlýnské budovy v areálu bývalého Jánského mlýna - březen 2016
Žlutice - Jánský mlýn | rozvaliny kamenného objektu Jánského mlýna s vodního náhonem pro vodní kolo - březen 2016
 
Žlutice - Jánský mlýn | severovýchodní nároží budovy bývalého Jánského mlýna nad vodním náhonem - březen 2016
Žlutice - Jánský mlýn | prostor vodního náhonu při severní stěně budovy bývalého Jánského mlýna - březen 2016
Žlutice - Jánský mlýn | prostor náhonu pro uložení vodního kola bývalého Jánského mlýna - březen 2016
Žlutice - Jánský mlýn | severovýchodní nároží budovy bývalého Jánského mlýna nad vodním náhonem - březen 2016
Žlutice - Jánský mlýn | prostor vodního náhonu při severní stěně budovy bývalého Jánského mlýna - březen 2016
Žlutice - Jánský mlýn | bývalé koryto vodního náhonu pod objektem Jánského mlýna - březen 2016
Žlutice - Jánský mlýn | zarostlé ruiny další zbořené zástavby areálu bývalého Jánského mlýna - březen 2016
Žlutice - Jánský mlýn | zarostlé ruiny další zbořené zástavby areálu bývalého Jánského mlýna - březen 2016
 
Žlutice - Jánský mlýn | zarostlé ruiny další zbořené zástavby areálu bývalého Jánského mlýna - březen 2016
Žlutice - Jánský mlýn | zarostlé ruiny další zbořené zástavby areálu bývalého Jánského mlýna - březen 2016
Žlutice - Jánský mlýn | zarostlé ruiny další zbořené zástavby areálu bývalého Jánského mlýna - březen 2016
 

Použitá literatura

Fleissner, K 2012: Dějiny města Žlutic v chronologickém podání, Žlutice

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz