přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice

Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice

Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice | Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice

Pseudorománský hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěn v roce 1882 stavitelem Adolfem Kiesswetterem na místě staršího zničeného kostela na hřbitově na bývalém předměstí Hladov v jihozápadní části města Žlutice (Luditz). Roku 1902 byla ke kostelu přistavěna zvonová věž. Po roce 1945 však přestal být kostel udržován a postupně chátral, roku 1954 poté došlo ke zrušení zdejšího hřbitova. V roce 1964 byla nakonec zrušena památková ochrana kostela a roku 1969 provedena jeho demolice. Na jeho místě byly následně postaveny objekty archivu a školky.

 

Objekt: pseudorománský kostel

Typologie: sakrální stavby

Kategorie: architektonické památky

Obec: Žlutice (Luditz)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: na bývalém hřbitově v dnešní Poděbradově ulici v jihozápadní části města

GPS: 50°5'16.705"N, 13°9'38.224"E

Období vzniku: 1882

Architekt: neznámý

Stavitel: Adolf Kiesswetter

Přestavba: 1902

Období devastace: po roce 1945

Demolice: 1969

Památková ochrana: od 3. května 1958 do 23. listopadu 1964

Č. rejst. ÚSKP: 52382/4-1143

Stav: zaniklé

Přístupnost: zaniklé

Historie objektu

Původní farní gotický dřevěný kostel Nejsvětější Trojice byl vystavěn ve 14. století podle návrhu neznámého architekta v místě původní vsi Hladov (Hladow), pozdějšího předměstí nově založeného města Žlutice (Luditz), ležícího jihozápadně za městskými hradbami. Během husitských válek byl však roku 1422 při vpádu Pražanů do města hřbitovní kostel vypálen a pobořen.

Během morové epidemie roku 1582 na místě zničeného kostela na předměstí Hladov založen nový městský hřbitov, který nahradil tehdy již nedostačující původní hřbitov kolem farního kostela sv. Petra a Pavla. V roce 1590 zde poté byla uprostřed hřbitova zahájena stavba nového pozdně renesančního hřbitovního kostela podle návrhu neznámého architekta. V témže roce byl zdejší hřbitov obehnán novou ohradní zdí. Na počátku 17. století byl poté kostel vybavován novým pozdně renesančním inventářem. Roku 1614 věnovala hraběnka Alžběta z Kokořova, rozená ze Schönfeldu, do kostela oltářní obraz Nejsvětější Trojice malovaný na dřevě. V roce 1614 byl následně dokončený hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice slavnostně vysvěcen. Jednalo se o jednoduchý obdélný hřbitovní kostelík bez věže, krytý sedlovou střechou. V jihovýchodním rohu hřbitova stávala kostnice se zvonovou věží. Prostor hřbitova byl ohrazen a přístupný branou na východní straně směrem od města.

Roku 1677 byl do kostela pořízen nový raně barokní oltář. Během další velké epidemie moru, která v roce 1688 postihla město, byl u hřbitovního kostela zřízen morový hřbitov. Patrně v průběhu 18. či na počátku 19. století byl kostel stavebně rozšířen, což dokládá půdorys kostela zakresleného na císařském otisku mapy stabilního katastru města Žlutice z roku 1841. Ještě v roce 1842 byl poté provedena renovace hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice s celkovým nákladem 510 zlatých. Během silné letní večerní bouře dne 28. června 1874 byl však hřbitovní kostel zasažen bleskem a do základů vyhořel.

V roce 1882 byl poté na místě zničeného kostela vystavěn podle návrhu neznámého architekta nový menší hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice v pseudorománském slohu. Práce na výstavbě kostela tehdy vedl žlutický stavitel Adolf Kiesswetter. Dne 1. září 1901 byla slavnostně odhalena pamětní deska bratrů Scarsiniů osazená na jižní stěně lodi nového hřbitovního kostela. Teprve dne 16. září 1902 byla zahájena stavba zvonové věže před západním průčelí kostela Nejsvětější Trojice. Stavbu hranolové věže s celkovým nákladem 5.800 korun provedli během dvou měsíců stavitelé Karl Anton Ott z Nejdku a Adolf Kiesswetter ze Žlutic. Dne 16. listopadu 1902 byla následně nová zvonová věž slavnostně vysvěcena.

Dne 18. dubna 1904 během misií redemptoristů z Filipova ve Žluticích byl před jižním průčelím hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice postaven velký dřevěný misijní kříž s plastikou Ukřižovaného Ježíše Krista. Roku 1920 bylo rozhodnuto o obnově hřbitovního kostela a opravě misijního kříže. V roce 1922 bylo poté rozhodnuto o rozšíření zdejšího hřbitovního fondu, částka pronájem jednoho hrobového místa byla pevně stanovena na 40 korun na 15 let.

V říjnu roku 1929 byla provedena renovace kostela náklem 1.339 korun. Malířské a natěračské práce provedl zdarma malíř Braun, barvy dodali kupci Polster, R. a L. Fischerové a drogerie Eisenkolb. Během vyzdvižení jedné hrobky na zdejším hřbitově objeven v hloubce 3 metrů zasypaný vchod do bývalého sklepa. V říjnu roku 1929 došlo rovněž k novému rozšíření hřbitova, k čemuž byly zakoupeny pozemky od J. Polstera o výměře 34,35 arů za 20.000 korun a tři stodoly L. Fischera, Jandy a Voříška o celkové výměře 4,51 arů za 8.000 korun. K dalšímu rozšíření hřbitova západním směrem došlo roku 1932. Od září do listopadu 1932 vybudoval žlutický stavitel Röder novou hřbitovní zeď z bílých cihel za 42.921 korun, železnou bránu vyhotovil kovář Schöniger z Močidlce. Dne 11. června 1933 následně proběhlo slavnostní vysvěcení nově rozšířeného hřbitova. Do konce října roku 1904 bylo poté dokončeno očíslování hrobů na starém hřbitově s 935 rodinami, městskému radnímu Richterovi bylo uloženo založení seznamu zdejších hrobů.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestal být kostel udržován a postupně chátral. Dne 10. března 1954 byl na mimořádné schůzi MNV jednomyslně schválen návrh na zrušení hřbitova na Hladově z důvodu plánované výstavby nové školky. Hřbitov byl dán do klidu, ve kterém měl zůstat neporušen po dobu 10-20 let. Již v roce 1958 však došlo k likvidaci hřbitova. Pro pohřby žlutických občanů následně sloužil hřbitov u kostela sv. Mikuláše u Verušic severozápadně od města, kam byly přeneseny některé zdejší náhrobky německých rodin. Většina náhrobků však byla odvezena mimo Žlutice, několik plných vagónů dokonce až na východní Slovensko. Některé hroby byly zavezeny ornicí. Zbytek inventáře ze zrušeného hřbitova na Hladově byl v následujících letech použit spolu s vyvážkou na opravu silnice do Dolánek. Kostel Nejsvětější Trojice přestal být následně užíván ke svým účelům a byl opuštěn.

Dne 3. května 1958 byl bývalý hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice ve Žluticích zapsán na státní seznam nemovitých kulturních památek pod rejst.č. 52382/4-1143. Někdy na počátku šedesátých let 20. století poprvé padl návrh na odstranění hřbitovního kostela. Důvodem byl kromě špatného technického stavu i záměr postavit na tomto místě jesle a školku. V té době byla již poškozena střecha a objekt sloužil jako skladiště čerpadel. Ministerstvo kultury s demolicí vyslovilo souhlas, později jej však odvolalo. Po několikaletém jednání byla dne 23. listopadu 1964 zrušena památková ochrana a v roce 1969 byl nakonec bývalý hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice zbořen. Dokumentace, která byla jednou z podmínek k povolení demolice, nebyla pravděpodobně nikdy provedena.  Na místě bývalého hřbitova s kostelem byly poté vystavěny nízké provizorní montované domky, které se později staly sídlem pobočky Státního oblastního archivu a školky. Dnes připomíná hřbitov s kostelem pouze typická stromová alej, kromě níž byly ostatní pozůstatky odstraněny.

 

Popis objektu

Jednolodní pseudorománský kostel na obdélném půdorysu, krytý sedlovou střechou, s odsazeným nižším půlkruhovým presbytářem v podobě apsidy, kryté nízkou polokuželovou střechou. Před vstupním západním průčelím stávala představěná hranolová věž z roku 1902 s užší hranolovou nástavbou zvonového patra, završenou vysokou oplechovanou jehlancovou střechou s drobnými sedlovými vikýři a makovicí a mohutným jetelovým křížem na vrcholu.

Vstupní průčelí mohutného přízemí věže bývalo prolomeno jednoduchým obdélným vchodem, doplněným vynesenou dřevěnou stříškou, a dvojicí menších obdélných oken v ose nad ním, prosvětlujících prostor kruchty. Po jednom stejném okně bylo prolomeno v bočních stěnách přízemí věže, v patře pak bylo zaslepeno. Stěny spodního patra věže bývaly členěny mohutnými pilastry v podobě hranolových věžic, zakončených trojúhelníkovými štíty a oplechovanými stanovými stříškami, a završeny mohutnou oplechovanou vynesenou profilovanou korunní římsou se stupňovaným plastickým obloučkovým vlysem. Zúžené hranolové zvonové patro věže bývalo prolomeno na všech stranách vysokými obdélnými, polokruhově zakončenými okny s jednoduchým obloučkovým ostěním v omítce a dřevěnými žaluziemi. Stěny na všech stranách zvonového patra věže bývaly pod střechou zakončeny trojúhelníkovými štíty s plastickou korunní římsou a kruhovým ostěním pro vsazení věžních hodin.

Trojosá bočí průčelí kostelní lodi bývala ve středové ose prolomena párem sdružených obdélných, polokruhově zakončených oken s mohutným polokruhovým ostěním. Podélné stěny lodi byly členěny mohutnými zdvojenými pilastry v podobě hranolových věžic, zakončených trojúhelníkovými štíty a oplechovanými stanovými stříškami, a završeny mohutnou vynesenou profilovanou korunní římsou se stupňovaným plastickým obloučkovým vlysem. V levé ose jižního průčelí kostelní lodi bývala v obdélném profilovaném plastickém rámu osazena skleněná pamětní deska bratrů Scarsiniů z roku 1901, kteří se zasloužili o renovaci žlutického sloupu Nejsvětější Trojice po ničivém požáru města v roce 1779. Před jižní boční stěnou lodi kostela býval postaven jednoduchý vysoký dřevěný misijní kříž s plastikou Ukřižovaného Ježíše Krista z počátku 20. století. V závěrové stěně apsidy bývalo prolomeno obdélné, polokruhově zakončené okno s ostěním v omítce. Vnější stěny apsidy bývaly hladké, bez členění, završené jednoduchou vynesenou korunní římsou pod střechou.

Vnitřní zařízení kostela tvořil raně barokní oltář z roku 1677 se starším oltářním obrazem Nejsvětější Trojice malovaným na dřevě z roku 1614, přenesený z po požáru v roce 1874 ze starého kostela. Na oltářním stole byly umístěny středně velké figurální plastiky dvou světic a anděla.

Na konzolách na stěnách kostela bývaly postaveny vyřezávané barokní sochy sv. Václava a sv. Vojtěcha z doby kolem roku 1700, umístěné dnes na oltáři sv. Anny ve farním kostele sv. Petra a Pavla. Polychromované figurální plastiky stojících světců v životní velikosti, vysoké asi 160 cm, bílé se zlacením jednotlivých detailů a částí draperie. Postava sv. Václava je vyvedena v podobě válečníka ve zbroji s knížecí čapkou a praporcem, sv. Vojtěch v podobě biskupa v biskupském rouchu s křížem v ruce.

V kostele bývala umístěno vyřezávané manýristické sousoší Krista v Getsemanské zahradě patrně z první poloviny 17. století v podživotní velikosti o výšce 110-120 cm s novodobou, velmi nevhodnou polychromií v podobě stříbřenky a bronzu. Ústřední figurální plastikou skupiny je sousoší klečícího Ježíše Krista v okamžiku úzkostí při modlitbě, podpíraného za ním stojícím andělem. Po stranách sousoší jsou postaveny dvě volné figurální plastiky andělů v lehkých, až tanečních postojích. Později byla skupina přenesena do farního kostela sv. Petra a Pavla

 

Fotodokumentace

Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice | renesanční kostel Nejsvětější Trojice s márnicí na hřbitově na předměstí Hladov na výřezu z obrazu Franze Antnona Triebla z konce 17. století
Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice | stavebně rozšířený hřbitovní kostel na císařském otisku mapy stabilního katastru města Žlutice z roku 1841
Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice | hřbitov s kostelem Nejsvětější Trojice ve Žluticích na historické fotografii z doby po roce 1902
Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice | kostelem Nejsvětější Trojice v době po roce 1902
Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice | hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice ve Žluticích na počátku 20. století
Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice | kostelem Nejsvětější Trojice v době po roce 1902
Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice | původní hrob bratrů Scarsiniů před vstupem do hřbitovního kostela Nejsvětější Trojice v době před rokem 1945
Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice | podoba bývalého hřbitova na Hladově na historické fotografii z roku 1938
 
Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice | další náhrobky na hřbitově před jeho zrušením
Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice | další náhrobky na hřbitově před jeho zrušením
Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice | další náhrobky na hřbitově před jeho zrušením
Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice | jižní průčelí hřbitovního kostela po polovině 20. století
Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice | hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice po polovině 20. století
Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice | zchátralý kostel Nejsvětější Trojice ve Žluticích po demolici hřbitova v roce 1958
Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice | misijní kříž při jižní stěně kostelní lodi v roce 1963
Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice | zdevastovaný hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice ve Žluticích v roce 1964
 
Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice | bývalý hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice ve Žluticích před demolicí v roce 1969
Žlutice - kostel Nejsvětější Trojice | hřbitovní kostel Nejsvětější Trojice po výstavbě objektu žlutické základní školy na snímku z 60. let 20. století
 

Použitá literatura

Čechura, M. 2012: Zaniklé kostely Čech, Praha, 304/305
Fleissner, K 2012: Dějiny města Žlutic v chronologickém podání, Žlutice
Kolektiv 1971: Heimatbuch des Kreises Luditz, München, 430
Krčmář, L., Procházka, Z., Soukup, J. 2005: Zničené kostely. Průvodce historií západních Čech č. 14, Domažlice, 110/113
Poche, E. a kol. 1982: Umělecké památky Čech 4 (T-Ž), Praha, 446
Svoboda, J. 2008: Žluticko. Z nedávné minulosti, Žlutice, 63/64
Träger, G. 1993: Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 194

 
 

Komentáře: přidat další

FÚRSTL PETR (21.01.2017 20:44)

tel na mne 604423969 bor u tachova a- náhoda mne dovedla k vám na web - pomohu rád kostely mám dva za sebou komplet štuk malby __ tituly nemám jen tradici v rodině a v řemesle __ co děd učil mne tak dnes mohu předat a pomoc - !!! na stránkách kl teplé mám reference od otce veřil v řemeslo - a prvé byl kostel sv mikuláše - bor u tachova dále kl teplá oratoř a knihovna - dnes motlitebna ?? OMLUVTE PRAVOPIS JSEM DISLEKTIK DISGRAFIL PO KOMATU Z TĚŽKÉ NEHODY ?? ŽIJU ŽIJU ŽIJU ?? DĚKUJI BOHU JE TAM VĚŘTE MI BYL JSEM V KOMATU TAM ?? KDESI BUCH JE VĚŘTE MI !!!

 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz