přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Žlutice - Paví brána

Žlutice - Paví brána

Žlutice - Paví brána | Žlutice - Paví brána

Gotická městská brána, nazývaná Paví brána (Pfauentor), byla vystavěna v 1. polovině 15. století během rozšiřování městského opevnění jako předsunutá fortifikace na nejohroženější straně města mezi hradem Mazanec a hospodářským dvorem na severním okraji města Žlutice (Luditz). První zmínka o bráně pochází z roku 1448. Během 18. století pozbyla městská středověká opevnění svého významu a byla proto postupně rušena. Roku 1812 byla nakonec Paví brána zbořena.

 

Objekt: gotická městská brána

Typologie: hradby a brány

Kategorie: architektonické památky

Obec: Žlutice (Luditz)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: v Karlovarské ulici u hospodářského dvora na severním okraji města

GPS: 50°5'39.836"N, 13°9'35.165"E

Období vzniku: 1. polovina 15. století

Architekt: neznámý

První písemná zmínka: 1448

Období devastace: 18. století

Demolice: 1812

Stav: zaniklé

Přístupnost: zaniklé

Historie objektu

Gotická městská brána, nazývaná Paví brána (Pfauentor), byla vystavěna podle návrhu neznámého architekta patrně v první polovině 15. století během rozšiřování a modernizace městského opevnění husitským hejtmanem Jakoubkem z Vřesovic mezi předsunutým hradem Mazanec a hospodářským dvorem na horním předměstí na konci Karlovarské ulice (Karlsbader Gasse) na severním okraji města Žlutice (Luditz). Brána sloužila jako předsunutá fortifikace před níže položenou Horní bránou na nejohroženější straně města proti zvedajícímu se svahu.

První písemná zmínka o Paví bráně pochází z roku 1448, kdy po Janu Křtiteli prodal Pavlík Martinu Komárovskému své pole naproti dnes již zaniklé vsi Střídka u brány nad pěšinkou k Šibeničnímu vrchu. Další zpráva pochází z roku 1538, kdy Štampach prodal svůj dvůr a zahradu nad Paví bránou šlechtici Kuncovi z Mynisch, který zde byl již usedlý, neboť byl svědkem na kupní smlouvě z roku 1533.

Během války o rakouské dědictví v roce 1742 táhlo z Prahy přes Žlutice 14.000 francouzských vojáků pod velením maršála Belle-Isle. Pro velký hlad a panující zimu vyjedli ve městě všechen žitný chléb včetně těsta z díží. Městská rada si pospíšila, aby vojsku dodala další chléb, avšak ředitel zdejšího panství jim nedal nic. Francouzi ze zoufalství a ze msty proto podpálili panský hospodářský dvůr, jízdárna byla spálena na popel. Shořely také sousední stodoly a dvory. Strážní domek u brány musel být rychle opuštěn, takže strážná musela své dvě děti vyhodit oknem na silnici, aniž by si děti ublížily. Prchající Francouzi byli následně pobiti císařskými husary u Lachovického lánu v takovém množství, že se potok zbarvil krví do červena.

Během 18. století pozbývala městská středověká opevnění svého významu a byla proto postupně rušena. Již v letech 1718 a 1724 skoupila vrchnost v souvislosti s velkolepými plány na vybudování zámecké zahrady všechny měšťanské zahrádky a políčka na Mazanci a v jeho okolí. Příkopy byly rozparcelovány a rozprodávány na zahrádky, hradby rozebírány na stavební materiál. Roku 1812 byla nakonec nevyužívaná zchátralá Paví brána zbořena.

 

Popis objektu

Původně gotická, později snad upravovaná předsunutá městská brána stávala podle vyobrazení na deskové malbě města z počátku 18. století při severozápadním nároží hospodářského dvora. Na zděnou, patrně kamennou bránu s půlkruhově zakončeným průjezdem a nízkou stříškou navazovala při východní straně snad válcová baště se střílnami. V sousedství brány stával pravděpodobně strážní domek dnes již neznámé podoby a polohy.

 

Fotodokumentace

Žlutice - Paví brána | předsunutá Paví brána u hospodářského dvora na výřezu z deskové malby města Žlutice z počátku 18. století
 

Použitá literatura

Fišera, Z. 2007: Encyklopedie městských bran v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Praha, 284
Fleissner, K 2012: Dějiny města Žlutic v chronologickém podání, Žlutice
Kolektiv 1971: Heimatbuch des Kreises Luditz, München, 425
Kratochvílová, A. - Karel, T. 2014: Opevnění města Žlutice. Návrh na prohlášení za kulturní památku, Loket
Poche, E. a kol. 1982: Umělecké památky Čech 4 (T-Ž), Praha, 442
Träger, G. 1993: Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 189

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje
Web vytvořilo Vertical Images s.r.o.

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz