přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Žlutice - Polsterův dům

Žlutice - Polsterův dům

Žlutice - Polsterův dům | Žlutice - Polsterův dům

Raně klasicistní spojený měšťanský dům čp. 139 a 140 vznikl v 80. letech 18. století rozsáhlou přestavbou dvou pozdně gotických měšťanských domů, zničených při požárech města v roce 1779, v severozápadním cípu náměstí pod areálem zámku uprostřed města Žlutice (Luditz). V letech 1704-1721 bydlel v domě sochař Oswald Josef Wenda. Během novodobých úprav v 50. letech 20. století byl narušen historický ráz objektu proražením širokých oken v patře a zjednodušením fasády.

 

Objekt: raně klasicistní měšťanský dům vzniklý přestavbou dvou pozdně gotických domů

Typologie: historické objekty

Kategorie: architektonické památky

Obec: Žlutice (Luditz)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: v horním severozápadním cípu náměstí uprostřed města

GPS: 50°5'30.138"N, 13°9'42.035"E

Období vzniku: 80. léta 18. století

Architekt: neznámý

Přestavba: 50. léta 20. století novodobě

Stav: zachovalé

Přístupnost: přístupné exteriéry

Historie objektu

Původně dva samostatné pozdně gotické měšťanské domy čp. 139 a 140 na úzkých parcelách s trojúhelníkovými hrázděnými štíty obrácenými do náměstí byly vystavěny patrně ve druhé polovině 15. či počátku 16. století podle návrhu neznámého architekta v horním severozápadním cípu náměstí pod areálem městského hradu uprostřed města Žlutice (Luditz). V roce 1704 zakoupil dům čp. 139 sochař Oswald Josef Wenda, autor barokního sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí z let 1701-1704. Oswald Josef Wenda se postupně stal váženým měšťanem, roku 1711 byl zvolen žlutickým radním v roce 1719 poté dokonce purkmistrem. Spolu s manželkou Helenou, rozenou Tröscherovou, vychovával šest dětí, Jana Antona, Ferdinanda Floriana, Jana Petra Mikuláše, Terezu, Barboru a Alžbětu.

Po smrti Oswalda Josefa Wendy dne 30. září 1721 získal domy čp. 139 a 140 v roce 1723 Oswald Scarsin s manželkou Monikou. Scarsin přišel do Žlutic na počátku 18. století z Tolmezza jako nemajetný a postupně nabyl díky obchodování jmění a získal si svou počestností velkou úctu. Oswaldovi synové, Johann a Franz Scarsinové, patřili mezi přední žlutické mecenáše, zakládali různé nadace a sbírky a zasloužili se rovněž o renovaci žlutického sloupu Nejsvětější Trojice v roce 1798. V průběhu 18. století bylo za domem čp. 139 vystavěno obdélné barokní dvorní křídlo, zabírající téměř celou šířku parcely, na které navazovalo ještě dřevěné či hrázděné hospodářské stavení, dnešní dům čp. 141. Dvůr byl poté vytyčen šikmo přes sousední parcelu domu čp. 138.

Po dvou krátce po sobě následujících ničivých požárech města ve dnech 11. května a 27. května 1779, během kterých bylo spáleno celkem 185 domů a 36 stodol a zůstalo zachováno kromě předměstí Lomnice pouhých pět domů čp. 34, 35, 36, 73 a 74, fara a kostel, byly v osmdesátých letech 18. století domy čp. 139 a 140 raně klasicistně přestavěny a stavebně spojeny do sceleného objektu, který tehdy dostal jednotnou klasicistní fasádu, završenou v nárožích pískovcovými soškami sv. Prokopa a sv. Floriána patrně z dílny sochaře Oswalda Josefa Wendy. Dne 13. srpna 1876 bylo postiženo 10 měšťanských domů na levé straně žlutického náměstí včetně čp. 139 a 140 dalším požárem. Na konci 19. století sídlil v Polsterově domě čp. 140 zdejší poštovní úřad, který byl následně otevřen v Zandulkově domě čp. 137.

Patrně na počátku 20. století byl zrušen portál průjezdu domu čp. 140 a na jeho místě vytvořen velký výkladec krámu. Snad právě tehdy byly do budovy vloženy stropy nesené traverzami. Roku 1907 poté nechalo město na památku bratrů Scarsinů přejmenovat boční ulici z náměstí nad domem čp. 140 na Scarsingasse (dnešní Smetanova ulice). Tehdy bydlel ve spojeném domě čp. 139 a 140 vážený žlutický kupec Rudolf Polster, po jehož smrti dne 20. října 1916 přešlo dědictví na jeho syna, kupce Josefa Polstera, který poté vlastnil domy čp. 139 a 140 včetně již samostatného dmu čp. 141 až do konce druhé světové války. Dům byl v té době znám jako Polsterův dům (Polsterhaus). Dne 1. června 1930 byla řezbářem Hermannem Mischkou renovována vyřezávaná soška Madony v nice v průčelí domu.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války převzal v roce 1946 dekret o vlastnictví domu čp. 139 dosídlenec Václav Nejedlý. Ke dni 25. dubna 1947 byla úředně zrušena národní správa bývalého koloniálu Johanna Polstera v čp. 139 Josefu Hejsovi, který samovolně bez vyúčtování odešel do Prahy. V roce 1951 v domě provozoval J. Kejval obchod se smíšeným zbožím, patřící podniku Osvobození.

 Patrně v průběhu padesátých let byly v patře domu prolomena novodobá široká okna, čímž byla poškozena klasicistní fasáda objektu, která byla tehdy značně zjednodušena. V bývalém koloniálu byla nadále provozována prodejna potravin. V roce 1983 byla snesena zvětralá soška sv. Prokopa z korunní římsy, která hrozila rozpadem, druhá plastika sv. Floriána byla snesena o několik let později. Obě jsou dnes umístěny ve žlutickém muzeu.

V roce 2002 nechal městský úřad Žlutice spolu s německým spolkem Heimatverein Luditz-Buchau-D.Manetin osadit na průčelí domu mramorovou pamětní desku sochaře Oswalda Josefa Wendy. V posledních letech byly do novodobě zvětšených okenních otvorů v patře domu vsazeny dvojice oken se  středovými sloupky vyzděnými z tvárnic, připomínající původní sdružená okna.

 

Popis objektu

Spojený raně klasicistní nárožní měšťanský dům na obdélném půdorysu, krytý podélnou eternitovou sedlovou střechou. Na levou část domu navazuje kolmo jihozápadním směrem dvorní křídlo, kryté eternitovou sedlovou střechou. Vzhledem ke zvýšenému terénu je dvorní křídlo z pravé strany pouze přízemní.

Čtyřosé vstupní severovýchodní průčelí domu, obrácené směrem do náměstí, je v levé krajní ose prolomeno obdélným polokruhově zakončeným portálem průjezdu, uzavřeným dvoukřídlými vraty s klasicistním motivem slunce. Nad průjezdem je osazena mramorová pamětní deska sochaře Oswalda Josefa Wendy z roku 2002. V druhé ose bývalo v polokruhem zaklenuté nice prolomeno obdélné, segmentem zakončené dvoukřídlé okno bývalého krámce. Dnes je zde vsazenou dvoukřídlé obdélné okno. Ve třetí ose býval situován původně obdélný, segmentem zaklenutý portál druhého průjezdu. Někdy na počátku 20. století byl průjezd zrušen a nahrazen mimo osu vloženým, velkým obdélným proskleným výkladcem se vstupem do krámu, zavíraným železnou rolovací mříží. Ve čtvrté ose jsou situována dvě obdélná dvoukřídlá okna ve vpadlých šambránách. Stěny přízemí vstupního průčelí bývaly původně zdobeny rustikálním kvádrováním.

V patře domu, odděleném vynesenou profilovanou římsou, jsou v osách prolomeny čtyři dvojice sdružených obdélných oken. Mezi prvními a druhým oknem zleva je v lizénovém pásu zahloubena zasklená, polokruhově zaklenutá nika v šambráně, ve které je umístěna polychromovaná vyřezávaná socha Panny Marie s Ježíškem (Madona) z dubového dřeva. Pod střechou je ještě vložen pás dvojic menších podélných obdélných okének na půdu v každé ose. Průčelí je členěno lizénovými rámci a završeno mohutnou vynesenou korunní římsou pod střechou. Na nárožích průčelí bývaly původně ve střeše nad korunní římsou osazeny na nízkým profilovaných podstavcích pískovcové sošky sv. Prokopa (vlevo) a sv. Floriána (vpravo) patrně z dílny sochaře Oswalda Josefa Wendy. Silně poškozené zvětralé plastiky však byly na konci 20. století sneseny a umístěny ve žlutickém muzeu.

Fasáda bočního severozápadního průčelí domu, obráceného směrem do dnešní Smetanovy ulice, je hladká, bez členění, pouze v přízemí v pravé části je prolomeno obdélné okno ve vpadlé šambráně, uzavřené provlékanou mříží.

Místnosti v přízemní části domu obrácené do náměstí jsou sklenuty klasicistními klenbami - segmentovou, plackovou a valenou s pětibokými výsečemi. Do patra objektu stoupá dvouramenné vřetenové schodiště, sklenuté plackami. Prostor bývalého průjezdu levého domu čp. 139 je zaklenut k průčelí kolmo položenou valenou klenbou s trojúhelnými, ve vrcholu zaoblenými výsečemi bez hřebínků. V zadní části průjezdu je prolomen vstup do přízemí dvorního křídla s obdélným portálem v ostění s lištou, uzavřený dveřmi z kovaných plátů s rokajovým motivem u zámku. Po pravé straně je situován vstup ke sklepům. Na druhotně osazeném první stupni schodiště je patrná část obráceně umístěného pozdně gotického, či renesančního vytesaného nápisu.

Schodiště sestupuje do sklepní prostory pod dvorním křídlem, zaklenuté zděnou cihlovou klenbou segmentového průřezu. Z prostory vede průchod do sklepa pod průčelní budovou, kolmo položeného směrem k náměstí, zaklenutého kamennou valenou klenbou.  Směrem k průčelí se odtud sestupuje ve skále vytesaným schodištěm do spodních sklepních prostorů. Ze schodiště se směrem vpravo vstupuje do dalšího sklepa položeného souběžně s průčelím domu, zaklenutého 3 metry vysokou kamennou valenou klenbou. Další menší sklep, položený blíže k náměstí, je zaklenut s průčelím souběžnou kamennou valenou klenbou. Z tohoto sklepa vede další sestup do spodních sklepních prostorů.

 

Fotodokumentace

Žlutice - Polsterův dům | Polsterův dům čp. 139 a 140 na náměstí ve Žluticích na historické pohlednici z doby kolem roku 1900
Žlutice - Polsterův dům | dům čp. 139 a 140 s koloniálním obchodem Josefa Hejse v národní správě v roce 1946
Žlutice - Polsterův dům | dům čp. 139 a 140 na náměstí ve Žluticích během prvomájových oslav v roce 1948
Žlutice - Polsterův dům | dům čp. 139 a 140 s novým obchodem Osvobození se smíšeným zbožím na počátku 50. let 20. století
Žlutice - Polsterův dům | dům čp. 139 a 140 na náměstí ve Žluticích s proraženými širokými novodobými okny na fotografii asi z roku 1975
Žlutice - Polsterův dům | značně zvětralá soška sv. Floriána na korunní římse na počátku 90. let 20. století
Žlutice - Polsterův dům | bývalý Polsterův dům čp. 139 a 140 na náměstí ve Žluticích od východu - duben 2012
Žlutice - Polsterův dům | vstupní průčelí domu čp. 139 a 140 s novodobě zjednodušenou jednoutnou klasicistní fasádou - srpen 2015
 
Žlutice - Polsterův dům | bývalý Polsterův dům čp. 139 a 140 na náměstí ve Žluticích od severovýchodu - srpen 2015
Žlutice - Polsterův dům | boční průčelí domu čp. 139 a 140 obrácené do Smetanovy ulice - srpen 2015
Žlutice - Polsterův dům | dřevěná vrata s klasicistním motivem slunce v průčelí domu čp. 139 a 140 - srpen 2015
Žlutice - Polsterův dům | pamětní deska sochaře Oswalda Josefa Wendy z roku 2002 nad průjezdem - srpen 2015
Žlutice - Polsterův dům | soška Panny Marie (Madony) v zasklené nice v průčelí domu - srpen 2015
Žlutice - Polsterův dům | vyřezávaná lidová soška Panny Marie (Madony) s Ježíškem z niky v průčelí - říjen 2015
Žlutice - Polsterův dům | silně zvětralá socha sv. Prokopa z průčelí domu - září 2015
Žlutice - Polsterův dům | silně zvětralá socha sv. Floriána z průčelí domu - září 2015
 

Použitá literatura

Fleissner, K 2012 : Dějiny města Žlutic v chronologickém podání, Žlutice
Jelínková, K. 2008 : Sloup Nejsvětější Trojice v Karlových Varech a jeho autor, Bakalářská diplomová práce FF MU, Brno
Kolektiv 1971: Heimatbuch des Kreises Luditz, München
Líbal, D. - Heroutová, M. - Lišková, A. 1976: Žlutice - stavebně historický průzkum města, Praha
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 197

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz