Žlutice - pomník osvobození

Pomník osvobození byl postaven v letech 1949-1950 podle návrhu akademického sochaře Stanislava Kukrála v horní částí náměstí uprostřed města Žlutice (Luditz). S myšlenkou výstavby pomníku osvobození vlasti Rudou armádou přišel na počátku roku 1949 Svaz bojovníků za svobodu a záměr následně podpořil rovněž místní Městský národní výbor. V únoru roku 1949 provedli členové svazu mezi obyvateli Žlutic sbírku na počáteční výlohy při budování pomníku, která vynesla 3.000 Kčs. Dne 8. března 1949 byl poté radou Městského národního výboru přijat návrh svazu na umístění pomníku v horní části západní poloviny tehdejšího náměstí Dr. Edvarda Beneše. V průběhu roku 1949 následně objednal MNV vyhotovení pomníku u akademického sochaře Stanislava Kukrála z Horní Břízy.

Ve druhé fázi tehdejších úprav náměstí proběhla do počátku září roku 1949 úprava plocha před domy čp. 142 a 170. Dne 6. listopadu 1949 poté proběhlo v rámci oslav VŘSR slavnostní odhalení základního kamene pomníku. Na počátku roku 1950 byl nově upraven prostor pro vybudování pomníku, do konce dubna byla plocha osazena okrasnými křovinami a květinami, vztyčeny dva vlajkové stožáry, doplněny žulové obrubníky a kolem zasazeny lípy. Dne 2. května 1950 byly poté dovezeny a vztyčeny hlavní desky pomníku, zpracované sochařem Kukrálem.

Dne 7. května 1950 následně proběhlo v rámci oslav 5. výročí osvobození vlasti za deštivého počasí slavnostní odhalení pomníku za účasti delegací československé a sovětské armády, příslušníků odbojových složek, zástupců vedení KSČ a krajských a okresních národních výborů a přes 2.000 občanů města a okolí. Po projevech zástupců KSČ, samosprávy a vyššího důstojníka sovětské delegace, tlumočeného Vladislavem Limburským, provedl slavnostní akt odhalení pomníku tehdejší předseda okresního národního výboru v Toužimi Josef Kocourek. U žlutického pomníku osvobození poté probíhaly každoročně květnové oslavy osvobození vlasti sovětskou armádou či oslavy Velké říjnové socialistické revoluce.

Dne 21. srpna 1968 žlutický občan Jaroslav Štěpař ml. na protest proti vstupu armád Varšavské smlouvy rozbil silným klackem více než polovinu keramické desky pomníku. V další devastaci pomníku mu zabránili funkcionáři národního výboru v čele se starostou Stanislavem Šmídlem. Několik let poté byl poničený pomník zakryt hrubým bedněním a patrně roku 1972 byl zbytek objektu nakonec odstraněn a na jeho místě dne 9. května 1973 slavnostně odhalena socha rudoarmějce, která zde stávala až do roku 1990.

Pomník v podobě žulového panelu s keramickým reliéfem. Pomník tvořil středový obdélný, na výšku postavený plochý žulový panel s nižšími pilíři po stranách. V horní části středového panelu býval na přední straně osazena plastický keramicky figurální reliéf, znázorňující dělníka s kladivem a rudoarmějce se samopalem, kteří si podávají ruce. Pod reliéfem byl v dolní části panelu na žulové desce vysekán věnovací nápis: „RUDÉ ARMÁDĚ OSVOBODITELCE VDĚČNÝ LID ČESKOSLOVENSKA“. Základnu pomníku tvořil nízký hranolový žulový sokl s profilovanou horní částí. Po stranách pomníku bývaly postaveny dvě žulové vázové misky. Pomník býval postaven na základové desce obdélného půdorysu, složené ze žulových kvádrů.

Travnaté prostranství kolem pomníku obdélného půdorysu bylo vymezeno stupňovanými obrubníky z žulových kvádrů, vyrovnávajícími svažitý prostor náměstí. Po stranách pomníku bývaly zasazeny dvě lípy, prostor před pomníkem osázen květinovým záhonem a okrasnými křovinami.