přeskočit k navigaci »

Úvod > Architektonické památky > Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice

Vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice vytvořil v letech 1701-1712 žlutický sochař Oswald Josef Wenda patrně podle návrhu malíře Petra Brandla nákladem hraběte Ferdinanda Hroznaty z Kokořova a města Žlutice v horní části svažitého náměstí uprostřed města Žlutice (Luditz). V roce 1712 byl poté trojičný sloup slavnostně vysvěcen. V letech 2011-2012 byla provedena celková rekonstrukce barokního sloupu.

 

Objekt: vrcholně barokní sloup s figurální plastikou

Typologie: kamenosochařské památky

Kategorie: architektonické památky

Obec: Žlutice (Luditz)

Okres: Karlovy Vary

Poloha: v horní části Velkého náměstí uprostřed města

GPS: 50°5'30.370"N, 13°9'45.086"E

Období vzniku: 1701-1712

Architekt: Petr Brandl

Stavitel: Oswald Josef Wenda

Stavebník: Ferdinand Hroznata Kokořovec z Kokořova a město Žlutice

Slavnostní vysvěcení: červenec 1712

Materiál: jemnozrnný pískovec

Rekonstrukce: 1759, 1798, 1853-1854, 1863, 1886, 1905, 1935, 1967-1970, 1989-1990, 2011-2012

Památková ochrana: od 3. května 1958

Č. rejst. ÚSKP: 25086/4-1149

Stav: zachovalé

Přístupnost: volně přístupné

Historie objektu

Vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice vytvořil v letech 1701-1704 žlutický sochař a kameník Oswald Josef Wenda patrně podle návrhu malíře Petra Brandla nákladem tehdejšího majitele zdejšího panství hraběte Ferdinanda Hroznaty Kokořovce z Kokořova a města Žlutice v horní severní třetině prudce se svažitého náměstí uprostřed města Žlutice (Luditz).

Autorem samotného návrhu na stavbu objektu, inspirovaného slavným vídeňským trojičním morovým sloupem na třídě Am Graben, který však naprosto suverénně transformoval hlavní kompoziční prvky ve zcela svébytné sochařské dílo, byl pravděpodobně malíř Petr Brandl, který tehdy maloval portrét zdejší panské rodiny Kokořovců z Kokořova, či žlutičtí měšťané Johann Bernhard Schwaner a Michael Trübl. Poloha žlutického trojičného sloupu byla důmyslně vybrána tak, aby věřící přicházející od zdejšího farního kostela sv. Petra a Pavla k bohoslužbám pod širým nebem, měli jedinečný výhled na obelisk vynášející k nebesům Svatou Trojici.

Dne 2. května 1701 byla uzavřena smlouva na stavbu sloupu podle dodaných plánů mezi žlutickou městskou radou a sochařem Oswaldem Josefem Wendou, který byl do Žlutic pozván pravděpodobně hrabětem Ferdinandem Hroznatou z Kokořova, aby se podílel spolu s dalšími sochaři na sochařské úpravě zdejšího zámku a přilehlého parku, přičemž se patrně osvědčil. Ve smlouvě se píše, že: „pan Oswald Wenda slibuje, že podle jemu dodaného originálního nákresu ještě se šesti anděli kvůli držení lamp, zhotoví nejprve úplný model a pak podle svého umění, jak se mu vyučil, co nejlépe a nejtrvanlivěji bez jakékoli chyby či nedostatku, jak to ukazuje nákres či jeho propracování, zhotoví z potřebných kamenů, jež mu budou bezplatně dodány, osadí a do příslušné a patřičné dokonalosti přivede tuto statui čili čestný sloup s třinácti celými anděly bez jiných andělských hlav". Podle smlouvy měl Wenda za svou práci dostat 1.000 zlatých, z toho 950 zlatých od magistrátu a zbývajících 50 zlatých od dobrodince Johanna Ludwiga Serina z Aychenau.

Materiál na stavbu trojičného sloupu poskytl bezplatně tehdejší majitel žlutického panství, hrabě Ferdinand Hroznata z Kokořova, z panského kamenolomu u Kamenné Hory. Na samotné stavbě sloupu s  Wendou spolupracovali kameníci zaměstnání během let na vrchnostenských stavbách ve Žluticích a Rabštejně, Johann Christoph Perkles, Johann Ferdinand Sperling, Ambros Beruzzi (či Petruzzi, který byl dne 4. dubna 1704 ve Žluticích pochován), Johann Rödling, Donat Predesoli a Andreas Solari. Oproti smlouvě Wenda ještě bezplatně přidal galerii a tři lampy a obec mu pak ještě dodala 12 kamenů na ozdoby, přičemž za jeden kámen bylo kameníkovi zaplaceno 19 krejcarů. V roce 1707 byly jednotlivé části sloupu vyzdobeny a pozlaceny neznámým uměleckým pozlacovačem z Klatov. V červenci roku 1712 poté dokončený sloup Nejsvětější Trojice slavnostně vysvětil čerstvě zvolený převor chyšského karmelitánského kláštera, chebský rodák P. Fortunatus od sv. Michaela.

Sochař Oswald Josef Wenda obdržel za zhotovení sochařského díla včetně různých příplatků za dodané ozdoby celkem 1.105 zlatých a 48 krejcarů. Ze získaných prostředků si mohl roku 1704 zakoupit dům čp. 139 na náměstí ve Žluticích, kde žil až do své smrti. Postupně se stal váženým měšťanem, roku 1711 byl ve zvolen zdejším radním a v roce 1719 purkmistrem. Žlutický sloup se stal Wendovým doporučením pro další zakázky, například na zhotovení sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice v Karlových Varech, na němž sochař pracoval v letech 1714-1716.

Během let musel být žlutický trojiční sloup často opravován. Poprvé byl objekt renovován roku 1759 žlutickým malířem Josefem Grünnerem za 302 zlatých a 14 krejcarů. Z důvodu probíhající sedmileté války neměla městská obec na opravu sloupu dostatečné finanční prostředky. Na žádost obce proto dal dne 3. listopadu 1759 hrabě Ferdinand Jakub z Kokořova svolení, aby bylo z fondu hladovkého kostela vybráno 50 zlatých a ze špitální pokladny 110 zlatých s podmínkou splácení úroků po 25 zlatých, dokud nebude vypůjčená částka opět vrácena. Dalších 127 zlatých a 13 krejcarů bylo získáno sbírkou, kterou tehdy provedl farář Johann Nepomuk Duchka spolu s kaplany Janem Tichým a Antonem Schusserem v přifařených vsích a mezi žlutickými měšťany. Městská obec tak nakonec přispěla pouze 14 zlatými. Dne 26. října 1764 udělil pražský arcibiskup čtyřicetidenní odpustky věřícím, kteří se u sloupu zbožně pomodlí: „Chvála Otci i Synu i Duchu svatému“ spolu s třemi Otčenáši a jedním Zdrávasem.

Během dvou krátce po sobě následujících ničivých požárech města ve dnech 11. května a 27. května 1779, během kterých bylo spáleno celkem 185 domů a 36 stodol a zůstalo zachováno kromě předměstí Lomnice pouhých pět domů čp. 34, 35, 36, 73 a 74, fara a kostel,byl trojiční sloup značně poškozen kouřem a pokryt silnou vrstvou sazí. Jelikož se z důvodu nákladné obnovy zničeného města nedostávalo městské obci, měšťanům ani správě panství potřebných prostředků na renovaci poničeného sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice, uhradil náklady spojené s obnovou objektu bohatý kupec Johann Scarsini. Samotnou renovaci sloupu provedl roku 1798 malíř Johann Müller, vnuk Josefa Grünnera. Johann Scarsini následně rovněž ve své závěti vyčlenil 250 zlatých na další opravy trojičného sloupu a varhan ve farním kostele.

Další renovaci sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice provedl v roce 1853 opět malíř Johann Müller. Kapitál ze Scarsiniova odkazu ve výši 250 zlatých se však díky finančnímu patentu z roku 1811 snížil na 195 zlatých a 18½ krejcarů vídeňské měny a roku 1818 na pouhých 78 zlatých a 7⅔ krejcaru. Obnova objektu proto mohla proběhnout pouze díky sbírce mezi místními obyvateli. V následujícím roce 1854 bylo kolem trojičného sloupu postaveno dnešní zábradlí s kuželovou balustrádou a vázami. Podle kostelního účtu ze dne 12. května 1854 byl vstup ke sloupu opatřen ozdobnou mříží za 36 zlatých konvenční měny. Další renovaci sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice proběhla znovu v roce 1863. Dne 10. května 1880 byly při úpravách náměstí vysázeny kolem trojičního sloupu čtyři lípy. V roce 1886 byl trojiční sloup znovu restaurován z úroků nadačního kapitálu truhlářským mistrem Wenzlem Fischerem.

V srpnu roku 1905 bylo přistoupeno k další renovaci sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice s celkovým nákladem 500 korun. Lešení kolem sloupu tehdy vystavěl tesařský mistr Adolf Kiesswetter ze Žlutic. Samotné restaurátorské práce poté provedl malíř a pozlačovač Anton Honauer s pomocí malíře pokojů Johanna Fischera a klempířské práce vykonal Johann Jakob. Pod plastikou sv. Ducha byla následně uložena plechová schránka s pamětní listina s následujícím zápisem: „Léta Páně 1905 za vlády císaře Františka Josefa I. podstoupil tento sloup Nejsvětější Trojice důkladnou opravu s náklady 500 K, starostou byl Josef Haydt, farářem Anton Scherzer, kaplanem páter Nikolaus Leopold, městským sekretářem Karl Frisch. Stavbu lešení provedl Ad. Kießwetter, tesařský mistr ve Žluticích č. 90. Opravu vykonal Anton Honauer, malíř, pozlacovač a hostinský u Města Havany č. 145, za pomoci malíře pokojů Johanna Fischera z č. 59. Anton Honauer spolupracoval v r. 1853 jako třináctiletý malířský učeň s Johannem Müllerem, který tehdy sloup opravoval. Klempířské práce udělal Johann Jakob z č. 88. Tato listina byla napsána mnou - Gerhardem Eisenkolbem, drogistou z č. 133.

O poslední předválečné celkové rekonstrukci sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice se začalo jedna již v roce 1929. Dne 15. června 1929 se žlutický purkmistrovský úřad obrátil na Státní památkový úřad s žádostí o návrh postupu řešení situace trojičného sloupu, který je již velmi poškozený a naléhavě vyžaduje opravu. Památkový úřad se tehdy obrátil na pražského sochaře a štukatéra Jakoba Kocourka, který dne 15. ledna 1930 předložil návrh na provedení: „Úplné opravy trojičního sloupu, očištění od olejových nátěrů, odborné konzervátorské renovace s přesným dotvořením chybějících částí ve stejném druhu kamene jako stávajících a jejich připevnění měděnými klíny, sejmutí všech železných atributů, jejich očištění od usazené rzi a nové pozlacení či u těch částí, které byly jen černě natřeny, jejich natření nejlepším černým železným lakem. Renovace stupňů balustrády. Oblaka a figurální výtvory na sloupu jsou dost zvětralé a opadané“ s celkovým nákladem 40-45 tisíc korun.

Po opravy sloupu byl ustanoven Výbor pro zachování trojiční statue ve Žluticích, do kterého byli jmenováni Karl Fleissner (předseda), kupec Rudolf Fischer (pokladník), stavitel Leopold Kiesswetter a městští radní A. Richter a Rudolf Schopf. V srpnu roku 1932 vydal výbor veřejnou výzvu, ve které žádal obyvatele města a všechny přátele Žlutic k finanční podpoře záměru. Jména dobrodinců měla být zapsána v knize cti, která měla být po skončení restaurování sloupu uchovávána v městském muzeu. Do dubna roku 1934 bylo sbírkou vybráno na opravu sloupu celkem 10.000 korun.

Dne 17. dubna 1934 předložil sochař Franz Kickinger z Českého Krumlova dva návrhy na odbornou důkladnou renovaci trojičního sloupu včetně očištění balustrády i s vázami s výjimkou vyrovnání schodiště. Podle dražší varianty restaurátorského zásahu s nákladem 25-28 tisíc korun mělo být provedeno „vylouhování (očištění) figurální práce s doplněním chybějících částí a vadných částí v pískovci přesně podle předpisů na přání památkového ústavu s částečným pozlacením jednotlivých částí pravým 22-karátovým plátkovým zlatem (dukátovým zlatem).“ V levnější variantě s nákladem 18-20 tisíc korun bylo počítáno s použitím patinovaného umělého kamene namísto pískovce. Tyto návrhy odeslal dne 20. dubna 1934 výbor Státnímu památkovému ústavu, ale k přijetí nabídky však opět nedošlo. Koncem roku 1934 si sloup spolu se zástupci výboru prohlédl akademický sochař Fred Seidl z Teplic, jehož navrhovaný postup obnovy ze dne 5. ledna 1935 byl nakonec Státním památkovým úřadem schválen.

Na konci května 1935 vystavěl žlutický stavitel Leopold Kiesswetter kolem opravovaného trojičního sloupu lešení o šesti patrech za 1.000 korun uhrazených městskou obcí. Samotné restaurátorské práce byly zahájeny dne 16. července 1935 s celkovým nákladem 17.400 korun. Sochařské práce vyhotovil sochař Seidl z Teplic za 6.200 korun, který provedl doplnění chybějících částí včetně nové kamenné nápisové kartuše na přední straně, jež byla dříve nahrazena kartuší plechovou. Odstranění sedimentů, odlouhování pomocí jílu a další kamenické práce provedl kameník Podolak ze Stebna za 9.200 korun, schodiště před vstupem a kamennou balustrádu opravil a vyrovnal kamenický mistr Schwarz ze Žlutic za 2.000 korun, klempířské práce provedl klempířský mistr Max Jakob ze Žlutic za režijní cenu a zavedení elektrického světla do tří lamp městský elektrikář Johann Stelzner. Dne 20. září 1935 již výbor informoval Státní památkový úřad, že oprava sloupu byla dokončena a žádal o prohlídku provedených prací. Dne 1. října 1935 provedl konzervátor ze Státního památkového úřadu dr. Hönigschmied kolaudaci objektu a poté bylo strženo lešení.

V neděli 13. října 1935 se následně konalo slavnostní vysvěcení opraveného sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice okresním vikářem a konzistoriálním radou Andreasem Wagnerem z Nahořečic za asistence žlutického faráře Dintera a faráře Mohnerta z Kobylé a hojné účasti místních spolků a obyvatel. Pěvecký spolek zazpíval Schubertovu mši a farář Dinter pronesl slavnostní kázání. Ředitel Karl Fleissner na závěr referoval o provedených opravách.

Na základě rozhodnutí ŠKK ONV Karlovy Vary ze dne 16. prosince 1963 byl sloup se sousoším Nejsvětější Trojice ve Žluticích zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 25086/4-1149. V letech 1967-1970 proběhlo další celkové restaurování trojičného sloupu, které provedli akademičtí sochaří Václav Hlavatý, Josef Vitvar, Miroslav Vajchr a Aloisie Viškovská-Altmanová. Během renovačních prací bylo provedeno sejmutí nečistot a vegetací, tektonické zajištění jednotlivých částí, rekonstrukce v přírodním i umělém kameni stejné konsistence a barevnosti, zatmelení spár a prasklin, celková retuš, lokální barevné zcelení, hydrofobizační a konzervační nátěry, zlacení a rekonstrukce atributů, oprava zdobení balustrády s ozdobami a poškozené skleněné lucerny nahrazeny novými. Roku 1970 byly poté v pražském ateliéru podle vytvořených domodelovaných sádrových modelů vytvořeny kopie dvou litinových branek balustrády, třetí zbylá vrátka byla na místě očištěna a restaurována.

V následujících letech docházelo k novým poškozením trojičného sloupu. Dopisem ze dne 29. ledna 1986 informoval žlutický farář plzeňský památkový úřad: „V Žluticích na náměstí spadl andělíček za sloupu Nejsv. Trojice. Když jsem se to dozvěděl, ihned šel jsem nahoru, ale našel jsem jen zbytky, obličej též někdo sebral.“ V letech 1989-1990 provedli akademičtí sochaři Jindra Tuhá a Oldřich Drahotušský další restaurování sloupu ve dvou etapách. Během oprav bylo provedeno chemické a mechanické očištění povrchu od porostů lišejníků a exhalátů a následné vyplavení zbytků vegetace a nečistot oplachem vodou, zpevnění kamene na zvětralých místech několikanásobným napuštěním ředěným saduritem. Po vytvrzení následovalo vyplnění prasklin epoxydovou pryskyřicí. Ošetřená plastická výzdoba sloupu byla doplněna umělým kamenem odpovídajícím složením, zrnitostí i barevností. Větší doplněné části byly zpevněny měděnou armaturou a plastické doplňky po vytvrdnutí podle potřeby opracovány, opatřeny lokální barevnou retuší a na závěr provedena hydrofobizace. V roce 1992 se poté stal sloup se sousoším Nejsvětější Trojice součástí nově vyhlášené městské památkové zóny Žlutice.

V letech 2011-2012 přistoupilo město Žlutice u příležitosti 300. výročí slavnostního vysvěcení k celkové rekonstrukci sloupu se sousoším Nejsvětější Trojice. Restaurátorské práce provedl akademický sochař a restaurátor MgA. Václav Štochl se svým ateliérem Terrigena Art s.r.o. z Třemošné. Práce na obnově byly zahájeny v pátek 8. července 2011, plastika byla důkladně očištěna od nečistot a zdokumentována, následně proběhlo vyplňování spár v původním materiálu, modelování chybějících částí plastik a konečná retuš povrchu. Některé prvky byly sejmuty a převezeny do restaurátorské dílny. Práce pokračovaly na jaře roku 2012, kdy byla provedena rekonstrukce schodiště, a v červnu roku 2012 byla renovace trojičného sloupu dokončena.

 

Popis objektu

Vrcholně barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice trigonální dispozice obláčkového typu z jemnozrnného pískovce dosahuje celkové výšky 13 metrů. Jedná se o první sloup trigonální dispozice, odkazující na symboliku Nejsvětější Trojice, v západních Čechách, snad i v celé republice, a rovněž i o první sloup obláčkového typu u nás. Zároveň se jednalo o první dílo v Českém království, inspirované řešením slavného vídeňského trojičného morového sloupu na třídě Am Graben.

Vrcholová figurální plastika představuje skupinu Nejsvětější Trojice, komponovanou čelně k divákovi na osový motiv kříže a doplněnou částí nebeského světa s anděly. Jednotlivé plastiky vrcholového sousoší jsou natěsnány a uzavřeny do obdélníkového geometrického rámce. Postava Boha Otce s plnovousem drží v levé ruce Zeměkouli s pozlaceným křížkem, pravou ruku vztahuje k nebi, zatímco Syn Boží klade ruku na umírajícího anděla ve stylizovaném nebeském světě na těle sloupu. U nohou postav je ve středu výrazné pozlacené svatozáře umístěna plastika holubice, symbol Ducha Svatého. Skupina je posazena na trůnu z oblaků.

Vrcholové sousoší je umístěno na vrcholu vysokého, poměrně štíhlého trojbokého jehlancového sloupu, doplněného plastickými oblaky, soškami andělů, držících pozlacené palmové ratolesti, a ve vrchní části plastikami 30-40 hlaviček putti bez viditelných přechodů, splývající do jediného harmonického celku a vytvářející dojem kruhového sloupu. Smlouva na stavbu sloupu zmiňuje „13 celých andělů beze hlav andílčích“. U paty sloupu jsou osazeny v plasticky pohyblivých oblacích sedící figurální plastiky českých zemských patronů, sv. Václava s panovnickou korunou, sv. Vojtěcha Biskupa s pastýřskou holí a sv. Ludmily s lehce svázanou šálou, která ji přinesla smrt.

Sloup je postaven na vrcholu dvojstupňového trojbokého podstavce s mohutnou vynesenou profilovanou horní krycí deskou, profilovanou patkou a zkosenými hranami. Na všech třech stěnách horní části podstavce jsou osazeny velké skleněné schránky na lucerny, složené ze tří prolínajících se kruhů, lemované pozlaceným měděným oplechováním. Lampy jsou obklopeny plastikami putti a hlavičkami putti. Na římse pod lampami jsou na každé straně na římse spodního patra podstavce na kupovitých oblacích posazené dvojice plastik andělů, které mezi sebou přidržují plastické kartuše s nápisovými deskami. Jedna z kartuší bývala v minulosti plechová.

V kartuši na čelní jižní straně podstavce pod sochou sv. Václava je vysekán německý nápis z roku 1764 psaný mladším novogotickým lomeným písmem: „Allen und jedem / Christgläubigen beiderlei Geschlechts / welche bei dieser Statue, dreimal den Vers / Ehre sei dem Vater, dem Sohne und dem / Heiligen Geiste mit drei Vaterunser / und dem englischen Grusse / andächtig beten, ist vermög / erzbischöflicher Bulla de dato / Prag den 26. Oktober 1764 / vierzigtägiger Ablass / verliehen“ (Všem a každému věřícímu v Krista obou pohlaví, který u této třikrát vysloví verš Sláva Otci, Synu i Duch svatému se třemi otčenáši a andělským pozdravením se bude zbožně modlit, budou mu na základě arcibiskupské bully, datované v Praze dne 26. října 1764, uděleny čtyřicetidenní odpustky).

Kartuše s nápisovou deskou na severní straně podstavce pod sochou sv. Vojtěcha nese německý věnovací nápis s chronogramem na rok 1704: „IST GELOBT IM IAHR DES / ERLÖSERS CHRISTI / VON MIR FERDINAND / HROSNATA GRA / FEN VON KO / KORZOWA VND / MEINER STADT / LVDITZ“ (Věnováno v roce Vykupitele Krista ode mne, hraběte Ferdinanda Horznaty z Kokořova a mého města Žlutice). V kartuši na západní straně podstavce pod sochou sv. Ludmily je vyvedena německy psaná modlitba ke sv. Trojici: „ALLER HEILIGSTE / VND VNZERTHEILTE DREY / FALTIGKEIT / DICH DREYMAHL GROS / SER GOTT! FVSSFALLEND / BETH ICH AHN / DIR GOTT ERGIB ICH MICH / NEBST DENEN ERBEN / BITTENT DEMÜTHIGLICH / LAS DIR BEFOHLEN SEIN“ (Nejsvětější a nedělitelná Trojice, padaje na kolena Tebe prosím třikrát velký Bože, odevzdávám se ti prostřednictvím těchto patronů, bych se ti mohl pokorně poručit do Tvé vůle).

Spodní část podstavce je tvořena kruhovou základnou s náznakem proniku s podstavce trigonálním v podobě třech postranních hranolových pilířů, oddělenou mohutnou vynesenou profilovanou horní krycí deskou s vysekaným latinským pamětním nápisem: „RENOVAT MDCCLXXXXVIII“ (Renovováno 1798) na přední jižní straně pod sochou sv. Václava. Na dalších stranách římsy jsou pak doplněny nápisy s jednotlivými datacemi renovací sloupu: „WIEDER RENOVIRT 1863 UND 1886. 1905“ a „RENOVIERT 1935“.

Dlážděný prostor kolem sloupu kruhového půdorysu je vymezen pískovcovou kuželkovou balustrádou z roku 1854, zdobenou dekorativními plastickými pískovcovými ozdobami, 12 stylizovanými piniovými šiškami na sloupcích v nárožích balustrády. Jedna za šišek je mírně odlišná, rovněž barokní, patrně druhotně použité při některé z rekonstrukcí z areálu zničeného zámku. Zábradlí je na třech stranách prolomeno vstupy se zdobnými dvouramennými železnými litými brankami s rostlinným a geometrickým dekorem, oboustranně modelovaným. Celek je posazen na vrchol kruhového styloblatu o dvou a čtyřech stupních, vyrovnávajícího prudce svažitý terén náměstí a tvořícího ze všech stran přístupové schodiště.

 

Fotodokumentace

Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup Nejsvětější Trojice na náměstí ve Žluticích na výřezu z deskové malby z 18. století
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a náměstí ve Žluticích na historické fotografii z počátku 20. století
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a náměstí ve Žluticích na historické pohlednici z počátku 20. století
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a náměstí ve Žluticích na historické pohlednici z počátku 20. století
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí ve Žluticích na kolorované pohlednici z počátku 20. století
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | trojiční sloup ve Žluticích po obnově v roce 1905
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí ve Žluticích po celkové rekonstrukci na historické fotografii z roku 1935; zdroj: archiv Muzea Karlovy Vary
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | detail sochařské výzdoby trojičného sloupu z roku 1935; zdroj: archiv Muzea Karlovy Vary
 
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | detail sochy Boha Otce z roku 1935; zdroj: archiv Muzea Karlovy
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | detail sochy Boha Otce z roku 1935; zdroj: archiv Muzea Karlovy
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | detail plastiky andílka z roku 1935; zdroj: archiv Muzea Karlovy
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | detail sochy sv. Václava z roku 1935; zdroj: archiv Muzea Karlovy
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | trojiční sloup ve Žluticích ve 40. leetch 20. století
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | trojiční sloup ve Žluticích na pohlednici asi z roku 1938
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v roce 1982
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí ve Žluticích v roce 1983; zdroj: archiv Muzea Karlovy
 
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v roce 1983; zdroj: archiv Muzea Karlovy
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | datail sochařské výzdoby trojičného sloupu v roce 1983; zdroj: archiv Muzea Karlovy
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v roce 1983; zdroj: archiv Muzea Karlovy
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v roce 1983; zdroj: archiv Muzea Karlovy
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v roce 1983; zdroj: archiv Muzea Karlovy
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | detail sochařské výzdoby trojičného sloupu v roce 1983; zdroj: archiv Muzea Karlovy
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | detail sochařské výzdoby trojičného sloupu v roce 1983; zdroj: archiv Muzea Karlovy
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | detail sochařské výzdoby trojičného sloupu v roce 1983; zdroj: archiv Muzea Karlovy
 
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí ve Žluticích - prosinec 2009
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice před celkovou rekonstrukcí - prosinec 2009
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí ve Žluticích - prosinec 2009
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | detail plastické sochařské výzdoby trojičného sloupu ve Žluticích - prosinec 2009
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | detail plastické sochařské výzdoby trojičného sloupu ve Žluticích - prosinec 2009
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | zchátralá plastika Boha Otce na vrcholu sousoší - září 2011
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | technologický detail: maniipulační otvory byly po instalaci sloupu zazděny - září 2011
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice v průběhu rekonstrukce - duben 2012
 
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | trojiční sloup ve Žluticích - duben 2012
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice - duben 2012
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí ve Žluticích - duben 2012
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | detail plastické sochařské výzdoby trojičného sloupu ve Žluticích - duben 2012
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | socha sv. Václava na sloupu - duben 2012
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | socha sv. Vojtěcha Biskupa - duben 2012
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | datail plastiky putti - duben 2012
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice - duben 2012
 
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | trojiční sloup ve Žluticích - duben 2012
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice - duben 2012
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | trojiční sloup ve Žluticích - duben 2012
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice po celkové rekonstrukci - červen 2015
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice ve Žluticích - červen 2015
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice ve Žluticích - srpen 2015
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí ve Žluticích - srpen 2015
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice - srpen 2015
 
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | bohatě plasticky zdobený sloup se sochou sv. Václava - srpen 2015
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | vrcholové sousoší Nejsvětější Trojice - srpen 2015
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | nápisová kartuše nesená putti na přední straně podstavce sloupu - srpen 2015
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | nápisová kartuše nesená putti na zadní straně podstavce sloupu - srpen 2015
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí ve Žluticích - srpen 2015
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice ve Žluticích - srpen 2015
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí ve Žluticích - srpen 2015
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí ve Žluticích - srpen 2015
 
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice ve Žluticích - srpen 2015
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí ve Žluticích - srpen 2015
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí ve Žluticích od jihozápadu - říjen 2015
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice od jihozápadu - říjen 2015
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí ve Žluticích od jihozápadu - říjen 2015
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice od jihozápadu - říjen 2015
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice od západu - říjen 2015
Žlutice - sloup se sousoším Nejsvětější Trojice | sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na náměstí ve Žluticích od západu - říjen 2015
 

Použitá literatura

Adamcová, K. - Nejedlý, V. - Slížková, Z. - Zahradník, P. 2004: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v Karlovarském kraji, Praha, 115/122
Boříková, J. - Bořík, O. 2010: Mor na Karlovarsku, Sokolov, 145/146
Fleissner, K 2012: Dějiny města Žlutic v chronologickém podání, Žlutice
Jelínková, K. 2008: Sloup Nejsvětější Trojice v Karlových Varech a jeho autor, Bakalářská diplomová práce FF MU, Brno
Kolektiv 1971: Heimatbuch des Kreises Luditz, München, 180/181
Kozák, L. 1955: Západočeské barokní sloupy sv. Trojice, 93/123, Historický sborník Karlovarska, Karlovy Vary, 106/107
Kuča, K. - Zeman, L. 2006: Památky Karlovarského kraje, Karlovy Vary, 229
Poche, E. a kol. 1982: Umělecké památky Čech 4 (T-Ž), Praha, 447
Poubová, A. 2007: Evidenční list nemovité památky - Žlutice, sloup se sousoším Nejsvětější Trojice. 25086/4-1149, Loket
Slouka, J. 2010: Mariánské a morové sloupy Čech a Moravy, Praha, 223
SOA Karlovy Vary (711, FÚ Žlutice): Geschichtliche Nachrichten über Kirche und Pfarre in Luditz 1920-1935, Státní oblastní archiv v Karlových Varech
Träger, G. 1993: Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 194/195

 
 

Přidat komentář

Položky označené * jsou povinné.

 

Podobné objekty na Karlovarsku

 
 
 

© Památky a příroda Karlovarska 2009-2015 | autor: Jaroslav Vyčichlo | kontakt: vycichlo.jaroslav@gmail.com
creativecommons.org Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 3.0 Česko TOPlist
Nová podoba webových stránek vznikla za finančního přispění Karlovarského kraje

 
pamatkyaprirodakarlovarska.cz

Památky a příroda Karlovarska

E-mail: info@pamatkyaprirodakarlovarska.cz