Bečov nad Teplou - pomník obětem 1. světové války

Návrh na postavení pomníku obětem 1. světové války ve městě Bečov nad Teplou (Petschau) byl prvně přednesen na zasedání městské rady dne 25. září 1924. Přítomnými zastupiteli bylo následně rozhodnuto zřídit přípravný výbor pro výstavbu pomníku, jehož předsedou byl zvolen podplukovník ve výslužbě Franz Winkler a jeho zástupcem Franz Hanika. Tajemníkem byl ustanoven Dr. Franz Wiederer a pokladníkem Rudolf Lerch. Dalšími členy byli jmenováni Dr. Josef Schindler, Leopold Heinzmann, Kilian Hofmann, Franz Bachmann a Ernst Steidl. Čestným předsedou výboru byl zvolen tehdejší vlastník zdejšího zámku, vévoda Heinrich Beaufort-Spontin.

Původní návrh počítal s umístěním pomníku na skalnatém ostrohu v sousedství domku čp. 314 u železničního tunelu přes údolí naproti zdejšímu hradu a zámku. Z důvodu vysokých nákladů a díky terénní nedostupnosti plánovaného staveniště však nebyl tento záměr realizován. Nové vhodnější místo pro vybudování pomníku bylo proto vybráno v tehdejší školní zahradě před budovou základní školy v pohledové ose od zámku na horním jihozápadním konci náměstí uprostřed města.

Pomník obětem 1. světové války byl následně vystavěn v roce 1932. Návrh pomníku vypracoval pražský vysokoškolský profesor, uznávaný sochař a bečovský rodák Alois Rieber. Samotnou realizaci pomníku provedl stavební mistr Franz Kroy z premonstrátského kláštera v Teplé. Plastiku klečícího vojáka v životní velikosti vytesal podle Rieberova modelu umělecký kameník Gustav Krader z Chebu. Bloky trachytu na stavbu pomníku byly vytěženy v kamenolomu na vrchu Špičák (Spitzberk) u vsi Beroun na Tepelsku. Okolí pomníku bylo parkově a zahradnicky upraveno. Celkové náklady na stavbu pomníku tehdy činily 28.000 korun. Pomník byl zřízen na památku 76 padlých, zemřelých a nezvěstných obyvatel města během 1. světové války.

Slavnostní odhalení pomníku obětem 1. světové války proběhlo dne 5. června 1932 za velké účastni místních obyvatel. Polní mši celebroval prelát prof. Josef Rieber z Bečova, který následně odhalený pomník vysvětil. Průvodní řeč tehdy pronesl MUDr. Anton Marsch. Pomník byl poté předán do užívání města. Slavnost pokračovala v odpoledních hodinách slavnostním oratoriem ve farním kostel sv. Jiří v Bečově. Hudebníci ze zdejší hudební školy a Mužského pěveckého sboru přednesli skladbu Requiem od Giuseppa Verdiho, celkem vystoupilo 180 účinkujících.

V roce 1937 bylo okolí pomníku upraveno místním obnoveným okrašlovacím spolkem (Anpflanzungs und Verschönerungs Verein Petschau) s celkovým nákladem 1.200 korun. Na akci se podílel vrchní zahradník Kern se svými zaměstnankyněmi paní Wiesinder a Gerstner. Za pomníkem byl tehdy vysazen nový bukový živý plot, před pomníkem nový keř anglických růží a po obou stranách pomníku celoročně zelené rododendrony. Osázena byla rovněž rušivá zídka. Na celé ploše trávníku před pomníkem pak bylo na podzim vysázeno 100 kusů krokusů (šafránu).

Krátce po konci 2. světové války byl pomník novými osídlenci přeměněn na pomník osvobození, původní nápisové desky se jmény obětí a reliéf meče byly sneseny a nahrazeny kovovými deskami s reliéfem čsl. státního znaku a reliéfem ženy nesoucí pochodeň a mramorovou nápisovou deskou textem výzvy ke vzpomínce. Slavnostní odhalení přeměněného pomníku poté proběhlo v rámci oslav prvního výročí vzniku Československa dne 28. října 1946. Během druhé poloviny 20. století však neudržovaný pomník a jeho okolí však postupně chátraly.

V letech 2014-2015 přistoupilo město k celkové rekonstrukci zchátralého pomníku a jeho návratu do původní podoby z roku 1932 za finanční podpory z Programu obnovy venkova Karlovarského kraje s celkovým nákladem asi 280.000 Kč. Restaurátorské práce provedl restaurátor MgA. Michal Durdis z Vysoké a Jiří Kudrna. Na pomník byly navráceny repliky původních nápisových desek se jmény padlých a reliéf meče. Zchátralý pomník byl celkově restaurován. Slavnostní odhalení obnoveného pomníku poté proběhlo v rámci XII. ročníku Bečovských slavností dne 18. července 2015. Odhalený pomník následně posvětil bečovský farář P. Reginald Pavel Větrovec. Hudební doprovod zajistil Kvartet Františkovy Lázně a Hasičanka z Teplé.

Pomník v podobě stupňovité stěny mezi dvěma krajními pilíři, složený z opracovaných trachytových desek, je orientovaný směrem k severovýchodu. Mohutné krajní hranolové pilíře s jednoduchými hranolovými horními krycími deskami a patkami vymezují centrální stupňovitou stěnu mezi nimi. Na vrcholu nižšího pravého pilíře je osazena figurální plastika prostovlasého vojáka v životní velikosti v pokleku s odloženou přilbou na vrcholu pravé části pomníku. Na čelní pohledové stěně vyššího levého pilíře je vyveden velký plastický reliéf na výšku postaveného meče. V minulosti byl reliéf odsekán a nahrazen kovovou deskou s reliéfem horní poloviny těla ženy s rozpuštěnými vlasy, která před sebou nese pochodeň. V pravém dolním rohu desky byl vyryt symbol sejmutých okovů.

Centrální stupňovaná stěna snižující se k levé straně na úroveň nižšího krajního pilíře je doplněna jednoduchými hranolovými horními krycími deskami a patkami. Ve vpadlé horní části čelní pohledové strany nepravidelně členěné stěny jsou osazeny nestejně velké obdélné trachytové nápisové desky se soupisem celkem 76 jmen padlých vojáků z Bečova s výplní černé barvy, seřazených podle abecedy. Největší prostřední deska nese v horní části německý věnovací nápis: „IN EHRFURCHT, DANKBARKEIT UND LIEBE“ (V hluboké úctě, vděčnosti a lásce) a v dolní části dataci „1914-1918“ rozdělenou symbolem železného válečného kříže.

Po přeměně na pomník osvobození byla v levé části osazena černá skleněná nápisová deska s textem: „ČLOVĚČE, POMNI, ŽE MY JSME V BOJI PADLI, ABY TYS MOHL V MÍRU PRACOVAT A ŽÍT“. Na střední části stěny pak kolorovaný kovový reliéfní čsl. státní znak. Pomník je postaven na dvou stupních nepravidelného půdorysu s plastickou profilovanou horní hranou. Prostor před pomníkem je parkově a zahradnicky upraven.