Úvod > Architektonické památky > Bochov - Králův mlýn
Bochov - Králův mlýn
Vodní mlýn, nazývaný Králův mlýn (Kralenmühle, Krailmühle), nechal vybudovat v 60. letech 19. století Hermann Josef Ullmann přestavbou samoty „Kralenhaus“ pod hrází Krásného rybníku (Kralteich) při cestě do Bražce asi 1,2 km severně od města Bochov (Buchau). V době před rokem 1945 již však nebyl mlýn v provozu. Po konci 2. světové války přestaly být opuštěné objekty udržovány a postupně chátraly. Na jaře roku 1975 proběhla celková demolice bývalého mlýnského areálu.
Obec: Bochov (Buchau)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: pod hrází Krásného rybníku při cestě do Bražce asi 1,2 km severně od města
GPS: 50°9'48.119"N, 13°2'45.331"E
Období vzniku: 60. léta 19. století
Architekt: neznámý
Stavebník: Hermann Josef Ullmann
Období devastace: po roce 1945
Demolice: jaro 1975
Stav: terénní nerovnosti
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Vodní mlýn na mouku čp. 251, nazývaný Králův mlýn (Kralenmühle, Krailmühle), nechal vybudovat patrně v šedesátých letech 19. století Hermann Josef Ullmann podle návrhu neznámého architekta přestavbou samoty „Kralenhaus“ na pozemcích svého otce Josefa Ullmanna, bochovského obchodníka z usedlosti čp 34, pod hrází panského rybníka zvaného Krásný rybník (Kralteich) při cestě do Bražce asi 1,2 kilometru severně od města Bochov (Buchau). Výstavba mlýnu je zachycena v originální mapě stabilního katastru města Bochov z roku 1841, do které byl dodatečně zakreslen areál nového mlýna.
Mlynářský mistr Hermann Josef Ullmann zemřel dne 17. září 1920 ve věku 78 let. K roku 1930 je Králův mlýna čp. 251 u Bochova uváděn jako vodní mlýn s pilou poháněný jedním mlýnským kolem. V době před rokem 1945 již však nebyl mlýn v provozu. Objekt vlastnila Maria Ullmann z usedlosti čp. 86.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války přestaly být opuštěné objekty udržovány a postupně chátraly. Již na snímcích vojenského leteckého mapování z roku 1956 měly všechny opuštěné mlýnské objekty poškozené střechy. V následujících letech se následně objekty proměnily ve zříceniny. Na jaře roku 1975 proběhla celková demolice bývalého mlýnského areálu a místo bylo následně zplanýrováno.
Popis objektu
Areál vodního mlýnu tvořila hlavní mlýnská budova z lomového kamene na obdélném půdorysu krytá sedlovou střechou, orientovaná severojižním směrem. Voda na mlýnské kolo v lednici v severní části objektu byla přiváděna přepadem z Krásného rybníku. K roku 1930 je mlýnský provoz s jedním mlýnským kolem na svrchní vodu uváděn s průtokem 86 l/s, spádem 6 metrů a výkonem 3,3 kW. V západní části bývaly situovány dva menší obdélné objekty kryté sedlovými střechami, přistavené těsně k sobě.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Jiří FÁK, Jiří SCHIERL, Martin VÁŇA, Jaroslav VOGELTANZ, Tajemství řeky Střely, Plzeň 2017, s. 43.
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 251.
Seznam a mapa vodních děl republiky Československé. Stav koncem roku 1930. Sešit 6. Chomutov, Ministerstvo veřejných prací, Praha 1932, s. 31.