Úvod > Architektonické památky > Borek - kaple sv. Martina
Borek - kaple sv. Martina
Empírová obecní kaple sv. Martina byla postavena v 1. polovině 19. století na návsi uprostřed vsi Borek (Worka). Roku 1932 byla klempířem Maxem Jakobem ze Žlutic pokryta střecha kaple novou krytinou. Po roce 1945 však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Na počátku 90. let 20. století proto provedl bývalý německý rodák P. Pressner celkovou renovaci zchátralé kaple.
Obec: Borek (Worka)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na návsi uprostřed vsi
GPS: 50°3'19.087"N, 13°8'34.308"E
Období vzniku: 1. polovina 19. století
Architekt: neznámý
Období devastace: po roce 1945
Rekonstrukce: počátek 90. let 20. století
Památková ochrana: od 17. ledna 1964
Č. rejst. ÚSKP: 33715/4-761
Stav: zachovalé
Přístupnost: přístupné exteriéry
Historie objektu
Empírová obecní kaple sv. Martina byla postavena v první polovině 19. století podle návrhu neznámého architekta patrně nad tehdejším návesním rybníkem na návsi uprostřed vsi Borek (Worka). Farou spadla kaple ke kostelu Narození Panny Marie ve Štědré. Obec každoročně sloužila ve farním kostele ve Štědré mši ve svátek sv. Martina dne 11. listopadu. Roku 1916 vytvořil žlutický malíř Franz Erret pro kapli nový obraz sv. Martina. V roce 1932 byla klempířem Maxem Jakobem ze Žlutic pokryta střecha kaple novou krytinou.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války však přestala být kaple udržována a postupně chátrala. Dne 17. ledna 1964 byla následně kaple sv. Martina zapsána na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 33715/4-761. Na počátku devadesátých let 20. století provedl bývalý německý rodák P. Pressner celkovou renovaci zchátralé kaple.
Popis objektu
Empírová kaple na obdélném půdorysu s rovným závěrem, krytá eternitovou valbovou střechou s oplechovanou otevřenou šestibokou sloupkovou zvoničkou, završenou cibulovou bání s makovicí a pozlaceným křížem na hrotnici. Vstupní severovýchodní průčelí kaple je prolomeno obdélným vchodem v hladkém vpadlém orámování, uzavřeným jednoduchými dvoukřídlými prkennými dveřmi. Podélné stěny kaple jsou pak prolomeny po jednom menším, podélně obdélném, segmentově zakončeném okénku v hladkém vpadlém orámování. Vnější stěny kaple jsou nad soklem členěny mohutnými pilastry s římsovou hlavicí, vynášejícími kladí bez architrávu s nasazenou vynesenou profilovanou korunní římsou pod střechou. Plochy stěn jsou zdobeny pásovou rustikou, doplněnou nad vstupem a okny stylizovanými klenáky.
Vnitřní prostor kaple je sklenut vysokou zrcadlovou klenbou. Vnitřní stěny jsou hladké, bez členění. Podlaha je kryta keramickou dlažbou. Na jednoduché palubkové oltářní menze je postaven obraz sv. Martina od žlutického malíře Franze Erreta z roku 1916. Výjev představuje světce jako vojáka na koni před hradbami, jak mečem odřezává za svého dlouhého pláště, o který prosí žebrák v dolní části obrazu. Obraz je signován: „Fr. Erret, Luditz 1916“. Vnitřní zařízení kaple tvoří ještě několik málo hodnotných obrázků a modliteb. Ve zvoničce je zavěšen menší zvon.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Kolektiv 1971: Heimatbuch des Kreises Luditz, München, 713
Poche, E. a kol. 1977: Umělecké památky Čech 1 (A-J), Praha, 104
Pokludová, J. 2001: Kapličky na Žluticku, In: X. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary, 72/75
SOA (101, AO Borek): Gemeinde Gedenkbuch Worka 1936, Státní oblastní archiv v Karlových Varech
Träger, G. 1993: Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 327