Úvod > Architektonické památky > Bražec - Horní mlýn
Bražec - Horní mlýn
Vodní mlýn, nazývaný Horní mlýn (Obere Mühle), stával na levém břehu Lomnického potoka (Langgrüner Bach) na západním úpatí vrchu Kostelní Horka asi 1,2 km severozápadně od vsi Bražec (Bergles). Horní mlýn je prvně zachycen na mapě 1. vojenského mapování z let 1764-1768. Po roce 1945 byl však provoz mlýnu patrně ukončen a již na počátku 50. let 20. století byla část objektů v rozvalinách. V průběhu 2. poloviny 20. století areál postupně zarostl náletovými dřevinami.
Obec: Bražec (Bergles)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na západním úpatí vrchu Kostelní Horka asi 1,2 km severozápadně od obce
GPS: 50°10'46.475"N, 13°1'41.023"E
Období vzniku: neznámé
Architekt: neznámý
Období devastace: po roce 1945
Stav: zříceniny
Přístupnost: vstup bez povolení zakázán (VÚ Hradiště)
Historie objektu
Vodní mlýn, nazývaný Horní mlýn (Obere Mühle), byl vystavěn v neznámé době za Mlýnskými loukami (Mühlenwiesen) na levém břehu Lomnického potoka (Langgrüner Bach) na západním úpatí vrchu Kostelní Horka (Kirchberg, 793 m n. m.) asi 1,2 kilometru severozápadně od vsi Bražec (Bergles). Ač spolu se sousedním Dolním mlýnem ležely již na katastru Bražce, náležely původně oba mlýny ke vsi Dlouhá (Langgrün). Horní mlýn je prvně zachycen na mapě 1. vojenského josefského mapování z let 1764-1768.
Podle záznamu na mapě stabilního katastru z roku 1841 byl tehdy vlastníkem Horního mlýna čp. 2 mlynářský mistr Wenzl Erben Riedl s manželkou Theresií. Patrně v roce 1850 byl poté mlýn připojen k samostatné obci Bražec. V poslední třetině 19. století jsou jako vlastníci mlýnu uváděni členové rodiny Richterů. Posledním předválečným majitelem Horního mlýna čp. 76 byl Konrad Sacher.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války byl však provoz mlýnu patrně ukončen. Již na počátku padesátých let 20. století je uváděn jako v rozvalinách. Podle leteckého snímku vojenského leteckého mapování z roku 1952 byl rozbořen severní objekt areálu. Po následném začlenění oblasti do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 byl bývalý mlýn definitivně opuštěn. Roku 1962 byla již hlavní mlýnský budova bez zastřešení, ostatní dva objekty byly srovnány se zemí. V průběhu druhé poloviny 20. století areál zaniklého Horního mlýna se zříceninami objektů zarostl náletovými dřevinami.
Popis objektu
Areál vodního mlýnu tvořila hlavní zděná budova z lomového kamene, krytá sedlovou střechou, na pod svahem na východní straně. V severní části budovy byla situována lednice s jedním kolem na svrchní vodu s hltností 0,079 m³/s, spádem 6,5 metru a výkonem 4,4 koňské síly. Voda byla přiváděna mlýnským náhonem. Ve svahu za hlavní budovou byl situován valeně sklenutý kamenný sklep.
Na severní straně uzavírala dvůr velká obdélná kamenná budova se sedlovou střechou, patrně stodola či kolna. Další menší obdélná, snad dřevěná či hrázděná budova se sedlovou střechou stávala na jižní straně areálu.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Zdena BINTEROVÁ, Zaniklé obce Doupovska II., Chomutov 2004, s. 9.
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 234.
Seznam a mapa vodních děl republiky Československé. Stav koncem roku 1930. Sešit 6. Chomutov, Ministerstvo veřejných prací, Praha 1932, s. 33.
Johann Gottfried SOMMER, Das Königreich Böhmen:statistisch-topographisch Dargestellt. Bd. 15. Elbogner Kreis, Praha 1847, s. 161.