Úvod > Architektonické památky > Březina - boží muka sv. Anny
Březina - boží muka sv. Anny
Pozdně barokní pískovcová boží muka, zřízená ke cti sv. Anny, byla vztyčena v roce 1746 před hospodářskou usedlostí čp. 45 na rozcestí na jihovýchodním okraji vsi Březina (Pirk). Po začlenění vsi do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 však přestala být boží muka udržována a někdy v průběhu 2. poloviny 20. století byla nakonec rozvalena.
Obec: Březina (Pirk)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: před hospodářskou usedlostí čp. 45 na rozcestí na jihovýchodním okraji vsi
GPS: 50°11'7.944"N, 13°5'53.268"E
Období vzniku: 1746
Architekt: neznámý
Materiál: červený pískovec
Období devastace: po roce 1945
Stav: zdevastované
Přístupnost: vstup bez povolení zakázán (VÚ Hradiště)
Historie objektu
Pozdně barokní pískovcová boží muka od neznámého autora, zřízená ke cti sv. Anny, byla vztyčena v roce 1746 před hospodářskou usedlostí čp. 51 (později čp. 45) na rozcestí na jihovýchodním okraji vsi Březina (Pirk). Boží muka stávala na začátku cesty k farnímu kostelu sv. Jana Křtitele v Radošově zvané „Kirchenweg“. Boží muka v této poloze jsou prvně zachycena na mapě 1. vojenského josefského mapování z let 1746-1748. V době před rokem 1945 o boží muka pečovala rodina Antona Tipla z usedlosti čp. 45 zvané „u Bartltonů“ (bei Bartltone).
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války a následném začlenění vsi do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 však přestala být boží muka udržována a postupně chátrala. Někdy v průběhu druhé poloviny 20. století byla nakonec boží muka rozvalena. Dnes leží na místě rozvalená patka s dříkem a odlomenou částí hlavice božích muk, zarostlé náletovými dřevinami.
Popis objektu
Pozdně barokní boží muka z červeného pískovce. Základnu božích muk tvořila hranolová patka. Stěny patky a vrcholová plocha jsou doplněny vystouplými plastickými čtvercovými rámci. Na ploše rámce na čelní pohledové straně patky je vysekán monogram s datací „A T / 1746“. Na vrcholu patky býval připevněn pomocí ploché kované železné armatury hranolový dřík božích muk, završený hlavicí dnes již neznámé podoby patrně tabulové formy s nápisovou deskou.
Fotodokumentace
Použitá literatura
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 324.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 295.