Březová - Střelecký mlýn

Počátkem ledna roku 1898 zakoupil karlovarský c.k. střelecký sbor od Rudolfa Fischera a jeho firmy Fischer & Mieg, spolumajitele porcelánky, Labitzkého mlýn z 18. století, nazývaný rovněž Grundzimmermühle, včetně mlýnského pozemku na soutoku Teplé a Lomnického potoka západně od obce Březová (Pirkenhammer) za 25 tisíc zlatých pro zřízení nové střelnice ostrostřelců, která by nahradila starou střelnici na Steinbergu, rozkládající se na pozemku mezi Franz-Josef-Strasse (dnešní ulicí T. G. Masaryka) a Sudhaus-Strasse (Solivárenskou ulicí) na severním okraji města Karlovy Vary. Tento pozemek střelecký sbor směnil s městem Karlovy Vary za rohovou stavební parcelu ve Schützenstrasse (Zeyerově ulici) pro výstavbu Střeleckého domu, ke kterému navíc obdržel od města ještě velký pozemek v městském lesním revíru Soos k výstavbě původně zamýšlené střelnice. Koncem ledna roku 1898 proto karlovarské městské zastupitelstvo povolilo střeleckému sboru změnu kupní smlouvy, týkající se pozemků pro střelnici. Spolek poté rezignoval na pozemky v revíru Soos a město za to zvýšilo kupní cenu pro pozemky Střeleckého domu o 3 tisíce guldenů, v Březové však sboru přenechalo pozemkovou plochu ve výměře 780 m². Na následné schůzi střeleckého sboru dne 25. května 1898 došlo k rozhodnutí vystavět na místě zchátralého Labitzkého mlýna v Březové proti nové střelnici nákladem 16 tisíc zlatých nový spolkový dům „Střelecký mlýn“, který měl sloužit hlavně jako restaurace pro četné hosty střelnice. Stavební práce na adaptaci starého zchátralého mlýna na kuchyň a hostinské pokoje jakož i realizaci novostavby s restaurací v tzv. egerlandském stylu, tj. ve formě chebského hrázděného statku podle projektu chebského stavitele Haberzettla, který objekt projektoval podle reálného a dodnes stojícího hrázděného mlýna Gahmühle ze 17. století ve vsi Salajna (Konradsgrün) poblíž Chebu, poté probíhaly v letech 1898-1899 pod vedením karlovarského stavitele Emmanuela Grimma. Vrchním dozorem nad stavbou byl pověřen střelecký poručík Rudolf Richter. Pozemky kolem hrázděné budovy byly upraveny na užitnou zahradu a park. Již dne 23. října 1898 byla na počest 50-letého jubilea panování císaře Františka Josefa I. slavnostními střelbami otevřena nová střelnice střeleckého sboru poblíž Schwarzenberského mostu. V hale nové střelnice bylo instalováno množství památných historických malovaných terčů ze slavnostních střeleb 18. a hlavně z 19. století. Slavnostní otevření nového Café-restaurantu „Střelecký mlýn“ se poté konalo dne 30. dubna 1899. Prvním nájemcem Střeleckého mlýna se stal Fritz Unterer za roční nájemné 2 400 zlatých. V objektu střeleckého mlýna byla zařízena stylová restaurace a také malé muzeum se selskou jizbou v egerlandském duchu s ukázkami lidového umění a výroby z oblasti západočeského lázeňského trojúhelníku. od roku 1910 až do konce druhé světové války byla dlouholetým nájemcem Střeleckého mlýna rodinná dynastie Mallo. Prvním z nich byl od roku 1910 Ernest Malo, po jehož smrti převzal pronájem v roce 1913 jeho syn Theodor Malo, který v části Střeleckého mlýna vystavěl v letech 1926-1927 nové budovy a objekty hotelového provozu. Theodor Malo, rázovitá a typická karlovarská osobnost a uznávaný expert na gastronomii, byl rovněž výborným manažerem a roku 1936 se stal dokonce starostou obce Březová. V průběhu první poloviny 20. století se ve Střeleckém mlýně konalo mnoho slavností a významných návštěv, odehrávaly se tu všechny oslavy střeleckých slavností včetně vítání důležitých hostů střeleckých závodů. Mnozí významní hosté, kteří navštívili Střelecký mlýn jsou zaneseni v návštěvní knize, kde děkují za pohoštění a nešetří chválou. Patří mezi ně arcivévoda Karel, pozdější poslední císař Rakouska-Uherska, který zde byl ubytován roku 1910, dále ministři zahraničí, filmoví herci, operní pěvkyně, profesoři a básníci. Hosté byly obsluhovány dívky v egerlandských krojích. Po roce 1945 přešel objekt Střeleckého mlýna do státních rukou a až do roku 1989 byl využíván pod názvem Starý mlýn jako rekreační objekt ROH jednoho pražského podniku. Někdy v době kolem roku 1980 kdosi ukradl sochu Panny Marie, která bývala umístěna pod dřevěným krucifixem v průčelí budovy. Počátkem 21. století prošel areál bývalého Střeleckého mlýna částečnou rekonstrukcí a v současnosti slouží jako restaurace a hotel. Dnes je objekt v majetku manželů Pažďorových.