Brložec (Pürles)

První písemné zmínky o vsi Brložec a o místním zboží pocházejí ze zprávy ze dne 28. února 1358, kdy první zdejší doložený farář klerik Johann vykonával duchovní správu i v sousedním Komárově. Brložec byl tehdy zřejmě samostatným statkem. V roce 1378 koupil ves Brložec Boreš z Rýzmburka a připojil ji jako léno k bečovského hradu. Někdy poté vzniklo zdejší panské sídlo, patrně stará tvrz, jako sídlo držitelů místního bečovského manství. K roku 1379 jsou zde literaturou zmiňovány vedle rýzmburského léna také další dva drobné zemanské statky Heřmana a Soběhrda, u kterých lze hypoteticky předpokládat i jejich sídla. Od počátku 15. století v držení vsi Brložec vystřídala řada majitelů. Během husitských válek byl pobořen zdejší kostel. Na konci 15. století byla ves společně s Vlkošovem v majetku Račinů z Račína, za kterých snad vznikla nová tvrz. Roku 1571 zde Nikolaus von Ratschin zavedl luteránství, které zde poté převládalo až do roku 1626. Zdejší držbu Račínů z Račína ukončily až pobělohorské konfiskace za účast na stavovském povstání v letech 1618-1620. V roce 1623 brložecké zboží spolu se zdejší tvrzí zčásti prodáno Vilému z Vřesovic. Roku 1626 koupil saský kníže Julius Jindřich Lauenburský od Viléma z Vřesovic zboží Brložec spolu se vsí Bezvěrov a spojil je s toužimským panstvím, k němuž patřil až do 20. století. Zdejší tvrz poté přestala sloužit jako sídlo a byla využívaná k hospodářským a obytným účelům. Za třicetileté války byl opět pobořen zdejší kostel, tentokrát Švédy. V letech 1648-1650 byla v zahradě za kostelem vystavěna nová budova fary a následně v letech 1651-1653 byla provedena rozsáhlá rekonstrukce poničeného kostela. V závěru 18. století, kdy byly bývalé brložecké majetky vyčleněny pro bádenskou markraběnku princeznu Marii Alžbětu Eleonoru jako samostatné zboží, jen volně přičleněné k toužimskému panství. Po roce 1788 nechala markraběnka bádenská přestavět zdejší tvrz na pozdně barokní zámek, který sloužil jako jedno z jejích četných sídel. V letech 1814-1815 proběhla další přestavba zdejšího kostela. Původně se kolem kostela rozkládal hřbitov. V době císaře Josefa II. došlo ke zřízení hřbitova na jednom z farních polí. Toto nové pohřební místo však bylo v roce 1845 rovněž opuštěno a dne 29. dubna 1845 byl vysvěcen nový větší hřbitov při silnici ke Štědré. Roku 1837 získal zdejší zboží vévoda Beaufort-Sponti, který jej přičlenil ke svému bečevskému panství. V roce 1850 se stal Brložec samostatnou obcí, náležející k bývalému okresu Žlutice. Obec nepravidelného založení s velkou návsí s rybníkem. V obci byl tehdy farní kostel s farou a škola. K obci patřily samoty „Hütte“ (jižně) a „Luft“ severozápadně. Po zrušení nevolnictví byl vytvořen nový panský statek. Ke zdejšímu farnímu okrsku patřily obce a vsi Brložec, Přestání, Lachovice, Smilov a Roku 1938 žilo ve zdejší farnosti celkem 805 katolíků a 8 nekatolíků. V roce 1965 byl Brložec připojen k obci Štědrá. Koncem sedmdesátých let 20. století vyhořela bývalá zámecká budova, která byla využívána především k bytovým účelům. Z 61 domů registrovaných v obci roku 1946 byly během 2. poloviny 20. století zničeny: zámecká budova čp. 1, usedlost čp. 2 Aloisii Bayer, fara čp. 8, usedlost čp. 12 Emila Schofa, usedlost čp. 13 Pauli Löb, usedlost čp. 14 Wilhelma Schmidta, usedlost čp. 18 Karla Rosama, usedlost čp. 20 Ernsta Sobecka, usedlost čp. 23 Ernsta Schickera, usedlost čp. 24 Franze Kauera, usedlost čp. 25 Roberta Reifa, usedlost čp. 26 Amelie Wittmann, usedlost čp. 27 Wenzela Wittmanna, obecní dům čp. 30, usedlost čp. 31 Eduarda Woidicha, usedlost čp. 32 Adolfa Wiednera, usedlost čp. 33 Antona Baumgartla, dům čp. 38 Josefa Kunze, dům čp. 39 Aloise Nickla, dům čp. 44 Karla Kräutnera, dům čp. 45 Alberta Loha, dům čp. 46 Marie Demmer, dům čp. 47 Antona Otta, dům čp. 48 Karla Rösslera, dům čp. 49 Barbary Wittmann, dům čp. 50 Wenzela Pöpperla, dům čp. 54 Albina Kunerla, dům čp. 56 Ernsta Proksche, dům čp. 57 Karla Kastla a dům čp. 58 Berty Ratka. Zchátralé či v troskách jsou dnes usedlost čp. 5 Josefa Puglera, bývalá škola čp. 21 a bývalý poplužní dvůr čp. 37. Dnes v obci žije trvale 36 obyvatel ve 30 domech.