Brložec - zámek

Na konci 15. století byla ves Brložec (Pürles) společně s Vlkošovem v majetku Račinů z Račína, za kterých již snad vznikla zdejší nová tvrz patrně na místě staré tvrze na svahu v areálu bývalého poplužního dvora nad severním okrajem vsi. Jejich držbu ukončily až pobělohorské konfiskace za účast na stavovském povstání v letech 1618-1620. V roce 1623 brložecké zboží spolu se zdejší tvrzí zčásti prodáno Vilému z Vřesovic. Roku 1626 koupil saský kníže Julius Jindřich Lauenburský od Viléma z Vřesovic zboží Brložec spolu se vsí Bezvěrov a spojil je s toužimským panstvím, k němuž patřil až do 20. století. Tvrz poté přestala sloužit jako sídlo a byla využívaná k hospodářským a obytným účelům. V závěru 18. století, kdy byly bývalé brložecké majetky vyčleněny pro bádenskou markraběnku princeznu Marii Alžbětu Eleonoru jako samostatné zboží, jen volně přičleněné k toužimskému panství. Po roce 1788 nechala markraběnka bádenská přestavět zdejší tvrz na pozdně barokní zámek, který sloužil jako jedno z jejích četných sídel. Roku 1837 získal zdejší zboží vévoda Beaufort-Sponti, který jej přičlenin ke svému bečevskému panství. Po roce 1945 sloužil zámek především k bytovým účelům a nebyl řádně udržován. Koncem sedmdesátých let 20. století zámecká budova vyhořela. Před rokem 1984 torzo stavby zámku téměř odstraněno. Dnes se zde nalézá jen několik zbytků obvodového zdiva a zasypaný vstup do sklepů.