Úvod > Architektonické památky > Brložec - zámek
Brložec - zámek
Typologie: panská sídla
Kategorie: architektonické památky
Obec: Brložec (Pürles)
Okres: Karlovy Vary
GPS: 50°3'35.873"N, 13°4'4.316"E
Stav: terénní nerovnosti
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Na konci 15. století byla ves Brložec (Pürles) společně s Vlkošovem v majetku Račinů z Račína, za kterých již snad vznikla zdejší nová tvrz patrně na místě staré tvrze na svahu v areálu bývalého poplužního dvora nad severním okrajem vsi. Jejich držbu ukončily až pobělohorské konfiskace za účast na stavovském povstání v letech 1618-1620. V roce 1623 brložecké zboží spolu se zdejší tvrzí zčásti prodáno Vilému z Vřesovic. Roku 1626 koupil saský kníže Julius Jindřich Lauenburský od Viléma z Vřesovic zboží Brložec spolu se vsí Bezvěrov a spojil je s toužimským panstvím, k němuž patřil až do 20. století. Tvrz poté přestala sloužit jako sídlo a byla využívaná k hospodářským a obytným účelům. V závěru 18. století, kdy byly bývalé brložecké majetky vyčleněny pro bádenskou markraběnku princeznu Marii Alžbětu Eleonoru jako samostatné zboží, jen volně přičleněné k toužimskému panství. Po roce 1788 nechala markraběnka bádenská přestavět zdejší tvrz na pozdně barokní zámek, který sloužil jako jedno z jejích četných sídel. Roku 1837 získal zdejší zboží vévoda Beaufort-Sponti, který jej přičlenin ke svému bečevskému panství. Po roce 1945 sloužil zámek především k bytovým účelům a nebyl řádně udržován. Koncem sedmdesátých let 20. století zámecká budova vyhořela. Před rokem 1984 torzo stavby zámku téměř odstraněno. Dnes se zde nalézá jen několik zbytků obvodového zdiva a zasypaný vstup do sklepů.
Popis objektu
Poměrně velká a mohutná obdélná patrová barokní zámecká budova, obsahující konstrukce původní tvrze, s předstupujícím středním převýšeným dvoupatrovým rizalitem v hlavním průčelí krytým šindelovou mansardovou střechou a dvěma bočními křídly krytými šindelovými valbovými střechami. Západní část budovy byla prosvětlena třemi okenními osami, východní jen se dvěma. Dvoupatrový středový rivalit býval čtyřosý s mimo osu umístěným hlavním vchodem opatřeným kamenným portálem s obdélným nadsvětlíkem. Zdivo původní tvrze tvořilo přístavek východní části, jehož patro bylo vysunuto na krakorcích. Z tvrze byly zachovány ve hmotě zámku rovněž obvodové zdi a několik prostor v přízemí, krytých valenými a křížovými klenbami. Část stropu v patře v jedné místnosti zámku rovněž klenuta, ostatní byly plochostropé.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Karel, T.-Knoll, V.-Krčmář, L. 2009 : Panská sídla západních Čech – Karlovarsko, České Budějovice, 30
Kolektiv 1985 : Hrady, zámky a tvrze v Čechách , na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha, 39
Musil, F.-Plaček, M.-Úlovec, J. 2005 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Moravy a Slezska po roce 1945, Praha, 33/34
Poche, E. a kol. 1977 : Umělecké památky Čech 1 (A-J), Praha, 122
Träger, G. 1993 : Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt, 282
Úlovec, J. 2000 : Zaniklé hrady, zámky a tvrze Čech, Praha, 34/35