Úvod > Architektonické památky > Budov - Budovský mlýn
Budov - Budovský mlýn
Poddanský vodní mlýn, nazývaný Budovský mlýn (Budauer Mühle), byl vystavěn v nezjištěné době v údolí na pravém břehu potoka Malá Trasovka (Klein Giessbach) asi 150 m jihozápadně pod vsí Budov (Budau). Po roce 1945 již nebyl mlýn obydlen a mlýnský provoz ukončen. Opuštěné objekty přestaly být udržovány a postupně chátraly. Na konci 50. let 20. století proběhla demolice budov zaniklého mlýnského areálu.
Obec: Budov (Buda)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: v údolí na pravém břehu potoka Malá Trasovka asi 150 m jihozápadně pod vsí
GPS: 50°8'14.276"N, 13°8'34.227"E
Období vzniku: neznámé
Architekt: neznámý
Období devastace: po roce 1945
Demolice: konec 50. let 20. století
Stav: terénní nerovnosti
Přístupnost: volně přístupné
Historie objektu
Poddanský vodní mlýn, nazývaný Budovský mlýn (Budauer Mühle), byl vystavěn v nezjištěné době podle návrhu neznámého architekta v údolí na pravém břehu potoka Malá Trasovka (Klein Giessbach) asi 150 metrů jihozápadně pod vsí Budov (Budau). Mlýn je prvně zachycen na mapě 1. vojenského josefského mapování z let 1764-1768. Na mapě stabilního katastru vsi Budov z roku 1841 je Joštův mlýn čp. 14 zakreslen s jedním vodním kolem. Držitelem mlýna byl tehdy mlynář Wenzl Hahmann. K roku 1930 je jako provozovatel mlýna s jedním mlýnským kolem uváděn Josef Trägler. Ve třicátých letech 20. století bylo ve mlýně jako v jednom z mála míst ve vsi zavedeno elektrické osvětlení. Posledním provozovatelem Budovského mlýna čp. 16 byl před rokem 1945 mlynář Josef Trägler.
Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva po konci druhé světové války již nebyl mlýn obydlen a provoz ukončen. Opuštěné objekty přestaly být udržovány a postupně chátraly. Již na snímcích vojenského leteckého mapování z roku 1956 se nacházely objekty bývalého mlýnu bez zastřešení. Na konci padesátých let 20. století následně proběhla demolice nadzemních obvodových zdí budov zaniklého mlýnského areálu. Dnes je prostoru zaniklého Budovského mlýna zarostlý náletovými křovinami.
Popis objektu
Areál vodního mlýnu tvořila velká hlavní mlýnská budova z lomového kamene na obdélném půdorysu krytá sedlovou střechou s velkým sedlovým vikýřem na severovýchodním průčelím. Voda na mlýnské kolo v lednici situované v severozápadní části budovy byla přiváděna od severozápadu mlýnským potokem v délce zhruba 250 metrů z koryta potoka Malá Trasovka. K roku 1930 je mlýnský provoz s jedním mlýnským kolem na svrchní vodu uváděn s hltností 0,091 m3/s, spádem 4 metrů a výkonem 3,15 koňské síly.
Naproti hlavní mlýnské budově byla severovýchodně situována menší budova z lomového kamene na obdélném půdorysu, sloužící patrně jako kolna. Jihovýchodní část areálu uzavírala původně velká dřevěná stodola na obdélném půdorysu, krytá sedlovou střechou.
Fotodokumentace
Použitá literatura
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 240.
Seznam a mapa vodních děl republiky Československé. Stav koncem roku 1930. Sešit 6. Chomutov, Ministerstvo veřejných prací, Praha 1932, s. 33.
Johann Gottfried SOMMER, Das Königreich Böhmen:statistisch-topographisch Dargestellt. Bd. 15. Elbogner Kreis, Praha 1847, s. 168.
