Budov - panské sídlo

Ves Budov (Budau) byla založena v nezjištěné době. Na základě starobyle znějícímu názvu, vzniklému z tvaru Budův, tj. dvůr, lze usuzovat, že existovala již ve 13. století. První písemně doloženou historickou osobou píšící se po vsi, byl Lev z Budova, který byl dne 20. června 1390 dosazen za faráře při kostele sv. Michaela Archanděla v Brložci. Zprávy z let 1399-1400 připomínají Purkarta z Budova. Dle predikátů je ve vsi na konci 14. století předpokládáno gotické panské sídlo neznámé podoby a polohy jako centrum menšího šlechtického statku. Zmíněný Purkart, či jeho stejnojmenný následník je v písemnými prameny zmiňován během třicátých let 15. století.

Kolem poloviny 15. století se v Budově usídlili předci slavného rodu rytířů Budovců z Budova. Prvním písemně doloženým prokazatelným členem tohoto rodu je připomínán k roku 1452 Jan z Budova. Toho v držení budovského zboží vystřídali bratři Purkart a Václav. Roku 1494 pohnal Purkart z Budova norimberské měšťany k soudu za to, že obsadili tvrz Krafmberk se stejnojmenným městečkem Jindřichovi z Plavna, jehož byl Purkart tehdy poručníkem. Dlouhá soudní pře se táhla ještě roku 1496, její výsledek však není znám. Roku 1491, kdy manželka jedno ze zmíněných bratrů Kateřina, rozená ze Svojkova, vydávala před soudem svědectví ohledně hostince ve Vahanči, použila predikát „na Budově“. Jedná se poslední známou písemnou zmínku o členech Budovců sídlících na rodovém Budově, kteří krátce poté přesídlili ze zdejšího regionu.

Od nezjištěné doby držel statek Budov či jeho část Jan Čichalovec z Čichalova, který v době kolem roku 1530 prodal zdejší majetek s příslušenstvím, totiž Budovský mlýn s platem kromě ročního platu 8 českých grošů náležejícího faráři v Lukách, s platem ve Vahanči a s příslušenstvím Jindřichovi Údrčskému z Údrče. Jindřich následně majetek převedl na své syny Melichara, Jiřího, Baltazar a Kašpar, kteří si ho vložili do zemských desek, obnovených po požáru roku 1541. Krátce po roce 1542 se patrně bratři Údrčtí z Údrče o majetek rozdělili a Budov připadl druhorozenému Jiřímu. V průběhu 16. století, snad za Údrčských z Údrče byla patrně v areálu poplužního dvora v Budově vystavěna nová renesanční tvrz, která nahradila tehdy již nevyhovující starší gotické panské sídlo, které následně beze stopy zaniklo.