Úvod > Architektonické památky > Budov - tvrz
Budov - tvrz
Renesanční tvrz nechali vystavět v průběhu 16. století tehdejší majitele zdejšího statku Údrčtí z Údrče patrně v areálu poplužního dvora v severovýchodní části vsi Budov (Budau) jako náhradu za starší gotické panské sídlo. Na počátku třicetileté války byla tvrz vydrancována a zpustošena a v roce 1631 byla uváděna jako spálená. Následně byla obnovena, po roce 1647 byla nahrazena novým raně barokním zámkem, přestala být užívána a postupně beze stopy zanikla.
Obec: Budov (Budau)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: na nezjištěném místě v poplužním dvoře v severovýchodní části vsi
GPS: 50°8'19.156"N, 13°8'48.813"E (poplužní dvůr)
Období vzniku: 16. století
Architekt: neznámý
Stavebník: Údrčtí z Údrče
První písemná zmínka: 1595
Období devastace: po roce 1647
Stav: zaniklé
Přístupnost: zaniklé
Historie objektu
Renesanční tvrz nechali vystavět v průběhu 16. století tehdejší majitele zdejšího statku Údrčtí z Údrče podle návrhu neznámého architekta patrně v areálu poplužního dvora v severovýchodní části vsi Budov (Budau). Nová tvrz nahradila tehdy již nevyhovující starší gotické panské sídlo. Od počátku čtyřicátých let 16. století držel Budov Jíří Údrčský z Údrče, po jehož smrti v roce 1575 zdědili majetek jeho synové Jindřich, Jan Felix a Václav, který byl v sedmdesátých letech 16. století ještě nedospělý. Poprvé se s nimi v písemných pramenech setkáváme k roku 1577. Krátce poté se však bratři majetkově rozdělili a Budov tehdy získal Felix Údrčský z Údrče, který již roku 1581 budovský statek prodal Bernartovi Cukrovi z Tamfeldu.
Bernart Cukr z Tamfeldu budovské zboží zadlužil a roku 1589 či krátce poté zemřel. Statek Budov koupil od jeho syna Jana Jindřicha roku 1592 rytíř Baltazar Sekerka ze Sedčic. K roku 1995 je v písemných pramenech prvně zmiňována zdejší tvrz. V roce 1611 postoupil Baltazar Sekerka ze Sedčic z důvodu vysokého věku Budov s tvrzí svému synovi Janu Šimonovi a po něm ji držel jeho bratr Jiří Burian. Rytíř Jiří Burian Sekerka ze Sedčic se účastnil povstání proti císaři Ferdinandovi II. Dne 14. července 1622 byl prohlášen za ztraceného života, cti a majetku, uprchl ze země a statek Budov mu byl zkonfiskován. Během počátečních akcí třicetileté války byla zdejší tvrz s poplužním dvorem a vsí procházejícím vojskem vydrancována a zpustošena. V roce 1631 byla zdejší tvrz uváděna jako spálená.
Posledním příslušníkem známého českého rytířského rodu v držení budovského statku byl Baltazarův syn Čeněk Felix Sekerka ze Sedčic, který zemřel roku 1623. Roku 1631 byl budovský statek po zaplacení všech dluhů prodán zpět vdově po Čeňkovi Felixi Heleně Sekerkové ze Sedčic. Ta však nemohla se sirotky rozsáhlý statek udržet, a proto jej prodala Maxmiliánu Ladislavu Elbognárovi, manželovi Anny Žofie, rozené Sekerkové, dcery Čeňka Felixe. V následujícím období provedl tehdejší vlastník Maxmilián Ladislav Elbognár obnovu poplužního dvoru s tvrzí. Roku 1647 nakonec „tvrz a při ní dvůr poplužní“ odkoupil od Maxmiliána Ladislava Elbognára zpět Baltazar Ladislav Sekerka ze Sedčic. Staronový majitel přistoupil k rozsáhlé přestavbě poničeného poplužního dvora. V jeho jihozápadním nároží při příjezdové cestě byla tehdy vystavěna raně barokní budova nového zámku. Stará renesanční tvrz paté přestala plnit residenční funkci a postupně beze stopy zanikla.
Popis objektu
Renesanční tvrz dnes již neznámé podoby a polohy.
Použitá literatura
Miloslav BĚLOHLÁVEK, Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku IV. Západní Čechy, Praha 1985, s. 43.
Tomáš KAREL - Vilém KNOLL - Luděk KRČMÁŘ, Panská sídla západních Čech - Karlovarsko, České Budějovice 2009, s. 31-32.
KOLEKTIV, Heimatbuch des Kreises Luditz, München 1971, s. 239-242.
August SEDLÁČEK, Hrady, zámky a tvrze Království českého. Díl třináctý, Plzeňsko a Loketsko, Praha 1905, s. 215.
Gertrud TRÄGER, Denkmäler im Egerland. Kreis Luditz, Eichstätt 1993, s. 167.
Jiří ÚLOVEC, Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech, 1. díl [A-M], Praha 2003, s. 71-78.
























