Bukovina - kaple sv. Michaela

Původně gotický farní kostel sv. Michaela byl postaven patrně v polovině 14. století podle návrhu neznámého architekta na návsi uprostřed dnes zčásti zaniklé vsi Bukovina (Buckwa) ve Vojenském újezdu Hradiště. První nepřímá písemná zmínka o kostele pochází z roku 1365, kdy je zdejší ves v držení vladyky Hrocha z Bukoviny uváděna jako farní. Během bojů třicetileté války v první polovině 17. století byla ves spolu s kostelem zničena a patrně zcela zanikla. Ves Bukovina byla znovu obnovena v době kolem roku 1653.

V roce 1668 byla na místě zničeného gotického kostela vystavěna podle návrhu neznámého architekta novostavba raně barokního filiálního kostela sv. Michaela. Kostel byl přifařen ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Mašťově. Jednalo se o jednolodní obdélný barokní kostel s trojboce uzavřeným presbytářem, který zřejmě vycházel z tvaru staršího gotického presbytáře, krytý šindelovou střechou, nad závěrem valbovou se sanktusovou zvoničkou. Při jižní stěně presbytáře bývala přistavěna obdélná sakristie s oratoří v patře.

Po ničivém požáru v době kolem roku 1800 však proběhla částečná demolice kostela, který již nebyl nikdy zcela obnoven. Zbořena byla tehdy nejvíce poničená kostelní loď a ponechán byl pouze presbytář kostela s připojenou sakristií, který byl následně přestavěn na kapli sv. Michaela. Prostor v místech původních triumfálního oblouku byl tehdy vyzděn a vytvořeno tak vstupní, průčelí kaple. Kaple poté nadále spadala farou k děkanskému kostelu Nanebevzetí Panny Marie v Mašťově, roku 1854 byla poté přifařena ke kostelu Panny Marie Sněžné v Mětikalově.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války přestala být kaple využívána a postupně chátrala. Vnitřní zařízení kaple bylo rozkradeno či zničeno. Po následném začlenění Bukoviny do nově vzniklého Vojenského újezdu Hradiště v roce 1953 byla téměř celá obec srovnaná se zemí kromě několika domů sloužících vojákům. Neudržovaná kaple byla tehdy církvi zabavena a převedena do správy československé armády. Bývalá kaple poté sloužila jako skladiště a byla zcela zdevastována.

Na počátku 21. století byla již značně zdevastovaná kaple v havarijním stavu, krov hrozil zřícením, šindelová krytina byla z velké části stržena a zvonička zbavená oplechování byla nakloněna. Zastřešení bývalé sakristií chybělo úplně. Interiér kaple bez vybavení byl zcela zdevastován. Dne 14. června 2001 byla kaple sv. Michaela v Bukovině, jako pozůstatek původního kostela, zapsána na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 51025/4-5247.

V roce 2012 přistoupilo Ministerstvo obrany ČR jako vlastník objektu k rekonstrukci zdevastované kaple sv. Michaela s celkovým nákladem 1.956.565 Kč. Práce na statickém zabezpečení objektu realizovala v měsících červen až září roku 2012 stavební firma Toman - inženýrské sítě a.s. z Plzně. Konstrukce objektu byly po odstranění sutin staženy ocelovými táhly, doplněno zdivo a vyspravena klenba. Opraven byl krov kaple, položena nová krytina a provedena rekonstrukce zvoničky. Část okenních otvorů byla tehdy zazděna a do zbytku oken včetně vstupu byly vsazeny drátěné mříže. Kolem kaple byla provedena drenáž a kompletní odvodnění objektu.

Kaple vznikla přestavbou původního presbytáře a sakristie, zachovaných po částečné demolici vyhořelého raně barokního kostela. Raně barokní kamenná kaple na obdélném, trojboce uzavřeném půdorysu krytá původně šindelovou, dnes valbovou střechou s pálenou krytinou typu bobrovka s otevřenou oplechovanou šestibokou sloupkovou zvoničkou, završenou vysokou jehlancovou stříškou s dvouramenným křížem na vrcholu. K jihovýchodní stěně kaple je připojena bývalá obdélná sakristie s oratoří v patře krytá původně šindelovou, dnes pultovou střechou s pálenou krytinou typu bobrovka.

Rozšířené vstupní severovýchodní průčelí kaple, vzniklé přestavbou závěrové stěny stržené kostelní lodi zazděným původního triumfálního oblouku, prolomené obdélným, segmentem zakončeným vchodem s oválným okem v ose nad ním, je završeno trojúhelníkovým štítem s malým kruhovým okénkem ve vrcholu. Boční stěny kaple a boční stěny závěru jsou prolomeny po jednom obdélném, polokruhově zakončeném okně, v závěrové stěně je pak nad obdobným zaslepeným oknem umístěno výše položené kruhové okénko. Boční stěna sakristie, přístupné obdélným segmentem zakončeným vstupem od severovýchodu, bývala prolomena obdélným oknem, prostor oratoře v patře byl na všech stranách prosvětlen po jednom obdélném okně. Vnější stěny kaple bývaly hladké, bez členění.

Vnitřní prostor kaple je sklenut valenou klenbou s lunetami. Přízemí sakristie, přístupné obdélným, segmentem zakončeným vstupem a prosvětlené obdélným, polokruhově zakončeným oknem, bývalo sklenuto rovněž valenou klenbou, oratoř v patře, otevírající se do kaple velkým obdélným segmentem zakončeným otvorem, pak bývala zřejmě plochostropá. Vnitřní stěny kaple, členěné pilastry s profilovanými hlavicemi, byly zdobeny barokními a klasicistními nástěnnými malbami, dnes v částech dochovanými. Vnitřní zařízení kaple původně tvořil raně barokní hlavní oltář z druhé poloviny 17. století s mladším obrazem Archanděla Michaela bojujícího se Satanem z 19. století. Dnes je kaple prázdná, bez zařízení.