Úvod > Architektonické památky > Bystřice - pomník obětem 1. světové války
Bystřice - pomník obětem 1. světové války
Pomník obětem 1. světové války nechalo zřídit v letech 1930-1931 obecní zastupitelstvo u kaple sv. Jana Nepomuckého při průjezdní silnici uprostřed vsi Bystřice (Langgrün). Autorem pomníku byl sochař a kameník Wenzel Glaser spolu se svým synem sochařem Ottou Glaserem. Slavnostní odhalení a vysvěcení pomníku proběhlo v neděli 17. května 1931. Krátce po konci 2. světové války byl pomník zakryt bedněním a následně demolován.
Objekt: pomník v podobě kamenné stély
Typologie: pomníky a památníky
Kategorie: architektonické památky
Obec: Bystřice (Langgrün)
Okres: Karlovy Vary
Poloha: u kaple sv. Jana Nepomuckého při průjezdní silnici uprostřed vsi
GPS: 50°18'42.990"N, 12°53'28.950"E
Období vzniku: 1930-1931
Architekt: Wenzel Glaser a Otta Glaser
Stavitel: Wenzel Glaser a Otta Glaser
Stavebník: obec Bystřice
Slavnostní odhalení: 17. května 1931
Období devastace: po roce 1945
Stav: zaniklé
Přístupnost: zaniklé
Historie objektu
V roce 1930 rozhodlo místní obecní zastupitelstvo o vybudování pomníku obětem 1. světové války na prostranství u obecní kaple sv. Jana Nepomuckého naproti budově obecní školy čp. 33 při levé straně průjezdní silnice na Hroznětín uprostřed vsi Bystřice (Langgrün). Finance na stavbu pomníku byly získány z dobrovolných darů. Pomník následně vytvořil v letech 1930-1931 Wenzel Glaser spolu se svým synem sochařem a kameníkem Ottou Glaserem ze vsi Hluboký. Oplocení pomníku vybudoval kolář Heinrich Zuleger z Bystřice čp. 24. Pomník byl zřízen jako připomínka 8 padlých, zemřelých a nezvěstných občanů vsi Bystřice v bojích 1. světové války.
Slavnostní odhalení a vysvěcení pomníku proběhlo v neděli 17. května 1931 za velké účasti obyvatel a nejrůznějších spolků z okolí. Slavnosti se zúčastnily sbory dobrovolných hasičů z Bystřice, Hroznětína a Kfel, který dorazil i s hudbou, dále Spolek vysloužilých vojáků z Hroznětína a hroznětínští turneři. Pomník odhalili zastupitelé obce Bystřice. Čestnou stráž u pomníku přitom drželi místní občané Anton Schwager a Anton Schneider. Odhalený pomník následně vysvětil děkan Friedrich Neumann z Hroznětína. Průvodní řeč pronesl místní občan Ernst Funk z čp. 27. Poslední sloka básně, jejíž recitací zapůsobil na všechny přítomné, zněla: „Kein Sturmwind kann die Namen hier verweh´n, Selbst Enkel werden es erkennen – sie werden Stolz der Väter Namen nennen und „Euer Ruhm“ wird dauernd fort besteh´n!“ (Žádná bouře nemůže zde jména odvát, i vnuci je budou znát, hrdě budou uvádět jména otců a jejich sláva bude trvalá).
Krátce po konci druhé světové války byl pomník obětem 1. světové války v roce 1945 novými osídlenci zakryt prkenným bedněním. V následujících letech byl pomník následně demolován a jeho trosky údajně vhozeny do Langhammerova rybníka. V místech odstraněného pomníku dnes vede přeložená trasa průjezdní silnice.
Popis objektu
Pomník v podobě kamenné stély býval završen kamennou plastikou železného válečného kříže na nízké hranolové podestě. V horní části čelní pohledové strany hranolové stély byl vyveden osmiboký plastický reliéf vojenské helmy s vavřínovou a dubovou ratolestí. V mělkém vpadlém výklenku pod reliéfem bývala vsazena černá obdélná nápisová deska s 8 jmény padlých, zemřelých a nezvěstných vojáků z Bystřice s jejich hodností, příslušností k vojenské jednotce a datací jejich skonu:
Fähnr. |
Schneider Karl, |
Lir. 6 |
gefl. |
28./7. |
1918 |
Korp. |
Schneider Ferd. |
I.R.92 |
″ |
27./1. |
1918 |
Inftr. |
Schneider Ernst, |
Lir. 6 |
″ |
3./7. |
1915 |
″ |
Ficker Franz, |
Lschr.2 |
gest. |
30./12. |
1914 |
″ |
Hönl Karl, ‧ ‧ |
Lir. 6 |
″ |
April |
1915 |
Kanr. |
Peter Wenzel, |
Art.R.22 |
″ |
‧ ‧ |
1915 |
Inftr. |
Möckl Anton, ‧ |
Lir. 6 |
verm. |
seit |
1915 |
″ |
Brandner Jos. |
I.R.73 |
″ |
″ |
1915 |
Stéla bývala postavena na stupňovaném podstavci, tvořeném dvěma hranolovými bloky. Na čelní pohledové straně horního kamene bývala situována datace „1914–1918“, na spodním pak německý věnovací nápis: „DEN HELDEN / DER HEIMAT“ (Hrdinům vlasti). Na vrcholech konkávně projmutých křídel po stranách podstavce byly postaveny stylizované plastické kamenné nábojnice. Základnu pomníku tvořil stupňovaný sokl v podobě trojice kamenných hranolových stupňů. Kolem pomníku bývalo vybodováno dřevěné oplocení ze střídavě vysokých planěk se světlými špicemi.
Fotodokumentace
Použitá literatura
Romana BERANOVÁ – Vladimír BRUŽEŇÁK – Tomáš KÁRNÍK – Josef MACKE – Jaroslav VYČICHLO, Stopy Velké války: pomníky 1. světové války a zajatecké tábory na území dnešního Karlovarského kraje, Sokolov 2018, s. 190-191.
Josef WEITZER, Die Todesopfer des Egerlandes im Weltkriege 1914-1918, Unser Egerland: Blätter für Egerländer Volkskunde, Cheb 1941, s. 101.
Stanislav WIESER, Pomníky padlých ve válkách, zejména v té první světové válce, XVIII. Historický seminář Karla Nejdla, Karlovy Vary 2009, s. 92.