Chodov - sloup se sochou Panny Marie

Raně barokní sloup se sochou Panny Marie nechal vytvořit v roce 1675 tehdejší držitel zdejšího panství Johann Wilhelm z Plankenheimu neznámým autorem na významném rozcestí naproti pozdějšímu domu čp. 157 při cestě do Vintířova na jihozápadním okraji tehdejší vsi Dolní Chodov (Unter Chodau), dnešního města Chodov (Chodau). Dne 16. července 1675 byl následně mariánský sloup slavnostně odhalen a vysvěcen. Někdy ve druhé polovině 19. století byl poté sloup patrně z důvodu výstavby dnešní Tovární ulice (Fabriksstrasse) k areálu místní porcelánky přenesen a umístěn před obytnou budovou zemědělské usedlosti čp. 155 Christlův dvůr (Christlhof) v Nerudově ulici.

Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však mariánský sloup přestal být udržován a postupně chátral. Dne 3. května 1958 byl sloup se sochou Panny Marie zapsán na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 28083/4-599. Z důvodu demolice usedlosti a stavebních prací během výstavby nového městského autobusového nádraží však musel být mariánský sloup v roce 1975 znovu přemístěn, tentokrát do zahrady dnes již rovněž zbořeného, protějšího domu čp. 156 ve stejné ulici. Při příležitosti transferu byl tehdy sloup se sochou Panny Marie restaurován. Neudržovaný mariánský sloup však z důvodu zvýšeného provozu v těchto místech při budování sídliště v Luční ulici znovu postupně chátral. V říjnu roku 1991 byl nakonec sloup vandalsky poškozen a vrcholová socha Panny Marie odcizena.

Roku 1994 byl následně poničený sloup celkově restaurován akademickým sochařem Janem Bradnou včetně vytvoření repliky vrcholové plastiky podle dochované historické ikonografie. Obnovený sloup se sochou Panny Marie byl následně znovu přenesen a postaven na náměstí na křížení ulic Staroměstská a Komenského uprostřed města. V roce 2013 přistoupilo město k další celkové renovaci sloupu se sochou Panny Marie za přispění z rozpočtu z Fondu malých projektů Euregia Egrensis, během které byl mariánský sloup odborně zrestaurován a prostranství doplněno zdobným kovovým plůtkem.

Raně barokní pískovcový sloup se sochou Panny Marie. Vrcholová figurální plastika představuje modlící se světici v podživotní velikosti, oděnou v širokém rozevlátém plášti, v kontrapostu s prostovlasou hlavou mírně zakloněnou a s rukama sepjatýma na prsou v modlitbě. Panna Marie Ochranitelka pod rozevřeným ochranným pláštěm ukrývala oběti moru. Matka Boží stojí na stylizovaném plastickém obláčku s andílčí hlavičkou na přední straně. Atypicky ztvárněná plastika zobrazující Pannu Marii byla v lidovém podvědomí dlouho považována za sochu sv. Veroniky. Socha je postavena na vrcholu bohatě zdobeného válcového korintského sloupu s mohutnou, bohatě profilovanou antikizující kapitálou (hlavicí). Stěny sloupu jsou ornamentálně zdobeny plastickým rostlinným dekorem v podobě ovíjejících se listů vavřínu.

Sloup je postaven na bohatě profilovaném hranolovém podstavci s mohutnou vynesenou profilovanou horní krycí deskou a profilovanou patkou. Stěny podstavce jsou zdobeny mělkými obdélnými vpadlými rámci. Na přední straně podstavce je vyvedena plastická datace zřízení objektu „ANNO 1675“ s plastickým reliéfem stylizovaného čtyřlistého květu uprostřed. Na levé straně je vyveden plastický reliéfní rodový znak pánů z Plankenheimu s monogramem zakladatele objektu v rozích: „H. W. V. P.“ (Hans Wilhelm von Planckenheim). V rámci na pravé straně podstavce je pak vyveden plastický monogram „IHS“ jména Ježíše Krista s planoucím srdcem. Na zadní straně podstavce je ve vpadlém rámci vyveden plastický monogram „MRA“ jména Panny Marie se srdcem. Základnu podstavce tvoří profilovaný hranolový sokl.

Sloup s podstavcem je postaven na třech kamenných stupních, složených z hranolových žulových bloků s mírně zkosenou horní plochou. Kolem objektu je dnes vytvořen nízký zdobný kovový plůtek a vnitřní plocha upravena do podoby okrasného záhonu.