Chodov - socha sv. Šebestiána

Raně barokní sochu sv. Šebestiána nechal zřídit patrně v roce 1673 tehdejší držitel zdejšího panství Johann Wilhelm z Plankenheimu neznámým autorem na významném rozcestí silnic do Božičan a Mírové východně od města Chodov (Chodau). V těchto místech se nejdéle do zrušení hrdelního soudnictví v roce 1786 nacházelo bývalé městské popraviště a zdejší pozemky se poté lidově nazývaly Öder Galgen (Pustá šibenice). Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války však přestala být plastika udržována a postupně chátrala.

Dne 3. května 1958 byla socha sv. Šebestiána v Chodově zapsána na státní seznam kulturních památek pod rejtř. č. 28119/4-600. Neudržovaná kamenná plastika, stojící v soukromé zahradě domu čp. 374, však trpěla narůstajícím provozem a exhalacemi. V roce 1986 bylo proto přistoupeno k celkové rekonstrukci a ošetření zchátralého objektu, který byl následně přenesen a umístěn před vstupem na městský hřbitov u jižního průčelí farního kostela sv. Vavřince uprostřed města.

V rámci obnovy vnější fasády kostela sv. Vavřince v létě roku 2006 přistoupilo město Chodov z obavy poškození plastiky při stavebních pracích souběžně k další renovaci sochy sv. Šebestiána, poškozené povětrnostními vlivy a zásahy vandalů, kteří vylomili z hrudi světce dva kovové šípy. Restaurátorské práce provedl akademický sochař Mgr. Martin Široký, který vrcholovou plastiku převezl do svého pražského ateliéru. Podstavec sochy byl obedněn a ponechán na místě.

Z důvodu zpoždění rozsáhlých rekonstrukčních prací na kostele mohla být renovovaná plastika navrácena na své místo až na jaře roku 2007. Současně s osazením plastiky byl renovován podstavec sochy. V červnu roku 2007 poté v období stabilních klimatických podmínek provedl sochař Široký závěrečnou hydrofobizaci kamenného objektu. Celkové náklady na renovaci plastiky činily 88.500 Kč za přispění 50.000 Kč z rozpočtu Karlovarského kraje.

Raně barokní žulová socha sv. Šebestiána na podstavci. Vrcholová figurální plastika, postavená čelně k divákovi, představuje světce jako mučedníka ve chvíli výkonu trestu smrti. Polonahý mladý muž, oděný pouze v bederní roušce, je přivázán silnými provazy ke kmeni stromu, mučednickému kůlu, a tělo má proťaté pěti šípy z pozlaceného bronzu. Nad světcovou hlavou je umístěna pozlacená svatozář. Základnu sochy tvoří nízká hranolová podesta. Vrcholová plastika je postavena na nízkém rozšiřujícím se žulovém soklu s profilovanou hlavicí a mohutnou patkou.

Socha sv. Šebestiána na soklu je umístěna na vrcholu vysokého hranolového žulového podstavce s horní vynesenou profilovanou krycí deskou a profilovanou patkou. Stěny podstavce jsou zdobeny obdélnými pozitivními plastickými rámci s projmutými rohy. Na podstavci nejsou vysekány žádné nápisy ani datace. Spodní část podstavce je tvořena nízkým hranolovým soklem. Podstavec je umístěn na nízkém stupni, složeném ze žulových kvádrů s horní profilací, spojených železnými kramlemi. Na původním stanovišti byl objekt postaven na vyzděné kamenné terase, kopírující půdorys stupně pod podstavcem.